Aluška.org: Věděním ke svobodě

Nejenže krev introvertů a extravertů koluje po jiných drahách, ale každá dráha navíc potřebuje jiný neurotransmitér. Jak si vzpomenete, Dean Hamer zjistil, že silní hledači novostí na základě své genetické výbavy vyhledávají vzrušující zážitky, aby uspokojili větší potřebu dopaminu. Napsala jsem, že se hodně podobají extrémním extravertům. A jak se ukázalo, dráha, kterou používají extraverti, je aktivována dopaminem. Dopamin je neurotransmitér, který se nejvíce spojuje s pohybem, pozorností, se stavy zvýšené bdělosti a s učením.

V knize Mapping the mind (Mapování mysli) Rita Carterová tvrdí: ,,Příliš mnoho dopaminu patrně způsobuje halucinace a paranoiu. Jeho nedostatek zapříčiňuje třes a neschopnost zahájit volní pohyb, pocity nesmyslnosti, letargie a zoufalství. Nízká hladina dopaminu také vede k nedostatku pozornosti a soustředění, k bažení a abstinenčním příznakům.“

Správné množství dopaminu je pro naše tělo nezbytně nutné. A má ještě jednu důležitou funkci. Steve Hyman ve své knize States of Mind (stavy mysli) říká, že ,,Jedním způsobem, kterým lze charakterizovat úlohu tohoto dopaminového okruhu, je systém odměn.“

Vlastně nám říká: ,,To bylo dobré, to uděláme zase, zapamatujme si, jak jsme to přesně udělali.“ Proto kokain a amfetaminy vyvolávají závislost tak prudce – zvyšují hladinu dopaminu.

Extraverti jsou na dopamin méně citliví, přitom ho vyžadují velké množství. Jak si ho obstarávají dostatek? Určité množství dopaminu uvolňují některé části mozku. Extraverti však potřebují jeho pomocníka adrenalin, který se uvolňuje při aktivaci sympatického nervového systému, aby mozek produkoval více dopaminu. Takže čím aktivnější extravert je, tím více dostává dávek štěstí a hladina dopaminu se zvyšuje. Extraverti se cítí dobře, když mají kam jít a s kým se sejít.

Introverti jsou na druhou stranu na dopamin vysoce citliví. Velké množství dopaminu způsobuje, že jsou přesyceni podněty. Introverti na své dominantní dráze používají úplně jiný neurotransmitér – Acetylcholin. V knize Wet Mind (Záhadná mysl) Stephen Kosslyn a Oliver Koenig lokalizovali mozkovou dráhu pro Acetylcholin a hádejte, na co přišli? Je stejná jako dráha, kterou zobrazila doktorka Johnsonová u introvertů. Acetylcholin je další důležitý neurotransmitér, který je spojován s mnoha životně důležitými funkcemi v mozku a těle. Ovlivňuje pozornost a učení (zejména vnímavostní učení), schopnost udržet si klidný pocit bdělosti, využívat dlouhodobou paměť a aktivuje volní pohyby. Stimuluje dobrý pocit při myšlení a prožívání. Velká část současného výzkumu acetylcholinu rozvíjí naše chápání introvertního mozku a těla.

Jeden klíč k záhadě, proč mají introverti a extraverti z rozjímání a činnosti rozdílné pocity, je odvozen z podivného zdroje – výzkumu o příčinách závislosti na kouření. Kuřáci ve studiích uvádějí, že kouří proto, že mají pocit větší soustředěnosti, snadněji se učí, více si pamatují a dostávají se do veselejší nálady. Nikotinové receptory v mozku imitují činnost acetylcholinu. Dráhy, které používají acetylcholin, jenž zvyšuje pozornost, paměť a pocit pohody, dominuje u introvertů. Nikotin také způsobuje, že tělo uvolňuje dopamin, a ten má následně vliv na rozložení serotoninu a norepinefrinu, což jsou všechny neurotransmitéry aktivované u extravertů, když provádí nějakou činnost. Cigarety vyvolávají pocit pohody z obou stran na kontinuu introverze a extraverze, takže není divu, že tolik lidí kouří, i když znají nebezpečí s tím spojená.

Acetylcholin byl prvním objeveným neurotransmitérem, ale novější výzkum se zaměřil na určení dalších. V nedávné době však byla odhalena spojitost mezi nedostatkem acetylcholinu a Alzheimerovou chorobou. Tento nález podnítil další výzkum acetylcholinu a jeho souvislost s uchováním paměti a procesy snění. Zdá se, že Acetylcholin hraje významnou roli ve spánku a při snění.

Sny se nám zdají v REM fázi. Acetylcholin přepíná na REM fáze spánku, spouští snění a pak nás ochromí (odpojí volní pohyby), takže se nám zdají sny bez toho, abychom jejich obsah ,,předváděli“. Vědci zjišťují, že potřebujeme spát, abychom paměť zakódovali – během REM fáze jsou vzpomínky přesunuty z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Jak tvrdí Ronald Kotulak v knize Inside the Brain (Uvnitř mozku): ,,Acetylcholin je olej, který potřebujeme na promazání paměťového stroje. Když dojde, stroj se zablokuje.“

Další zajímavý postřeh je, že estrogen brání úbytku acetylcholinu. To je jedním z důvodů, proč u žen v menopauze, kdy se jejich hladina estrogenu snižuje, dochází ke ztrátě paměti. Introverti tak potřebují omezené množství – ani moc, ani málo – dopaminu, a přiměřenou hladinu acetylcholinu, aby zůstali klidni a netrpěli depresí nebo úzkostí. To zrovna není moc velká zóna pro pohodlí.

Objev o neurotransmitérech používaných introverty a extraverty je klíčový, protože když v mozku dojde k jejich uvolnění, zároveň dojde k zapojení autonomního nervového systému. Tento systém spojuje mysl a tělo a podstatně ovlivňuje naše rozhodnutí o tom, jak se chováme a reagujeme na svět. Domnívám se, že spojitost mezi tím, které neurotransmitéry putují po kterých drahách a jak se pojí k různým částem autonomního nervového systému, je hlavním klíčem k vyřešení hádanky o temperamentu. Zatímco extravertům je přisuzován dopaminový / adrenalinový, energii vydávající sympatický nervový systém, introverti jsou spojováni s acetylcholinem, zachováním energie a parasympatickým nervovým systémem.

VLEVO

Kratší extravertní dopaminová dráha

Stimulace přicházející z míchy se po cestě zesilují. Postupují přes hypotalamus, zadní talamus, amygdalu a spánkovou motorickou oblast.

VPRAVO

Delší introvertní acetylcholinová dráha

Stimulace přicházející z míchy se po cestě zeslabují. Postupují přes hypotalamus, přední talamus, broncovo centrum (centrum vnitřní řeči), čelní lalok, hippocampus do amygdaly.