Aluška.org: Věděním ke svobodě

Milí čtenáři,

každý týden mi přijde větší či menší várka fotografií, které někdo vyfotil a rozhodl se, že by je rád prodiskutoval, nebo slyšel názor někoho druhého na to, co vlastně zachytil. Bohužel 900% těchto poslaných fotografií jsou jenom kazy. Velmi výjimečně se objeví fotka, která opravdu něco zachycuje. Takže místo nadšeného juchání jsem většinou za kaziče radosti a skeptika, který nadějnému lovci sebral naději.

Během tvorby tohoto skromného dvojdílu mi došlo, proč mi často chodí záhadné fotky. Aluška.org má totiž na internetu tak trochu monopol na slovo ,,orb“ a v googlu hodně vyskakují obrázky z mých sbírek, protože jsem jim v minulosti věnovala hodně pozornosti a protože stále o zajímavé úlovky stojím a stále je i sbírám. Jsem ráda za to že mi veřejnost posílá své úlovky, na druhou stranu mě moc nebaví někomu kazit radost.

Taky jsem si všimla, že i můj vlastní postoj vůči různým ,,záhadným“ fotografiím se po letech trošku změnil. Patrně zkušenostmi. Když mi pod rukama prošla už taková strašná hromada fotek, bylo by naopak divné, kdybych se z toho nijak nepoučila. Neříkám že na 1000% odhalím a rozkryju jakýkoliv úlovek co najdu nebo dostanu, ale většinou ty falešné nebo falšované úlovky mají něco společného, či podezřelého. Nejlépe to samozřejmě pozná autor, pokud popřemýšlí kde a za jakých okolností fotil.

Abych vám pomohla se v tom trošku lépe zorientovat, ukážeme si společné problémy a společné omyly, které se u kazových fotek neustále opakují a pak mylně vedou autora k otázce, jestli tam něco je, nebo není. A pak samozřejmě napíšu i nějaké základní tipy, jak lépe poznat skutečné úlovky, nebo jak jich lépe dosáhnout.

Pokud chcete fotit na foťák energie a duchy, musíte znát a dodržet několik jednoduchých pravidel, abyste neskončili s kazem. Která to jsou?

1. NIKDY nefotíme proti slunci, nebo z úhlu kdy slunce výrazně svítí do čočky foťáku. Pokaždé tam vyjde nějaký flek. Nemějte tento flek za žádné zjevení. Téměř všechy fotky co mi přijdou s dotazem na jejich záhadnost, jsou dělané proti slunci.

V závislosti na úhlu při focení, se někdy kaz udělá blízko zdroje přímého světla, nebo dál od něj. Někdy je kaz až na druhé straně fotky, většinou jako menší barevný flek. Je jedno, jak daleko od slunce se ten flek udělal. Pokud jste na fotku zachytili alespoň část slunce, vždycky je to kaz.

2. NIKDY nefotíme nic proti rozsvícené lampičce, nebo objekty které jsou od této lampičky přesvíceny, protože jsou v její bezprostřední blízkosti. Vždycky z toho vyjde kaz, princip je úplně stejný jako se sluncem. To samé platí i pro baterky.

Typická čmouha od slunce, žádný duch:

3. V místnosti nefotíme za světlého dne proti oknu. Nejvíc to dělají panelákové místnosti, kde je okno jenom jedno. Pokud venku svítí slunce, opět se udělá prasátko.

Na fotografii níže vidíte klasický malý zelený flek od slunce, který mnoho laiků považuje za zjevení.

Není to zjevení, je to obyčejný kaz.

4. Rozlišování orbů může být někdy trošku zrádné.

Orby jsou projevy cestující energie z bodu A do bodu B a mají tvar svítící, poloprůhledné koule. Objevují se na léčivých místech, nebo na místech s paranormální aktivitou, kde se často projevují nebo zjevují i různí duchové, ať už dobří, nebo špatní.

Hodně se orby ukazují v přírodě na léčivých místech, tehdy mají často zelenou barvu. Často se ukazuje i jediný veliký orb v blízkosti hlavy člověka.

Pokusy některých amatérských skeptiků nám krásně ukázaly, jak vypadá ,,orb“ a skutečný orb.

Správný orb vypadá, že vydává světlo. Je částečně průhledný, nezamlžený a uvnitř něj vidíme kružnice, které připomínají letokruhy stromů. Může mít různé barvy. Barva napovídá, o jaký druh energie šlo.

Celkem bych zpozorněla u fotografií, kde je orbů hodně nahuštěno přes celou fotku. Mohli jste omylem vyfotit vodu, nebo prach. Zajímavější bývají veliké a barevné soliterní orby, kdy je zbytek fotky čistý.

Orby mohou být i ,,falešné“.

Pamatuji si na pokus kohosi, kdo zkoušel rozptylovat jemně mletou mouku do vzduchu a pak ji fotit s bleskem. Výsledek byl zajímavý a na laika by mohl působit dost věrohodně, protože se na fotografii skutečně udělaly kruhové útvary. Jiný pokus zase zkoušel rozptylovat dešťové kapičky do vzduchu a fotit je s bleskem.

Toto je pokus s rozptýlenou solí ve vzduchu:

Skeptická verze vysvětlení, která platí pro všechny nepravé a falšované orby:

,,Jde o drobné částečky prachu, pylu, někdy i vody v malé vzdálenosti od objektivu zaostřeného na větší vzdálenost. Vlastní efekt vytváří rozložení světla do kruhového útvaru kolem částečky. Nejlépe tyto efekty vznikají bleskem fotoaparátu umístěným blízko osy objektivu. Pokud tedy tento efekt chcete napodobit, doporučujeme cokoliv jemného práškovitého rozptýlit ve vzduchu těsně před objektivem fotoaparátu, který jsme předtím zamířili někam do volného prostoru a lehce namáčkli spoušť, aby zůstalo zaostřeno na dálku. Nezapomeňte si zapnout blesk.“

Toto je také sůl. Vidíte, že je tím zahlušená celá fotografie. I když ,,orby“ vypadají průhledně, měli byste zbystřit při takovém hustém výskytu. Navíc nevydávají světlo, jsou pouze bílé a vnitřní kružnice buď chybí, nebo jsou u všech stejné a příliš jednoduché.

Samozřejmě netvrdím, že orby které mi posíláte jsou podvrhy, ale je potřeba přihlédnout i k tomu, kde a za jakých podmínek jste orby zachytili a jestli vydávají světlo a jsou barevné. Uměle vytvořené orby se od skutečných liší, ale pro jejich rozlišení je třeba trošku citu a cviku. Jinak je podobnost často matoucí.

Falešné orby lze vytvářet s bleskem, ale ty pravé se dělají i bez blesku. Větší ,,riziko“ zachycení ,,falešných“ orbů je v zaprášených uzavřených místnostech a na místech kde je vyšší vlhkost, kde jste omylem mohli vyfotit i vodní mlhu. Přesnější původ vašeho orbu tak nejlépe rozklíčujete, když popřemýšlíte nad tím, jestli se dají vyloučit tyto rušivé vlivy, nejen vizuálním posouzením zjevení.

Můžete narazit i na kombinace. Tady vidíte padající sníh – nic záhadného. Ale pravo už je úkaz, který za pozornost určitě stojí.

Poněkud jiný level než orby, jsou energetické koule, u nás se jim říká ,,sluníčka“. Zatím jsem neviděla, že by se nějakému skeptikovi podařilo tento jev napodobit tak, aby vypadal opravdu věrohodně, nebo že by takový pokus vůbec proběhl. (Možná by to šlo zfalšovat photoshopem a lampičkou. Dneska už se dá nafingovat všechno 🙂 )

Tato sluníčka jsou vysoce konstruktivní. Zjevují se lidem většinou v době, kdy jim hrozí nějaké nebezpečí, jako jejich ochrana. Tuto podobu mají i velmi dobří duchové. S orby se moc zaměnit nedají, i když mají stejný kruhový tvar.

Ještě jedna pomůcka, která vám pomůže rozlišit co je pravé a co není:

Pokud fotíte s bleskem, může se vám stát, že ten orb, tu energii kterou vyfotíte, vidíte v tu chvíli blesknutí přímo před sebou fyzickýma očima. Nevím co je to za chybu v matrixu, ale když to vidíte, je to opravdu velké a následný snímek tomu odpovídá. V žádném případě jste tedy nemohli vyfotit zrníčko prachu, když víte, že jste to zjevení ve chvíli blesknutí foťáku viděli. Alespoň je to tedy moje zkušenost, že když fotím s bleskem a něco náhodou zachytím, že to v danou chvíli i vidím očima a pak to můžu porovnat s tím, co je na fotce. To samé se vám může stát i s duchy tvaru postav a mlhoviny. Ale děje se to ve tmě, nebo za šera. Za bílého dne bez blesku se vám to nestane, protože vám neproblikne náhle realita tmy a světla. Děje se to i v potemnělé místnosti, když fotíte třeba na půdě. Když jsou tam orby, ve chvíli blesknutí je všechny vidíte a jsou přesně takové, jak se poté ukážou na fotce. A v takovou chvíli můžeme prach vyloučit.

(POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ)