Aluška.org: Věděním ke svobodě

Nekonečné seznamy úkolů, schůzky, resty, povinností. sladění domácího života a pracovních závazků, drsnost a shon každodenního života… Jste z toho unavení a přetížení?
Pokud jste jako většina lidí, musíte udělat a stíhat spoustu věcí. I pouhý požadavek na „zpomalení“, se pak může zdát jako další úkol na vašem nekonečně dlouhém seznamu náročných věcí, které je třeba do konce týdne dokončit. Dneska to ale není o zjednodušování života, méně si na sebe brát a jít na to pomaleji. To stejně už víte. Zajímavější je otázka, jak můžeme zůstat vnitřně propojeni s duchovnem i ve světě, který nás tak zaměstnává a tlačí do vysokých výkonů?

Opravdu musí být duchovní praktiky tak propracované, jak jsou uvedeny na sociálních sítích a v mnoha dobře míněných knihách a kurzech?
Duchovní praktiky jsou smysluplné rituály, které provádíme a které nás zbavují mlhy logické mysli a sebestředného ega. Tyto prakticky nás přesouvají do říše Duše a Ducha. Každá rasa, kultura a období historie využívaly duchovní praktiky. Od rituálů uctění posmrtného života pro mrtvé v paleolitu, až po moderní použití meditačních aplikací.Když se zabýváme duchovními praktikami, vystupujeme z identifikace s myšlenkou a formou a do říše věčného Nyní, do přítomného okamžiku (což je jediný okamžik, ve kterém jsme skutečně, a skutečně naživu).
Slovy učence a spisovatele Georga Feuersteina: „Účelem duchovní praxe je „dekonstruovat“ naši pečlivě vybudovanou konsensuální realitu, abychom mohli obnovit Realitu, která leží pod nebo za všemi našimi znaky a symboly.“Duchovní praktiky jsou proto ve své podstatě osvobozující, fungují jako „resetovací tlačítko“. Prostřednictvím duchovní praxe otevíráme bránu do věčnosti.

Mnoho lidí, kteří přecházejí na duchovní praxi, se bojí svých pocitů. Doufají, že jim meditace pomůže překonat nepořádek světa a zanechá je nezranitelné. Ale to je falešná transcendence, popření života. Je to strach vydávající se za moudrost.
Je lákavé si myslet, že k tomu, abychom nalezli pocit opravdové pohody, stačí udělat něco jako modlitbu. Ale realita je taková, že jsme jak lidé, tak bozi. Duchovní praktiky nejsou všechno, protože potřebujeme také psychologický vývoj, růst, integraci a léčení. Pokoušet se použít spiritualitu k zakrytí našich pocitů studu, hněvu, smutku a strachu znamená dopustit se toho, co je známé jako duchovní bypass: sofistikovaná forma vyhýbání se pocitu dobré nálady s jiskřivým duchovním zevnějškem, který neřeší naše hluboké utrpení. Ve skutečnosti se pak díky duchovnímu obcházení cítíme z dlouhodobého hlediska hůř, protože potlačuje naši bolest, která živí stínové já v nás, které způsobí chaos v našich životech (prostřednictvím závislostí, sebesabotáží, výbuchů hněvu a jiného). Snažte se tomuto problému předejít.

Čtěte také:
Duchovní obcházení, aneb jak se spiritualita může stát způsobem, jak se vyhnout osobnímu růstu
Duchovní výmluvy jako způsob obcházení životních a vztahových problémů
Stínové Já: Způsoby, jak přijmout svou vnitřní temnotu
Duchovní krize: Jak se s ní vyrovnat

Bez rozvíjení zdravého sebevědomí můžeme také narazit na problém, který filozof Ken Wilber považuje za předtransferový omyl, to znamená zaměňování mystických zážitků, které můžeme mít během duchovní praxe, s regresivními infantilními zážitky jednoty, které postrádají pocit osobní odpovědnosti (stejně jako když jsme byli dětmi).

Pre-osobní (kojenecké/dětské) stavy se liší od transpersonálních (zralých dospělých) stavů vědomí v tom, že pre-osobní stavy postrádají sebeuvědomění a zralý vývoj ega. Pokud nepracujeme s psychologickým aspektem naší bytosti, abychom rozvinuli zralé vědomí dospělého člověka, můžeme se dostat do pasti, kdy využíváme jakékoli duchovní zkušenosti, které máme během našich duchovních praktik, k podněcování dětinských a nezralých problémů, jako je duchovní narcismus a duchovní materialismus.
Stručně řečeno, nemůžete se spoléhat pouze na svou duchovní praxi, abyste vyřešili všechny své problémy. Je to lákavá představa, ale nedělejte to. Musíte pracovat i se svou myslí. Nemůžete jít za hranice ega, aniž byste si nejprve vyvinuli zdravé a individualizované ego. Psychoterapie, pokud si to můžete dovolit, pomáhá také.

Jednoduché duchovních praktiky, vhodné pro zaneprázdněné a přetížené lidi
Ne každý člověk má ten luxus, dát každé ráno dvě hodiny svému duchovnímu rituálu a pak si hodit fotku na Instagram. Duchovní praktiky naštěstí nemusí být složité, ani zdlouhavé. Stačí si vybrat jednu nebo dvě, nemusíte samozřejmě dělat všechny.

