Jak se můj pejsek znovu reinkarnoval

3.11.2019 v Poradna 15

Dnes vám nabízím speciální výběr ze svého mailu. Obrátila se na mě s prosbou o podporu slečna, které nečekaně umřel milovaný pejsek. Chtěla vědět, jak a jestli se s ním může ještě jednou setkat. Podobné zprávy mi chodí často, ale ne vždy pisatel zanechá i dodatečné echo, jak situace dopadla. – Duše si sama vybere, kdy a jestli vůbec se hodlá vracet. Naštěstí se zvířátka často ochotně vracejí, zejména pokud byla láska majitele velice silná.
Po více než půl roce se stal zázrak a duše ztraceného pejska se vrátila zpět k majitelce. Jestli máte rádi sladké konce jako já, čtěte dále. Výborný příklad toho, jak to má správně vypadat a jakou formou mohou chodit znamení, která vás k reinkarnaci vašeho zvířátka znovu přivedou.



Únor 2019, dotaz:
Dobrý den,
nevím zda mi můžete pomoct, ale upřímně nevím na koho se obrátit. Napíšu Vám celý příběh a buď mi odpovíte, nebo ne.
14.2.2018 porodila moje pětiletá fenka Kesi štěňátka. Měli být pouze dvě, ale nakonec se narodilo i třetí. Kesi je pouze porodila a jinak nechala vše na mě, jak odblanění, tak i rozdýchání. První dvě štěňátka proběhla v pořádku se vším, ale to třetí se chytlo tak tak, rozdýchala jsem ho celkem po dlouhé době, ale chytlo se.

Byla to fenečka Lilly, kterou jsem se rozhodla si nechat. Měla vše bez problému, zdravá, čilá, úžasná. S Kesi naprosto stejné povahy, parádně si sedly a rozuměly si. Hodně jsem se na holky fixovala a ony na mě, beru je pořad jako moje děti, protože svoje děti zatím nemám.
Včera 15.2.2019, tedy přesně den po jejich narozeninách, byla Lilly objednaná na kastraci. Během roku jsem nechala vykastrovat i Kesi a vše proběhlo v pořádku. Včera jsem ji dovedla k veterináři, uspal ji a říkal, že mi do hodiny zavolá, ať si ji vyzvednu. Doma jsem pro ni měla vše nachystane a ještě jsem jí vařila večeři ať se poradně po takovém zákroku nají.

Veterinář volal asi za 40 minut ať se dostavím do ordinace, už podle jeho hlasu jsem poznala, ze se něco děje. Když jsem tam vstoupila, řekl mi, ze Lilly nepřežila, celou operaci se držela, ale jak jí píchl probouzecí injekci, tak se jí zastavilo srdce. Je to asi 28 hodin co je po smrti a já jsem psychicky naprosto na dně. Mám ji zakopanou na zahradě, ale stále věřím, ze se mi vrátí.

Dnes jsem se obrátila i na pomoc andělum, ať mi ji přivedou zpět. Četla jsem teď mnoho článků, že je možné psí duši přivést zpět k majiteli akorát v jiném těle. Chci vás poprosit jestli nevíte, jak se můžu s její duší spojit a přitáhnout ji znovu do svého života. Je to moje vina co se stalo, netušila jsem že má slabé srdce, jinak bych ji takovému zákroku nikdy nevystavila.

Život mi ji vzal příliš brzy a měla vše před sebou, proto ji chci zpět, nejsem schopná ani vyhodit její věci, protože věřím, ze se mi vrátí. Pokud mi můžete aspoň nějak pomoct, budu ráda za všechno. Moc Vám děkuju.
S pozdravem M.

Odpověď
Dobrý den,
To je opravdu strašné. Takové věci se bohužel občas stávají a pro chovatele je to noční můra. Když má někdo něco dělat s mým zvířetem, tak z toho tajně hysterčím a u kastrací mám taky strach. Rizika jsou stejná jako u člověka, že nezvládne narkozu. Jednou mi psala paní, že jí umřel kocour při kastraci ne zanedbáním lékaře, ale měl v sobě příměs nějaké hodně exotické kočky a toto způsobilo nesnášenlivost vůči podaným látkám… Na to asi přijít nemohl. Stejně mě ale překvapuje, že vám veterinář psa pořádně neprohlédl, jestli narkozu snese. Dělávají se vstupní vyšetření, zvíře se prověří jestli je v dobré kondici a jestli případný zákrok zvládne. Můj veterinář mi odmítl ošetřit morče když bylo moc tlusté, řekl že by díky své obezitě dostalo infarkt a narkozu by nerozchodilo, nakonec jsme operaci zrušili úplně i když morče muselo zhubnout… Zkrátka dělá se to i u malých hlodavců, tak nerozumím, proč předem neověřil, jestli náhodou nemá slabé srdce. Je to první věc, která by se měla zkontrolovat.

Večer pomyslete na Lilly a představte si jak vypadala, jaký má obličej, oči, celou si ji zvizualizujte, jak je u vás. A pak ji požádejte, aby se k vám vrátila. Vlastními slovy. Řekněte jí, že jestli chce a jestli je to vaše společná cesta, že ji zvete znovu do svého života a pokud se vrátí, aby vám dala znamení, že je to ona.

Znamení pak bude hodně subjektivní a bude na vás, abyste ho rozluštila. Nová Lilly se může znova narodit do stěněte, ale může si ve výjimečných případech i vyměnit tělo s již žijícícím dospělým psem.

Jedna čtenářka poznala svou reinkarnovanou kočku podle toho, že nové kotě mělo bílou srst přesně na místě, kde předchozí kočku srazil vlak a amputoval jí zadní nohy. Ta bílá táhlá stopa byla velmi neobvyklá a normálně ji na kočkách nepotkáte. Tak si byla jistá.
Jindy zase šlo o kočku, majitelka zjistila, že nová kočka po dojedení z misky, ji jakoby imaginárně ,,zahrabává”, což normálně kočky nedělají a dělala to její předešlá, co předtím umřela.
Také můžete mít po prosbě k Lilly aby se vrátila živý sen, kde se vám ukáže v nějaké podobě, nebo vám něco řekne. Pak se budete orientovat podle toho snu.

Jindy je možné tomu nechat volnější průběh a prostě projíždět inzeráty, nebo čekat na náhodu. Může se vám stát, že uvidíte psa/štěně, něco se ve vás pohne a budete ho strašně moc chtít, funguje to i přes fotku. Prostě bum, a víte že to zvíře je vaše.

Loni jsme takhle jeli pro novou kočku přes celou republiku, předchozí srazilo auto a novou kočku si vybrala majitelka podle fotky. Nic se jí nelíbilo, nad vším dva měsíce ohrnovala nos zatímco já učurkávala nad každou druhou jak jsou kočičky roztomilé… pak viděla jednu fotku a hotovo, museli jsme pro ni okamžitě jet. A nová micka je super.
s pozdravem Alue

 

reakce
Dobrý den,
Mockrát Vám děkuju za odpověď, ani nevíte jakou jste mi dala naději, ze se mi znovu vrátí. Volám ji k sobě každý den. Kesi to nese velmi zle, byly na sebe opravdu hodně fixované a pořád ji hledá. Věřím tomu, ze až se k nám Lilly vrátí v novém těle, tak by ji i Kesi bezpečně pozna.

Lilly za mnou přišla ve snu v sobotu, ale jenom jsme se mazlily, připadalo mi to jako by mě přišla utěšit ať nebrečím. Co se týká veterináře, tak ji zná od narození a dělal jí několik prohlídek a byl přesvědčen, že je zdravá, sám měl slzy v očích, když jsem si pro ni přišla.
Budeme s Kesi na ni čekat a dam Vám potom vědět, až se nám Lilly vrátí.

Mockrát Vám ještě jednou dekuju za Vaši odpověď.
S pozdravem M.

