Dneska mám pro vás úplnou pecku 🙂
Moji přátelé v Rakousku mají pět kachniček, které jim běhají po zahradě jako domácí miláčkové. Dodneška jsem ještě nikdy tohle neviděla a člověk, který zná kachny jenom ze statků přemýšlí, jak to asi funguje. – Nevěřili byste, jak je to nakonec jednoduché.
Kachny se pořídily do zahrádky, aby tam jedly šneky a slimáky. Také semtam snášejí taková velká vajíčka, která jsou mnohem lepší než slepičí. Ale jinak se nejedí a přestože jsou chované hlavně pro potěchu, nemají jména. (zatím..?)
Na zimu se jim postavil zateplený domek se slámou, ale v něm se hřály jenom v nejhorších mrazech. Jinak v něm nechtějí být a pořád pobíhají po zahrádce. Pospávají u kompostu, pijí ze zeleného jezírka a nejraději pod krmíkem sbírají slunečnici.
Pořád běhají ve skupince. Gaga sem, gaga tam, jednou jsou tady, pak zase jinde.
Co mě ale na tom celém fascinuje ze všeho nejvíc je fakt, že se samy drží doma, aniž by je tam kdokoliv nějak držel. Zezačátku byly tři na zkoušku. A to bylo semtam docela divoké. Jednou jsem přijela na návštěvu a to zrovna kačenky někde zmizely. Našly se dvě a tu třetí jsme hledali společně po okolí asi dvě hodiny nezúspěšně. Nakonec sama přiletěla na zahrádku asi po týdnu, kdy už všichni mysleli, že je po ní. – Nebylo. ,,Odskočila“ si prostě k sousedům na dovolenou.
Takže když kachničky nejsou v zahradě, tak se ví, že jsou někde u sousedů a až se jim bude chtít, tak se vrátí, protože doma mají svůj brčálek a krmítko. V části zahrady, kde se pěstují saláty a bylinky na jídlo, je vysoký drátěný plot, který kachničky naštěstí respektují. Zato plot okolo pozemku je jim putna. Prostě roztáhnou křídla a letí.
Jejich život v zahrádce ale není zcela bez rizika. V okolí se sice potulují kočky a kuny, které pach psů odhání. – Zvláštní, domácí psi jenom kachny sledují, ale vůbec je nehoní, ani na ně neútočí. Možná umí německy, anebo prostě vypozorovali, že teď se všechno netočí jenom okolo nich, ale jsou tu teď i kachny, tak si k nim nic nedovolí… no, ale abych dokončila původní myšlenku:
To nebezpečí přišlo z toho nejméně očekáváného směru: Šneci.
Jedna kachnička spolkla asi trochu většího měkkýše než zvládla, on se jí přicucnul v jícnu a protože byl večer, našli ji domácí až ráno. – Kachnička se oplakala a byla ve vší počestnosti pohřbena. Hned na to se přikoupily další, aby se na to trauma rychle zapomnělo, tak je jich teď pět.
A protože jsem vám je natočila, můžete se na ně rovnou podívat:
Zdroj videa: http://www.youtube.com/watch?v=hRBOC9UY0t0
Možná můj článek vyzní opravdu až příliš růžově, ale tak to tam doopravdy funguje: Kachny si běhají kam chtějí, nevyžadují žádnou speciální péči, když se poštěstí, tak vám nechají vajíčka a kdykoliv vyjdete na zahrádku, tak je tam vidíte, jak si povídají, běhají ve skupince, spí s hlavami složenými na zádech… no zkrátka ráj na zemi.
Kam dál:
• Otevřít rubriku ,,Zážitky – Z cestování“ – Zde
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
To bude nějaká blbost.
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****