Stínové Já: Způsoby, jak přijmout svou vnitřní temnotu

3.7.2023 v Psychologie 7

Věříte, že byste měli  raději odsoudit své „temné myšlenky“, abyste mohli lépe usilovat o vysílání „lásky a světla“? V dnešním článku se dozvíte, jak vás takový přístup vzdaluje od přijetí vašeho autentického Já a jak vám práce se Stínovým Já může pomoci tento problém vyřešit.

Pod společenskou maskou, kterou denně nosíme, se skrývá naše stinná stránka: impulzivní, zraněná, smutná nebo izolovaná část, kterou se obvykle snažíme ignorovat. Stínové já může být zdrojem emočního bohatství a vitality a jeho uznání může být cestou k uzdravení a autentickému životu.



Pokud jste skutečně upřímní v tom, že chcete růst, měnit se a žít naplno, v určitém okamžiku narazíte na mnoho částí sebe sama, které pro vás bude obtížné – ne-li zcela znepokojivé – přijmout.
Tyto ošklivé a děsivé části nás samých jsou prvky Stínového Já: temné stránky naší povahy.

V oblasti psychologie věnoval této problematice Stínového Já mnoho úvah proslulý psycholog Carl Jung, který se hluboce zabýval výzkumem starých esoterických poznatků a duchovních písem, aby mohl léčit nejen mysl člověka, ale i jeho Duši.

V reakci na své vážné zaujetí tímto tématem, vytvořil Jung model Archetypů. Koncept, který naše nevědomé mysli fragmentuje nebo strukturuje do různých „Já“. Tato Já se pokoušejí vysvětlit, jak v životě prožíváme různé emoce, situace a výzvy. Dva z hlavních Jungových archetypů jsou Persona a Stínové Já.

Zrození Stínového Já
Každý člověk má i svou stínovou stránku, která se skládá nejen z malých slabin a bolístek, ale také z konstruktivně démonické dynamiky. Jedinec o tom málokdy ví; pro něj, jako pro jednotlivce, je neuvěřitelné, že by měl někdy překračovat sám sebe. – Carl Jung

Co přesně jsou „Osoba/Persona“ a „Stínové Já“?
Persona podle Junga definuje, kým bychom chtěli být a jak si přejeme, aby nás svět viděl. Slovo „persona“ je odvozeno z latinského slova, které doslova znamená „maska“, avšak v tomto případě lze toto slovo použít metaforicky, představující všechny různé sociální masky, které nosíme mezi různými skupinami lidí a situací.
Na druhé straně je Stínové Já archetypem, který tvoří součást nevědomé mysli a skládá se z potlačených představ, instinktů, impulsů, slabostí, tužeb, zvráceností a trapných strachů. Tento archetyp je často popisován jako temnější stránka psychiky, představující divokost, chaos a neznámo.

Jung věřil, že tato latentní energie je přítomna v každém z nás a v mnoha případech tvoří silný zdroj kreativní energie. Všichni se rodíme čistí, jako prázdná plátna. Ale v určité fázi vývoje v dětství se učíme vědomostem, které nás učí rozlišovat věci na dobro a zlo. Ve chvíli, kdy jíme z tohoto stromu poznání, rodí se naše stíny a my se začínáme rozdělovat na více částí. Navíc v našem kulturním socializačním procesu začínáme třídit ty rysy, které jsou v nás přijatelné pro společnost (Persona), a ty, které jsou nepřijatelné (které jsou později skryty – Stín).

Persona a Stínové Já jdou ruku v ruce: Persona je roztomilá tvář, kterou představujeme světu, zatímco Stín je tvář, kterou před světem skrýváme. Vytvoření neautentické, ale společensky přijatelné Persony, vedlo k vytvoření autentického, ale zatracovaného stínu. Oba jsou nerozluční.

Jung vysvětlil význam „Stínového Já“ takto: „To, co nazýváme civilizované vědomí, se neustále oddělovalo od základních instinktů. Ale tyto instinkty nezmizely. Pouze ztratily kontakt s naším vědomím a jsou tak nuceny prosadit se nepřímo. Může to být prostřednictvím fyzických příznaků v případě neurózy, nebo prostřednictvím incidentů různého druhu, nebo nevysvětlitelnými náladami, nečekaným zapomněním nebo chybami v řeči… Moderní člověk se brání tomu, aby viděl svůj vlastní rozpolcený stav, systémem škatulkování. Určité oblasti vnějšího života a jeho vlastního chování jsou uchovávány jakoby v samostatných zásuvkách a nikdy nejsou vzájemně konfrontovány.“

Tak se rysy temného stínu, který všichni máme, hromadí v koutech naší nevědomé mysli a nikdy není adekvátně integrován do naší vědomé mysli, protože nikdy nevidíme svůj rozdělený stav na prvním místě (kvůli našim psychologickým obranným mechanismům).
A tak pokračujeme v hromadění těchto temných tužeb, motivací a strachů. Tento nedostatek vědomí stínového Já – a odpojení od našeho pravého Celého já – může být nebezpečné.
Někteří jedinci totiž dovolí, aby se jejich stínová Já hromadila tak dlouho, že vybuchnou a přemůžou je prostřednictvím deprese, nebo nevědomé nehody, která skončí projevem jejich vnitřních démonů.

