Aluška.org: Věděním ke svobodě

CNN: IQ za posledních několik desetiletí neustále klesá a na vině jsou faktory prostředí, tvrdí nová studie.
Norští vědci analyzovali IQ norských mužů narozených v letech 1962 až 1991 a zjistili, že se jejich IQ každé desetiletí zvyšovalo o téměř 3 procentní body u těch, kteří se narodili v letech 1962 až 1975. Poté však došlo k trvalému poklesu u těch, kteří se narodili po roce 1975.

Testováno bylo 730 000 norských mužů. Všichni muži nastoupili základní vojenský výcvik v letech 1970 až 2009, kde se prováděly povinné IQ testy. Analýza ukázala, že muži narození v roce 1962 měli vyšší skóre, než muži narození v roce 1991.
Ti, kteří se narodili v roce 1991, měli o pět bodů méně, než ti, kteří se narodili v roce 1975. A o tři body méně, než ti, kteří se narodili v roce 1962.

Zajímavé je, že v Norsku došlo v 70. a 80. letech ke změně ve školním vzdělávání. Podobné studie z Dánska, Británie, Francie, Holandska, Německa, Austrálie, Finska a Estonska ukázaly podobný klesající trend v IQ, uvedl Ole Rogeberg, starší pracovník v Ragnar Frisch Centre for Economic Research v Norsku a spoluautor nové studie.

,,Důvody, proč se IQ v průběhu času zvyšovalo a v současnosti klesá, jsou způsobeny vnějšími faktory,“ uvedl Rogeberg, který je přesvědčen, že změna nemá nic společného s genetikou. ,,Není to proto, že hloupí lidé mají více dětí než ti inteligentní, hrubě řečeno. Má to něco společného s prostředím, protože stejné rozdíly vidíme i v rámci jedné rodiny,“ uvedl.

Mezi tyto faktory prostředí patří změny ve vzdělávacím systému a mediálním prostředí, výživa, méně čtení a více času online, uvedl Rogeberg. Dřívější nárůst IQ byl v souladu s Flynnovým efektem*, což je termín pro dlouhodobé zvyšování inteligence, ke kterému docházelo ještě ve 20. století, pravděpodobně v důsledku lepšího přístupu ke vzdělání, tvrdí Stuart Ritchie, postdoktorand v kognitivních vědách. Už i samotný Flynn však nyní pokles ukazatelů IQ uznal.
Vědci už delší dobu dávají přednost genům pro vysvětlení rozdílů v inteligenci, před environmentálními faktory. Nový výzkum však toto myšlení obrací naruby. Inteligence je dědičná a vědci dlouho předpokládali, že lidé s vysokým skóre IQ budou mít děti, které budou mít také nadprůměrné skóre. Ba co víc, myslelo se, že lidé s nižším skóre budou mít více dětí než lidé s vysokým skóre IQ, což podle Rogeberga bude časem vést ke snížení skóre IQ a „zhloupne“ obecnou populaci.

*Flynnův efekt (FE) je nárůst IQ v populaci o 3 body za 10 let. 

Každý, kdo viděl film „Absurdistán“, už je seznámen s touto představou Podle Ritchieho je ve vědecké komunitě představa, že hloupí rodiče budou mít více dětí, a tím se sníží celkové IQ populace, známá jako teorie dysgenní fertility.
Studie zkoumala IQ bratrů narozených v různých letech. Vědci zjistili, že místo toho, aby si byli podobní, jak naznačuje genetické vysvětlení, se skóre IQ mezi sourozenci často výrazně lišilo.
,,Hlavním zajímavým zjištěním není pokles IQ,“ uvedl Ritchie. ,,Je zajímavé, že tyto studie dokázaly prokázat rozdíl ve skóre IQ ve stejných rodinách.“ Studie nejenže ukázala rozdíl v IQ mezi dětmi stejných rodičů, ale protože autoři měli výsedky IQ testů od různých rodičů, ukázalo se, že rodiče s vyšším IQ měli tendenci rodit více dětí, což vylučovalo teorii dysgenní plodnosti jako hnací síly poklesu IQ a zdůraznilo tak roli okolního prostředí.

Jaké konkrétní vlivy prostředí způsobují změny naší inteligence, to zůstává relativně neprozkoumané. Podle Ritchieho je přístup ke vzdělání v současnosti nejpřesvědčivějším faktorem při vysvětlování rozdílů v inteligenci. V samostatné studii, která ještě nebyla zveřejněna, se spolu s kolegy podíval na stávající výzkumy, aby prokázal, že delší doba školního studia se přímo promítne do vyššího skóre IQ.
Je však zapotřebí další výzkum, aby se lépe pochopily další faktory prostředí, které se pravděpodobně spojují s inteligencí.

Robin Morris, profesor psychologie na King ‚s College London, který se nezúčastnil Ritchieho výzkumu, naznačuje, že tradiční metody měření inteligence jako IQ test mohou být v dnešním uspěchaném světě neustálých technologických změn zastaralé.
,,Podle mého názoru si musíme uvědomit, že tak, jak se mění doba a lidé čelí různým intelektuálním výzvám, jako jsou změny ve využívání technologií, například na sociálních sítích, tak se mění i podoba naší inteligence. Vyučovací metody se musí přizpůsobit těmto změnám,“ řekl Morris.

V nové vědecké studii ,,Začíná hniloba shora?“ se píše, že růst IQ se v 20. století zpomalil a od poloviny 90. let se ve vyspělých zemích pozoruje pokles. Vědec Michael Scheyer, spoluautor studie, pro Euronews uvedl, že od roku 1995 ,,velký sociální faktor bránil rozvoji dětského myšlení a každým rokem se problém zvětšoval“. Tento „sociální faktor“ zahrnuje pokrok v technologiích, jako jsou herní konzole a smartphony, které změnily způsob, jakým děti mezi sebou komunikují, vysvětlil.
,,Vezměme si například čtrnáctileté Brity. To, co 25% z nich umělo v roce 1994, může nyní udělat pouze 5%,“ prohlásil a odvolal se na matematické a vědecké testy.
Stály Finsko, Norsko a Dánsko ztratily od poloviny 90. let průměrně 0,23 IQ bodu ročně. I když se tyto ztráty mohou zdát malé, autoři zprávy tvrdí, že naznačují významné dlouhodobé důsledky. ,,V příští generaci (asi do 30ti let) ztratí Finsko 7,49 bodu obecného IQ, Dánsko 6,48 bodu a Norsko 6,50 bodu,„ píše se ve zprávě.

překlad © Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021 / podle Zdroje