Znamení, že s vámi vaše zvířátko spirituálně komunikuje

19.6.2019 v Spiritualita 6

Váš domácí mazlíček může být jedním z vašich nejlepších přátel. A když zemře, tento vztah a vzpomínka na nejlepšího přítele se obvykle vůbec nezmění.

Domácí mazlíčci se často stávají duchovními průvodci svých majitelů a objevují se v energetickém poli svého majitele ještě dlouho poté, co zemřeli. Lidé často vnímají, že jejich zesnulí mazlíčci vyskočili na postel. Slyšeli jejich hlas, slyšeli cinkání obojku jakoby běželi dolů chodbou, nebo cítili, jak šustí kolem a ťapou po chodbách. Tyto pocity popisují lidé z celého světa.



Dodneška si pamatuji jeden svůj zvláštní zážitek, když jsem byla ještě malá a myslela jsem na své nejmilejší morčátko, které už tehdy zemřelo před mnoha lety, ale bylo mi po něm pořád smutno. Mnoho let jsem si totiž nedokázala vytvořit s žádným zvířetem tak intenzivní pouto a ten vztah mi chyběl. Jmenoval se Alfík. Začala jsem si ho představovat a myslela na to, že si moc přeji, aby se vrátil. Po chvíli jsem uslyšela ten typický zvuk, který slyšíte, když vaše morče žere trávu, nebo pohodově leží  a přežvykuje v tlamičce seno. Ten zvuk byl naprosto nepřeslechnutelný. Přitom jsem v pokoji žádné zvíře neměla a dveře byly zavřené.
Velice mě to tehdy uklidnilo. Uvědomila jsem si, že Alfík za mnou kdykoliv může přijít, že ve skutečnosti neumřel, jenom ho nemůžu vidět. A také jsem byla šťastná, že mě má natolik rád, aby za mnou přišel a uklidnil mě, když jsem to potřebovala. Mnohokrát jsem si totiž kladla otázku, jestli byl náš vztah oboustranný, jestli měl on alespoň z poloviny tak rád mně, jako já jeho. Protože morče je drobné a když jste s ním, prakticky moc nemá na výběr, než s vámi být 🙂 Od té doby jsem nikdy nepochybovala o tom, že zvířata mají nesmrtelnou dobrotivou duši a že se s nimi dá mluvit stejně jako se zemřelými lidmi.

To jsou přirozeně způsoby komunikace se zemřelým zvířátkem. Cokoliv co jeho duši pošlete nebo řeknete, uslyší a vnímá. Stejně jako zemřelí lidé. Ale co dělat, když chcete duchovně komunikovat se svým domácím mazlíčkem, který ještě nezemřel? Jen chcete vědět, jestli nebo jak se váš aktuální mazlíček snaží vysílat k vám nadvědomá poselství?

Když chce mazlíček duchovně komunikovat s majitelem, může být živý i zemřely – to znamená, zapomeňte na tělo. Jedná se o komunikaci mezi duchem a duchem, která se odehrává na telepatické, nadvědomé, psychické úrovni. Tato forma není vázána na fyzické tělo. Živí i zemřelí domácí mazlíčci mohou dělat jakoukoliv z věcí, která je uvedena dále v článku.


Jak domácí zvířata duchovně komunikují se svým majitelem?

 

1. Vtipné obrazy
Pracovali jste někdy a najednou se ve vaší mysli objevují šťastné obrázky tváře vašeho mazlíčka? Dalo by se říct, že je celý den v naší mysli a v naší energii. Děje se to i mezi lidmi. Noví milenci a přátelé to dělají neustále, stejně jako domácí mazlíčci. Dělají to, aby získali naši pozornost a udrželi naši dobrou náladu.

Pro mnoho domácích mazlíčků je to jejich duchovní práce na zemi, přinést radost a štěstí. Stejně jako mají lidé duchovní poslání, domácí zvířata je mají taky. Proto někdy mohou posílat šťastné telepatické obrazy, aby nás i nadále udrželi v dobré energii a také jako pokus zachytit naši pozornost. Je to také znamení, že vaše domácí zvíře o vás zrovna přemýšlí.

2. Výstražné signály
Snažil jste se někdy pracovat, zatímco milovaný mazlíček je po celý den na veterině. Začnete cítit, že něco musí být špatně, a pak veterinář zavolá, aby vám řekl, že opravdu JE něco v nepořádku? Je to velmi specifický příklad, ale určitě se vám stalo, že jste si někdy mysleli, že s vaším domácím mazlíčkem je něco v nepořádku a pak bylo?

