Aluška.org: Věděním ke svobodě

Jak se probouzení populace stále stupňuje, mnoho lidí se ocitá v rozporu mezi tím, co od nich očekává jejich okolí, a tím, co cítí ve svém srdci.
Někdy nám naše ego brání vyjádřit to, kým skutečně jsme. Mnozí z nás byli od narození naprogramováni, aby následovali stádo a přizpůsobovali se očekávání společnosti. Díky tomu mnoho lidí zažívá kognitivní disonanci.

Kognitivní disonance nastává, když máte nepříjemný pocit způsobený tím, že současně zastáváte protichůdné postoje. V tomto případě nám může srdce říkat, abychom následovali duchovní cestu, ale naše ego se bojí, že nás zraní přátelé nebo rodina, kteří našim zájmům v tomto ohledu neporozumí.

Schovávání sám před sebou
Někteří lidé se z tohoto důvodu mohou skrývat za falešný profil nebo přezdívku na internetu, protože se bojí, co by si o nich a jejich nově nalezených  „duchovních kamarádech“ mohli myslet jejich přátelé a rodina, kdyby zjistili, jaké weby čtou, co píší za komentáře a do jakých skupin se zapojují. Tohle také způsobuje kognitivní disonanci.

Váš přítel třeba zveřejní na Facebooku článek, který se vám opravdu líbí, ale nechcete ho olajkovat ani nasdílet, protože se bojíte, co by si o tom mohli myslet vaši spící přátelé a členové rodiny.

Je vysoce pravděpodobné, že na své cestě duchovního probuzení ztratíme některé dlouholeté přátele, ale také získáme mnoho dalších, kteří smýšlejí podobně jako my. Navíc jsme takto věrní svému autentickému Já a žijeme podle toho, kým skutečně jsme. Duchovní bytost s lidskou zkušeností.

Přátelé, které ztratíme, prostě nejsou v tomto okamžiku připraveni na probuzení. Pokud už se kvůli duchovnu s vámi nepřátelí nebo se od vás vzdalují, je to proto, že jim vadí opravdový pohled na sebe sama, ne na vás.

Pro některé lidi je život v pozici vícenásobné osobnosti jediným způsobem, jak najít kompromis mezi svými skutečnými pocity a tím, co očekává společnost. Každý člověk na to nemá odvahu a hroší kůži, aby riskoval potupu, pomluvy a zesměšňování za to jaké má názory. Mohou před přáteli a rodinou předstírat, že jsou někým, kým nejsou, tím, že neustále potlačují své skutečné myšlenky a pocity, ale zároveň mají klid na další rozvíjení své duchovní cesty… za zavřenými dveřmi, když jim nikdo nekouká přes rameno.

Nech nádherné jednorožce, aby osvobodili tvoji duši.

Ale nakonec jediná osoba, kterou skutečně klameme, je váš odraz v zrcadle.

Konformita
V 50. letech 20. století byla provedena studie o konformitě nazvaná Aschovy konformistické experimenty nebo Aschovo paradigma. Subjekt byl umístěn do místnosti s několika dalšími lidmi. Skupině lidí byla ukázána série obrázků, na kterých byla jedna čára porovnávána se třemi dalšími čarami různých velikostí nakreslených na kusu papíru.
Každá osoba měla slovně vyjádřit, která čára je nejvíce podobná první čáře.
Kontrolní skupina dostala pokyn, aby si vybrala stejnou čáru, která byla o poznání menší než první čára. Pokusný subjekt si zpočátku vybíral nejdelší čáru a přitom se nevěřícně díval na ostatní účastníky. Nakonec se pokusný subjekt přizpůsobil tomu, co skupina označila za nejpodobnější čáru, i když uvnitř věděl, že tato volba není správná.

Kromě strachu z toho, co si o nás pomyslí naši přátelé, jsou mainstreamová média pravděpodobně dalším velkým nepřítelem, který lidem brání v projevení svého skutečného Já, protože silně ovlivňují veřejné mínění.
Pokud například nějaká celebrita nosí oblečení určité značky a zároveň pije určitou značku nápoje, ovlivní tato celebrite diváka v tom, jaký má vkus a co pije.

Média jen zřídka kdy podporují zkoumání duchovních nebo metafyzických témat a raději nás baví egoistickými reality show nebo propagandou strachu prostřednictvím běžných pořadů, zpráv a celovečerních filmů, které nás odvádějí od sledování naší duchovní cesty.

Když v televizi sledujeme sportovní přenosy a fandíme, vyvolává to v nás konformitu a agresi. Také to v nás podporuje mentalitu rozdělení, můj kmen versus tvůj kmen.

Firemní reklamy jsou zase specificky přizpůsobeny demografickému složení diváků. Tyto reklamy ukazují především dobře vypadající extroverty, kteří se účastní nějaké nesmyslné skupinové akce. I když tuto fasádu můžeme prohlédnout, přesto se otiskne do našeho podvědomí kolektivní mysli. Reklama nás přesvědčí: abych byl dobře vypadající, společenský a oblíbený, musím si koupit tento výrobek.
Jediný způsob, jak se ochránit, je nekoukat na televizi. Jinak jsme pod vlivem, i když o tomto vlivu víme.

Moje životní motto zní: Dělám jak nejlíp umím. Takže se potom z ničeho nemůžu obviňovat.

Kdo opravdu jste?
Mnozí z nás na nějakou dobu možná uvěřili této realitě, ale když nasloucháme svému srdci a srovnáme ho s programem z médií, uvědomíme si, že to jediné, na čem opravdu záleží, je být věrný především sám sobě. A přesto mnoho lidí bude klidně celý svůj život předstírat, že jsou někým, koho jim společnost určila a nikdy se proto nedozví, kým skutečně jsou.

Když se otevřeme svému pravému já, začneme si vytvářet nový okruh duchovních přátel, kteří nás přijmou takové, jací jsme. S těmito lidmi jsme pak schopni mluvit o všem, aniž bychom se báli, že budeme odsouzeni za názor, nebo že se nám někdo začne posmívat.

Není snadné jít touto cestou, když máte malou nebo žádnou podporu od svých přátel a rodiny, takže udělat ten první krok skutečně vyžaduje hodně odvahy. Naopak vás ale může překvapit, že někteří vaši blízcí přátelé smýšlejí podobně jako vy, a přitom se možná jen styděli nebo báli o těchto tématech upřímně mluvit.

Tak co je teda správně?
Záleží na tom, jestli jste uzráli a jestli jste na to připravení. Mám zkušenost, že kdo opravdu uzrál, ten do toho jde sám od sebe, protože se zkrátka neudrží. A také mám zkušenost, že pokud vás někdo moc nebere dokud jste se přetvařovali, nebude vás brát ani autentické a proto je to vlastně jedno, u této osoby nemůžete „vyhrát“ nikdy a přetvářka je pak jen ztráta času. Kdo vás ale skutečně má rád, bude vás mít rád i autentické.

Přesto ale někdo může váhat, jestli do těch vod skočit, nebo se raději dál schovávat.
Přišel už ten správný čas? To víte jistě jen vy sami, ale odpověď můžete nalézt i tak, že si upřímně položíte tyto otázky:

Dokážu být za všech okolností svým pravým, autentickým Já?
A je to pro mě důležitější/hodnotnější, než názor ostatních lidí?

Jste schopni mluvit se svými přáteli a rodinou o duchovních nebo metafyzických otázkách, aniž by vás odsuzovali, nebo jste kvůli duchovnímu rozvoji museli najít úplně jiný okruh lidí? Podělte se o své zkušenosti, mohou pomoci dalším lidem.

© aluska.org 2023