Říjen 2019, jak to dopadlo:
Dobrý den,
nevím zda si mě pamatujete, ale psala jsem Vám v únoru ohledně Lilly a její kastrace.
Ještě jednou Vám chci poděkovat za podporu, opravdu mi to hodně pomohlo. Bylo to pro mě i Kesi hodně těžké období, brečela jsem každý den a Kesi ji pořád hledala, tohle období trvalo asi měsíc. Časem se Kesi začala vyrovnávat s tím, co se stalo a já taky, ale nebyl den kdy bych na ni nemyslela.

Přišla za mnou asi dvakrát do snu, kdy jsme se jen mazlily a já se sice probudila s brekem, ale zároveň s pocitem štěstí, že jsem ji úplně neztratila a může mě navštívit alespoň touhle cestou. Každý večer, když jsem usínala, jsem ji prosila ať se k nám vrátí, pokud chce.
Hledala jsem na internetu inzeráty, ale žádné štěňátko mě z fotek neoslovilo.  V dubnu začalo období, kdy bylo hodně práce a tak nějak jsem se více musela věnovat jiným věcem a řekla jsem si, že to nechám na osudu.

V květnu mi z ničeho nic napsala paní, od které mám Kesi, že se jí narodily dvě fenečky, jestli nemám zájem. Dost mě to zaskočilo, jelikož se narodily 21.5. a Kesi se narodila 21.2. takže dvakrát 21.den, už to mi přišlo jako znamení, potom jsem si spočítala 21.5. = 8, Lilly umřela 15.2. = 8. Možná to nedává smysl, ale mě to v té době nepřišlo jako náhoda a tak jsem se rozhodla na fenečky podívat, ale jela jsem tam s pocitem, že je nejspíše odmítnu.

Když jsme přijeli k paní domů, tak hned jakmile jsem spatřila obě šťěňátka, nevěřila jsem vlastním očím. Jedna fenečka byla uplně stejně zbarvená jako Lilly a když jsem se jí podívala do očí, veděla jsem, že je to ona. Ještě k tomu paní potom dodala, že jsou to od Kesi sestry, jelikož mají stejnou maminku. Neváhala jsem a novou Lilly si zamluvila.

Dnes už je s námi doma, s Kesi jsou nerozlučné kamarádky a sestry zároveň. Nová Lilly je opravdu hodně podobná vzhledem staré Lilly, ale ta povaha je naprosto totožná. Dělá stejné věci jako Lilly předtím. Dokonce i lidé, kteří starou Lilly znali mi říkají, že je to ona a vrátila se mi, mamce z toho někdy běhá mráz po zádech, jak je to vůbec možné.

Jen jsem se s Vámi chtěla podělit o tu radost, že to všechno nakonec dobře dopadlo a opravdu věřím, že se duše pokud chtějí dokážou vrátit a v tu chvíli, kdy to člověk nejméně čeká.
Přeji Vám pěkný den a ještě jednou Vám děkuji.
S pozdravem M.



© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2019

Komentáře

Ikona diskutujiciho Verča 2019-11-03 07:13:50 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Akorát jsem si stáhla filmy Psí poslání 1 a 2. Je to o tom, že se psí duše snažila dostat ke svému páníčkovi. Je to tak dojemné, brečela sem skoro od začátku až do konce 😁

Ikona diskutujiciho aťa 2019-11-03 11:33:45 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to už dávno,ale doteraz si pamätám nato, ako mi veľký biely čuvač dal vedieť, že je späť a je mu dobre. 22. decembra nás navždy opustil a v lete som ho stretla. Videli sme sa pred križovatkou chodníkov, sedel tam a pozeral na mňa.Pri ňom stáli ženy a rozprávali sa. Keď som sa k ním blížila, pohli sa. Viedla si ho mladá žena a bol taký istý, ako keď si ho chlapci priniesli domov. Išli vpravo a ja vľavo na poštu. Upútal ma svojim pohľadom, cítila som,že na mňa niekto uprene pozerá a aj tým,že sa otáčal ku mne, keď sa vzďaľovali, ako by si overoval, či som pochopila. Najskôr som sa pousmiala,že sa ku mne otáča pes a v tej istej chvíli, myšlienka, Argo. Tak sa volal, kým bol s nami. Ešte raz sa otočil, už ho majiteľka napomínala a potom pekne krútiac chvostom, kráčal popri nej. Cítila som, že je mu dobre, a tak, v tento moment, ma aj smútok opustil.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-11-03 16:17:26 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je krásné. Děkuji autorce za sdílení, dává mi to naději. Jsem ráda, že se s pejskem znovu setkali.