To je jasné znamení, že se váš mazlíček snažil dostat do vaší energie a chtěl vás varovat. Je to jakoby vysílal volající energii, kterou zachytíte.

Když to ucítíte, reagujte. Pokud můžete, pospíchejte za nimi, nebo pokud nemůžete, pošlete jim zpět uklidňující energii. Myslete na to, jak je tišíte a uklidňujete. Pokud zjistíte, že můžete vnímat svého domácího mazlíčka když je v nebezpečí, mějte na paměti tuto skutečnost v situacích, kdy se o ně obáváte (třeba když odcházíte na celý den). Můžete být klidní, protože víte, že vás budou na dálku „varovat“, pokud dojde k nouzové situaci. Pokud to už udělali jednou a vyšlo to, udělají to pokaždé. To znamená, že pokud jste to už jednou dokázali, pak nemáte důvod se obávat, že by se vašemu domácímu mazlíčkovi něco stalo, aniž byste to nejprve vycítili.

 

3. Písně, které vám je připomínají
Naučili jste svá zvířátka speciální znělku? Zpíváte jim někdy? Máte s nimi spojenou konkrétní melodii?
Nestyďte se, pokud ano. Zpěv je způsob, jak komunikuje láska. Mnoho živočišných druhů společně zpívá jako způsob sblížení a komunikace.

Myslíte najednou na píseň, která vám připomíná vašeho domácího mazlíčka? To je znamení, že jeho energie je u vás zrovna přítomna. Toto znamení funguje také pro vaše blízké, kteří již zemřeli – písně, které s nimi máte spojené, jsou znamení o jejich energické přítomnosti.

Můžete se zapojit tak, že si píseň pustíte nahlas, zazpíváte si ji, vzpomenete si na bytost, která je s písní spojena. Písně mohou být forma vyjádření a uvolnění. Pokud truchlíte, někdy nám domácí mazlíčci nebo zemřelí blízcí pošlou písně, které nám pomohou zbavit se našeho smutku, aby nás znovu dostali do šťastnější nálady.

Kromě těchto znaků je jedna z nejlepších metod komunikace se zvířaty všímání si vokalizací a signálů řeči těla vašeho domácího mazlíčka v konkrétních situacích. Spojením situace, kontextu a reakcí vašeho zvířete, se můžete naučit perfektně proniknout do jeho mysli a dokonale chápat, na co právě myslí a co prožívá. Čím více budete své zvířátko pozorovat a vnímat co říká, tím jednodušší to postupem času je. Postupně v něm budete číst jako v otevřené knize. Zvíře to vycítí a získá k vám hlubokou důvěru.

Pokud vaše zvíře ztratilo schopnost projevovat se zvukem, nebo má potíže s pohybem, bude se s vámi snažit komunikovat telepaticky o to intenzivněji.


© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2019



Komentáře

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-06-19 01:53:51 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mně neskutečně chybí můj pes… V srdci cítím že mě slyší a stále miluje, já jeho taky. Ale jeho fyzická nepřítomnost je stejně pořád dokola zdrcující. Měla jsem zvířat hodně, ale tohle byl prostě ON. Přišel mi do života “náhodou” a já to věděla hned, že je tu je pro mě. Sednul mi přesně a neskutečně jsme si rozuměli, byl mnohem víc než “jen pes”. Byla to povaha, kterou jsem vždy chtěla a mám takové podezření, že se mnou komunikoval už dlouho před vtělením. I všichni ostatní ho měli rádi, byl naprosto úžasný. Chtěla jsem s ním být ještě tolik let a teď jsme fyzicky oddělení, chvílemi mi připadá, že se bez něj zblázním. Ale na druhou stranu se někdy cítím, jako kdyby byl stále se mnou. Možná se vrátí jako další štěňátko a když ne, budu na něj každý den v mysli mluvit až do doby, dokud se zase nesetkáme v jiné dimenzi. Je klidně i možné, že mě už doprovází po vícero životů protože… Prostě to bylo ojedinělé, to, jak moc jsme si sedli po všech stránkách. Kdo zažil, ví. Některé duše k nám zkrátka patří.

Hned na to ke mně teď osudově přišlo další štěndo, tentokrát fenka. Že si mě vybrala jsem si prakticky jistá, byly tam různé podivné shody a celé to vypadá prostě jako plán(kdybych pár věcí v ty dny “náhodou” neudělala, vůbec bych se k tomu štěněti nedostala, nehledala jsem ji, ona našla mě. Ač jsem teda měla intenzivní pocit, že na mě “někde čeká nějaký další pes”). Necítím ohledně ní to, co jsem cítila s mým psem, tohle je zase jiné… Ale svůj účel to rozhodně má a vím, že ke mně ta fenečka patří. Třeba je to duše zvířátka, které zemřelo už někdy dřív. Ač mi to teda nejdřív připadalo blbý, vzít si dalšího, nechtěla jsem… Mého psa nemůže nahradit nic a nikdo, jen on sám. To ale neznamená, že bych měla zanevřít na další psy. To je blbost. Tohle bude úplně nová zkušenost a už teď mě to hodně naučilo. Třeba když se můj pan pejsek vtělí znovu, budu mu moct být mnohem lepší paničkou.

Podobně to mám s kočkama. Je jedna kočičí duše, která se mi neúnavně vtěluje furt dokola. Mám ji(momentálně ho)moc ráda od začátku, co jsme se setkali 🙂 jsem vděčná, že se ke mně vrací. Už to poznám podle chování dotyčné kočičky, je hodně odlišný od ostatních koček a pořád vrká, to je na něm originální. Taky dostává díky své rezonanci vždy podobné jméno, aniž bych třeba na začátku věděla, že je to on(a). Takhle už se mi převtělilo víc koček, některé poznám okamžitě i podle toho, že si samy řeknou o podobné jméno:) fascinující, kolik forem dokáže mít život. A cyklus se nikdy nezastaví.

Podobné je to s kamarády i milenci. Vždy, když pak zpětně analyzuji celý vztah, tak u těch fakt blízkých jasně vidím, že tam byl plán a schéma, že těch náhod tam bylo až moc a naše duše jsou prostě “příbuzné”. Je to moc hezké… Vlastně vůbec nejsme sami, je to jen blbá iluze.

1:38 EDIT: nechci opravdu vypadat jako že to píšu schválně, ale normálně jsem koutkem pravého oka zahlédla něco, co vypadalo jako můj pes :O okamžitě jsem se za tím ohlédla a tam nic! Na sedačce, tam, kde měl své oblíbené místo. Faktem je, že pokud by někde byl, tak určitě tam. Dávalo by to smysl. Takhle jsem v místě minulého bydliště začala normálně očima vidět věci a bytosti… Nejdřív nějakou hrozně vysokou zářící bytost, ta jen prošla domem. A pak nějaký bílý – asi kočičí- ocásek za podnožkou, normálně se tam schválně třepetal aby mě zaujal. A kočka to určitě nebyla(nebo byla, ale ne naše a ne živá). Prostě wtf, co to jako mělo být. A nikdo mi to nevěří, jak jinak 😀 Už i mně pomalu připadá, že jsem si to vymyslela. Bohužel jsem tam ale neviděla jen dobré věci, pohybovala se tam okolo i nějaká tmavá bytost. Fuj.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-06-19 01:55:18 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Každopádně moc děkuji za článek… Zmírnilo to bolest ohledně ztráty mého psa.

Ikona diskutujiciho Tomáš 2019-06-19 21:24:13 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj. Jenom, bych rád, kdyby si napsala článek o teleportaci. Myslím, že je to rozhodně zajímavé téma.

Ikona diskutujiciho Tereza 2019-06-20 23:22:56 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Už zase brečím… Tak moc mi chybí. Krásný článek, děkuju.

Ikona diskutujiciho Tereza 2019-06-21 16:02:18 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Po tom, co jsem po přečtení článku večer přemýšlela nad svými dvěma ušáky, kteří mi moc chybí, za mnou oba přišli do snu. Nebo spíš já za nimi. Byla jsem na místě, kde jsou oba pohřebni, a najednou jsem je tam oba viděla pobíhat. Oba byli šťastní, spokojení a ač oba samci, rozuměli si spolu. Miláčci moji ❤️ Vlastně netuším, jestli opravdu přišli oni. Možná jen moje fantazie – ukázalo se to, na co jsem myslela před spaním. Ale bylo krásné je vidět, věřím, že je jim dobře.

Ikona diskutujiciho Ajuška 2019-07-01 21:05:49 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Každý,kdo ma zviratko-tenhle clanek naprosto chape a souzni s nim…Mam fenecku téměř 11 let a jmenuje se jak jinak…:-) Ajuška…Je to moje srdce,moje duse,moje svedomi…dostala se ke mne tak neuveritelnym shlukem nahod ve svých teprve dvou mesicich,coz je na stenatko velmi brzy…ještě ma byt u maminky…snazili jsme se ji tu maminku vynahradit-a neuplyne den-abych nekam tam nahoru.. 🙂 nedekovala…Tolik si uvědomuju a citim prinos tehle zlate dusicky nasim zivotum…Často si rikam,ze je to muj andilek strazny,jen trosku v jiné forme…:-)

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek