Dotaz:
Ahoj Aluško,
potřebovala bych od tebe radu v tom co mám dělat, nebo jak se změnit.
Jsem ve třetím ročníku na OA a nikdy jsem moc nezapadala do třídy. Všichni jsou aktivní, trochu povrchní a pomlouvají. Kdo je víc falešný a zkažený vyhrává. Nakonec jsem měla dvě kámošky a nějak to šlo.
Tento týden jsme jeli na turisťák. Sama jsem věděla, že to asi nedám, ale až tak jsem si to nepředstavovala.
Holky mnou najednou opovrhovaly, pomlouvaly a já byla vyvrhel, který jen přebývá. Jsem až moc velká cíťa, tak jsem jen brečela a vymlouvala se na 250 věcí. Nakonec jsem vzala roha a odjela domů.
Teď přemýšlím jak vydržet ve třídě, kde se mnou nikdo nemluví a jak reagovat. Vím, že je to z velké části má vina, protože záleží co vyzařuju a jak se chovám, ale nevím jestli to teď dokážu překonat.
Mám moc chutí utéct a najít si jinou školu.
Prosím Aluško, řekni mi svůj názor.
Moc Ti děkuji! E.
Odpověď:
Ahoj,
No, mě vůbec neměli rádi pro změnu na základní škole.. na střední už jo, ale to je jiný příběh.
Heleď, povznes se nad to. Jestli jsi tam něco pořádně pošmudlila a pokazila si u celé třídy reputaci, tak skutečný kamarád se proti tobě neotočí. Když jo, je to falešník a žádný skutečný kamarád. – Je to tak? – A o falešné kamarády nestojíš… nikdo rozumný o ně nestojí.
Zalomit to ve třetím ročníku, to je věčná škoda, kolik to je práce, sedět tam tři roky a pak kvůli tomu, že ti nesedí lidi ve třídě, utéct? – To je nesmysl. Zkrátka jsi neměla štěstí na kolektiv, to se stává, já to měla devět let, no to alespoň byla katastrofa.. umíš si to představit, devět let chodit do jedné třídy, kde na tebe všichni koukají, jakobys spadla z marsu? A to do toho nepočítám tři roky školku, to jsem myslela, že mě třefí šlak… no to už máš 12! let 🙂
– Kdežto ty vydržíš ještě červen (pozn. dotaz je z května 2012), pak se na to přes prázdniny zapomene a ještě jeden rok a pak už ti to může všechno hladit záda, bude po všem.
Nekoukej na to tak černě, bude líp 🙂
Máš nějakou opravdovou kamarádku? – Nebo hodnou babičku? Maminku? – Svěř se s tím někomu, kdo tě má rád a kdo tě pohladí. To je nejlepší terapie, já tě bohužel přes e-mail pohladit nemůžu, ale věř tomu, že to není tak zlé. Minimálně přes prázdniny všechny konflikty ochladnou a hrany se obrousí.
Mimochodem podobné potíže, si ve větší či menší míře, zažije většina lidí, to tak nějak patří ke školním a studentkým létům. Za pár let se tomu možná ještě budeš smát, jací byli všichni tydýtové. Hlavní je to vydržet, nezakysnout a najít si něco jiného, co tě bude těšit, aby ty ostatní věci byly potom menší, aby sis je tak moc nebrala k srdci.
Moc se v tom nepiplej, ono se říká, že čím víc se v hov. rýpeš, tím víc smrdí, a je to fakt… 🙂
Hodně štěstí 🙂
Alue
Kam dál:
• Otevřít rubriku ,,Poradna: Životní směr“ pro další otázky a odpovědi
• Máte otázku, se kterou vám mohu pomoci? Ptejte se do ►mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****