Můžu sdílet svůj příběh? Třeba si ho někdo z nudy přečte(pokusím se zkrátit, ale jde to blbě)…
Já osobně jsem se pořád nevzpamatovala z toho, že mi zemřel můj pes, což byla má spřízněná duše a určitě jsme se setkali už v minulých životech. Delší dobu jsem svého vlastního psa nechtěla, ale pak najednou mi hráblo a nutně jsem potřebovala mít svého… ani jsem nevěděla proč, přišlo to samo. A? 2x na mě na fb vyskočil pejsek jménem Mimino plemene Cockapoo. Dostal se s poničenou psychikou do útulku. Nevěděla jsem proč, ale bylo mi jasné, že je to ON a že ke mně patří. Měla jsem i domluvené jiné a ani jeden nevyšel, všichni odpadli – pro Mimiho si totiž měli přijet jiní lidé a pak mi paní jeden den volala, že nepřijeli, tak že bych si ho mohla vzít… No, byli jsme si souzený, to je mi jasný. Mnoho mě toho naučil a hodně mě posunul dál, pořád ho absolutně miluju. Seznámil mě s plemenem Cockapoo, do kterých jsem se uplně zamilovala. Dala bych všechno za to, aby se mi vrátil. Ale někde hluboko v srdci cítím, že je určitým způsobem pořád se mnou a slyší mě, když mu každý den říkám, že ho miluju.

Bohužel ale cítím a vím, že jeho odchod nebyl náhoda a mělo to tak být. Bylo to strašné… při hledání jsem nachodila i 40km denně a dojebala si koleno, který už předtím bylo hotový. A nakonec mi volala nějaká paní, že viděla ve městě ten plakátek a že ho našla u trati poblíž jejich domu, bohužel očividně zemřel hned na místě, vlak mu… no, vrazil do hlavy… je to jako kdyby mi zemřelo dítě, já o tom pořád nedokážu mluvit ani slyšet a jak moc jsem si to vyčítala a vyčítám si asi umíte představit. absolutně si to nezasloužil a byla to má chyba, ale i to mě dost naučilo. no, nikdy dřív jsem nezažila větší horor a peklo na zemi, než toto. psů denně vidím přivázaných na veřejných prostranstvích mnoho a už nikdy nikdy nikdy bych si to nelajzla, ten pes se může něčeho leknout a utrhnout se jako se to stalo nám. a to jsem ho tam fakt nechala jen na pět minut aby zas nemusel zůstávat doma a netrpěl separačkou(měl velice pošramocenou psychiku), spěchala jsem kvůli němu… bylo to divný, jako kdyby se to mělo stát. nikdy předtím se nesnažil z uvázání dostat, vždy v klidu seděl a čekal. nemám tušení, co se jako muselo stát, že se utrhl.

