Aluška.org: Věděním ke svobodě

První díl seriálu najdete zde: Oxaláty 1: Žijete zdravě a přesto jste nemocní?

Imunitní systém tvrdě pracuje na tom, aby odstranil krystaly oxalátů z tkání a zabránil jejich poškození. Problémy nastávají ve chvíli, kdy neustálá přítomnost toxických krystalů podněcuje chronické (prozánětlivé) imunitní reakce, což znamená, že imunitní systém je neustále aktivní, což vede k metabolickému stresu. Imunitní reakce na oxaláty vytváří další biochemický chaos, který ovlivňuje reakce imunitních buněk a urychluje uvolňování prostaglandinů podobných hormonů.
Prostaglandiny rozšiřují krevní cévy a umožňují velkým imunitním buňkám dosáhnout jejich cíle, což jsou krystalizované oxalátové usazeniny. Aby se zlepšila jejich pohyblivost, imunitní buňky si razí cestu uvolňováním enzymů, které rozkládají pojivové tkáně. Ale tato cesta může také umožnit oxalátům dosáhnout dál do tkání.

Pokud imunitní odpověď není okamžitě účinná a expozice oxaláty zůstává vysoká, zánětlivý proces zvyšuje pravděpodobnost pokračování poškozování tkáně. Prostaglandiny mohou také vyvolat svalové kontrakce (bolest a křeče) ve střevech, děloze, močovém měchýři a jinde a také stimulovat produkci estrogenu.
Pokud vysoké hladiny oxalátů v těle vyvolávají chronicky vysoké hladiny prostaglandinů, může to podporovat stav citlivosti na estrogen, včetně endometriózy a některých druhů rakoviny.

Zjednodušená interpretace autoimunitního onemocnění je taková, že tělo „útočí samo na sebe“, ale autoimunitní symptomy se také objevují kvůli neustálé imunitní provokaci cizími hrozbami, jako jsou oxalátové nanokrystaly. Primární hnací silou imunitního systému „je potřeba detekovat nebezpečí a chránit se před ním“ a „chronická autoagrese pozorovaná u autoimunitních onemocnění je s největší pravděpodobností způsobena nepřiměřenou přítomností nízkoprahového podnětu“ (nikoli ztrátou schopnosti rozlišit já od ne-já, jak je běžně konceptualizováno).
Oxaláty jsou trvalé nízkoprahové disruptory, které trápí a přetěžují imunitní systém. Taková „autoimunita“ je faktorem mnoha nemocí, včetně Hashimotovy choroby štítné žlázy a bolestivých kožních onemocnění, jako je lichen sclerosus, který má tendenci postihovat genitálie. Naštěstí tyto a různé další „autoimunitní“ stavy mají tendenci ustupovat u jedinců, kteří dodržují dietu s nízkým obsahem oxalátů.

Při ochraně ledvin před kameny během přetížení oxaláty (po jídle s vysokým obsahem oxalátů) tělo vytváří protein zvaný osteopontin. Navzdory tomu, že osteopontin inhibuje mineralizaci a zabraňuje kalcifikaci tkání za (krátkodobých) podmínek zranění a nemoci, chronická produkce osteopontinu podporuje zadržování oxalátových krystalů, záněty, usazování vápníku ve šlachách a vznik nemocí v těle. Pravidelné zvyšování hladiny osteopontinu může být známkou zánětu a rakoviny a může to přeměnit normální buňky na maligní, metastázující nepřátele tkání. Osteopontin je také v podezření, že způsobuje metabolické poškození, které podporuje cukrovku a obezitu. Osteopontin je zvýšený u lidí se svalovou bolestí, jako je fibromyalgie a další zánětlivá onemocnění, jako je Crohnova choroba, ateroskleróza, aneuryzma aorty, autoimunitní onemocnění včetně lupusu, roztroušené sklerózy a revmatoidní artritidy. Zvýšený osteopontin podporuje tvorbu jizevnaté tkáně (fibrózu) v srdci, plicích, kůži a svalech.

