Mohou nám andělé strážní zachránit život? Mohou se v krizové situaci zjevit a promluvit k nám přímo? Do jaké míry mohou tito andělé přímo ovlivňovat náš život a osud? Možná budete překvapeni, co všechno je možné…
Následující článek je volný překlad příběhu, který na svém youtubovém kanálu vyprávěla slečna Hailey Reese v roce 2017. Stalo se to v Americe před mnoha lety.
Moje sestra se narodila v době, kdy jsem měla pouze 4 a půl roku. Ten den jsem jela s mamkou autem zpátky domů z veletrhu. Mamka byla těhotná pouze 29 týdnů, takže jí do plánovaného porodu zbývalo ještě dost času.
Byl pěkný červnový den, konkrétně 19. června… Jeli jste tedy domů a měli jsme drobnější autonehodu, kterou jsme nezavinily.
Když se to stalo, tak jsem brečela a křičela, ale mamka se zdála být relativně v klidu. Nebyla to smrtelná autonehoda a všichni účastníci z toho vyšli bez zranění.
Takže jsme opustily auto a za chvilku u nás byla záchranka a policie. Takže jsme hned měly veškerý potřebný servis, což bylo skvělé.
Ptali se mě, proč tak křičím, báli se, že se mi něco při nehodě stalo, ale nakonec zjistili, že mi jenom prasknul balónek a byla jsem naštvaná, protože jsem si ho zrovna vezla z toho veletrhu. Takže mně nic nebylo. Ale protože byla mamka těhotná, tak nás pro jistotu vzali do nemocnice, aby ji zkontrolovali.
Čtěte také: Vešla jsem do království víl. Bylo to úžasné!
Tak jsme spolu odjely do nemocnice (a tam se moje sestra pak narodila). Vzala si nás na starosti doktorka Anna, která mamce provedla ultrazvuk. Při tomto vyšetření všechno vypadalo normálně.
Doktorka už se chystala ultrazvuk vypnout a uzavřít vyšetření s větou, že je všechno v pořádku, ale pak se zarazila a řekla: ,,Ale ne. Ale ne… musíme to dítě hned dostat ven, tohle není dobré. To není dobré!“
Ukázalo se, že placenta, která měla vyživovat moji sestru, odumřela. Doktorka nevěděla, jak dlouho už je placenta mrtvá, nevěděla jak se to stalo, ale byla si jistá, že pokud se to miminko hned nevytáhne, tak umře, protože nedostává výživu.
Mamku hned odvezli na sál a provedli jí císařský řez. Sestra byla ještě příliš malá a neměla vyvinuté plíce. Narodila se příliš brzy. Takže mamka svoji dceru vůbec neviděla, protože ji okamžitě ve spěchu odnesli do speciálního boxu, kde ji napojili na přístroje. Nebyla to nemocnice specializovaná na předčasně narozené děti.
Mamku odvezli na pokoj aby se zotavila a v tu dobu už do nemocnice přijela i babička s dědou. Mamka byla hrozně vyděšená a měla hroznou smůlu na zlou sestru, která jí udělala ještě větší dusno. Já jsem ji přímo nepotkala, ale mamka mi vyprávěla, že ta sestra byla otřesná a hrozně zlá. Když vzpomínám na to, co mé mámě tehdy řekla, tak si jenom říkám, jaká to byla příšerná lidská bytost.
Mamka měla čerstvě podvázané vaječníky, protože u nás v rodině jsou problémy s vaječníky už po několik generací. A tenhle zážitek s předčasným narozením mé sestry, byla pro mamku pověstná poslední kapka.
Takže mamka ležela na pokoji po podvázání vaječníků a do pokoje přišla tahle zlá sestra. Podívala se na mamku a řekla: ,,Nikdy bych si nenechala podvázat vaječníky jako vy. A máte hodně, hodně nemocné děcko.“
Mamka začala brečet a hyperventilovat, protože svoje dítě ještě ani neviděla. Všechno se seběhlo hrozně rychle. Ještě před chvíli byla na veletrhu se svou čtyřletou dcerou a všechno bylo v pořádku, najednou autonehoda, najednou se ocitne v nemocnici. Tam jí řeknou, že její dítě nedostává z placenty výživu, najednou má císaře, dítě ani nevidí, nikdo jí neřekne jak se to dítě má a pak přijde tahle baba a toto jí řekne, v její nejzranitelnější chvíli.