– každopádně ale: proč mám pocit, že to byl osud? společně s jeho smrtí nastal neskutečný sled zvláštních událostí. řekněme, že už jsem asi půl roku před tím, než Mimi zemřel, měla “někde vzadu zasunutý” divný pocit, že na mě bude někde čekat ještě nějaký další bílý pes, který bude ladit s myšlenkou umění, které zamýšlím tvořit(bílá barva tam hraje svou roli)a že ten pes bude prostě důležitý. ano, zní to divně, ale já fakt měla intuitivně takovýto pocit, jako kdyby mě někdo pomaličku připravoval na to, co bude… po Mimiho smrti jsme se sešli s kamarádkou(říkejme jí A.) a jejím psem, mluvily jsme o všem možném a zoufaly si po Mimim… No a já jí řekla, že ten nadcházející víkend jedeme na hory, abych tam třeba přišla na jiné myšlenky – ona chtěla hrozně jet taky. Tak proč ne? Ani nevim, jak nás to tehdy napadlo, ale očividně se to mělo stát. Při chození po horách nás napadlo, že bychom mohly přizvat ještě jednu kamarádku(říkejme jí B.), kterou já osobně neznala, ale ta moje kamarádka ano. B. měla též dva sportovní psy, nově malý štěně šeltie z chovné stanice z Otvovické skály. B. šla s námi ráda, bydlela totiž poblíž naší chalupy a já o tom celou dobu neměla ponětí, že se budeme jednou znát! S B. jsme si hned hrozně sedly a jako jeden z mála lidí mi fakt nevadila a dokonce přišla fajn, máme stejné zájmy. Celou cestu jsem se rozplývala nad jejím štěnětem, bylo nádherný… Díky tomuhle mi o pár dní později A. napsala, že mi B. vzkazuje, že se jedné feně z té samé chovné stanice, jako bylo její štěně, narodila štěňata a jedno je tzv. nestandardní, že má moc bílé, že je tzv. WHITEFACTOROVANÉ! A že ho nikdo nechce, teda jedna pani jo, ale jen na gauč a tam sporťák nepatří, ti potřebují něco dělat. A. mi poslala i obrázky a já si najednou připadala jak ve filmu, nějak jsem věděla, že to neni náhoda. Už je mi fakt trapný to furt zmiňovat, ale moje umělecký jméno je Kate Whiteman a má to co dělat se symbolickým přebytkem bílé barvy – a to štěně “trpělo” přebytkem bílé, mělo whitefactor! no dostalo mě to. Chovatelce jsem napsala a zalíbila jsem se jí, tak říkala, že to domluví a štěndo půjde ke mně… neskutečný. vím, že tohle byl prostě osud a ten pes má u mě úkol. rozumíme si a patří ke mně, i když to už není taková spřízněnost jako s Mimim – je to zas něco jiného. I ona už mě toho stihla hodně naučit a seznámila mě s B., díky které jsem se naučila docela dobře fotit a upravovat fotky v Adobe Lightroom, což budu, jak jsem zjistila, potřebovat v budoucnu ke svému poslání. Děsivé, co? tohle prostě nemohly být náhody. Mimoto se moje štěně narodilo ve vrhu Q a v případě PP psů musí mít pes papírové jméno začínající na to písmeno: hned mě napadlo Quinn. A pak jsem zjistila, že Quinn je tzv. whitefactorované harlequin merle(normální psi jsou blue merle, tohle je harlequin merle, taková divoká karta:) – no a bylo to jasný! Harley Quinn! To jméno bylo doslova její osud. šílený 🙂 připadá mi to až děsivý, to neni sranda lidi… to je osud.

https://ibb.co/JtT7jHY – to je ona 🙂

… a toto je Mimísek, toho mám celou galerii:
https://ibb.co/L1Y2zrB
https://ibb.co/tpdf3RZ
https://ibb.co/TtfqRcr
https://ibb.co/TWTsvF7
https://ibb.co/DtwFVRn
https://ibb.co/wWx0jGG
– byl nádherný. jo a na jednom obrázku, v pozadí, jsou vidět Aluščiny knížky 😀
na jednom obrázku leží pod trampolínou na kamení, ale za to já nemohla, dělal to furt na nešlo mu to rozmluvit, prostě mu ty šutry nějak vyhovovaly 😀

ano, Mimi mi stále neskutečně chybí a moc mi chybí ho objímat, ale zároveň jako kdybych cítila, že to tak mělo být a vrátí se znovu ve zdravějším těle, až přijde správný čas. já být v Americe, odkud Cockapoo pochází, pořídím si jednoho nahned. pravda je, že pokud bych dělala v životě to, co bych chtěla, tak jsem si říkala už dávno, že s Mimim by to byl problém – nezvládl by se svou psychikou žádné cestování… třeba to tak prostě být muselo:/ vím, že se vrátí. doufám, že to pak taky budu moct s happyendem napsat jako článek na Alušku.org.

