Aluška.org: Věděním ke svobodě

Pojem Hluboký stát, neboli „deep state“ se v konspiračních komunitách posledních let stal jedním z nejčastějších vysvětlení všeho, co je blbě a co nefunguje. Pro některé lidi je to univerzální klíč k chaosu: Za všechno může a všechno dělá skrytá mocenská struktura, která údajně tahá za nitky politiky, médií, ekonomiky i všech krizí.
Je to lákavá představa, protože je jednoduchá. Dává nepořádku okamžitě řád a nabízí snadný příběh v místech, kde realita bývá nepřehledná a spletitá. Právě tady začíná problém: Je to skutečné tvrzení o světě, nebo uzavřený systém víry, který se pouze tváří jako analýza?

Když se lidé odvolávají na „deep state“, většinou tím myslí neviditelnou síť lidí, která není volená, nemá jasně pojmenované členy a přesto údajně kontroluje instituce i veřejné mínění. Je to entita, která podle této představy dokáže manipulovat událostmi, zakrývat stopy a falšovat důkazy. Už samotná definice ale ukazuje, že nejde o běžnou hypotézu. Je to tvrzení, které se pohybuje mimo standardní rámec toho, co lze ověřovat.

Jak mě potrápil Deep state

Když jsem se poprvé setkala s termínem hluboký stát, bylo mi asi 15 a šokovalo mě to, protože toto tvrzení hluboce rozrušilo moji představu o tom, jak funguje svět. Jenomže ne v tom dobrém slovasmyslu. Měla jsem z toho úzkosti a bylo mi z toho zle. Hluboce mne to znejistilo.

Navíc mi nikdo nikdy pořádně nevysvětlil, co to vlastně je, přestože se konspirátoři tímto termínem neustále ohánějí, pak se plácají po zádech a přikyvují si, jak jsou strašně chytří a jak „rozklíčovali matrix“. Přitom to byla prostě skupina týpků u stolu, co si chtěli připadat důležitě.

Někdo nadává na politiky u piva v hospodě, někdo nadává na Deep state u čaje. Není v tom žádný rozdíl a oboje má stejný dopad: Žádný.
Akorát že pivasák v hospodě nemá skryté úmysly. Nesnaží se tě zmanipulovat šílenou storkou o zlosynech v podzemí, kteří chystají něco strašného na lidstvo. V tomto je konspirátor nebezpečný a speciálně nebezpečný je pro malé děti, které z toho ještě nemají rozum.

Jestli jsem na Deep state někdy doopravdy věřila? – Ne. Nešlo totiž věřit na něco, co není konkrétně definované a co je tak moc nejasné. Sice se na to neustále konspirátoři odkazují a dělají u toho velká gesta aby ukázali jací jsou skvělí a kolik toho vědí, ale všechna světla zhasnou ve chvíli, kdy položíte naprosto nevinnou základní otázku: „A co to ten Deep state vlastně je?“
Případně: „Co to je za lidi a kde se berou? A jak to má konkrétně fungovat? A co mají v plánu a proč?“

Ani ten nejzarytější hoaxer, který se všude prezentuje jako největší znalec světa, nedokáže tyto otázky zodpovědět. Místo toho se dozvíte zopakování toho, co už je napsané jinde na internetu. Že jsou „spolčení s ďáblem a chtějí vyhladit lidstvo“. To samozřejmě normálnímu člověku nestačí.
Takže se ptáte znovu: „Vysvětli mi pojem Hluboký stát.“ Řeknou vám, že máte držet hubu, že jste blbí, že tomu nerozumíte, že se vracíte do matrixu a podobné ptákoviny. Tohle se mi stalo mockrát.

Nakonec mi svitlo: Oni nemají ani páru, co to je Deep state. Buď je to jejich systém víry, který si přečetli na internetu a hodí se to do jejich světonázoru, nebo to používají nástroj k manipulaci svých oveček, aby vypadali jako velcí insideři, získali si jejich důvěru a mohli je pak snadno zmanipulovat.

Deep state na to funguje, protože snadno vyvolá emoce a když se společně zlobíte na stejného nepřítele, vzniká dojem skupiny a patření někam. To je klasický vzorec, který používají sekty.
Jakmile vám tento blud o satanském spolku co řídí svět někdo spolkne, tak už mu pak můžete navykládat naprosto cokoli.

