Aluška.org: Věděním ke svobodě

Vzpomínáte si na mýtické příběhy o křiku kořene mandragory? Člověk by si myslel, že je to jenom pohádka. Ukazuje se však, že toho pořád víme o přírodě málo. Věda v poslední době potvrzuje mnohé věci, které byly dříve pokládány za fantazii.

Nejen, že jsou rostliny schopné cítit emoce, ale také s námi komunikují. Dokonce křičí o pomoc, když se cítí být ohroženy.

Nové důkazy poukazují na to, že rostliny vydávají pískavé zvuky na úrovni ultrazvuku*, když jsou zraněny, nebo jsou v nebezpečí. Dokonce používají různé druhy zvuku podle typu problému. Nemůžeme je slyšet přímo ušima, ale rostliny se s námi přesto snaží mluvit.

*Ultrazvuk (UZ) je akustické vlnění, jehož frekvence leží nad hranicí slyšitelnosti lidského ucha, slyšitelného zvuku, která je cca 20 kHz. Někteří živočichové část ultrazvukového spektra vnímají, případně i vydávají (delfíni, psi, netopýři) a využívají jej jak k běžné komunikaci, tak zejména k echolokaci.

Rostliny vydávají ultrazvukové vlny, kterými ostatní upozorňují na nebezpečí. Výsledky o průkopnickém výzkumu byly zveřejněny v databázi bioRxiv v roce 2019.

Vědci z Tel Avivské univerzity (Izrael) se rozhodli umístit do blízkosti rostlin rajčete a tabáku, namáhaných suchem nebo fyzickým poškozením, mimořádně citlivé mikrofony.
Krátce na to byli doslova ohromeni, když jejich přístroje zachytily rostlinné ultrazvukové ječení, vzdálené asi 10 centimetrů od snímače.

Podle vědců se frekvence jekotu pohybovala v hodnotách 20 až 100 kilohertzů. Domnívají se, že tento jekot může zaznamenat jiný organismus až do vzdálenosti několika metrů.
Předpokládá se, že se takto rostliny snaží komunikovat mezi sebou, s hmyzem a jinými drobnými organismy.

Lidé tohle ví, nebo tuší, už po celá staletí. Stromy a rostliny prostě mluví.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021