Popírání svého stínu může vést k dlouhodobým  fyzickým, emocionálním, psychologickým a vztahovým důsledkům.

Potlačování Stínového Já
Je pochopitelné, že proces civilizace vyžaduje, abychom potlačovali aspekty nás samých, které nezapadají do strukturovaného ideálu naší společnosti.
Nás to však stojí velkou cenu. Rodíme se celí a úplní, ale pomalu se učíme žít rozdělené životy, přijímat některé části naší přirozenosti, ale odmítat a ignorovat jiné části.

Dovolená v jiné části světa vám pak někdy ukáže, jak svévolné jsou některé z těchto rozdělení na dobré a špatné (které vytvářejí potlačené stínové já).
Například na Západě je oční kontakt vnímán jako sebevědomý a poutavý, zatímco v Japonsku je vnímán jako arogantní a hrubý.
Na Středním východě je říhání po jídle známkou potěšení, ale kdekoli jinde na světě je vnímáno jako vulgární a neotesané.
V Americe jsou televizní pořady zobrazující násilné vraždy považovány za přijatelnější, než ukazování nahoty nebo sexuálních aktů, zatímco v Evropě je to naopak.

V zásadě je potlačování našich temných vlastností nebo emocí ve společnosti jednou z největších překážek na cestě každého člověka k sebelásce a autentickému životu. Jak můžete úplně a z celého srdce přijmout to, kým jste, když existují stránky vás samých, které se příliš bojíte prozkoumat?

Myšlenka „Stínového Já“ se nevztahuje pouze na psychologii. Mnoho starověkých šamanských učení zahrnovalo přípravu na nemoc nebo duchovní smrt (sestupem do své vlastní temnoty neboli „Stínového Já“) a znovuzrození ve snaze poskytnout zkušenost, vhled sebeléčení a přinést toto léčení a moudrost lidem ze svého kmene.

Jak spiritualita a náboženství přispívají k potlačování Stínového Já
Mnoho moderní duchovní a náboženské filozofie se točí kolem směřování ke „světlu“, přijímání „světla“ a hledání „světla“. Tím však ignorujeme celé to, co znamená být člověkem.
Ve skutečnosti mnoho náboženských a new age nauk pouze poskytuje únik pro ty, kteří nechtějí být zodpovědní za sebe a své životy jako celek.

Světelné energie jsou obvykle reprezentovány ušlechtilými hodnotami, jako je láska, mír, radost, harmonie a soucit. Mnoho duchovních a náboženských hnutí zcela ignoruje nebo odsuzuje temnější prvky, jako je hněv, pomsta, kontrola, strach, stud, soutěživost, žárlivost a chtíč.
Protože tyto temnější vlastnosti jsou spojeny s destruktivitou nebo zlem, vyhýbají se jim lidé ze strachu a jsou pohřbeny ještě hlouběji v nich. Ale to je tragická chyba s hroznými následky.
Čím více se naše temnota potlačuje, tím více v nás roste a čeká jako sopka, aby v nějakém nečekaném okamžiku vytryskla na povrch.

Důležitost integrace místo duchovních výmluv a obcházení problémů
Mnoho hledajících si myslí, že všechny špatné vlastnosti v nich samých budou nakonec překonány, když se „probudí do stavu vyššího vedomí“, „spojí se se svým Vyšším Já“, budou „
pracovat se svou karmou“ nebo se „stanou více osvícenými“. Je to však pouze forma duchovního obcházení problémů: používání spirituality k tomu, abychom se vyhnuli všemu, co je v nás nepříjemné, místo abychom tomu čelili s upřímností a odvahou.
Obrácení se ke svému Stínovému Já vám naopak pomůže obejmout tyto odpojené části vás samých, čímž v sobě vytváříte větší psychologickou a duchovní rovnováhu (celistvost). Popírání své temnoty vytváří pouze chaos a disharmonii.

Klíčové slovo je zde Integrace, které pochází z latinského slova „Integratus“, což znamená vytvořit celek.
Integrace vnitřních kvalit znamená převzít vlastnictví a odpovědnost za ně, spíše než je odmítat nebo popírat. V integraci lze nalézt zdravý rozum, uzdravení, větší soucit, klid, porozumění a celistvost.