Ikona diskutujiciho Anna 2019-11-03 22:38:13 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc krásné. Přihodilo se mi podobné. Jen s rozdílem, že moje jezevečka mi dala najevo, že už odejít musí. Byla těžce nemocná, už nemohla. Odešla v klidu a pokoji. Hodně jsme to oplakali, zůstal nám po ní její syn. bylo mi strašně smutno, viděla jsem jí a slyšela všude kolem. Po měsíci jsem pocítila velmi silný impulz podívat se na internet po štěňátkách. Objevila jsem na první dobrou inzerát paní, která čekala štěňátka každým dnem. Napsala jsem jí, že bych ráda holčičku a že až se narodí, aby mi dala vědět. Jeli jsme se tam po měsíci podívat, vybrala nám jednu, ale přišla ke mně maličká, poslední z vrhu, jmenovala se Jenny, já už věděla, že to bude Julinka. Od prvního okamžiku jsem věděla, že to bude ona. Když jsme ji pak přivezli domů, běžela hned za mým tátou a radostně ho vítala. Pak vlezla na ta samá místa, kde dříve lehávala ( např. do botníku na určité místo, ale to trvalo jen poprvé), prolítla celou chalupu, zkontrolovala, že je všechno na svém místě a pak začala “znovu”. Chodí stejnými cestičkami, jako po úzké zídce nad sklepem, celou rodinu bezmezně miluje. Věřím, že se ke mně vrátila Betynka. Když pak umřel i Betky syn, opakovalo se to znovu, ale jinak. Jeho energie byla stále s námi, náhle se objevila za plotem černá ovečka, která se chovala přesně jako on a stále chtěla hladit a drbat. Po čase jeho energie odešla, protože dalšího pejska už jsme mít nemohli. Je to pár let a stále máme naše pejsky v srdci. Vím, že i oni nás.

Ikona diskutujiciho Hana 2019-11-04 08:58:48
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak to je zajímavá náhoda, moji rodiče teď taky mají doma jezevčici Julinku, jsou jí 2,5 roku. Před 3 roky v říjnu nám doma náhle zemřela jezevčice Ája, v prosinci toho osudného roku by jí bylo 15. Strašně mě to mrzelo a vyčítala jsem si, že jsem se s ní nestihla rozloučit, viděla jsem jí naposledy asi tři dny před skonem. Byla jedinečná, pamatuju si jak mě i v posledních měsících života, kdy už měla vážnější zdravotní potíže, přišla přivítat, když jsem dorazila domů u našich, vždycky se s takovou spokojeností dobelhala mi naproti od dveří a já jí pohladila a dala pusu na čelíčko. Jak mi pak po ní bylo hrozně moc smutno, mluvila jsem k ní v duchu a přála si, aby se zase vrátila zpátky, v novém zdravém tělíčku jako štěňátko, ale aby pokud možno ještě chvilku počkala, aspoň na jaro (ani nevím proč mě tohle napadlo)..no a v dubnu následujícího roku dostali rodiče asi nějaké vnuknutí, že projdou inzeráty na internetu. A hned jak ji tam spatřili na fotce, měli jasno. Od první chvíle se jim ta malinká tmavě hnědá jezevčičí holčička tak líbila, že neváhali a ještě ten den si ji zamluvili a jeli pro ni. Pak mi mamka vyprávěla, že hned jak je zahlédla, vůbec se jich nebála a radostně se kolem nich začala šmrdolit a lísat se. Narozdíl od své sestry, která se prý schovávala pod stolem :-)) takže to bylo jasné. Vzali si ji. Pak jsem se na ní ještě ten den po práci přijela podívat i já. Celý den jsem byla jak na trní a nemohla se dočkat. A když mě poprvé uviděla, projevila takové roztomilé nadšení a hned se po mě začala sápat, chtěla mě olizovat, kousala mi vlasy, no to bylo radosti :-)) a vyplnilo se to tak jak jsem prosila duši naší zesnulé Áji, přišla k nám na jaře 🙂