Zatímco silný zánět vede k fibróze, zánět není pravým zdrojem problémů. Užívání protizánětlivých látek fibrózu nezastaví. Jak uvedli vědci, „eliminace podněcujícího podnětu je prvním a nejúčinnějším přístupem“.
Výzkum prokázal, že oxalátové krystaly způsobují fibrózu. Moje klientka Dori mi napsala: „Dostala jsem svůj první krevní test od té doby, co jsem začala s nízkým obsahem oxalátů, a hádej co? Můj fibrinogen je normální, což se nikdy nestalo; i můj doktor je v šoku! To je zázrak. Tak dlouho jsem bojovala s opravdu vysokým fibrinogenem!“
Léta byla nemocná, měla bolesti, kloubní problémy, gastritidu, krvácení dásní, pálení v tkáních, problémy s očima a kůží a velké množství jizev na břiše. Jedla „tuny mandlové mouky, mandlového mléka, špenátu, sladkých brambor, červené řepy, chia, kakaa a kurkumy“.
Orgánová fibróza ustupuje a pacienti se cítí lépe, když normální buňky znovu získají schopnost reprodukce. Jiné buněčné opravné funkce mohou být také nadměrně stimulovány poškozením z oxalátových krystalů. Oxalát může například způsobit nadměrné množení jiných buněk (jako u pacientů s Crohnovou chorobou) a může vyvolat odlupování živých epiteliálních buněk (pozorované v ledvinách).

Oxalát je silný aktivátor žírných buněk. Žírné buňky jsou velké imunitní buňky s mnoha úkoly. Cítí environmentální podněty, alergeny a psychický stres a pohlcují materiály určené k odstranění. Existují všude, včetně mozku, žláz (jako je epifýza, hypofýza a štítná žláza) a tkání směřujících do vnějšího prostředí, jako je hrdlo a močový měchýř. Shlukují se v blízkosti nervových vláken, kde pomáhají nervům a imunitnímu systému komunikovat.
Žírné buňky jsou provokovány k akci poraněnými tkáněmi, zánětlivými molekulami nebo jinými spouštěči, jako jsou plísně, bakterie, potraviny, toxiny, antibiotika a léky proti bolesti. Aktivní žírné buňky vylučují přes 200 reakčních chemikálií, včetně histaminu, které mohou způsobit mnoho nepříjemných příznaků, jako jsou svědivé vyrážky a astmatické záchvaty. Histamin je samozřejmě dobře známý díky antihistaminovým lékům používaným k potlačení příznaků alergie.
Aktivace žírných buněk (Mastocyty neboli žírné buňky jsou buňky imunitního systému, které se nacházejí v pojivových tkáních v celém těle – zvláště pak v kůži, v blízkosti krevních a lymfatických cév, v plicích a ve střevech.) může vést ke svalovým křečím, citlivosti na chlad a nepříjemné necitlivosti, brnění, píchání a palčivé bolesti. S aktivací žírných buněk je spojeno obrovské množství stavů, včetně: osteoporózy, onemocnění dásní, prosakujících střev, potravinových alergií, rakoviny, syndromu neklidných nohou, migrény, intersticiální cystitidy, menstruačních poruch a autoimunitních hypersenzitivních onemocnění, jako je roztroušená skleróza, Guillain-Barrého syndrom a Sjögrenův syndrom. Vzorce příznaků aktivace žírných buněk  jsou u mých klientů přetížených oxaláty běžné. Neexistuje žádný lék na příliš zaneprázdněné žírné buňky. Naší nejlepší možností je rozpoznat a vyhnout se spouštěčům, jako je oxalát.

Příznaky aktivace žírných buněk: Chronická únava; silná reakce na chlad, potraviny a chemikálie; návaly horka, svědění kůže, psoriáza; sinusitida, rýma, alergie, astma; bušení srdce, točení hlavy, závratě; deprese, bipolární afektivní porucha, úzkost, panika, hněv.

Klinicky jsou nejčastějšími prvními příznaky primární hyperoxalurie (hyperoxalurie je vysoká hladina oxalátů v moči, znak přetížení ledvin oxaláty) krev v moči, bolesti břicha, ledvinové kameny nebo opakované infekce močových cest. Toxické účinky příliš velkého množství oxalátů jsou vzájemně závislé a vzájemně se umožňují. Poškození oxaláty může začít v jedné oblasti těla, ale může zhoršit jiné stavy, stát se samoobslužným, rozšířit se jinam a kaskádovat do různých onemocnění. Sdílené stresory spojují zdánlivě různé nemoci, které přicházejí v překrývajících se shlucích. Například lidé s IBS (dráždivý tračník) nebo depresí mají také tendenci trpět revmatoidní artritidou, bolestí svalů, únavou, migrénami, úzkostí nebo jinými problémy s funkcí mozku. U osob s celiakií nebo IBS (dráždivý tračník) je pravděpodobnější, že se u nich vyvine také osteoporóza a zlomeniny kostí.