Opakem integrace je Rozpad, neboli roztříštění a rozdělení na kusy.
Člověk, který se například „rozpoltí“ nebo „zhroutí“, je někdo, kdo nebyl schopen zvládnout stres a kdo ignoroval příliš mnoho svých osobnostních rysů, zejména rysů stínového já, aby mohl normálně fungovat.

Ve skutečnosti roztříštěný člověk nikdy nezvládne nepřízeň osudu, protože v sobě nemá celistvé centrum a vždy řeší život z pozice potlačených koutů své osobnosti.
Proto je integrace tak zásadní: pomáhá nám stát se znovu celistvými.

Cesta pravé a levé ruky
V esoterických odvětvích hinduismu, jako je tantra nebo západní esoterické okultní nauky, existuje pojem pravá a levá cesta k prožívání Jednoty, duchovního osvícení nebo Vyššího Já.

V průběhu historie byla levá strana vždy spojována s temnými, radikálními nebo zlověstnými prvky. Dokonce i etymologie slova „zlověstný“ znamená „z levé strany“. Takže v muslimských, čínských, židovsko-křesťanských a dokonce hinduistických náboženstvích je levá ruka spojována s tím, že je nečistou stranou, což je s největší pravděpodobností důvod, proč ji některé z těchto kultur používají k vytírání po stolici.
Cesta pravé ruky označuje snahu o konstruktivní věci, jako je překonávání osobních nedostatků a omezení, očišťování se odhříchů a cokoli jiného, co člověku pomáhá spojit se s Vyšším Já.

Cesta levé ruky je spojena s částmi v nás, proti kterým se obvykle bojuje, odmítáme je, popíráme a bojíme se jich. A tak se stává naší největší vnitřní překážkou, zároveň je však klíčem k našemu osvobození. Prostě máme obě ruce, ne jenom jednu, a pokud usilujeme o vyvážený život, musíme se je obě naučit používat vyváženým způsobem.
Cesta pravé ruky se snaží zlepšit své osobní já a překonat jeho nedostatky, levá cesta zkoumá a snaží se čelit stínům ve snaze o sebepéči. Jak je znázorněno ve starověkém symbolu Jin a Jang, když vyrovnáte oba protiklady, dichotomie pravice a levice zmizí.
Pod každou skálou najdete temnotu, světlo a tma se potřebují ke své vzájemné existenci. Dokud se nenaučíte nejprve přijmout tuto temnotu v sobě, nikdy nemůžete usilovat o světlo sebelásky vyváženým způsobem.

Mnoho učení new age na principu pravé cesty také hovoří o rozvoji „vyšších čaker“ a vyhýbání se těm nižším. Z dlouhodobého hlediska to však nebude příliš užitečné. Pokud není základ vašeho domova pevný a stabilní, bez ohledu na to, jak krásně vyzdobíte interiér, se váš dům se dříve nebo později zhroutí a rozpadne.

Druhy stínového já
Všichni v sobě nosíme nějaké démony.
Někdy je zachytíme letmým pohledem, někdy jsme jejich svědky v plném frontálním chaosu, ale většinou jejich existenci ignorujeme a pohřbíváme. Buď ze strachu, pocitu viny, nebo z čistého studu. Objevení našich démonů je důležitou součástí vnitřní práce.

Naši vnitřní démoni přicházejí v mnoha různých tvarech a odrůdách. Zatímco někteří jsou zuřivější než jiní, někteří se ani nezdají být nějak moc monstrózní, dokud později nesklidíme ďábelské následky jejich dlouhodobého podceňování.

Níže si popíšeme nejobvyklejší druhy bubáků v našich skříních:

Egoistické monstrum
Základní příčina: prvotní strach „nikdy nebudu dost dobrý“
; být neexistujícím, ignorovaným, být nikým.
Tato osoba vykazuje následující vlastnosti: arogance, egocentrismus, pompéznost, bezohlednost, samolibost, narcismus, nadměrná pýcha

Neurotické monstrum
Základní příčina: strach ze života, druhých a sebe; touha znovu získat kontrolu.
Tato osoba vykazuje následující vlastnosti: paranoia, obsedantnost, podezíravost, vybíravost, náročnost, masochistické kompulzivní chování

Nedůvěryhodné monstrum
Hlavní příčina: Strach ze života obecně.
Tato osoba vykazuje následující vlastnosti: tajnůstkářství, impulzivnost, frivolnost, nezodpovědnost, dělá podvody a je nespolehlivý

Emočně nestabilní obluda
Hlavní příčina vzniku tohoto netvora: Je založen na pocitu, že je nehodný lásky a bezmocný. Je to reakce na nevyřešenou emoční bolest.
Taková osoba vykazuje následující vlastnosti: Je náladový, melodramatický, manipulativní, plačtivý, nadměrně emocionální, impulzivní, s náhlými změnami nálad.

