Aluška.org: Věděním ke svobodě

Spousta lidí se domnívá, že našimi předky jsou Slovani a také se k nim hlásíme. Co když naše DNA tvoří i další národy? Původ moderních Čechů nám objasňují především genetické výzkumy.

Ze třetiny Slovan, ze třetiny Germán

Z výzkumu víme, že se na území České republiky vyskytuje u 34 % procent mužů „slovanská“ haploskupina R1a, která je obvyklá u východoevropanů a zasahuje až do Indie. Překvapivé ale je, že ještě více Čechů (necelých 36 %) má západoevropskou skupinu R1b. Tato mutace se nejvíce vyskytuje v Anglii, Španělsku nebo Francii.

Na našem území se vyskytovalo několik národů.

Z otce na syna, z matky na dceru

Znamená to tedy, že jsme z 1/3 potomci Slovanů a z více než 1/3 potomky Germánů a Keltů? Tak jednoduché to být nemusí. Zmíněný výzkum pomocí haploskupin se totiž může provádět pouze na mužích – dědí se totiž výlučně z otce na syna, protože se nacházejí na pohlavním chromozomu Y, které samozřejmě u žen nejsou.

Výzkum pomocí haploskupin se dá určit pouze podle mužských potomků.

Geny z dob lovců mamutů

U ženských linií se proto pro výzkum využívá jiná metoda, tzv. mitochondriální DNA (mDNA). Ta se dědí pouze po mateřské linii. Znamená to, že mDNA dcery je stejná jako mDNA její matky a tak dál a dál proti proudu času. Při výzkumu mDNA, který se prováděl po celé Evropě, se ale ukázalo, že většina Evropanů (a tedy i my Češi) má tyto „mateřské“ geny velice často ještě z dob lovců mamutů. Jak je to možné?

Čím tmavší červená barva, tím větší je dnes v populaci zastoupení slovanské DNA haploskupiny R1a.

Muži padli, ženy žily s vítězi

Během velkých přesunů obyvatel, jakým bylo například stěhování národů, byli totiž v pohybu hlavně muži. Část žen vůbec neodešla z domovů, další zemřely na cestě. Když pak nově příchozí došli do „země zaslíbené“, většinou je čekal krutý střet s místním obyvatelstvem. A zatímco muži často padli, ženy obvykle přežily a staly se družkami vítězů. Proto nám ženské a mužské rodové linie občas ukazují každá něco jiného.

Muži bojovali, ženy pracovaly, snažily se společně se svými dětmi přežít a čekaly na jejich návrat.

Nemoc zděděná po keltských předcích

My Češi tedy máme blízko jak ke Slovanům, tak k obyvatelům západní Evropy, potomkům Germánů. Mísení genů na křižovatce Evropy potvrzuje i další genetická zvláštnost – vyskytuje se u nás totiž poměrně často mutace, která způsobuje vážnou nemoc, cystickou fibrózu. Jde o smrtelnou chorobu, která postihuje hlavně dýchací a trávicí soustavu. Tato genetická mutace se nalézá v Rakousku a v „keltských“ oblastech: Walesu, Skotsku, Irsku a Bretani. Lze proto s velkou jistotou říci, že v našich tělech kolují i geny starých Keltů. Moderní věda tedy dokazuje, že lidé žijící v Česku mají podobnou měrou předky slovanské a germánské, s velkou příměsí krve keltské.

Češi mají vysokou frekvenci výskytu haploskupiny R1a – 34,2%. Podobně vysoké frekvence výskytu této haploskupiny existují mezi Slovany ve východní Evropě. Podle studií má pak 22% až 35.6% českých mužů západoevropskou Y-DNA haploskupinu R1b, která je mezi Slovany vzácná. Dle studijí má 11% az 13% Čechů nordickou haploskupinu I1.

V 19. století přišli historikové (V. V. Tomek) s teorií, že skupiny obyvatel jmenované Kosmovou kronikou jako byli Děčané, Doudlebi, Charváti, Chebané, Litoměřici, Lučané, Zličané, byly jednotlivé kmeny, které teprve v 10. století sjednotili Přemyslovci v jeden celek. Naproti tomu novější teorie reprezentovaná nejvýrazněji Dušanem Třeštíkem předpokládají již od příchodu Slovanů jeden český kmen, v rámci kterého vznikla malá knížectví, která dala název domnělým kmenům. Tomu odpovídá, že Češi v zahraničí vystupovali jako jeden celek, například při křtu blíže neznámých 14 českých knížat v Řezně v roce 845. Na pevnější sjednocení českého etnika však mělo budování přemyslovského státu od 10. století rozhodující vliv. Jak uvádí D. Třeštík “ Jméno Čechů se objevuje poprvé v I. staroslověnské legendě, tedy v 10. století.“ Do té doby bylo obyvatelstvo české kotliny známo pouze pod názvy „Bohmemani“ či „Beuwinitha“ – tedy Winidové (Slované) usídlení na území, které dříve obýval keltský kmen Bójů.

zdroj: http://epochaplus.cz/jsou-slovani-skutecne-nasimi-predky-odpoved-vas-prekvapi/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu + související diskuze