Proto jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat speciální článek. Jako člověk, co se znal mnoho let s celou řadou významných konspirátorů i s jejich následovníky totiž vím, kam to může vést a jak moc je tato víra nebezpečná pro psychické zdraví a pro život.

Mohu vás z vlastní zkušenosti ujistit: Ani sami konspirátoři NEVÍ, co je to Deep state. Nikdo z nich to neví. Je to imaginární nepřítel, na kterého se svalují problémy světa, nebo se na něj nalepují konspirační scénáře o bílých kloboucích, klonech a podobné voloviny. Je to pojem, který používají, aby jejich konspirační teorie zdánlivě dávaly smysl. Je to jenom berlička.

Deep state je mokrý sen konspirátorů, nikoli realita

Aby bylo možné o světě něco seriózně tvrdit, musí být jasné, co přesně se tvrdí, jak by se to dalo potvrdit a jak vyvrátit. U běžných tvrzení to jde. Můžeme dohledat fakta, porovnat je, najít chyby nebo potvrzení. Jenže u „deep state“ se tohle udělat vůbec nedá. Neexistuje žádný představitelný důkaz, který by jeho existenci mohl vyvrátit, protože každý protiargument je automaticky interpretován jako součást spiknutí (nelze vyvrátit blud).

Pokud se něco nepotvrdí, je to prý důkaz, že „oni“ to dobře skryli. Pokud se něco potvrdí, je to důkaz, že „oni“ to řídí. To je logická past, ve které člověk ztrácí kontakt s realitou.

Často se říká, že „deep state“ nelze vyvrátit, protože je příliš sofistikovaný. Ve skutečnosti je to přesně naopak: Nelze ho vyvrátit proto, že je definovaný tak, aby vyvratitelný nebyl. Tvrzení, které nejde potvrdit ani vyvrátit a přežije jakýkoliv rozpor, není popisem reality. Je to víra. A víra má úplně jiná pravidla, než analýza.

Někdo by mohl namítat, že přece existují skupiny nebo spiknutí, které na Deep state poukazují.
Přece ale existuje Rotary club! … Říká se o nich sice, že jsou to elitáři, kteří navenek říkají něco jiného, než dělají. Jenomže elitáři nejsou Deep state. Takže i kdyby to byla pravda, je to mimo.
Rosekruciáni? – To taky není Deep state.
Dvojníci politiků? – Že se někde najde týpek co vypadá stejně jako prezident a dostane práci jako jeho záskok pro zvýšení bezpečnosti, nemá co dělat s Deep state.
A co Križáci a svatý grál? – To je středověká legenda a není to Deep state.
A co satanismus v médiích? – To že je někdo satanista, nebo že mu připadá cool nějaký symbol a dá si ho na albíčko, není Deep state.
Podstata Deep state je právě o tom, že NIKDE NENÍ. Takže cokoli co znáte a o čem víte, není Deep state, protože už to není skryté… už chápete ten totální mindfuck?
Jo… je to totiž výmysl.

To ale neznamená, že kritika moci je špatně. Naopak, je nezbytná. Korupce existuje, instituce selhávají a lidé dělají chyby. Rozdíl je v tom, že skutečná kritika pracuje s konkrétními aktéry, rozhodnutími a odpovědností.
Konspirační narativ naopak viníky rozmazává, nahrazuje fakta interpretacemi a přesouvá odpovědnost do neviditelného prostoru, kde už nikdo nemůže nic ověřit ani změnit. Výsledkem je svět, kde za nic nemůže člověk ani instituce, jen neuchopitelný a neznámý „tajný systém“.

Psychologická přitažlivost „deep state“ je pochopitelná. Nabízí pocit výjimečnosti, jednoduché vysvětlení složitých jevů, úlevu od odpovědnosti a předhazuje jasného viníka všeho. V době nejistoty je to lákavé. Ne proto, že by lidé byli naivní, ale proto, že jsou zranitelní a hledají pevnou půdu pod nohama.

Deep state je něco jako moderní varianta honu na čarodějnice: Zkyslo ti mlíko? Opustil tě manžel? Zdechla ti koza? Pojďme upálit tady Hedviku, co se podívala křivě, beztak za to může. To je jedno, že nejsou důkazy. Je to čarodějnice.
… To je jedno, že na Deep state nejsou důkazy. Za všechno prostě můžou oni!

Deep state je nebezpečná víra

Nebezpečí číhá v tom, že se fakta začnou považovat za manipulaci, nesouhlas za důkaz viny a realita za pouhou kulisu příběhu, který se nesmí zpochybnit. V tu chvíli už nejde o debatu, ale o uzavřený systém víry, který může ospravedlnit cokoliv, protože nic ho nemůže ohrozit.

Možná proto není nejdůležitější otázkou to, zda „deep state“ opravdu existuje. Mnohem podstatnější je poznat, že už nejsme v realitě, ale v příběhu, který realitu nahrazuje.
Zde je jednoduché vodítko: Pokud tvrzení nelze ani v principu vyvrátit, nepopisuje svět, ale víru o něm.

Svět je totiž složitý. Mocenské struktury existují. Lidé selhávají a instituce chybují. Právě proto potřebujeme víc střízlivého myšlení, víc odvahy říct „nevím“ a méně příběhů, které se nedají zpochybnit. Protože ve chvíli, kdy není možné pochybovat, končí pravda a začíná dogma.

Pohádka o Deep state tak umožňuje naprosto absurdní jevy. Popíšu jeden zcela konkrétní, který se reálně vyskytoval v mém minulém okolí. Bylo mi z toho na poblití. Ale když jsem něco řekla, když jsem se pokusila brzdit tuto šílenou psychózu, setkala jsem se s agresivitou:

Tenhle politik bojuje proti elitám. On je znalec Deep statu. On se od nich odtrhnul a teď po nich jde. Tohle je budoucí zachránce planety Země a zachránce lidstva.
(mezitím ten politik něco nehorázně zkurví)
Vy se mýlíte a média lžou! Mediální sračkomety vám vymývají mozek! On ve skutečnosti jede strategii a vy to jenom nechápete!
(mezitím ten politik začne mlet věci o tom že někam pošle atomovku, vyhladí nějaký národ apod.)
Vy to nechápete! To on neřekl, to není pravda, média vás manilupují! Čtěte jenom nás, to my říkáme pravdu!
(mezitím ten politik vlítne do jiného státu a začne tam vraždit civilisty)
On hraje pětidimenzionální šach! On tam čistí podzemí od nacistů a zachraňuje týrané děti z klecí které tam byly pěstované na adrenochrom!
(mezitím ten politik shodí bombu na autobusovou zastávku a v médiích jsou záběry zkrvavených lidí)
To je fejk! Ty máš vymytej mozek! On to nikdy neudělal!
(ale podívej, tady ten pán bez nohy jak se kroutí na asfaltu, ten moc nevypadá jakože je v pohodě)
To je najatej herec! Všichni jsou herci a na tu porodnici taky nic nespadlo, to si udělali sami a sehráli to!
(mezitím se tam podělá co může a z akce na pár týdnů je válka na roky)
My víme pravdu a víme že to je dobré! Kdo říká opak, je náš nepřítel a je agent matrixu! škréééé!

… A mezitím toho týpka vidíte, jak sedí každý den deset hodin na telegramu, kde vyhledává konspirace, přebírá každou blbost kterou tam najde i když není žádný zdroj, žádný podepsaný autor ani žádný podklad co by to dokazoval. A pak juchá nad AI slopem a špatnými efekty videí na youtube, jakože je to realita a budoucnost už je tady…
A vy víte, že už je senilní, že už nemá kontakt s realitou a žije ve své fantazii. Vy víte, že to je blázen… ale kdo by tomu věřil, že? Pohádka o „Vesmírném strejdovi co je expert na pětidimenzionální šach a předává zprávy od zachránce planety lidstva“ je přece lákavější, než realita.

Největší problém deep state není v tom, že by existoval, ale v tom, že nahrazuje realitu příběhem, který člověku vezme schopnost myslet, pochybovat a rozhodovat se.