Aluška.org: Věděním ke svobodě

Následující článek je překlad britského dokumentu na téma Wicca. Dokument popisuje jak Wicca vznikla, kdo byl výstřední zakladatel tohoto náboženství a jaké byly klíčové momenty v jeho historii. Dokument obsahuje celou řadu velmi silných zjištění a prohlášení, která jednoznačně poukazují na to, o čem Aluska.org píše už nějaký ten pátek: Že čarodějnictví je ve skutečnosti nejnižší stupeň satanismu. Dokument mě zaujal natolik, že jsem se rozhodla ho pro vás přeložit.

Moderní pohanské čarodějnictví známé pod názvem Wicca je jedno z nejrychleji rostoucích náboženství celého světa. Věří v božstva, sílu přírody a schopnost sesílat kouzla. Wiccané říkají, že ve skutečnosti neuctívají ďábla, i když si to mnoho lidí myslí. Pojďme se seznámit s Geraldem Gardnerem, který náboženství Wicca založil.
Dokumentem nás provádí profesor Ronald Honey, historik a znalec britského pohanství, který Wiccu studuje již přes 20 let. V dokumentu nalezneme pravdu o tomto magickém tajnůstkářském náboženství.
Jak výstřední angličan Gardner znovuvynalezl čarodějnictví, jak se stal první světově známou čarodějnickou celebritou a jak během tohoto procesu vytvořil nové světové náboženství?

Hodně lidí si myslí, že je Wicca tajemná a nebezpečná, ale je to pravda? Už toto náboženství studuji dvě dekády a na žábu jsem se ještě neproměnil.
Moderní čarodějnice jsou většinou městské bytosti a na rituály odchází do přírody. Dneska jsem se sešel se skupinou Wiccanů, kteří jdou vykonat obřad do svého posvátného háje Queens Wood. Setkal jsem se tam s vysokou wiccanskou kněžkou Kristinou.
Kristina vysvětluje, že Queens Wood je pro Wiccu velmi posvátné místo, protože se zde provádějí rituály už po mnoho let. Můžeme pozorovat skupinu Wiccanů oblečených do černých hábitů, jak vykonávají poklidný magický obřad v lesíku.
Profesor Ronald událost komentuje jako roztomilou událost, při které si skupina lidí užívá hezký čas v přírodě. Dokument tak začíná světlou stránkou náboženství, která na první pohled nepůsobí podezřele, jenomže ve chvíli, kdy se profesor zaměří na zakladatele Gardnera, začíná to celé nabírat úplně jiný směr.

Wicca vypadá jakoby navazovala na velmi staré tradice ale ve skutečnosti je to moderní náboženství, které vzniklo ve 30. letech 20. století. V roce 1938 Gerald Gardner, kterému bylo v té době 52 let, přišel se svou ženou na jižní pobřeží Anglie, kde měl strávit penzi.

Toto je Highcliff. Archetypální konzervativní anglická komunita s vlastním vesnickým kostelem, Rotary klubem (to jsou satanisti a mají centra i v ČR), a před 75ti lety se tu děly velmi podivné věci. Highcliff bylo centrum nudistů. Gerald se scházel se svými kamarády na zahradě za svým domem v Highcliff, kde si s nimi užíval volný čas.
Dokument ukazuje fotografie Gardnera a jeho kamarádů jak hrají nahatí tenis, ale bůhvíco se tam všechno dělo. Gardner měl totiž doma svou vlastní temnou místnost kde si sám vyvolával fotografie. Asi fotil i něco, co nechtěl, aby mu vyvolávali cizí lidé.
Gardner byl podivný člověk. Měl kozí bradku, rozčepýřené stojící bílé vlasy a měl na rukách tetování. Svým zjevem dost vystupoval z davu. Bylo na něm od začátku cosi podivného. V roce 1938 se našel, když objevil čarodějnictví.

Následuje zápis z Geraldova deníku: „Měl jsem zavázané oči, byl jsem chycen zezadu a bylo mi řečeno: Dám ti heslo.“
Gerald prohlásil, že se svléknul do naha, odebral se do místnosti plné čarodějnic, které byly také nahé a pak jim bylo dáno tajemství k dávnému magickému náboženství.
„Byl jsem prostrčen dveřmi, pak do kruhu a pak zaznělo slovo WICCA.“
Wicca… Witch. Čarodějnice stále existují.

