Aluška.org: Věděním ke svobodě

Dotaz:

Hezky den Alue,

pred par mesici jsem se dozvedela o tzv. hypersenzitivnich lidech. Jak uz z nazvu vyplyva, tito lide jsou mnohem citlivejsi na vnejsi podnety, napr. prilisny hluk, ostre svetlo. Jsou ale taky schopni vzit se do situace jineho, prenest jeho emoce/naladu/myslenky na sebe a taky prozivaji emoce mnohem intenzivneji nez „normalni“ lide.

Ja jsem podle vseho taky hypersenzitivec. Tenhle „dar“ je vsak spis prokleti. Uz od utleho veku jsem byla lehce manipulovatelna, chtela jsem se prispusobit a vyhovet vsem i kdyz si to ti lide vubec nevazili a hlavne nezaslouzili. Dnes nemam zadne pratele, lidi jsem zavrhla, nedokazu jim uz duverovat. Mivam tezke deprese a stavy uzkosti cehoz pricinu vnimam prave precitliveni.

Moje otazka vsak je, jestli muzou byt takto citlivi lide vice nachylni k nabalovani nejakych spatnych entit ci energii. Vim sice, ze pricinou tech depresi a uzkosti jsou lide, ci uz z minulosti nebo ze soucasnosti ale ja se nekdy citim jako kdybych byla posedla. Citim v sobe zahorklost a vsude kolem zlo a negativitu.

Byla doba kdy jsem brecela kazdy den. Lidem, se kterymi se setkavam se vyhybat nemuzu, musim s nima bud zit nebo travit vetsinu casu. Mela jsem i tvou knihu o sebelasce ale neprijde mi, ze jsem tam nasla to co jsem hledala.

A zajimala by me jeste jedna vec: Jestlize jsem opravdu hypersenzitivni, mela bych mit lepsi intuici nez normalni lide. U mne je to vsak naopak, chtela jsem se zacit ridit intuici, no v 90% me zklamala. Cim to tedy je?

Dekuji za odpoved a jeste jednou hezky den.

Odpověď:

Ahoj,

Přesně chápu, co máš na mysli a vůbec se ti nedivím.

Kniha Svítání řeší problémy se sebeláskou a sebevědomím, ale citlivost vůči svému okolí ne. Když je člověk citlivý, pochopitelně je ke všemu otevřenější a ano, skutečně je poté mnohem náchylnější na různé parazity a batohy. Nefunguje to ale tak, že by necitliví pařezové batohy neměli – mají je taky! a kolik! no jéje! – ale pařezové většinou mají ty batohy chronicky, dlouho a jejich zlý vliv berou jako součást sebe a nenapadne je, že to mohou mít zvnějšku. Navíc to moc neprožívají.

Oproti tomu citlivý člověk velice jasně registruje všechny změny a vnější vlivy a když se na něho něco nalepí, tak o hodně víc trpí. Lépe pozná že to není jeho a když na něho něco zlého působí, mnohem víc ho to zasáhne a mnohem víc s tím bojuje. Citliví lidé mají problémy s duševní rovnováhou, protože je neustále něco vykolejuje, rozhazuje, nepříjemně překvapuje. – Dá se tomu pomoct životním stylem a dobrým výběrem lidí kolem. Nemá to co dělat se sebeláskou, nebo sebeúctou.

I já jsem přesně takováto citlivka. Lidi mám ráda, ale jen ty co si vyberu, jinak si na ně dávám veliký pozor. A práci mám samostatnou. To znamená, že mě obvykle nikdo a nic nestresuje a nevysává, takže mám rovnováhu, klid a pak tu svou citlivost umím vytěžit a vytáhnout z ní hlavně samé výhody a dobré věci, místo aby mě to ubíjelo.

Jinak když jsem byla mladší, žila v domě se silně destruktivními lidmi a chodila do školy kde byl destruktivní kolektiv se špatnou morálkou, trpěla jsem strašně a skoro mě to tam zničilo.

Takže to umění není jenom o tom něco si uvědomit a zajistit si ochranu, ale člověk by se měl snažit přizpůsobit tomu svůj životní styl. Protože můžeš změnit špatné návyky, špatná přesvědčení, bloky, ale nemůžeš změnit to jaká jsi, povaha se chtěním nepřetočí úplně naopak. Takže to člověk musí přijmout, začít se sebe ptát co ho stresuje a pomalu zavádět změny a sledovat, co mu dělá dobře a co naopak nepomáhá.

Perfektní energetickou ochranu poskytují energetické krystaly

Chrání také před bytostmi, černou magií, uhranutím a prokletím. Zmírňuje depresivní stavy, dává se na čelo, když to člověka přepadne.

Pro lidi jako jsme my je to výborná pomůcka, krásně člověka sladí když ho někdo vysaje, nebo když na něho něco útočí, ale citlivost pochopitelně neřeší, protože to je povaha, to je charakter a není na tom nic špatného, naopak, být citlivý je výborné, člověk vidí mnohem dál než ostatní lidé, ale nese to s sebou bohužel určitá omezení a nevýhody, když se člověk pohybuje v prostředí, které mu nedělá dobře a kde přichází o energii.

S intuicí ti v tuto chvíli asi neporadím, protože to bych musela vidět a vědět, o jaké konkrétní situace šlo. Naslouchání intuici je umění, které se člověk dlouho učí, je potřeba u toho sledovat i znamení – já se občas taky utnu, nikdo není dokonalý – a pak je otázka, jestli ti do toho nevstupují právě ony vnější vlivy, které tě rozhazují.

s pozdravem
Alue