Aluška.org: Věděním ke svobodě

Pohybují se v evropských lesích nebezpečné bytosti, jejichž původ sahá do legend a lidových pověstí? Existuje Baba Jaga? Jak máme nahlížet na podivné příběhy bez autorů a bez ověřitelných zdrojů, které dnes zaplavují internet?Jde jen o honbu za senzací, nebo se v nich skrývá zrnko pravdy?
Těmito otázkami se zabývá dnešní dopis čtenáře, který popisuje znepokojivý prožitek z pobytu v přírodě.

Ahoj Alue,
Mám k tobě dotaz na existenci lesních bytostí o kterých lze najít zmínky jen v pověstech a bájích, bohužel moc těch pověstí u nás už není, kde se něco zajímavého lze dozvědět. Je to asi patrně následek vlivu politiky rakouska-uherska, kdy v 19. století proběhla velká akce sběru lidových vyprávění a legend, pověstí a ústního folklóru oeěcně, ale výsledek těchto sběrů, značně upravený, byl vydán skoro až o 100 let později knižně, a to samozřejmě značně upravený a zcenzurovaný.

Stalo se mi jednou při procházce v lese před mnoha lety, že jsem narazil za dědinou na něco zvláštního.
Na jednu cestu, kterou jsem neznal, ale tušil jsem, kam asi vede, a tak sem si řekl, že ji prozkoumám. No ušel jsem po té cestě pár metrů a všechno se zdálo být v pohodě, ale pak mě přepadnul takový hodně zvláštní druh strachu.
Nejprve jsem si řekl, kdoví co to je, protože jsem necítil, že by poblíž mě bylo něco zlého, a šel jsem dál, ale ten strach byl pořád jakoby intenzivnější a já začal být trochu nervózní, tak jsem se radši otočil a šel zpátky, a kupodivu strach neustával, tak jsem pro jistotu zkoušel povolat pomoc od andělů, ale nic moc se nedělo a strach mě neopouštěl.
Uklidnil jsem se, až když jsem byl kus za lesem, ale když jsem na to rozcestí k té cestě přišel znovu, tak jsem už nic necítil, ale už nikdy jsem jí nezkoušel jít.

Normálně bych se o tom nezmiňoval, ale včera jsem na youtube poslouchal převyprávěný zážitek jednoho ruského vojáka, který za druhé světové války potkal v lese Babu Jagu.
Tak jsem si na to vzpomněl, a chci se tě zeptat, co bylo v tom lese, že to mohlo u mě vzbudit takový zvláštní druh strachu, který jsem už nikdy potom ani předtím necítil.

A myslíš, že i u nás v lesích lze potkat Babu Jagu, jak o tom vyprávěl ten ruský voják z videa, případně můžeš mi říct, jaké další bytosti u nás v lese lze potkat, z toho co víš ? A může být některá z nich i nebezpečná ? Co dělat v takovém případě? Ještě mě napadlo, pokud bych potkal nějakou bytost, která by ode mě chtěla něco darovat, tak co jí dát, když u sebe nebudu nic moc mít?

Ještě jsem si vzpomněl, četl jsem před lety jeden článek v časopise, o jednom člověku, který si v lese oblíbil chodit na jedno určité místo, a jak popisoval, měl pocit, že ho všechno na tom místě jakoby ,,přijalo“ a on se stal jaksi součástí toho místa.
A pak se mu stalo, že zahlédnul a pozoroval jednu bytost, která byla celá porostlá srstí.
Humanoidního typu, asi 1,5m vysoká, chodila vzpřímeně po dvou nohách. Ale neviděla ho, protože byla otočená zády k němu. Co by to mohlo být, nevěděl.
Předem díky za odpověď. S.

Ahoj,
Díky za zprávu, nebudu se pouštět do konkrétních výkladů lesních bytostí, protože s takovými tématy je lepší pracovat opatrně.

Pocity silného strachu nebo napětí v přírodě se mohou objevit i bez toho, že by tam bylo něco nadpřirozeného. Je to reakce nervového systému na podnět. Například to, že tělo vyhodnotí prostředí jako neznámé nebo potenciálně nebezpečné, i když si to vědomě neumíme vysvětlit. Tyto reakce mohou být velmi intenzivní a přitom jsou přirozené.

To, že pocit odezněl po odchodu z lesa a už se potom neopakoval, tomu odpovídá. Pravděpodobně máš v podvědomí zasunutou určitou představu, nebo vzpomínku na nějakou událost, která tě zneklidňuje a máš ji spojenou s tímto typem prostředí. Může to být naprosto cokoli. Trauma když jsi byl ještě hodně malý. Může to být zděděná rodová energie – předkovi se v podobném prostředí něco stalo, pak měl děti a v dětech to zůstalo zapsané jako varovná informace aby si dávaly pozor na podobnou situaci. Takto vznikají i různé zdánlivě nevysvětlitelné fobie. Panická hrůza z létajících motýlů, z pavouků, nebo z uzavřených prostor… aniž by konkrétní člověk měl přímou traumatickou zkušenost, kde by se tohle vyskytovalo.

