Historie aury v západních kulturách

16.5.2007 v Energie 0

Již v dávné minulosti bylo známo, že člověk má kolem sebe určitý světelný obal – auru. Tu však mohlo vidět jen několik lidí, majících tuto schopnost, nebo ji snad viděl každý a postupně jsme tuto vlastnost ztratili.

Toto dokazuje mnoho skalních kreseb, ale i křesťanské obrazy , zobrazující auru jako světelný kruh nebo záření kolem člověka. O auře najdeme zmínky i v různých svatých knihách.

Ve středověku byla aura rozlišována na: NIMBUS, SVATOZÁŘ, AUREOLU A GLORIOLU. Nimbus a svatozář obklopovaly hlavu, aureola celé tělo a gloriola byla kombinace tří posledních. Zatímco na “východě” byla aura známá a prozkoumaná (Třetí oko), z hlediska vědy se v naší kultuře o ni zajímalo jen pár jedinců.

Byl to například PARACELSUS (15-16. stol.), který byl přesvědčen, že existuje životní síla, která tvoří kolem bytosti zářící obal. Považoval ji za magnetismus. V 18 stol. FRANZ MESMER byl přesvědčen, že síla podobná magnetismu sídlí v lidském těle. V běhu času bylo jistě více lidí , kteří se o auru zajímali a poskytli cenné zkušenosti pro její zkoumání, proto se omlouvám, pokud Vám zde nějaké jméno chybí.

Prvním, kdo auru vyfotografoval byl NIKOLA TESLA v roce 1891. V roce 1908 Dr. WALTER KILNER objevil způsob, jak auru vidět. V jeho knize Lidská aura vyjádřil názor, že lidskou auru bude možné fotografovat. Jeho zařízení pro vidění aury spočívalo ve stínítku ze dvou skleněných desek, vzdálených od sebe 3 mm. Mezera mezi nimi byla vyplněna roztokem dycianinu. Skrze skla bylo možné auru vidět.

Ke konci 30. let ruský vědec SEMJON KIRLIAN náhodou objevil způsob fotografování aury. Pozoroval slabé světelné výboje mezi kůží pacienta a elektrodou v době, kdy se lékaři snažili léčit pacienta elektrošokem. Přes 20 let se snažil se svojí manželkou fotografování zdokonalit. Ale až v 60. letech, letech určitého politického uvolnění, se mu dostalo podpory ze strany ministerstva zdravotnictví. Snad nejznámější jeho fotografií je fotografie ruky, objevující se na začátku seriálu AKTA X.

Od roku 1975 různé univerzity po celém světě měřily auru s velikou přesností. Česká republika nebyla výjimkou. Například detekování aury VKV monitorem v rozsahu MHz. V roce 1980 obhájil Aleš Rumler před lékařskou komisí svoji studii nazvanou výzkum poruch aury lidského těla k včasné diagnostice. Po prokázání, že lze podle aury diagnostikovat, projevilo o ni zájem několik lékařů. Jakmile však zjistili, že k tomu potřebují mít určité schopnosti, přestali se o ni zajímat.

V 90. letech vyvinula Aura Imaging Foto kameru, která je schopna vyfotografovat toto elektromagnetické pole, auru, kolem člověka. Tato kamera byla testována na 15000 lidí a její pravdivost prokázána před lékařským konziliem. Z důvodu přesnosti, kvality fotografie znázorňuje auru člověka od pasu nahoru. Současný vývoj se ubírá směrem vyfotografovat auru kolem celého těla. Problémem však je přesnost, kvalita zobrazení, potřebná pro správný výklad aury.

Samozřejmě existuje ještě jiná cesta, známá od nepaměti – naučit se auru vidět sám.

Komentáře

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek