Aluška.org: Věděním ke svobodě

Ve druhém dílu se podíváme na smutný konec kariéry Marilyn Monroe, tak typický pro oběť kontroly mysli. Rovněž prozkoumáme její odkaz ve stinném podsvětí MK Ultra a jak se stala symbolem Monarch Programování v Hollywoodu.

Zatímco Monroe ztělesňovala obraz okouzlujícího sexsymbolu, realita jejího každodenního života byla zcela opačná: byla ovládána, zneužívána, vykořisťována a dokonce traumatizována svými manipulátory, zatímco žila jako vězeň. Těžká životní situace pomalu vedla k jejímu úplnému duševnímu zhroucení a když zjevně ztratila účel pro ty, kdo ji ovládali, přišla o život za velmi zvláštních okolností.

Její odkaz však žije dál a dnes je dokonce významnější, než kdykoli předtím v zábavním průmyslu … ale ze špatných důvodů. V Hollywoodu je nyní velké množství otroků ovládání mysli a ti, kteří ovládají celé dění zpoza opony, učinili z Marilyn Monroe konečný symbol Beta Programování. V Hollywoodu je v současnosti několik takových ,,Marilyn Monroe“, kdy všechny navenek působí atraktivně a zároveň podléhají stejné kontrole mysli a stejnému utrpení, jako Monroe. A všechny někdy v průběhu své kariéry ztělesnily Monroe.
Není to náhoda. Použití obrazu Marilyn se často opakuje u konkrétního typu celebrit.

Podívejme se dnes na konec kariéry Marilyn Monroe.

Prezidentova modelka
Na vrcholu své kariéry se Marilyn spojila s nejvyšším představitelem moci na světě: prezidentem Spojených států, Johnem F. Kennedym. Zatímco někteří historici klasifikují jejich vztah jako „aféru“, badatelé v oblasti programu Monarch tvrdí, že byla ve skutečnosti prezidentovou modelkou – nejvyšší úrovní otroka Beta Programování, který se používá k tomu, aby sloužil prezidentovi.
Pokud je to pravda, existence prezidentových modelek je docela znepokojující koncept, který prokazuje sílu a důležitost kontroly mysli v elitních kruzích.

„Prezidentovy modelky byly a jsou používány zábavním průmyslem a politiky jako hračky. Jsou to loutky naprogramované k provádění nejrůznějších úkonů podle diktátu svých manipulátorů. Marilyn Monroe byla pravděpodobně prvním otrokem programu Monarch, který dosáhl statusu celebrity.“ (Adam Gorightly, “An Interpretation of Kubrick’s Eyes Wide Shut)

Podle badatelů v oblasti ovládání mysli byla Marilyn první velmi slavnou prezidentovou modelkou, což vyžadovalo, aby její vedoucí udržovali extrémní kontrolu nad vším, co na veřejnosti řekla nebo udělala.

,,Marilyn byla zbavena jakéhokoli kontaktu s vnějším světem, aby se její manipulátoři ujistili, že jejich ovládání mysli bude fungovat spolehlivě. Báli se, že by se s prvním prezidentským otrokem, který byl na veřejnosti hodně vidět, mohlo něco pokazit.“ (Fritz Springmeier, The Illuminati Formula to Create a Mind Control Slave)

Marilyn J. F. Kennedymu zpívá „Happy Birthday Mr. President“ 19. května 1962. V této ikonické chvíli americké historie Monroe zpívá prezidentovi smyslným hlasem, zatímco má na sobě přiléhavé šaty a nic pod nimi. Tato událost byla ve skutečnosti o otrokovi Beta Programování, který zpívá a slouží prezidentovi před zraky celého světa.

Monarch otroci na vysoké úrovni jsou často obdařeni drahokamy pro identifikaci jejich postavení. Prezidentovy modelky jsou spojeny s diamanty. Smaragdy znamenají drogy, rubíny znamenají prostituci, a diamanty prezidentova otroka.

Ve filmu „Páni mají radši blondýnky“ Monroe zpívá píseň „Diamanty jsou nejlepším přítelem dívky“. Byl tam dvojí význam?

Šaty, které měla Monroe na sobě, když zpívala prezidentovi k narozeninám, obsahovaly více než 2500 drahokamů. Byl to způsob, jak ji identifikovat jako prezidentovu modelku? Jedna věc je jistá, že za úsměvy a diamanty stály v této době mimořádně obtížné životní podmínky. Ve skutečnosti bylo toto představení vlastně jedním z jejích posledních veřejných vystoupení, protože byla nalezena mrtvá o méně než tři měsíce později.

Postupné zhroucení
Poslední měsíce jejího života byly charakteristické nevyzpytatelným chováním, podivnými příhodami a několika intimními vztahy s jedinci na velmi vlivných postech. Zatímco stále více vykazovala známky vážného duševního rozpadu, udržovala vztahy s mnoha  muži (JFK, jeho bratr Bobby Kennedy, Marlon Brando atd.) A podle biografie ,,Marilyn Monroe: Moje malé tajemství“ napsal Tony Jerris, i s některými ženami.

Jako otrokyně Beta programování byla také používána lidmi ze zábavního průmyslu. V knize DiMaggia Marilyn, Joe and Me autor popisuje, jak byla nucena sloužit starým mužům a že se musela zcela disociovat od reality (důležitý aspekt při programování MK Ultra), aby mohla absolvovat nechutný zážitek.

,,Marilyn si nemohla dovolit mít emoce, když musela spát s vrásčitými staříky, aby přežila. Během těch časů se chránila tím, že se prakticky duševně vypnula. Jakoby hrála nějakou roli, zatímco se vnitřně vzdálila od hrůzné situace. Když tito vysoce postavení a bohatí magnáti vlastnili její tělo i duši, nemohla si dovolit mít svůj vlastní život. Říkala mi, že když se vrátila domů vyčerpaná z denního natáčení, nějaký stařec jí telefonoval a její kůže se zježila. Po těch hrůzách zůstávala ve sprše hodinu i déle. Chtěla smýt strašlivé zážitky, které musela vydržet.“ (June DiMaggio, Marilyn, Joe and Me)

V posledních měsících jejího života bylo údajně velmi těžké s Marilyn pracovat a její chování působilo přihlížejícím starosti ohledně její situace. Během natáčení jejího posledního dokončeného filmu Misfits měla Monroe „vážnou nemoc“, která nebyla nikdy vysvětlena, ale údajně ji léčil… psychiatr. Jinými slovy, ovládání mysli.
,,Monroe byla často nemocná a neschopná pracovat. Pod vlivem Dr. Greensona měla vysokou spotřebu prášků na spaní a alkoholu. V srpnu byla Monroe spěšně poslána do Los Angeles, kde byla hospitalizována na dobu deseti dnů. Noviny uváděly, že byla blízko smrti, ačkoli povaha její nemoci nebyla odhalena. Louella Parsons ve svém novinovém sloupci napsala, že Monroe je „velmi nemocná dívka, mnohem nemocnější, než se původně domnívalo“, a oznámila, že ji léčí psychiatr.“ (Wikipedia „Marilyn Monroe“)

V roce 1962 začala Marilyn natáčet Something’s Got to Give, ale byla tak nemocná a nespolehlivá, že ji nakonec propustilo a žalovalo studio Fox 20th Century o půl milionu dolarů. Producent filmu Henry Weinstein uvedl, že Marilynino chování během natáčení bylo děsivé: ,,Jen velmi málo lidí zažívá takový teror. Všichni prožíváme úzkost, neštěstí, zlomené srdce, ale toto byl naprostý teror.“
Weinstein poznamenal, že Marilyn neměla žádné „špatné dny“ ani výkyvy nálad. Cítila naprostý paralyzující teror – to je něco, s čím oběti kontroly mysli založené na traumatu často skončí.

Poslední focení
Na konci června 1962 měla Marilyn fotografování s Bertem Sternem pro časopis Vogue. O šest týdnů později byla nalezena mrtvá. Na těchto obrázcích je něco znepokojujícího, protože ukazují smyslnou stárnoucí Monroe, opilou a s očima, které poněkud ztratily jiskru. Ať už to bylo záměrné nebo ne, je toto focení symbolické z několika důvodů.

Ve Sternově knize Poslední sezení se fotograf rozhodl zahrnout obrázky, které Marilyn přeškrtla, protože je považovala za nepovedené. Aniž by věděla, že jen o několik týdnů později bude ona sama škrtnuta. Pravděpodobně proto, že už ji její pánové považovali za nepotřebnou. Na těchto obrázcích je předzvěst toho, co přijde.
Focení se konalo v hotelu Bel Air a údajně u toho bylo hodně alkoholu. Říká se také, že se Marilyn a fotograf během focení intimně sblížili.

Toto focení, pořízené v nejtěžší době jejího života – po údajném „potratu“, rozvodu, vynuceném výletu na psychiatrickou léčebnu a všech druzích zneužívání, je také považováno za nejvíce odhalující a nejintimnější. Jak se Marilynin život ztěžoval, stávala se úměrně podle toho stále více smyslnou. To je to, k čemu jsou naprogramovaní otroci vedeni.
Stejně jako ostatní otroci MK Ultra, se ani Marilyn nedožila čtyřiceti let.

pokračování příště

připravila © Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020, podle zahraničního zdroje