Ovládající monstrum
Základní příčina: Základem je nedůvěra v život, pocity opuštěnosti a dojem, že „není dost dobrý“.
Taková osoba vykazuje následující vlastnosti: Je podezřívavý, žárlivý, přivlastňující, panovačný, posedlý.

Cynická nestvůra
Hlavní příčina: Potřebuje se ochránit před pocitem přílišné zranitelnosti.
Tato osoba vykazuje následující vlastnosti: pesimismus, přehnaná kritika, poučující, rozčílený, hašteřivý.

Rozčílené monstrum
Hlavní příčina: strach z druhých, nedůvěra v život, uzavřené srdce.
Tato osoba vykazuje následující vlastnosti: Takový člověk je nelítostná a pomstychtivá mrcha, rychle přejde do vzdoru, je vznětlivý a hádavý.

Netečná obluda
Základní příčina: strach a odmítání neznámého, vnitřní chaos a smrt ega.
Tento člověk vykazuje následující vlastnosti: Je upjatý, netolerantní, tvrdohlavý, nekompromisní, nepružný a úzkoprsý.

Úskočná obluda
Hlavní příčina: nedůvěra v život, ostatní a sebe.
Tato osoba vykazuje následující vlastnosti: Je povrchní, mazaný, nedůsledný, nekonzistentní ve svém jednání, lstivý, vyčůraný.

Nedbalé monstrum
Hlavní příčina: pohřbený smutek, strach a hanba (otupělost je jeho obrana)
Tato osoba projevuje následující charakteristiky: Je citově odpojený, duševně vzdálený, lhostejný, nevšímavý a nevzrušený.

Perverzní monstrum
Hlavní příčina: potlačená sexuální energie a nevyřešená dětská traumata.
Tato osoba vykazuje následující vlastnosti: Je sadistický, chlípný, zhýralý, zvrácený.

Zbabělý netvor
Hlavní příčina: strach a nedůvěra v sebe sama.
Osoba vykazuje následující vlastnosti: Má slabou vůli, je bázlivá a bojácná.

Naivní obluda
Základní příčina: Odmítání dospět, nedostatek individualizovaného ega.
Taková osoba vykazuje následující vlastnosti: Je dětinský, malicherný, nezralý, chová se nelogicky, je to prosťáček.

S kolika z těchto vnitřních nestvůr jste se uvnitř sebe setkali a kolik jich zrovna teď bydlí ve vašem nitru?
Je však důležité zdůraznit, že tento seznam popisoval pouze temnou stranu vnitřního stínu člověka, nikoli jeho přednosti. Ve stínu je totiž i potlačená kvalita, která bývá pohřbena spolu s naší odmítanou přirozeností.


Přijetí Stínového Já

Naše cesta seberealizace je trochu jako Dantovo peklo. Než se vydáme ven z „pekla“, musíme projít hlubinami naší vnitřní temnoty. Mnohá náboženství tyto zkušenosti dobře symbolizují. Dva slavné příklady zahrnují případ Ježíše, který musel čelit Satanovi na poušti, a Buddhovo setkání s Marou (buddhistickým Satanem) před jeho duchovním probuzením.

Když píšu o objetí nebo integraci vašeho stínového já, není tím myšleno, že by se společensky nežádoucí vlastnosti měly nechat plně projevit. Když se například budete plně poddávat svému hněvu, jednoduše to povede k ještě většímu hněvu. Je tím myšleno vnitřní přijetí, uznání existence tohoto povahového rysu, této touhy.

Přijetí své temnoty vám umožní převzít odpovědnost za sebe, a jakmile skutečně uznáte nějakou ze svých temných vlastností, místo abyste se jí vyhýbali, najednou nad vámi přestane mít kontrolu.

Upřímnost a odvaha jsou klíčové
Tím, že jsme k sobě upřímní a přijímáme naše stínové prvky, umožní nám to, abychom byli skutečnými svědky neprobádaných oblastí naší mysli. To nám umožňuje vidět, že nejsme těmito prvky, ale že prostě máme myšlenky, pocity a pudy, k
teré přicházejí a odcházejí.

Nemůžete jednoduše jít „za hranice své nenávisti“, pokud si nejprve nepřiznáte, že skutečně máte nenávistné pocity.
Abychom úplně prožili sebelásku, musíme se naučit upřímně čelit našim Stínovým Já a vydat se odvážně do temných, kalných vod neznáma. Jinak pokaždé, když odsuzujeme jiné lidi za jejich stínové rysy, v podstatě tím odsuzujeme naše pokrytecké já.
Celé a vyrovnané Já je smířením všech částí, vnitřním sjednocením. Nejde o shovívavost vůči temnějším částem naší povahy, ale o jejich přijetí a přímé prožívání ve světle bdělého uvědomění a hluboké upřímnosti.
To je úplný opak mnoha sebezapírajících tradičních duchovních metod podmaňování, popírání nebo asketického ukázňování sebe sama. Žít lépe (což je cílem a motivací tohoto webu), znamená být autentický. A abychom byli autentičtí, musíme čelit a obejmout všechny části našeho nitra – i to, co je kulturně neobvyklé nebo bizarní.

Ve vašem stínu se skrývá síla
Je ohromující si uvědomit, že společensky přijatelné jsou často jen ty obyčejné, průměrné vlastnosti lidí.
„Primitivní“ rysy v nás jsou poslány do Stínu, ale zároveň jsou tam posílány i mnohé kreativní, jedinečné, inovativní a speciální vlastnosti. Ty sedí omezené a nevyužité ve Stínu, protože zkrátka nejsou společensky přijatelné. (Něco jste projevili a doma vám řekli, ať to raději nikomu neříkáte, aby si o vás okolí nemyslelo, že vám hrabe – takto se vytváří mentální blok a potlačený stín.)

Zkoumání vaší temnoty nemusí nutně znamenat zkázu a temnotu. Ve skutečnosti budete pravděpodobně překvapeni nekonečnou řadou kreativních a zajímavých věcí, které tam najdete a které byly roky tajně pohřbeny.
Přijmout a obejmout své Stínové Já znamená znovu se stát Celistým, a tak okusit záblesk toho, jak vypadá autentická „svatost“.

Jak se setkat se svým stínovým já
Pokud se chcete stát celistvější a integrovanější lidskou bytostí, je důležité, abyste čelili svému stínu a pracovali se stíny. Níže je několik jednoduchých způsobů, jak na to.

Kreslit nebo malovat
Umění je nejvyšší forma sebevyjádření a také skvělý způsob, jak umožnit vašemu stínu, aby se projevil. V psychologii je účinný způsob, jak lépe porozumět klientovi, arteterapie: umožnit mu kreslit, co cítí nebo myslí.
K této činnosti ale nepotřebujete terapeuta. Jednoduše si pořiďte prázdný papír, najděte si klidné místo a zaměřte svou pozornost dovnitř. Možná se budete chtít zeptat svého stínu: „Co chceš, abych právě teď věděl?“ A pak namalujte nebo nakreslete, co vás napadne.
I ty nejpodivnější mentální obrazy nebo scénáře mohou obsahovat semínko moudrosti, které pomáhá odhalit skryté pocity, myšlenky nebo vzpomínky. Ujistěte se, že k této činnosti přistupujete bez odsuzování a s otevřenou myslí. Když se budete bát sami sebe, budete bržděni a nebudete moci plně těžit z této práce. Buďte tedy jemní a vnímaví. Cokoli ve vás bude chtít povstat, to prostě vykreslete. Pamatujte, že váš stín je vaší součástí, ale nedefinuje vás.

Pište
Goethův Faust je jedinečné literární dílo, kde se setkává Ego a Stínové Já.
Příběh podrobně popisuje život profesora, který se natolik oddělí a zahltí svým Stínem, že se dostane na pokraj sebevraždy, jen aby si uvědomil, že vykoupení Ega je možné pouze tehdy, když je spolu s ním vykoupen i Stín.
Psaní příběhu, kde promítáte své stínové prvky do postav, je skvělý způsob, jak se dozvědět více o své vnitřní temnotě. Pokud vás příběhy nebaví, zkuste si každý den po dobu několika týdnů zapisovat deník, nebo si pouze zapisujte dobré a špatné emoce, myšlenky a zvyky. Tato praxe vám pomůže poznat světlé i temné prvky vaší povahy. Čtení záznamů v deníku vám také může pomoci obnovit rovnováhu, kterou ve svém životě potřebujete, a přijmout v sobě světlé i temné emoce.

Technika projekce: Použijte svět jako své zrcadlo
Projekce je srdcem a duší Stínu: Stín se takto skrývá a chrání sám sebe. Jednoduše řečeno, své vlastnosti, které se nám nelíbí, promítáme do druhých, abychom je nemuseli řešit sami v sobě. Projekce nám také pomáhá vyhnout se přebírání odpovědnosti za sebe a místo toho nám pomáhá dělat z druhých viníky a obětní beránky za naše nevyřešené problémy.

Projekce je však zároveň mocným nástrojem pro práci se stíny, který nám pomáhá prozkoumat naše stínová já, když je prováděn záměrně.
Když přistupujete k ostatním lidem a ke světu obecně s všímavostí, budete schopni zjistit, na koho a na co promítáte svůj Stín (a proč).
Na Stínu je zajímavé, že nejen promítáme své špatné vlastnosti a prvky na ostatní, ale také naše dobré. Je to, jako bychom nevědomě odmítali přijmout naše vznešené části, protože Ego se bojí, že tyto dobré prvky změní a naruší naši současnou osobnostní strukturu.