Mohl jsi jako dítě vidět nějaký znepokojivý film, který se ti do podvědomí propsal a žije v tobě jako nějaká představa. Může to být i souhra podnětů, kdy se to spustí za určité nálady, myšlenky, vzpomínky, na místě s konkrétní atmosférou.
Podvědomí si pamatuje všechno co jsi prožil ty i tvoji předkové. V duchovní terapii většinou docházím do 4.-5. generace, pak už se zděděné energie skoro vždycky ztrácí. Málokdy najdu nějakou starší.

A vůbec v tom nejsi sám. V minulosti se mi stalo několikrát, že jsem šla sama lesem a za určitých okolností mi připadal nepřiměřeně znepokojivý až děsivý. Většinou to byla temná místa, bylo tam málo světla a byl tam chlad. Většinou taky musel foukat vítr proti mě. Jako dítě jsem na to byla zranitelnější, že jsem z toho místa i utekla, protože jsem nevěděla co jiného mám dělat a neznala jsem tyhle podvědomé souvislosti. Teď v dospělosti už to nemám, nebo jsem si toho už hodně dlouho nevšimla.

Popisování konkrétních bytostí z bájí, pověstí nebo podle internetu (včetně postav typu Baba Jaga apod.) může člověka spíš znejistit, vyděsit, než mu nějak pomoci. Příběh jsem si poslechla, není se v něm ale čeho chytit (nejde to ověřit, maximálně si jde udělat názor), ale zaujalo mě samotné téma.

Zhodnotila jsem to téma přes svoji léčitelskou a diagnostickou metodu, jakoby to bylo měření otázek pro klienta. A vychází mi, že se ten příběh nikdy nestal.

Na otázku, jestli je alespoň částečně založený na pravdě, například že se něco tak trochu stalo a zbytek si autor přibarvil, také dostávám jednoznačnou odpověď, že NE.

NE je velmi silné a velmi jednoznačné. Znamená to, že pod ním už není skrytý žádný další význam, žádná výjimka, žádné „ale možná trochu něco někde, zkus tu otázku položit jinak…“

Takže to vylučuje i variantu, že se třeba někdo nažral v lese lysohlávky, měl parádní trip a pak sepsal tohle… protože lysohlávkový trip (nebo jiný halucinogen který je dost silný na takovou deformaci světa), je pro mě varianta, která je dost přípustná a mohla by to vysvětlit. Na internetu se dočteš zkušenosti lidí, kteří za tohoto stavu potkávali bytosti, deformoval se jim čas, prostor, gravitace se měnila, cestovali skrz čas a dimenze. Lysohlávka navíc roste i v Rusku, takže se jí fakt mohl nažrat i voják za války a dávalo by to smysl. Alespoň na chvilku uniknout z toho hnusu do jiného světa. Najdeš houbu, šup tam s ní, jedeš. Děsivý trip by pak tématicky odpovídal jeho mentálnímu nastavení… Takže to by mohlo odpovídat scénáři.

Ale ani to se nestalo. Na dotaz, jestli to byl halucinogenní trip z hub nebo jiné látky, mi také vychází jednoznačné NE.

O tom, že by se v Českých lesích pohybovala Baba Jaga, nemám žádné zdroje. Nikdo mi nic podobného nenapsal, ani nic co by ji mohlo připomínat.

Pokud by se ti někdy znovu stalo, že se v nějakém místě nebudeš cítit dobře, nejlepší a nejbezpečnější reakce je jednoduchá: odejít, uzemnit se, říct si že jsi v bezpečí, že ti vyplouvá něco z podvědomí, možná to ani není tvoje… Vrátit pozornost do těla a do přítomného okamžiku.

Ještě jsem zrychleně protáhla i druhý dotaz, na pána co údajně viděl něco vysokého 1,5 metru se srstí, ale také mi vychází, že se to nestalo.

Měj se hezky a přeju ti klidné dny a hezké svátky. Kdyby tě zase něco znepokojilo, klidně se ozvi.

s pozdravem
Alue

O autorce

Alue K. Pavlíčková je holistická léčitelka a spisovatelka. Zabývá se duchovním rozvojem, psychospiritualitou, mimosmyslovým vnímáním a poradenstvím. Pomáhá klientům v nalezení duchovní a energetické harmonie prostřednictvím terapií na duchovniterapie.cz a článků na aluska.org.