Poté, co se moje rodina trochu uklidnila, se moje babička vydala na chodbu nemocnice, aby trochu vypustila páru. Bylo toho na ni moc. I ona měla problémy při narození své dcery a teď musela sledovat, jak se tohle stalo i mé mámě – její dceři. Byla to velice traumatizující situace.
Babička se posadila na židli v chodbě a začala se intenzivně modlit. Prosila boha o pomoc a vysvětlovala mu, že její vnučka nutně potřebuje být zdravá, prosila ho o pomoc.
Pokud nejste věřící, nechci vám tady nic vnucovat, jenom popisuji ten příběh, jak se stal.
Babička se modlila o zdraví a o život své vnučky, když najednou do chodby vešly dvě ženy a posadily se na židle, hned vedle babičky.
Když přišly, neříkaly zprvu nic, ale jak se vedle babičky posadily, otočily se k ní a řekly jí: ,,Neplakej. Malá bude v pořádku. Byla ochráněna.“
Moje babička byla překvapená a ptala se: ,,Cože?“
Jedna z žen položila ruku na její rameno, usmála se na ni a řekla: ,,Bůh je dobrý.“ Pak obě ženy odešly.
Když se babička rozkoukala, protože ji to samozřejmě šokovalo, chtěla za ženami ještě jít a zeptat se jich na pár věcí, ale ty ženy úplně zmizely.
I když je to už dost let, moje babička si je do dnešního dne skálopevně jistá tím, že to byli andělé.
Kdyby to nebyli andělé, tak kdo jiný by to byl? Kdo by věděl, čím si právě prochází, co prožívá, v jakém strašném stresu je? Jestli to byla nějaká šílená souhra náhod, tak to byla maximálně potřebná souhra náhod, protože to babičce dodalo velikou naději.
Ale to není všechno, tenhle příběh má ještě fascinující dohru.
Moje mamka se před pár lety spřátelila s někým, kdo sám sebe nazývá ,,duchovním rádcem“.
Tato žena zkrátka mluví se svými duchovními průvodci a pak jejich vzkazy tlumočí lidem, kteří k ní chodí pro pomoc a pro radu. Je spíš něco jako senzibil, ale ona sama o sobě říká, že je ,,duchovní rádce“.
Moje mamka je její kamarádka a jednou ji pozvala k nám na oběd. Tato andělská rádkyně vůbec nemohla vědět o tom, čím si mamka prošla při narození mé sestry, protože jsme jí o tom nikdy nic nevyprávěli.
Takže jsme společně seděli u stolu a tato paní se najednou zarazila a oči se jí zalily slzami.
Mamku to překvapilo a ptala se jí, proč pláče.
Ona se podívala na moji mamku a řekla: ,,Julie. Tvoje dcera Julie..“
A mamka na to: ,,Co? Co je s ní? Je v pořádku?“ V tu chvíli ji totiž nenapadlo, že by se mohlo jednat o záležitost starou řadu let, myslela si, že je to něco aktuálního.
Andělská rádkyně řekla: ,,Andělé jí zachránili život!“
,,Co tím myslíš?“ Ptala se mamka.
A ta paní řekla mé mámě: ,,Když ti odumřela placenta, neexistoval by žádný způsob, jak by to mohla přežít. Takže k ní sestoupil anděl, vytáhl ji ven z tvého těla a dal jí všechnu lásku a výživu, které potřebovala do doby svého narození. Pak ji vrátil zpátky do tebe.“
Tohle je pro naši rodinu asi nejúžasnější věc, kterou jsme kdy v rodině zažili. Je to tak úžasné a něžné.
Další věc, nad kterou přemýšlím, je otázka, co kdybychom se nikdy nepřipletli k té autonehodě, která nás poslala do nemocnice? Pak by tady moje sestra pravděpodobně nebyla. Myslím si proto, že celá tato záležitost, včetně autonehody, byl zázrak.
© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****