Jak na Projekční techniku 
Použijte svět jako své zrcadlo. Pozorujte, co se vám tajně líbí nebo nelíbí na jiných lidech, zábavních kanálech (televize, knihy) a situacích. Například současné filmy a televizní pořady odrážejí náš hluboký zájem o temnější stránky v nás samých. Proč bychom jinak byli tak fascinováni tímto neustálým bojem mezi dobrými a zlými silami? Superhrdinské, fantasy nebo akční filmy zobrazují dichotomii Hrdinové vs. Padouši, přičemž si také diváci snadno zamilují postavy, které přijímají své temné stránky, jako je Dexter, Joker nebo Walter White (Breaking Bad).

Naše nejušlechtilejší rysy skryté ve stínu se často promítají do lidí, které máme rádi, obdivujeme je, nebo do kterých se zamilujeme.
Stává se ale i pravý opak, kdy se mohou stát nositeli vašich temných rysů Stínového Já i ty nejbezbrannější bytosti. Děti například poskytují „perfektní odbytiště“ pro hněv, frustraci a další nevyřešené emoce svých rodičů, učitelů, atd. Nejmenší nehoda, nebo dětské zlobení, může být potrestáno nepřiměřeným hněvem. Domácí mazlíčci jsou bohužel stejně zranitelní. Projekce je pro mnohé z nás vždy snazší, než asimilace.

Projekce, bez ohledu na to, zda je svěětlá nebo temná, je škodlivá. Když zatěžujete jinou osobu svými temnými prvky, nebo nátlakem svého zbožňování, vyhýbáte se zároveň převzetí odpovědnosti za svůj Stín a ztrácíte tak příležitost nalézt stav své extatické Celistvosti.

Použijte tedy svět jako své zrcadlo. Napište, co pozorujete venku a co se u toho děje uvnitř vás. Buďte otevření a vnímaví. Ukažte laskavost sami k sobě. Brzy budete na cestě ke znovuzískání všech částí sebe sama a přibližování se blíž a blíž k Celistvosti.
Další metody pro setkání se svým Stínovým Já mohou zahrnovat: Praktikování meditace každý den (po dobu 30 minut nebo déle). Rozvíjení většího sebeuvědomění (to vám umožní lépe si uvědomovat svá slova, myšlenky, pocity a chování, což vám umožní snáze identifikovat své chyby). Zeptat se přátel, partnerů nebo blízkých, co považují za vaše největší osobnostní chyby (s tímto pozor, tato metoda může vyústit ve váš výbuch, pokud na to nejste psychicky připravení a máte moc silná stínová monstra). Ujistěte se, že si osvojujete analytický, neodsuzující a soucitný postoj, spíše než abyste hráli roli žalobce, soudce nebo obhájce, což brání vaší schopnosti plně přijmout své Stínové Já.

 

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2023

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Standa 2023-07-03 13:19:17 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že víceméně oplývám všemi špatnostmi zde popsanými.
A tak ze stínového hlediska to vypadá, že z venku jsem „juj“ ale zevnitř „fuj“. Najednou a velmi dobře jsem tomuto pojednání porozuměl. Práce se stíny je skutečná cesta k pochopení mého temného nitra. Proto přijímám své „fuj“ kterému jsem se doposud vyhýbal a učím se s ním žít a pracovat. Z tohoto vnitřního pohledu pak vidím tento svět kolem sebe nějak opravdovější a čistější…

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-07-03 15:37:47
Ikona diskutujiciho
sipka

Podívat se do sebe a uvidět svoje boláky je samo o sobě transformující a ozdravné. Neusilujeme o dokonalost, ta není možná. Snažíme se o vnitřní sjednocení a mír v duši.

Ikona diskutujiciho kiana 2023-07-03 19:13:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nikdy jsem nebrala „stínové já“ jako něco špatného, ani v dětství. Prostě okolní svět/společnost člověka do něčeho neustále nutí, a tak jsem musela něco potlačit (byť „jen“ z nedostatku času, ale HLAVNĚ z nedostatku svobodné vůle). Proto stále tvrdím, že to není moje vina (pokud by byla povolena neubližující svobodná volba a já bych stále měla tento problém, pak by to moje chyba/vina byla). Samozřejmě musíme i přihlédnout k tomu, že když někdo v dítěti toto způsobí (existují změny v psychice, kterým se duše nemůže ubránit), někdy se to pak napravuje těžko (ale snad by to jít mělo).

Tyto „chyby“ neberu jako něco špatného proto, že když máte široký záběr (ve smyslu úhlu pohledu) a dostatečně správné myšlení, pravděpodobně NIC ze stínového já není špatné, ale naopak je všechno vysoce konstruktivní (pokud to tedy není vložená destruktivní energie = trauma, ale je to část VAŠEHO já..). Pravděpodobně proto, že se mi nepodařilo vyřešit/rozklíčovat a přijmout všechny stínové části (např. u nervozity se snažím už mnoho let a nic mi zatím nezabralo).

I když se mluví o rozdělení na více já, tak DID je podle mě trochu jiné (jiný způsob/princip), protože je vytvořeno přehlcením smyslů (hlavně „smyslu“ vnitřních emocí). Princip DID vs. rozdělení já je u kořenů možná podobný, ale liší se to tak, že stínové já vzniká vědomým rozhodnutím člověka, že něco nechce/potlačí apod., zatímco rozdělení DID vznikne násilně (nelze si vybrat a nelze to ovlivnit vůlí..a to jedině v dětství). K vědomému potlačení nás mohou okolnosti (např. přežití) také donutit, ale to my na základě nepříznivých okolností učiníme rozhodnutí (i když je to taktéž nesvoboda, můžeme se v budoucnu při lepších podmínkách rozhodnout zase jinak – což má jak výhodu, že léčbu můžeme víc ovlivnit, tak nevýhodu, že zmanipulovaný člověk si vybere být trvale sluníčkář – zatímco léčba DID se nedá vynutit ani rozhodnutím, ale na druhou stranu ji nemůže rozhodování nějak moc brzdit, nejvíc totiž záleží na všeobecně dobrých podmínkách).

Ze stínového já se můžeme nejvíc naučit (snad o všem), díky tomu jsem zjistila MNOHO info (o sobě, o lidech, o světě). Dá se z toho zjistit snad asi vše, je to náročnější pomalé úsilí. Pokud si někdo něco vykládá špatně, tak půjde do slepé uličky, což ho zdrží. Když je v tom někdo úspěšný, tak rozklíčuje vše (celý vesmír nebo spíš existenci atd.).

Ačkoli jsem většinu života neměla problémy s tímto jednáním, tak těch monster/oblud/nestvůr mám asi víc. Jedinou chybu, kterou jsem v tomto ohledu dělala, bylo zaměřování se pouze na vyšší čakry (a jejich rozvíjení). Ruce naopak vždy (již od dětství) považuji takto: levá = vyšší já (nadřazená ruka) a pravá = vůle „já“ projevovaná ve světě (hlavně například úsilí o zlepšení). V dětství jsem měla ruce plus mínus vyvážené (nebyla jsem levák, pravou jsem měla o miniaturní kousíček silnější), pak mě dospělí učili být pravákem a já jsem se tajně učila psát i levou rukou, protože jsem si vždy konstantně myslela, že ruce mají být vyvážené (takže když se naučí psát pravá, měla bych to umět i levou + levá by měla být o trochu silnější). Když je přirozeně silnější pravá ruka, ukazuje to na menší slabost člověka (že by měl něco dát víc do rovnováhy = jelikož levá ruka představuje vyšší já, tak spiritualitu hl. vedení shora).

U mě to bylo tedy tak, že jsem o slabostech (v článku pojmenovaná jako monstra obludy atd.) věděla (proč jsem co potlačila a že to není ok), věděla jsem i co dělat, ale nikdy jsem se za sebe proti společnosti nepostavila (tedy když jsem viděla, že je šance na výhru, tak v něčem někdy ano, ale ne ve všem = nestačilo to). Nevím, jestli by to bylo v mém postavení a tehdejší situaci vůbec možné (a to je ten rozdíl = když to není možné, vzniká DID, když to možné je, ale člověk to neudělá, je to jak je popsáno v článku). Proto i v rámci DID můžou mít různé osobnosti různá stínová já, které není jinou osobností (a o kterém vědí). Také nějaká DID osobnost nemusí mít žádnou takovou „slabost“ = podobá se pravému já. A člověk bez DID může mít různé slabosti, aniž by se mu rozdělila osobnost úplně jako při DID (to je popsáno v článku).

