Aluška.org: Věděním ke svobodě

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je tak těžké vyléčit emocionální trauma? Nevyléčené emocionální trauma totiž obvykle není výsledkem minulé události, ani hrubého jednání jiné osoby, ale spíše výsledkem toho, co si denně děláme my sami.
V reakci na emocionální trauma je běžné chránit se uzavřením a disociací, ale časem se to může změnit v chronickou disociaci, což je jedna z forem sebeopuštění. Kdykoli se naše emocionální trauma nezhojí, hlavním důvodem bývá právě sebeopuštění. Nikdo nám totiž nemůže ublížit tak hluboce, jako my sami sobě.

Tím, že opustíme sami sebe, staneme se emocionálně roztříštěnými a jakmile nejsme celiství, prožíváme vytrvale pocit, že v nás něco moc důležitého chybí. Opuštění sebe sama je nezměrně horší, než být pronásledován nebo odmítnut celým světem. Vytváří to hluboké jizvy, které mohou trvat celý život, a na rozdíl od jiných emočních zranění, čas tuto ránu nezahojí.
Abyste se znovu cítili kompletně a sami sebou, musíte přestat opouštět sami sebe.

Co znamená opustit sám sebe?
Mít o sobě ponižující přesvědčení, jako je nehodnost, bezmoc a pozice oběti.
Pěstování destruktivního myšlení a sebevražedných myšlenek.
Skrývání svého skutečného já. Popírání svých snů a tužeb, neprojevení své pravdy.
Zůstat ve vztahu, nebo v zaměstnání, ze kterých jsme nešťastní.
Nedůvěřovat si, nenásledovat své vnitřní vedení, podceňovat se.
Zanedbávání svého těla požíváním toxinů, nedopřáváním si správné výživy, odpočinku, pohybu, spánku a péče.
Ohrozit svou bezúhonnost tím, že děláte věci, které ve skutečnosti dělat nechcete, rozhodujete se z povinnosti nebo na základě pocitu viny, nebo se stavíte na poslední místo, abyste potěšili ostatní.
Potlačování svých pocitů, zanedbávání svých emocionálních potřeb nebo dovolování druhým, aby vás nerespektovali a zneužívali.

Kde se to v nás bere? V mnoha případech jsme se to naučili od svých rodičů a předává se to dál, z generace na generaci. Ať si to uvědomujeme nebo ne, trauma je často fyzickým projevem pocitů a přesvědčení, které o sobě máme my sami. Vztah, který máme sami se sebou, je základem pro naše uzdravení. Musíme se přestat opouštět, protože vyléčení vyžaduje nové vnitřní paradigma, zaměřené na sebelásku a péči o sebe.
Začněte proto naslouchat svému vnitřnímu vedení, upusťte od sebehodnocení a dejte sami sobě stejné emocionální naplnění, které si přejete dostat od ostatních, jako je přijetí, souhlas, uznání, respekt.
Vyjadřujte svou pravdu a cvičte se v sebevyjádření. Pečlivě pečujte o své tělo, vědomě se rozhodujte být zde, a to znamená zvolit si život.

Musíte být ochotni své pocity začít znovu skutečně cítit. Emoce vyplouvají na povrch, aby byly uvolněny, ale mohou být uvolněny pouze prostřednictvím procesu cítění.
A v neposlední řadě je nezbytné vzdát se oslabujících přesvědčení o sobě, jako je nehodnost, bezmoc a pozice oběti. Udělejte vědomé rozhodnutí zůstat ve spojení sami se sebou.
Když pak vyvstanou nové problémy, neobrátíte se proti sobě se sebeodsuzováním, zatracením, nebo výčitkami. Buďte svým vlastním nejlepším přítelem.
Během náročných zážitků můžete říci sami sobě: „Dělám to nejlepší, co můžu, a bez ohledu na to, jaké pocity se objeví, jsem tu pro sebe a neopustím se!“

Uzdravení znamená návrat k celistvosti, a to znamená, že abyste se uzdravili, musíte ztělesnit celé své já. Pokud z jakéhokoli důvodu opustíte jakýkoli aspekt sebe sama, vaše léčení se tím prodlouží. Dokud soudíte své minulé já, nebo ve vás vaše vzpomínky vyvolávají stud, stále se opouštíte (to zahrnuje i vaše minulé já, které zažilo dané trauma).

Nemůžete oklamat své podvědomí a nemůžete se cítit dobře, když se budete utvrzovat v tom, že vaše minulé já je vadné, nebo s ním nechcete mít nic společného. Problém není v tom, že jste opustili sami sebe v době traumatu. Problém je, že to děláte pořád!

Abyste se plně vyléčili, musíte přijmout i své minulé já a přestat se vinit. Podvědomá mysl nezná rozdíl mezi minulostí a přítomností, ani skutečným a domnělým.
Můžete se například v meditaci mentálně vrátit v čase a přijmout své minulé já s láskou a soucitem.

Jiná perspektiva
Vaše minulé já nejen přežilo bolest a trauma, ale také vytvořilo cestu, kterou jste šli dál. Navzdory strachu, studu, osamělosti a nedostatku podpory, vaše minulé já nejen vydrželo těžkosti, ale vaše minulé já se z těchto zkušeností i poučilo a vyvinulo se v to, kým jste dnes.
I když možná budete muset pátrat docela hluboko, než najdete poklady zrozené z traumatu, vždy tam nějaké jsou. Perla může skutečně sídlit v ošklivé skořápce, ale pokud ji neotevřete, nikdy ji nenajdete.

Kým byste dnes byli bez své minulosti? Možná, že tím, že jste čelili nepřízni osudu, jste v sobě vyvinuli sílu. Tím, že jste řekli svou pravdu, našli jste svůj hlas. Tím, že jste převzali odpovědnost, stali jste se nezávislými. Tím, že jste překonali bezmoc, získali jste moc.
Pokud jde o emocionální léčení, sebeláska je bezpochyby nejlepším lékem.

© aluska.org 2024