Oxaláty můžou poškodit trávicí trakt a prospěšné bakterie, které tam žijí, a způsobit tak zvýšenou propustnost střeva a dysbiózu. Oxalát byl spojován se záněty střev a trávicí dysfunkcí již před 50. lety 19. století. Například v roce 1849 bylo v přehledu 11 případů náhodného požití kyseliny šťavelové uvedeno, že „velká část“ těch, kteří trpěli „žaludečními a nervovými potížemi… byla předmětem šťavelové diatézy“.
Lékařský časopis Lancet v roce 1925 popsal dva případy, kdy střevní příznaky — bolest, zvracení, roztažení břicha a úplná zácpa — byly vyřešeny „opatrným držením diety a vyloučením všech potravin, o nichž je známo, že jsou bohaté na oxaláty“.
V obou těchto případech byla střevní paralýza (kontrakce trávicích svalů neschopná relaxace) zpočátku chybně diagnostikována jako střevní obstrukce. Podle Mayo Clinic je bolest břicha běžná u pacientů s primární hyperoxalurií. O oxalátovém spojení s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou svědčí také podobné vzorce moči: kyselá moč s nízkým obsahem hořčíku a citrátu.

Oxalát je neurotoxin, který vyčerpává schopnost mozku a nervových buněk vytvářet energii a správně fungovat. Přímé poškození buněk a těžko pozorovatelné krystaly, které oxaláty zanechávají ve tkáních, způsobují periodickou, opakovanou nebo chronickou aktivaci imunity, která snadno vede k malátnosti, úzkosti, depresi, migrénám, mozkové mlze a dalším kognitivním problémům.
Nervové problémy mohou také připomínat zažívací potíže, protože mají stejný zdroj. Excitabilní (nadměrně aktivní) nervy a svalové křeče jsou příznaky narušení iontů v buňkách. Svalová a nervová spasticita se může objevit kdekoli. V trávicím traktu a bránici může spasticita znamenat reflux, potíže s polykáním, nadměrné říhání a škytavku.

Poškození nervů a vyvolání zánětu oxaláty může vést k paralýze obličeje, ztrátě řeči, úzkosti, depresi, migrénám, kognitivním problémům a dalším. Neurologické a psychiatrické příznaky otravy oxaláty jsou opakovaně uváděny v lékařské literatuře, ale v klinické praxi jsou ignorovány.

Oxalát v periferních nervech vyčerpává vápník nebo hořčík, což způsobuje bolest tím, že narušuje tvorbu nebo kontrolu nervových vzruchů. Další způsob, jak oxalát vyvolává bolest, je spouštění zánětlivých „bouří“ kdekoli v těle – dokonce i ve žlázách. Tyto mobilní útoky způsobují přechodné návaly tepla a otoku. Aktivace žírných buněk také způsobuje bolest a pocity pálení. Jako aktivátory žírných buněk, nervové toxiny a destabilizátory pojivové tkáně, hrají oxaláty roli v různých syndromech bolesti, včetně pálení úst, migrény, artritidy, fibromyalgie, intersticiální cystitidy/bolesti močového měchýře, bolesti genitálií a hemoroidů – dokonce i bolesti zubů a kostí. Účinek na střevní neurony vysvětluje úzkost, únavu a další příznaky spojené s bolestivými zažívacími onemocněními, jako je IBS.

Zvýšené hladiny oxalátů inhibují normální funkci a opravu endoteliálních buněk. To znamená, že buňky se nemohou dostatečně rychle nahradit, takže cévy degenerují. Poraněné endoteliální a jiné buňky, rozvoj hypertenze, ateroskleróza, vaskulární degenerace a související problémy jsou produkty oxidačního stresu a mírného chronického vaskulárního zánětu. Problémy v tepnách a žílách se často vyskytují i u primární hyperoxalurie. Chronický zánět cév, vyvolaný oxaláty, je spojen s křečemi arteriálních svalů, včetně Raynaudova syndromu, kdy křeče vyvolané nízkými teplotami blokují průtok krve do prstů na rukou a nohou.