PS. já termín „persona“ používám trochu jinak, než je uvedeno v článku, ale to ničemu asi nevadí (každý tím názvem ukazuje na něco trošku jiného, byť podobného – také pod frází „ego“ si většinou každý představuje něco trochu jiného)

Ikona diskutujiciho kiana 2023-07-03 21:50:26 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Přijímala jsem vždy (docela) stínové já proto, že si dělám co chci A ZÁROVEŇ předpokládám, že tímto nikdo nikomu neubližuje (=že není zlý). Lidé „dělat si co chci“ považují za zlé proto, že psychopati a satanisti s tímto přístupem ubližují. Asi si myslí, že si trauma nezpůsobili, a tak mají právo ho vybíjet na ostatních (aniž by doopravdy svoje stínové já přijali, a tím se uzdravili = touhu po násilí v sobě zrušili). Touha vybíjet destrukci na ostatních má jediné opodstatnění – a to když by byla „duše nad hmotou“. Když je nějaká duše vyspělejší, tak opravdu umí destruktivní energie nepřijmout či je rychleji dát pryč – v takovém případě tyto energie přejdou na člověka, který tak vyspělý není (takže z celkového hlediska duše není nad hmotou = cokoli se podaří dát pryč bez zpracování u jednomu člověku, přejde k jinému, přičemž nikdo jiný než původce to zpracovat stejně nemůže, protože to není jeho..). Křesťanství si také myslí, že je duše nad hmotou, a tedy satanismus podporuje. Pravda je taková, že jedna úroveň reality je jemnohmotná a jiná hmotná (=zmanipulovaná jemnohmotná energie), a proto není „nad a pod“, nýbrž jsou to různé části jednoho celku, každá z nich plní určitou funkci a žádná není sama o sobě dokonalá (byť duše je líbivější než tělo). Proto se člověk, který jde po konstruktivní cestě (=nestagnuje), vtěluje do hmoty dle svých nejlepších schopností a možností (a nepobývá pouze v jemnohmotných dimenzích), a to i když už se nemá co učit.. Protože jedině vtělením do hmoty a zničením zlých bytostí můžeme přeměnit hmotu/matrix zpět na vyšší frekvenci/jemnější energii – pak už se nikdo nikam vtělovat nebude (muset), protože vše bude zase jeden celek (a v celku by měla dokonalost existovat).

Proto zloduši „dělat si co chci“ napasovali na přijímání zla (nikoli na přijímání stínového já), čímž vytváří víc utrpení=větší trauma=silnější stínová já.. Pokud bychom žili pouze ve hře, tak by „vyhrál“ ten, kdo je co nejvyspělejší a podaří se mu nejvíc odmítat destrukci od okolí, ale tím by se zároveň nejméně vyspělí/nejslabší stali zlými proti své vůli (měli by na sobě „naházíno“ hodně destrukce), takže on sám by byl vlastně zlý. Samozřejmě nemůže destrukci, která není jeho, přijímat – proto se musí proti vytváření zla bojovat (abychom se ani nemuseli rozhodovat, jestli ji přijmout / nepřijmout a přehodit na slabší = tímto odmítáním nabízeného procesu rozhodování mezi dvěma stranami stejné mince sdělujeme, že nežijeme pouze ve hře..která by stejně nedávala smysl..a zároveň tzv. „hru“=matrix rušíme).

Ikona diskutujiciho kiana 2023-07-03 22:31:58 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Skvělý film „Summerhill“: https://www.youtube.com/watch?v=vBjQAeJIa30&ab_channel=Prost%C4%9B%C5%BDiv%C5%AFtek
ve kterém je vidět, že se jedná pouze o nesvobodu (nově příchozí žáci mají „vady“ zmanipulované systémem/traumata popisované i v tomto článku, ve svobodě se vše přirozeně napraví a nemusí se o to nějak snažit). Proto je základem k vyléčení svoboda (a to je celé) – svoboda určit si, co chci dělat, s kým se stýkat a mít dostatek základních potřeb.

Koukám na film a říkám si „až to shlédnu celé, napíšu sem do komentáře odkaz“ a ve 42:45 koukám, že herec nosí na krku energetický krystal! Film je GB rok 2008 (to aluška krystaly asi ještě neprodávala, ale zajímavé znamení i kdyby nebyl nabitý).
Tedy film jsem ještě nedokoukala, ale vypadá to, že bude dobrý i dál.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-07-04 09:35:56
Ikona diskutujiciho
sipka

Energetické krystaly se vyrábějí z normálně dostupných materiálů, nemáme vlastní soukromý důl který by těžil jenom pro nás 🙂 prostě nakoupíme suroviny a vyrábíme si z toho dál. Tudíž na nošení polodrahokamů nebo křišťálového skla na krku samozřejmě nemáme patent.

Ikona diskutujiciho kiana 2023-07-04 12:00:07
Ikona diskutujiciho
sipka

To mi je jasný, ale ještě jsem se nesetkala s tím, aby muž (a ještě k tomu ve filmu) nosil nenabitý přívěsek z křišťálového skla na ozdobu. Takže se mi to hned spojilo, jestli to náhodou není energetický krystal (už jsem dohledala, že určitě ne: „Energetické krystaly jsou v prodeji od roku 2015.“). Taky jsem to brala i jako dobré znamení ohledně filmu (na základě podobnosti s energ.krystalem).

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek