Aluška.org: Věděním ke svobodě

O jevu El Niño se v médiích v poslední době mluví čím dál častěji. Ale co to přesně je, jak vzniká a proč kvůli němu meteorologové bijí na poplach?
A proč by vás to vlastně mělo zajímat?
Inu… ono se vás to přímo týká. Jestli vám bylo letos horko, tak se máte příští rok na co těšit. 😁

Pojďme se na tuto fascinující celoplanetární aktualitu podívat (bez katastrofického strašení). Co se pod hladinou našich oceánů právě teď odehrává?

Co je El Niño

Všechno to začíná v Tichém oceánu okolo rovníku. Většinu času tu foukají stabilní větry (tzv. pasáty) směrem od Jižní Ameriky k Austrálii a Indonésii. Tyto větry před sebou doslova sunou teplou povrchovou vodu ohřátou od slunce.

Na západě (u Austrálie) se tak hromadí obrovský polštář teplé vody, zatímco u břehů Jižní Ameriky (u Peru) se kvůli tomu z hlubin zvedá voda ledová, plná živin.

Jednou za 2 až 7 let se tento proces zmírní a pasáty zeslábnou. Takže obrovská masa teplé vody se přestane držet u Austrálie a jako obří podmořská vlna se vyvalí zpátky k Jižní Americe.

Když si toho před stovkami let všimli peruánští rybáři, všimli si toho vždy kolem Vánoc. Teplá voda jim zahnala ryby a úlovky tím pádem stály za prd. Proto nazvali tento jev El Niño, což ve španělštině znamená „Ježíšek“.

Jak El Niño ohřívá celou zeměkouli

Možná vás napadne jednoduchá otázka: Jak může přesun teplé vody z jedné strany oceánu na druhou ovlivnit teplotu celé planety? Vždyť tím přece žádné nové teplo nevzniká.

Oceány fungují jako obrovský planetární akumulátor tepla. Drží v sobě přes 90% přebytečné energie. Během normálních let je toto teplo natlačené hluboko pod hladinou na západě Tichého oceánu. Když ale nastane El Niño, všechna ta teplá voda se rozlije po hladině směrem na východ.

Protože teplá voda plave nahoře, začne v obrovském tempu předávat své teplo a vlhkost do atmosféry. El Niño tedy teplo nevytváří, ale funguje jako otevřená dvířka od obří planetární pece. Vypustí energii z oceánu do vzduchu a tím krátkodobě zvýší průměrnou teplotu celé zeměkoule.

Proč meteorologové mluví o roku 2027

Klimatologické modely ukazují, že současné El Niño, které se právě probouzí, má neobvyklou sílu. Podle nejnovějších měření teplotní anomálie v oceánu prudce roste a vědci odhadují pravděpodobnost vzniku tzv. „Super El Niña“ na více než 80 %.

Tento jev má podle předpovědí vrcholit letos v období Vánoc. Protože atmosféře chvíli trvá, než všechno to uvolněné teplo z oceánu absorbuje, plný dopad nezažijeme hned.

Odborníci jako významný klimatolog Zeke Hausfather varují, že výsledkem bude, že rok 2027 se s naprostým přehledem stane historicky nejteplejším rokem od začátku měření.
Krátkodobě bychom v roce 2027 mohli dokonce překročit hranici oteplení o 2 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.

Klimatická změna a silnější El Niño

Je potřeba si říct na rovinu, že El Niño je naprosto přirozený přírodní cyklus, který tu byl odjakživa. Problém je v tom, že letošní El Niño nepřichází na stejnou planetu, jaká tu byla před padesáti nebo sto lety. Přichází do klimatického systému, který je už tak kvůli lidské činnosti a spalování fosilních paliv o 1,3 stupně teplejší.

Oceány jsou už teď rekordně teplé. Když se tedy tento přirozený teplý výkyv spojí s dlouhodobým trendem globálního oteplování, dostáváme se na neprobádané území. Extrémy, které El Niño běžně způsobuje (sucha v Austrálii, neúroda v Indii nebo drsné deště v Americe), budou kvůli tomu mnohem silnější a ničivější.

Přímý vliv El Niña na evropské počasí je minimální, protože jsme moc daleko a nás ovlivňuje spíše Atlantik. Za naše vlny veder El Niño nemůže, ty má na svědomí zablokovaný horký vzduch nad pevninou.
Pocítíme ho ale sekundárně. Může zamávat s celosvětovou úrodou obilovin či rýže a ovlivnit ceny potravin a energií na celém světě.

Až se tedy v následujících měsících a v roce 2027 budete z médií dočítat o „šokujících teplotních rekordech kvůli Super El Niňu“, nenechte se strhnout vlnou hysterie a paniky. Vy už budete přesně vědět, jaká fyzika za tím stojí.

Místo apokalyptického strachu berme tyto zprávy jako pobídku k tomu, abychom o to víc pečovali o své kousky země, sázeli stromy, zadržovali vodu v krajině a žili v souladu s rytmy planety, která nás hostí.