Aluška.org: Věděním ke svobodě

Všichni jsme slyšeli o konspiračních teoreticích, kteří nosí na hlavě alobalové čepice. Kde se původně vzala tato myšlenka, než si ji osvojila média, aby s ní bavila veřejnost? Možná vás to překvapí, ale metoda má dost zajímavé kořeny. Ačkoli může vypadat výstředně, není nijak nová.
Lidé mohou nosit alobalovou čepici z několika důvodů: Aby zabránili ovládání mysli mimozemšťany, vládou nebo tajnou společností. Aby zabránili ostatním, aby na ně použili ESP, nebo aby se chránili před elektrosmogem.

Původ alobalových čepic
Alobalové čepice mají údajně svůj skutečný původ v opozici proti svobodnému zednářství, které vzniklo v roce 1717. Podle tohoto příběhu byli lidé, kteří nesouhlasili se svobodnými zednáři a nebyli jejich členy, vůči tomuto bratrstvu podezřívaví a domnívali se, že na ně zednáři používají nějaké formy ovládání mysli.
Založili si proto vlastní bratrstvo, kterému se říkalo „Mad Hatters“, neboli Šílení kloboučníci. A poté, co se dozvěděli o ochranných vlastnostech hliníkové fólie, vytvořili si z ní klobouky.

Šílení kloboučníci věřili, že pokud máte na hlavě alobalový klobouk, jste odolní vůči ovládání mysli ze strany zednářů.

Nejstarší zaznamenané použití alobalových klobouků
K prvnímu zaznamenanému použití alobalových čepic došlo v roce 1927, jak vyplývá z povídky Juliana Huxleyho s názvem „Král tkáňové kultury“, v níž hlavní hrdina zjistí, že „čepice z alobalu zablokují účinky telepatie“.
Tato povídka byla publikována v časopise „The Yale Review“ v dubnu 1926:
„Zjistili jsme, že kov je relativně odolný vůči telepatickému působení, a připravili jsme si jakousi plechovou kazatelnu, za kterou jsme mohli stát při provádění pokusů. To v kombinaci s čepicemi z kovové fólie nesmírně snížilo účinky na nás samotné.“

Existuje nějaký vědecký základ pro nošení alobalové čepice?
Představa, že alobalová čepice může výrazně snížit intenzitu dopadajícího radiofrekvenčního záření na mozek nositele, má určitou vědeckou platnost, protože účinek silných rádiových vln je zdokumentován již delší dobu. Dobře zkonstruovaný alobalový kryt by se mohl blížit Faradayově kleci a snižovat množství radiofrekvenčního elektromagnetického záření procházejícího do vnitřku konstrukce.
Běžná středoškolská fyzikální ukázka spočívá v umístění AM rádia na alobal a následném přikrytí rádia kovovým kbelíkem. To vede ke znatelnému snížení síly signálu. Účinnost takového krytu při blokování takového záření závisí na tloušťce alobalu, což je dáno hloubkou skinu, tedy vzdáleností, na kterou se může záření šířit v určitém neideálním vodiči. V případě půl milimetru tlusté alobalové fólie by bylo částečně blokováno záření nad přibližně 20 kHz (tj. včetně AM i FM pásma), ačkoli alobal se v této tloušťce neprodává, takže k dosažení tohoto účinku by bylo zapotřebí mnoha vrstev alobalu.

Experiment s alobalovou čepicí M.I.T.
Vědecká výzkumná zpráva s názvem „On the Effectiveness of Aluminum Foil Helmets: An Empirical Study“ byla provedena v roce 2005 a zabývala se účinností tří různých typů alobalových klobouků, které byly nazvané jako Klasický, Fez a Centurion.
V mírném kontrastu s účinky Faradayovy klece zjistili následující výsledky: „Helmy zesilují frekvenční pásma, která se shodují s pásmy přidělenými vládou USA mezi 1,2 Ghz a 1,4 Ghz. Podle FCC jsou tato pásma údajně vyhrazena pro „rádiovou lokalizaci“ (tj. GPS) a další komunikaci se satelity. Pásmo 2,6 Ghz se shoduje s technologií mobilních telefonů. Ačkoli tato pásma nejsou přidružená k vládě, jsou v rukou nadnárodních korporací… Není třeba napínat svou fantazii, abychom dospěli k závěru, že současnou mánii kolem hliníkových čepic pravděpodobně podpořila vláda, možná i za účasti FCC. Doufáme, že tato zpráva povzbudí paranoidní komunitu k vývoji vylepšených konstrukcí přileb, aby se nestala obětí těchto nedostatků.“

Výsledky M.I.T. tedy nezavrhují vlastnosti a účinky Faradayovy klece, ale popisují určité typy frekvencí, které může fólie blokovat, a do jaké síly Ghz. Podle nich však existuje rozsah, ve kterém by byla alobalová čepice neúčinná.

Ve starém článku z roku 2007 se uvádí, že alobalové klobouky lze skutečně použít při obraně proti technologii Raytheon Active Denial System. Článek píše:
„Schovejte si kloboučky z alobalu. Podle technologického experta, který je obeznámen s Raytheon Active Denial systémem (ADS) společnosti Raytheon, testovaným 24. ledna na letecké základně Moody v Georgii, může být milimetrová mikrovlnná zbraň se směrovaným paprskem poražena davem lidí, kteří použijí hliníkem nebo zlatem potažený mylar, aby vedli paprsek na zem, nebo ho dokonce nasměrovali zpět do vozu Humvee (The High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle (HMMWV, Humvee) Je obrněné vozidlo, široce používané všemi pěti složkami amerických ozbrojených sil, americkou Národní gardou a také armádami dalších zemí.), v němž je systém ADS umístěn. Ačkoli je vozidlo Humvee stíněno, každý policista nebo vojenský personál stojící v jeho blízkosti by v případě odrazu směrovaného paprsku zpět ke zdroji nebo k davu policistů dostal palčivou chuť vlastní medicíny. K odrazu paprsku milimetrových vln zpět ke zdroji lze kromě hliníkového nebo zlatem potaženého mylaru použít i mylarové reflexní prostorové přikrývky, hliníkem potažené ochranné tepelné clony čelního skla a sofistikovanější a přesnější rohové krychlové retroreflektory nebo Luneburgovy koule.“

Bez ohledu na to, zda nosíte alobalovou čepici, nebo ne, je její historie zkrátka fascinující.

© aluska.org 2023