Od té doby až do své smrti Gardner zasvětil celý zbytek svého života Wicce. Byl v televizi, novinách, napsal knihy a pořádal čarodějnické seance. A hlavně do toho zapojoval další lidi aby si to nevzal do hrobu. Ale co za muže v letech 1930 dobrovolně přijme rozhodnutí stát se čarodějem?

Gerald Gardner na obrázku nahoře

Dokument se dále zabývá dětstvím Geralda. Tvrdí, že byl Gardner nechtěné dítě a nikdy nechodil do školy. Údajně měl astma, bronchitidu a byl poslán s chůvou na východ kvůli svému špatnému zdraví. Rodina si pak pro něho nikdy nepřišla. Gerald se brzy stal velmi zcestovalým člověkem. Začala ho fascinovat kultovní magie a ta ho přivedla k západnímu okultismu. První šel ve šlépějích Connana Doyla a po nastěhování do Highcliff navázal kontakty s místními Svobodnými zednáři, okultisty a intenzivně se zabýval magií. Navštěvoval New Forest a tam provozoval magické rituály… ale co to vlastně znamená, když se někdo nazve čarodějnicí?

Gerald řekl, že po svém zasvěcení on a jeho coven začali chodit do New Forest (do lesa) a prováděli magii. Tak založili tradici, která trvá dodnes.

Profesor se pak v dokumentu účastní dalšího čarodějnického rituálu, při kterém se zaříkává, zatímco se čarodějové drží za ruce a chodí v kruhu. Kouzlo má být léčivé…

Představte si, že byste takové věci dělali v roce 1393. Gerald by připadal místním lidem jako šílenec, pokud by znali pravdu o tom co dělá v lese… Ale byla to šílenost, nebo jen navazovali na tradice? Středověké čarodějnice v minulosti sesílaly kouzla a léčily.

Gerald Gardner se rozhodl, že otestuje sílu své magie na něčem velkém. Na něčem skutečně nebezpečném, co ještě před ním nikdo v historii nezkusil. Rozhodl se, že s pomocí svého covenu (coven je skupina čarodějnic, spolek) zasáhne do historie a zastaví postup Hitlerova vojska. Hitler totiž za mořem vyhrožoval invazí do Anglie. Když zrovna nekouzlil, byl Gardner také členem místní domobrany. Takže se rozhodl, že nezastaví Hitlera nějakým rezavým bajonetem, ale magií.
V noci v roce 1941 se Gerald Gardner a jeho coven sešli v lese, aby vykonali magický rituál proti Hitlerově invazi. Následuje citace z Gardnerova zápisů:
„V noci jsme se vydali do lesa na místo, kde byl vztyčen Velký kruh.“ (Kruh je pro čaroděje silové místo, které se vytváří rituálně a platí pro něj pevně daná pravidla, aby fungoval jak má. Silnou magii nejde dělat jenom tak někde a pro skutečné praktikování magie je vždy nutné být uvnitř magického kruhu. V dokumentu tato podstatná informace chybí.)

Profesor v dokumentu navštíví New Forest, slavné místo v lese, kam chodíval Gardner se svým covenem a kde se odehrála ta velká věc. Právě v New Forest údajně Gerald se svou skupinou vytvořili nejsilnější magický vír energie, jaký doposud historie čarodějnictví poznala.

Hitlerovy výhružky byly pro Geralda ideální důvod pro demonstraci síly Wiccanské magie: „Vytvořili jsme obrovský magický vír a ten jsme nasměrovali určeným směrem proti Hitlerovi.“
Utvořili obrovskou magickou sílu a když dosáhla svého vrcholu, čarodějnice které na to měly citlivost, ho na vlastní oči viděly.
„Byl učiněn příkaz: Nemůžete přejít moře. Nemůžete přejít moře.“
Pak spěchali k ohni, zvedli energetický vír a poslali ho německému vrchnímu velení a dokonce i samotnému Hitlerovi.

Profesor říká, že se při vyprávění o tomto silném výkonu, který čarodějové podali, úplně chvěje a potí. Že se cítí nepříjemně. Ptá se místního Wiccana: „Ten výkon asi pro ně musel být strašlivě vyčerpávající?“
Ten mu odpovídá: „Ano byl, protože tito čarodějové nebyli úplně mladí a pro většinu z nich to bylo naprosto vysilující. Vyčerpalo je to opravdu strašně. Podle slov Gardnera krátce po rituálu sedm členů jeho covenu zemřelo.
Byla to jejich vitální síla která to dokázala. Bylo to pro ně důležité a byli ochotní položit život za tuto velkou věc, pokud to bude nezbytné.“

Hitler skutečně nepřišel a britská vláda se začala cítit být ohrožená velkou silou magie. Krátce po Geraldově velkém magickém výkonu byla spiritistka Helena Duncan stíhána za své okultní aktivity. Duncanová přilákala pozornost úřadů v roce 1944, když provozovala seance v Portsmouth a začala pozůstalým odpovídat na otázky ohledně lidí, kteří byli zabiti během války.
Byla velice dobrá a znepokojila tím národní bezpečnost. Gerald se toho ale nezalekl a navíc na to nebyl sám. Spojil se s Alesteyrem Crowleym, který byl nechvalně proslulý svou temnou magií. O Crowleym se vědělo, že vědomě přešel na Satanovu stranu a tato pozice sluhy temna mu vyhovovala. Gerald jeho práci znal a také se snažil provozovat jeho kouzla v začátcích své magické cesty, ale více ho zajímala světlá strana okultna, zatímco Crowley byl jednoznačně orientován na temno.

Profesor nás ve svém dokumentu dále bere do Glastonbury v Londýně, kde je staré knihkupectví. V jeho sklepě je svatyně a jsou zde uloženy okultní spisy, které popisují, jak vyvolat mrtvé, získat nadpřirozené schopnosti a mluvit s anděly. Je to tradiční bezpečné místo, kde se okultisté dlouhodobě scházejí a kde se mohou v případě potřeby také schovat…

Fotografie nahoře ukazuje záběr z wiccanského festivalu Beltan Fire festival, který se pořádal ve Skotském Edinburghu. Pokud vás to zaujalo, podívejte se také na tyto záběry z téhož místa, které jsou nevhodné pro přímé vložení: sem, sem, sem, sem.

Gerald se ale neměl zájem schovávat, chtěl přinést Wiccu k masám, takže šel do médií. V roce 1958 vystoupil v pořadu Panorama na BBC, kde byl představen jako vědec a čaroděj.
V čase 23:30 je ukázán Gardner, jak neklidně pořád mrká očima a vypráví o tom, že většina čarodějnic jsou velmi mladí lidé a někteří jsou staří. Ještě před pár lety se schovával se svým malým covenem v lese jako místní podivín a nyní vystupuje v médiích. Jak to dokázal?

V polovině 40. let 20. stol se vrátil do Londýna plný zápalu do šíření kultu Wicca. Ale musel být opatrný. Bylo bezpečné mluvit o okultních věcech ve sklepě pod knihkupectvím, ale čarodějnictví bylo v té době mimo zákon. Bylo zakázáno veřejně se prohlašovat za čaroděje. Bylo to v té době velmi riskantní vyznání. U moci byli ortodoxní křesťani, ale Gerald udělal kompromis a vydal svou první knižní prvotinu, která se tváří jako fikce, ale ve skutečnosti popisuje základy Wiccanské rituální magie. Pro neznalé to byl prostě smyšlený příběh, ale pro čaroděje to byl návod. Příběh byl hrozný a nebyl to žádný bestseller, ale byla to první kniha o kultu Wicca. Kniha v roce 1951 zaujala dokonce i Winstona Churchilla, který se začal o magii zajímat a uspořádal pro okultisty podporující kampaň. To dalo Gardnerovi možnost se odhalit jako čaroděj a začít o svém kultu mluvit otevřeně.

Začal do svého učení přebírat hodně prvků z lidového anglického čarodějnictví a také z moderního šamanismu, doslova kradl jako straka. Například pentagram, který se stal pro Wiccu typickým, přebral od Svobodných zednářů. Tento mix mnoha vlivů zapříčinil, že měl Gerald velmi rozrostlou sbírku magických předmětů.
Abyste je mohli vidět, musíte se vydat na dosti nepravděpodobné místo Costa Del Sol ve Španělsku. Zde je jedna z největších sbírek Wiccanských artefaktů na celém světě. Majitel John je sám Wiccanský kněz a ukazuje profesorovi sbírku:
27:50 Geraldova magická hůlka pro vytváření magického kruhu
28:00 Geraldův rituální nůž který má falickou rukojeť (vypadá jako pínis), takže asi sloužil k jistým „rekreačním účelům“
28: 20 Geraldova rituální koruna s trojitým měsícem (temné světlo)
28:30 Geraldova rituální koruna s rohy. Údajně symbolizuje bohyni a boha.

Existuje ale ještě další artefakt, který je příliš cenný na to, aby byl u Johna ve sklepě. Má údajně hodnotu více než milion dolarů. Je to Wiccanská bible, vlastnoručně psaná kniha stínů od samotného Geralda Gardnera. Je v ní vše, co se Gerald naučil. Popisoval zde své praktiky a také své zkušenosti. Popisoval věci, které dopadly dobře, ale i ty, které dopadly špatně.
Nejsou tam jen popsané rituály a postupy. Je v ní položen základ nového náboženství, které chtěl za každou cenu natlačit masám do hlav. Nechtěl dopustit, aby Wicca zemřela spolu s ním, takže svých dalších 10 let zasvětil šíření Wiccy mezi lidi.

V roce 1954 vydal prvního skutečného průvodce pro Wiccany. Začalo se o něm psát v novinách a mnoho lidí prohlásilo, že praktikuje černou magii a uctívá satana. Gerald byl pozván do BBC, aby se vůči nařčení ohradil. Pořad sledovaly miliony lidí.

33:10 Ukázka z pořadu:
moderátor: Je pravda, že součástí pravidel v kultu je tancovat nahatý?
Gerald: Ano
moderátor: Proč to tak je?
Gerald: Protože je to dobrá tradice, kterou nařídila Bohyně. Aby vaše magie fungovala, musíte u toho být nahatý.

moderátor: Četl jsem vaši knihu a chci se vás zeptat na jednu věc. Jestli jsou popsané rituály ve skutečnosti obří se*uální orgie?
Gerald: Ne. Nejsou, ani v nejmenším.

moderátor: A co se stane poté, co vztyčíte magický kruh?
Gerald: Pak většinou samozřejmě začneme tancovat, pak uctíváme Boha a pak samozřejmě záleží na tom co chcete dělat. Když chceme dělat magii, tak děláme magii.

20 milionů lidí vidělo tento pořad. Ve větší publikum Gardner ani nemohl doufat. Považoval to za svou svatou misi. Splnilo se mu jeho přání, dostal Wiccu mezi lidi. Stal se z něj čaroděj-celebrita. Jeho kult se začal rychle rozrůstat a chodily mu stovky dopisů od nadšenců, kteří se chtěli stát Wiccany.
Pořadu na BBC se účasnila také členka Geraldova kultu jménem Louis (záběr v čase 35:09).

moderátor: Řekněte nám, kolik máte let?
Louis: Je mi 29.
moderátor: A jste dědičnou čarodějkou? ( jestli to má rodově)
Louis: Nemám čarodějnické předky, ale už několik let praktikuji čarodějnictví.
moderátor: Co vede lidi k čarodějnictví?
Loius: Žijeme ve velmi mechanizovaném věku, ve kterém mnoho lidí ztrácí povědomí o své příslušnosti. Čarodějnictví je přivádí zpět k životu v harmonii s rytmy a ročními obdobími Země.

Když v 60. letech přišla společenská revoluce, bylo to k prospěchu Wiccy, která byla v souladu s novými trendy, takže se dalších 20 let šířila populární kulturou. Vznikly filmy jako Wiccanský muž, který dával divákovi nahlédnout do světa pohanského čarodějnictví.
Po smrti svého vůdce čekaly Wiccu jenom dva směry. Vzkvétat, nebo zahynout. I v dnešní moderní Anglii má Geraldova moderní radikální Wicca, toto feministické ekopřátelské magické hnutí, své místo. Tam kde byly kdysi čarodějnice zatýkány a pohřbívány, dnes mohou být otevřené a hrdé.

Moderní Wicca 21. století je zjevně vzdálená od svých původních kořenů v New Forestu. Nadcházející sčítání lidu předpokládá odhalení, že je to jedno z top deseti největších britských náboženství. Pořádá své vlastní kampaně a festivaly.
Wiccani tlačí na vládu a chtějí prosazovat práva svých členů. Šli jsme se podívat, jak moderní Wicca ovlivňuje společnost a mluvili jsme s policistou Andrew Party, který je mluvčím policejní pohanské komunity. Pohraniční policista Adam Commend zase zastupuje pohany ze své kanceláře. Tito dva policisté říkají, že Wicca je jediné čistě anglické náboženství, které bylo dáno světu.

„Stávají se případy, kdy jsou do domu zavoláni policisté a díky neznalosti nevědí, jestli například na místě nalezený rituální nůž byl použit k sebeobraně či útoku, nechápou co tam dělá magický oltář a normální policie si je nejistá, jak s takovými lidmi má zacházet. Chceme, aby pohanská komunita měla stejné zastání, jako každý jiný běžný občan.“

Wicca také postupem času zařídila, aby byl Wiccanský pentagram uznán jako oficiální symbol tohoto náboženství. Nyní smí být Wiccanským pentagramem označen i vojenský hrob, pokud voják vyznával toto náboženství.
A Wicca vůbec nevypadá, že by hodlala ve svém vlivu na společnost ubírat. Naopak nabírá na síle a velmi rychle se rozrůstá o nové členy.

Profesor se na závěr ptá mladých Wiccanů na festivalu, co pro ně Wicca znamená… Pro každého něco jiného. Jde vidět, že tito lidé skutečně nechápou, co doopravdy uctívají. Uvěřili pohádce o lásce k přírodě o sebenalezení a svobodě.

Shrnutí
Co si vlastně člověk z takového dokumentu má vzít? Za mě jsou to následující body:

1. Gerald Gardner byl nudista, zřejmě také úchyl, se zjevnými psychickými problémy.
2. Název kultu Wicca není ledajaký název, je to HESLO, které Gardnerovi sdělil démon.
3. Při velkých obřadech dochází ke ztrátám na životech, protože temná síla nepracuje zdarma a za smlouvu s ďáblem se platí duší.
4. Systémová podpora Wiccy je ukazatelem toho, že je kult v souladu s plány temné strany, která měla moc nad médii.
5. Není to koníček, je to NÁBOŽENSTVÍ, které má jasně daná pravidla a zvyky. Čaroděj musí být prvně do kultu zasvěcen a musí uzavřít smlouvu s temnými bohy. Aby jeho magie fungovala, musí ctít pevně daná pravidla kultu.

Důvod, proč Gardner chtěl Wiccu rozšířit dřív než umře, je prostý. Zlí duchové to tak chtěli, aby pochytali co nejvíce duší. Součástí závazku čarodějnice také je, přivádět do tohoto náboženství novou čerstvou krev, mají to uzákoněno ve svých spisech. Tato informace ale v dokumentu chybí. Lovci hlav se vyskytují prakticky ve všech sektách a náboženstvích a Wicca není jiná. Někdo přece musí dělat náplň do mlýnku na maso, aby se nezastavil.
Když píšu, že je magie jedna a že je temná, mám na mysli toto okultní náboženství. V dokumentu je to pouze naznačeno, ale když seženete skutečné učebnice, zjistíte, že bez zasvěcení (iniciace), bez uskutečnění smlouvy, bez spolupráce s bohy a bez řádně vztyčeného magického kruhu nemůžete provádět skutečnou magii. Pokud to děláte, tak jste jenom hobby patlal a žádná skutečná čarodějnice.

Normálně se to lidem venku neříká, aby se chytili na lákavou udičku. Čarodějnictví se navenek tváří nevinně a zkouší působit jako skupinka lidí s mimosmyslovými schopnostmi kteří prostě milují přírodu a chtějí ji uctívat, ale realita je úplně někde jinde.
A ještě jedna důležitá poznámka, smlouva se nedá vzít zpátky. Jakmile jednou iniciaci provedete – a můžete ji provést sami i bez covenu – pak jste navždy jejich sluha.

Magie je skutečná, čarodějnictví je skutečné, funguje to, je v tom síla a je to velmi nebezpečné. Nic takového jako hodná bílá čarodějka neexistuje, i když se nám to tak snaží média prezentovat.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022