Procházka přírodou jako trénink všímavosti
Procházka je ideální příležitost pro trénování všímavosti a praktikování ekoterapie. Navíc u toho stihnete i vyvenčit psa a děti. Poslouchat ptáky, sledovat oblohu, usmívat se na lidi… Chůze poskytuje příležitost k aktivní všímavosti. Je to zdarma, a je to skvělý způsob, jak se znovu spojit se svým Já.

Zpomalení a uvaření šálku čaje jako praktikování vděčnosti
Každý si udělá chvilku čas na svůj hrnek. Je jedno, jestli jste kafař, nebo čajař. Proč neudělat z tohoto jednoduchého každodenního zvyku rituál vděčnosti? Pokaždé, když si do šálku nalijete čaj nebo kávu, udělejte to vědomě. Vnímejte vůni, která se line vzduchem. Vnímejte teplo šálku, když ho zvednete k ústům, a zaměřte se na chuť čaje/kávy. Pak se zamyslete nad tím, za co jste právě teď vděční. Jste vděční za lidi, kteří vám umožnili vypít tento šálek čaje nebo kávy? A co vaši blízcí? Nebo se vám včera stalo něco úžasného? Existuje nekonečné množství věcí, za které je třeba být vděčný, i když je váš život právě teď v háji. Tohle je cvičení typu tři v jednom. Vděčnost (prokazatelně zvyšuje pocit štěstí), všímavost (snižuje stres) a pitný režim zároveň.

Dýchej
Dlouhé výdechy aktivují parasympatický nervový systém, který navozuje pocit relaxace a pohody. Pokud nemáte čas nebo chuť toto téma zkoumat podrobněji, stačí prostě udělat dlouhý výdech. Nadechnout klidně nosem, pootevřít ústa a pomalu zvolna vydechovat, jakobyste foukali do svíčky. Tím se aktivuje bloudivý nerv, který uklidňuje nervový systém.
Je to jednoduchá, zdravá a smysluplná duchovní praxe, když se provádí vědomě a záměrně.

Vyberte si jednoduchou mantru, kterou se uzemníte a vycentrujete
Mantry mají význam v mnoha náboženstvích, ale abyste je mohli používat, nemusíte patřit k žádnému konkrétnímu náboženství.
So Hum (nebo Soham) – Můžete ji načasovat se svým echem. Nádech je ‚so‘ a výdech ‚hum‘. Mantra se překládá jako „jsem jedním s realitou“.
Om Mani Padme Hum – Uzemňující, a zároveň rozsáhlá. Často se překládá jako „klenot vědomí je v lotosu srdce“.
Nemusíte na ně ani meditovat. Můžete u nich relaxovat i při práci nebo úklidu, zatímco vám hrají na pozadí.

Hudební meditace
Meditace může být obtížná pro zaneprázdněnou a přehnaně aktivní mysl. Dlouhé sezení v tichu vám může připadat neuspokojivé a obtížné, zvláště když se cítíte unavení nebo přetížení.
Pokud bojujete s normální meditací, proč necvičit hudební meditaci? V závislosti na tom, jakou hudbu si vyberete, může dokonce vyvolat mystické typy zážitků. Přehrávání hudby na pozadí, zatímco děláte domácí práce nebo venčíte psa, může být krásným a jednoduchým způsobem, jak se spojit se svým vyšším Já.

Hudební meditace je stále meditací. Meditace se neomezuje pouze na sezení na podložce jednou nebo dvakrát denně – skutečná meditace může být kdykoli. Pokud si nejste jisti, jakou hudbu hrát, koukněte na Deuter, Deva Premal a jakoukoli hudbu s tibetskými mísami nebo tibetským hrdelním zpěvem (velmi uzemňující a transcendentální).

Modlitba: kdykoli a kdekoli
Modlitba nemusí mít náboženský podtext. Můžete se modlit k jakémukoli vyššímu Zdroji, ve který věříte. Můžete se modlit ke svým předkům. Můžete se modlit k zemi nebo k čemukoli, co vám přináší pocit útěchy a radosti.
Modlitba může být krásným a smysluplným rozhovorem mezi vámi a Božstvím.
Nejlepší věc je, že modlitba se může provádět kdykoli. Můžete sedět u svého stolu v práci a modlit se. Můžete čekat ve frontě v obchodě s potravinami a modlit se. Modlitba je krásný dar, který poslouží k mnoha účelům. Můžete se modlit za sebe, můžete se modlit za své blízké, můžete se modlit za zemi, za mír, za jasnost, za uzdravení, za konec válek, za řešení a za cokoli, co máte na srdci a v mysli.
I když modlitba nenahrazuje činy, může otevřít srdce, osvobodit mysl a naladit duši na Božství.

Zde je jednoduchá modlitba, kterou můžete začít: „Drahý Živote/Zdroji/Vesmíre/Otče, děkuji ti za mnohá požehnání v mém životě. Modlím se za jasnost, moudrost a lásku. Pomoz mi dělat moudrá rozhodnutí. Kéž moji blízcí dostanou vše, co potřebují. Kéž moje komunita vzkvétá a ať se mí sousedé cítí bezpečně. Kéž tento svět najde mír a uzdravení. Děkuji, děkuji, děkuji.“

Duchovní praxe není oddělena od našeho každodenního života – život JE duchovní praxe
Cokoli, co v životě děláte, může mít duchovní smysl, pokud to děláte vědomě a se záměrem.

© aluska.org 2023