Srdeční tep je synchronizován sítí specializovaných svalových vláken a nervů, které vedou elektrické signály. Tento srdeční převodní systém zahrnuje tkáňový svazek nazývaný „kardiostimulátor“, který je zvláště citlivý na poruchy elektrolytů. Problémy s elektrickým systémem srdce nebo srdeční blok se mohou objevit, když dojde k poškození srdeční tkáně nebo problémům s elektrolyty, jako jsou nízké hladiny draslíku, vápníku a hořčíku v krvi. Přetížení oxaláty může poškodit srdeční tkáň (způsobit fibrózu) a také narušit elektrolyty buď akutním nedostatkem hořčíku nebo draslíku nebo elektrickým selháním v převodním systému srdce, což vede k náhlé smrti. Související příznaky (pozorované u pacientů) jsou dušnost, bolest na hrudi, palpitace a mdloby.

Poškození svalů je často pozorováno u fibromyalgie, což jsou pacienti se svalovou únavou, slabostí a bolestí. Pacienti trpící fibromyalgií mají nižší hustotu mitochondrií, nižší hladiny ATP, abnormální kapilární průtok krve (mikrocirkulaci), ztluštěné kapiláry a nízký tkáňový kyslík. Mívají také nedostatek hořčíku. Všechny tyto faktory narušují produkci energie a mohou být vyvolány nebo zhoršeny nadměrným množstvím oxalátů.

Když je hladina vápníku v krvi nízká, příštítná tělíska instruují kosti, aby uvolňovaly vápník, aby se udržely hladiny vápníku v krvi. V reakci na to specializované kostní buňky (osteoklasty, typ imunitních buněk) vydávají kyselinu a enzymy, aby rozpouštěly minerály a vyžerou díry v kostní matrici. Příliš mnoho těžby vápníku vede k tenkým, křehkým kostem.
Vysoká hladina parathormonu je spojena nejen s řídkými kostmi, ale také s bolestmi kostí, s usazováním vápníku v cévách a ledvinách, s gastrointestinálními problémy (vředy, zácpa, nevolnost, pankreatitida a žlučové kameny) a s neurologickými problémy včetně deprese, letargie a záchvatů.
V ideálním případě buňky vytvářející kost, obnoví ztracenou kost později. Pro úplný opětovný růst zdravých kostí je zapotřebí podpůrné nutriční, hormonální a elektrochemické prostředí. Strava s vysokým obsahem oxalátů interferuje se všemi těmito faktory a brání obnově kostí.

Minerální nedostatky mohou ovlivnit i vnitřní ucho, což má za následek tinnitus, závratě a ztrátu sluchu. Jeden zdravotní poradce mi napsal: „Už roky pomáhám lidem tinnitem a mými nejčastějšími klienty jsou vegani a vegetariáni. Ukázal jsem jim vaši práci. Mnoho mých klientů dosáhlo neuvěřitelných výsledků se sluchem, když zredukovali nebo úplně vynechali rostliny, které obsahují kyselinu šťavelovou. Bez ohledu na to, zda k problémům se sluchem mých klientů došlo po úrazu hlukem, medikaci nebo stresu, hlavní příčinou ztráty sluchu je vždy určitá forma oxalátové toxicity.

Anémie může být důsledkem toho, že krystaly šťavelanu vytěsňují kostní dřeň a narušují produkci zdravých červených krvinek, nebo kyselina šťavelová putuje krevním řečištěm, čímž narušuje enzymy potřebné pro produkci energie červených krvinek a způsobuje explozi červených krvinek (tzv. hemolytická anémie).

Imunitní aktivace vedoucí k chronické nebo epizodické bolesti močového měchýře je také klíčovým faktorem u genitálních bolestí (vestibulodynie), fibromyalgie, endometriózy, syndromu dráždivého tračníku, chronického únavového syndromu, bolestí hlavy, poruch spánku, úzkosti, astmatu a revmatoidní artritidy.

Ale nejde o to, abychom vám řekli, že „všechno pochází z oxalátů“. Místo toho je poselství, které si doufám odnesete, toto: Pokud máte uvedené příznaky a jedli jste potraviny s vysokým obsahem oxalátů, jednoduchá a nenákladná změna stravy vás může vrátit na cestu ke zdraví. Dobrou zprávou je, že odstraněním hlavní příčiny může začít oprava. Proces obnovy však není vždy přímočarý.

pokračování seriálu: Oxaláty 6: Jak detoxikovat kyselinu šťavelovou

zpracovala aluska.org podle knihy Toxic superfoods – How oxalate overload making you sick and how to get better, Sally K Norton MPH