Aluška.org: Věděním ke svobodě

,,Halloween je čas, kdy se otevírá tajný portál do sfér temnoty, smrti a nadpřirozena. Démoni a duchové mají v tuto noc volnou moc, vyvádějí, vábí nás na své veselice a umožňují nám nahlédnout do budoucnosti.“ – Blanche Barton

Původ svátku zvaného Halloween (All Hallows ‚Evening – Předvečer všech svatých) najdeme v keltském festivalu zvaném Samhain, oslavovaný v noci z 31. října na 1. listopad. V keltském Irsku, asi dva tisíce let dozadu, byl Samhain považován za předěl mezi světlejší polovinou roku (létem) a temnější polovinou roku (zimou).
Hranice mezi tímto světem a nadpozemskou říší byla prý nejtenčí a dovolovala duchům dostat se do našeho světa. Údajně se v našem světě vynořovaly temné síly, které měly obtěžovat lidské domácnosti. Lidé se převlékali za zlé duchy, aby se tak vyhnuli jejich škodlivému vlivu. Oheň a jídlo hrály během těchto slavností důležitou roli.
Do společného ohně byly házeny kosti poraženého dobytka. Jídlo bylo připravováno pro uspokojení živých i mrtvých.

Irové, kteří emigrovali do Ameriky v devatenáctém století, tam přinesli z Evropy tradice Halloweenu, přičemž dnes je to jeden z nejhlavnějších amerických svátků v roce. Časem se do Halloweenu vmísily další zvyky a tradice. Jako například vydlabávání dýní, které měly ochránit všechny lidi v domě před démony z jiných světů.

V keltském Irsku se se svátkem Samhain spojují dvě hory – Tlachtga a Tara. Tyto hory leží v údolí Boyne Valley. Na Tlachtga, která je podle irské tradice považována za dceru slepého druida jménem Mug Ruith, bylo zvykem pořádat Velký ohnivý festival, který započal v předvečer Samhainu.
Tara, která zahrnuje množství starověkých monumentů a která byla podle tradice sídlem Velekrále Irska, byla také spojována se Samhainem, ale primární roli v tradičních slavnostech hrála hora Tlachtga.
Oslavy na hoře Tlachtga mohou mít původ v rituálech plodnosti, které se na této hoře prováděly a pravděpodobně se zkombinovaly s jinými vírami, což vyvrcholilo do Velkého ohnivého festivalu.

Festival Samhain značil konec jednoho keltského roku a začátek nového. Byl to jeden z nejvýznamnějších keltských festivalů. Během této doby svět upadl do temnoty, během níž byli vzkříšeni ti, co byli mrtví. Ohně zapálené na hoře Tlachtga byly prý veřejnou oslavou symbolického vítězství světla. Ohně v krbech domácností byly rodinnou, intimní oslavou svátku.
Duchové mrtvých keltských předků byli poté opět vítáni do svých domovů a při dodržení tradic údajně nepředstavovali pro domovy hrozbu.

Duchové předků vyhledávali v tuto kouzelnou noc teplo vytvořené ohněm a jídlo mělo symbolicky sloužit k jejich pohoštění. Důležitou součástí každodenního života Keltů bylo věštectví, které mělo velký vliv na utváření slavností na hoře Tlachtga během Samhainu.
Ti, kteří věštili a předpovídali budoucnost, měli v tuto noc největší úspěch, protože magické aktivity získávaly na síle.

Křesťanství přijalo svátek projevu úcty mrtvým do křesťanského kalendáře jako Den všech svatých, který se slaví prvního listopadu. Samhain představoval konec období hojnosti, tepla a světla a znamenal počátek doby tmy, zimy a nejistoty. Týkal se konce vegetačního období.

Praktiky druidů
Keltové měli své kněze, které nazývali druidové. Dávno před Kristem chodili druidové v Británii, Irsku, Skotsku, Německu, Francii a v jiných keltských zemích 31. října od domu k domu a žádali od lidí oběti. Slavili konec léta tím, že tyto oběti či dary přinášeli pánovi smrti a zlému duchovi zvanému Samhain (nazvanému stejně jako festival).

Pro Kelty byl 1. listopad dnem smrti. V tomto čase padalo listí a začaly klesat teploty. Bůh slunce zvaný Muck Olla začal ztrácet sílu a pán smrti Samhain se dostával k moci. Samhain shromáždil duchy všech těch, kteří zemřeli během předchozího roku. V tento svátek byly vyvolávání duchové mrtvých hříšníků, kteří v předchozím roce zesnuli. Keltové vždy očekávali, že budou obtěžováni a napadáni duchy, démony a jinými temnými entitami.

Druidští kněží vedli uctívací obřady, na které byly přinášeny dary. Dary tvořila zvířata jako jsou koně, krávy, černé ovce, černé kočky a také lidé. Oběti byly zapřáhnuty do spřežení a poté byly upáleny k smrti. Samhain a zlí duchové a démoni byli tímto způsobem uspokojení. Když zvířata a lidé křičeli v agónii během upalování, účastníci obětního rituálu byli převlečení do kostýmů vyrobených z kůží zvířat a měli na sobě oblečené zvířecí hlavy. Tančili přitom, honili se a přeskakovali přes plamen, aby odehnali zlé duchy.

Druidští kněží chodili od domu k domu a žádali oběti, čili vykrmený dobytek, černé ovce a lidi. Z lidí to byly většinou děti, nebo panny. Těm, kteří jim žádané oběti poskytli, byl slíbený úspěch a ti, kteří odmítli, byli druidy zastrašováni a proklínáni, protože neuspokojili duchy a jiné temné bytosti.
Proti lidem, kteří odmítli oběť vydat, používali magické prostředky. Na vchodové dveře domu druidové pak kreslili magické symboly; té noci měl podle tradice někdo v domě zemřít. Tento způsob se nazývá „trick or treat“ – „obdarujte nás, jinak vám něco vyvedeme“.
Treat znamenalo nabídnutí oběti, trick symbolizovalo nepříjemné překvapení.

Ve středověku došlo k obrovskému zažití temných okultních praktik, temného čarodějnictví a černé magie. Věřilo se, že 31. října čarodějnice cestovaly na košťatech na černé sabaty, aby uctívaly ďábla. Byly údajně doprovázeny duchy ve formě černých koček.
Druidové uctívali kočky, protože údajně věřili, že jsou to reinkarnované temné duše lidí.

Halloween a satanismus
31. říjen je jeden z nejdůležitějších satanistických svátků v roce. Bývá označován také jako „ďáblovy narozeniny“. Stal se festivalem smrti.
Halloween dnes navazuje na tradici Keltů. Typické je téma temnoty, smrti, strachu, hrozeb, zla a destrukce. Děti se oblékají jako démoni, čarodějnice, duchové, příšery, vlkodlaci a jsou posílány na ulice ve smyslu druidské praktiky, kdy požadují od lidí oběti (ve formě jídla).
Dnes jsou lidské oběti veřejně nahrazovány sladkostmi, které mají uspokojit zlé duchy a démony. Druidské obětovací praktiky k uctění zlých bytostí jsou ekvivalentem satanistických praktik.
Tradiční reakce těch, kteří nejsou obdarováni, je to, že dotyčným vyvedou něco špatného. Vydlabávají se dýně a formují se na nich obličeje démonů, které zdobí domovy domácností.

Zesnulý satanista Anton LaVey, zakladatel Církve Satanovy, ve své knize zvané Satanská bible píše, že Halloween je jedním z nejvýznamnějších satanistických svátků. Další jsou podle něj Valpurgina noc, letní a zimní slunovrat a jarní a podzimní rovnodennost.
Satanisté oslavují přechodná období, kdy něco starého zaniká a vzniká něco nového. Je to typický motiv užívaný v mystice a v okultismu, avšak satanisty je zneužíván k temným účelům.

Bývalý satanista Stephen Dollins řekl, že Halloween je oslavou strachu. Tvrdí, že je za tím skrytá temná agenda. Říká, že Halloween je „výmyslem ďábla“, který má být prostřednictvím tohoto svátku uctíván.

Blanche Barton, bývalá satanistická velekněžka, na stránce Církve Satanovy napsala, že Halloween dává příležitost světským lidem ochutnat zlo noci; mají příležitost zatančit si s ďáblem.
Říká, že satanisté se setkávají v malých skupinkách po celém světě a konají „pekelné“ ceremonie.

Bývalá okultistka Johanna Michaelsen tvrdí, že Halloween je jedním ze zásadních období verbování nových satanistů do vlastních řad.

Tom Sanguinet, bývalý Vysoký kněz kouzelnického hnutí Wicca řekl, že Halloween je čistě a absolutně špatné podstaty. Oběť ve formě sladkosti je prý symbolickou obětí přinesenou falešným bohům.

Během tajných satanistických rituálů jsou děti v tomto období obětovány po celém světě, aby satanisté uspokojili démonické bytosti, které vyvolávají, uctívají a kterým slouží. Nejsou zde na mysli všichni takzvaní satanisté, ale ti hlouběji zasvěcení v rámci globální satanské hierarchie. Satanistické praktiky jsou ekvivalentem druidských obětovacích praktik. Satanisté v tomto čase vykonávají krvavé obětní rituály na lidech a zvířatech, ohnivý festival, velký sabat a sexuální rituály.

překlad www.aluska.org 2020 / podle Zdroje