Ikona diskutujiciho Tom 2019-11-04 17:22:40
Ikona diskutujiciho
sipka

Před delší dobou mně umřel děda. Měl psa, kterého si vzala domů moje teda. Když jsme dojeli domů z pohřbu, volala teta, že pes byl po jejím příjezdu domů mrtvý. Nic mu předtím nebylo. Říkal jsem to jedné své známé doktorce, a ta mi říkala, že se tohle stává často.

Ikona diskutujiciho Šárka 2019-11-08 18:06:39 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Aluško,
sice to sem nepatří. Ale, když si dám kříštál pod polštář, bolí mne z něj hlava. Netušila by jsi proč?
Děkuji.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-11-08 19:03:18
Ikona diskutujiciho
sipka

Jako přírodní křišťál? to se mi nikdy nestalo, ani jsem o tom neslyšela ¯\_(ツ)_/¯ nemyslím, že to je z toho.

Ikona diskutujiciho Šárka 2019-11-08 19:17:57 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Re: Alue

Kříštál zakoupený od tebe z eshopu 🙂

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-11-08 20:57:21
Ikona diskutujiciho
sipka

Jak říkám, nemyslím si že je to z toho. Z přírodních křišťálů nikoho hlava nebolí, naopak to od bolení pomáhá.

Ikona diskutujiciho Hana 2019-11-09 12:36:26
Ikona diskutujiciho
sipka

Já dřív měla křišťál pod polštářem na spaní neustále a naopak se mi zdály hrozně zajímavý, létací lucidní sny 🙂 mám doma celkem čtyři křišťály, jeden malinký brazilský, jeden od Alušky z eshopu a dva větší z madagaskaru.

Ikona diskutujiciho octomanik 2019-11-09 13:07:16
Ikona diskutujiciho
sipka

A když krystal pod polštářem nemáš, je vše v pořádku? Hlava nebolí,…..

Podle všeho Ti krystal mění *energetické proudění*, GPZ,…. nemáš blízko posltele GP zony?

eamil: octovani šmodrcha protonmail gombik ch

Ikona diskutujiciho Izairi 2019-11-08 20:24:15 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pro Šárka:
to je fakt divný,já se
svým křišťálem
spím pořád, a nikdy
se nic takového
nestalo. Je drobný
ale je to léčitel,a i
když ho asi při
těžbě někdo
poškodil,tak přesto
vytvořil v místě
zlomu drobné
křišťálky. Pomáhá
mi jak s fyzickou
bolestí (během 15-30 min) tak i když je mi zle
psychicky (prostě
když na mě padne
nějaký větší splín)
ovšem v tomhle
případě během pár
vteřin.
Jo, tak tedy a máš
ten křišťál od Alušky? Jestli ne,tak mě napadlo
jestli v něm není
nějaká špatná
energie ,jenže to je
hloupost,protože ho
přece čistíš. A v křišťálu možná ani
špatná energie být
nemůže?

Ikona diskutujiciho Šárka 2019-11-08 21:08:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji Vám.

Izairi

Ano čistím ho , pomáhá mi.
Ale včera jsem si ho dala pod polštář a jakoby zabalil hlavu svojí energií a začala mne bolet hlava. Jakoby čakra. Napadlo mne , že mi čistí takhle moje negativní myšlenky… 🙂

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-11-08 21:09:48
Ikona diskutujiciho
sipka

pod polštářem jde pasivní minimum, to je málo.. má se brát do ruky, nebo přiložit na čelo pokud jde o myšlenky, pak teprve zjistíš, jestli tě z něho fakt bolí hlava nebo nebolí

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek