Tento článek je dvanácté pokračování série o kamenu Čintamani. Pokud jste nečetli 1. díl, doporučuji vám se k němu vrátit, abyste chápali kontext. První díl zde: Kámen Cintamani: Blogger Cobra ušil past na lidstvo | 1.díl
Byli manželé Rerichovi skutečně zasvěcenci do kabalistické magie?
Na to nám odpoví vysvětlení portrétu Heleny Rerichové:
,,Portrét Heleny Rerichové, který namaloval její manžel Nikolaj Rerich. Je uložen v Rerichově muzeu v New Yorku.
Portrét, ukazuje starou schránku, ve které byl uložen kámen Chintamani. Levá ruka Heleny Ivanovny spočívá na opěrce křesla. Na ruce má stříbrný náramek a prsten jednoduchého tvaru, pravděpodobně s nefritem.
Podobný prsten vidíme i na ruce Nikolaje Rericha, na jeho slavném portrétu v lámovském kostýmu. Prsten je symbolem potvrzení učednictví, prsten učitele.“
Zde se píše, že kámen, který měli manželé Rerichovi, byl jen malý úlomek z velkého hlavního kamene, který leží v Šambale a se kterým udržuje na dálku ,,magnetické“ spojení. To je jeden zásadní rozpor mezi Ruskými a Americkými zdroji. Jeden tvrdí, že je zdroj v Tibetu kde sídlí také bratrstvo a druhý, že zdrojem je Safford mine.
Spojení kamene se Šambalou bylo pro Rerichy významné, protože souviselo s učením Kalachakra, které prorokovalo, že se Buddhistická víra rozšíří po světě a bude triumfovat nad bezvěrci. Rerichové to považovali za součást jejich životní mise.
Dle Rerichových měl kámen zesilovat mimosmyslové schopnosti a umožňovat komunikaci z mistry ze Šambaly na dálku. Jak už bylo řečeno v předešlých dílech, tyto schopnosti využívala zejména Helena, které kámen pomáhal věštit, ale také komunikovat s jinými dimenzemi.
Helena také zdokumentovala, že Cintamani v sobě obsahuje částice kovů, které mají zprostředkovávat zmíněné úžasné mimosmyslové schopnosti. Alla Shustova, autorka studie o kamenu Cintamani, která byla publikovaná v Rusku v roce 2005 pod názvem ,,poklad světa“ potvrzuje, že Kámen Rerichových byl „kousek meteoritu“, a také uvádí, že speciální kov v Kameni, který posiluje jasnovidné síly, se jmenoval „Moriy“.
Fotografie artefaktu
Manželé Rerichovi kámen Cintamani vyfotili krátce poté, co jej v Paříži v roce 1923 obdrželi. Originál fotografie i další artefakty jsou uloženy v jejich muzeu. Kámen měl velikost pěsti, nebo byl popisován jako kámen ve tvaru lidského srdce. (zdroj) Je zajímavé, že Rusové píšou o kovových prvcích obsažených v kamenu, zatímco z Amerických zdrojů nic o obsahu kovů nezaznělo.
Z fotografie se toho nedá moc poznat, ale zdroj se zmiňuje o zjevném důlku tmavé barvy, který by mohl souviset s již přeloženou legendou o prstenu krále Solomona, který si tak chtěl pojistit, že s ním síla kamene zůstane i poté co by ho měl vrátit, až mu vyprší smluvená lhůta o zapůjčení. Odlomením části však porušil smlouvu a draze za to zaplatil.
Látka, do které byl kámen zabalen:
Legendární schránka z kůže krále Solomona, ve které byl kámen uchováván:
Když se ještě znova vrátíme k obrazu ,,Posvátná schránka“, který v roce 1928 namaloval Nikolaj Rerich, najdeme na něm celou řadu výmluvných detailů
Určitě si nemyslíte, že by okolní tématika, vykreslená kolem schránky, byla čistě náhodná.
Vlevo dole je černý pták, ze kterého trčí pět předmětů. Osobně mi to připadá, jakoby do něho byly napíchané veliké špendlíky. Rozhodně to není symbol, který byste čekali na obrazu něčeho, co by mělo údajně dopomoci k pozvednutí lidstva. Napadá mě několik verzí, jak to chápat. Jsou to implantáty k ovládání živého, nebo jsou do něj napíchané za účelem jeho usmrcení? Nebo to znamená, že po napojení na kámen (pět napíchaných implantátů) budeš létat jako pták? Že tě to pozvedne na vyšší úroveň vědomostí a schopností? Budeš ale černým ptákem, nikoliv bílým. Síla, která tě ovládá, je temná. (Ke schopnostem se totiž můžeš dostat přes dvě cesty. Destruktivní černou, nebo konstruktivní bílou. Ta první je snazší, nevyžaduje od tebe čistotu ani vrozené kvality, ale platí se za ni duší ve vyšších úrovních.)
Vpravo dole mě zaujal symbolický obraz kamene Cintamani, který je ve tvaru šestistěnu a uvnitř něj je pyramida. Jestli jste četli můj nedávný článek ,,Hexagram: skutečný význam symbolu a jeho využití“, tak chápete co je na tom tak zajímavé. Pokud ne, tak se k němu vraťte a pochopíte to (nebudu to celé znova přepisovat i sem).
Další zajímavý detail jsou účesy dvou postav a vlny za nimi. Úplně stejnou šedivou vlnku kreslil Nikolaj své manželce do vlasů a je krásně vidět na jejích portrétech. Obě postavy odkazují na jeho ženu, která měla s kamenem zdokumentované silné spojení a dokázala jeho sílu využívat. Obě postavy drží v rukou kalich (kalich-žena) a kámen Cintamani je zde vyobrazen jako oheň. – S touto symbolikou je historicky spojen, jak už jsem popsala v předešlých dílech.
Pravá postava má na účesu vyobrazení, které ukazuje mozek s malým sluncem uprostřed a na něm je něco, co připomíná cívku, nebo jakýsi jiný cizí implantát, který je k mozku přidán a není jeho přirozenou součástí. Patrně odkaz na zprostředkování a zesílení mimosmyslových schopností ženy. Obě postavy mají naznačené aktivní třetí oko.
V obrazu je podezřele hodně červené barvy – je to odkaz na krev? Ženskou krev? Upozorňuje tím autor na menstruaci?
Rudá kompozice uprostřed mi není zcela jasná kvůli zhoršené kvalitě a nepodařilo se mi najít obraz v lepší verzi, ale z toho co poznat jde, mi to připadá jako obludná postava nějakého nelidského stvoření s modrou pyramidou místo srdce. (A zase jsme u Iluminátů, to je ale zajímavé.)
Že by byl takový obraz schopen namalovat někdo, kdo o symbolice neví vůbec nic a v životě k žádnému tajnému společenství ani nepřičuchl, je naprosto absurdní. Nikolaj moc dobře věděl, co tam maluje.
Proč se kámen soustředí zrovna na ženy? Proč je žena tou, která je schopná využít plnou sílu kamene a proč měli vojevůdci v minulosti dát kámen ženě, která je milovala a následovala? Co je na ženě tak speciálního?
Podle mě se odpověď nabízí sama. Ženy mají přirozeně větší předpoklad dosáhnout duchovních pravd a projevit mimosmyslové paranormální schopnosti. Je to dáno už přímo jejich biologií, jejich cyklickou povahou, jejich emočním založením a jemností. Jejich jemnost a spojení s cykly přírody je předurčuje k lepším předpokladům. Ať už se dají na cestu temnoty nebo konstrukce, většinou dosahují lepších výsledků, než muži. Všechna tajná společenství to moc dobře vědí. Proč myslíte, že se upalovaly hlavně ženy – čarodějnice – kněžky starých náboženství. Protože měly paranormální schopnosti a nepotřebovaly, aby jim ,,pravdu“ diktovala církev. Měly svou vlastní pravdu a odmítaly si ji nechat vzít. A s těmito pravdami stály v cestě masivní dezinformační kampani zvané církev.
Samozřejmě, že ne všechny ženy jsou automaticky obdařené paranormálními schopnostmi, ale když už se narodí taková s potřebným předpokladem, bude v tom lepší než muž. Protože má na to lepší energie a jemnější cit.
Skříňka, ve které Rerichovým přišel Cintamani:
Manželům Roerichovým od Bankers Trush. Dole je nápis ,,de la part de MM“. Ten bezpochyby odkazuje na mistra Moryu, ,,duchovního průvodce“ paní Rerichové, jehož pokyny a učení jsou zvláště patrné v souvislosti s cestami Rerichů do Indie.
Když se nad tím selsky zamyslíte, znamená to, že Mistr Morya je někdo, kdo spravuje kámen a s kým byla Helena v telepatickém spojení.
Dále se zdroj zmiňuje o tom, že Rerichové dostali v roce 1923 celkem 24 kamenů Cintamani, které obsahovaly vzácnou látku ,,Moryi“. Helena jeden kámen nosila stále u sebe (a měl by to být ten vyfocený na látce nahoře). Celkem si Rerichovi 12 kamenů nechali a 12 nechali odvézt do Ameriky s tím, že je měli obdržet jejich kolegové. A Nikolaj měl údajně kámen ještě větší, než Helena.
To potvrzuje, že není pouze jeden jediný Cintamani, ale už tehdy jich bylo v oběhu více.
Dále se můžeme dočíst, že ačkoliv Bankers Trust nechali Rerichům kámen anonymně zaslat, nepochybně šlo o tajné společenství, na které měli Rerichovi osobní vazbu. Jinak by takový artefakt nikdy nemohli dostat. Kámen měl ochranné a divinační schopnosti a měl napomoci Rerichům s jejich posláním. Rerichové také zjevně moc dobře věděli co mají a vše co dělali, dělali vědomě.
Pokládáme si otázku, kdo je vlastně mistr Morya, odesilatel Cintamani kamene. Jestli je to člověk s tajnou identitou, nebo nějaká duchovní bytost komunikující z jiného světa. Odpověď není jednoduchá. Alla Shustova se zmiňuje o tom, že ,,Cintamani je ryzí dar od Moryi“. A Morya žádal, aby byl kámen zanesen na východ, protože odtud údajně pochází. Proto Rerichovi cestovali po Asii.
Morya… ? Vzpomněla jsem si tak akorát na slova podobná. Morgana, mort (smrt), nebo zemi Moria z Pána prstenů. Ale Wikipedie mi ukázala něco ještě zajímavějšího: MORYA. Překládat to celé nebudu, ale podívejte se na logo vpravo nahoře ve zdroji, které to vysvětluje všechno. Jednoduše řečeno, Morya je mahatma (osvícená bytost, ale rozhodně ne dobrá), který se údajně i převtěluje. A taky je zajímavé, že jsme se tím zase vrátili zpátky k Blavatské. Beztak v tom jela také, protože toho věděla nějak podezřele mnoho a hlavně prohlašovala, že Morya je i její duchovní učitel. No to je ale náááhoda! Takže ona ten kámen očividně měla taky!
Helena Petrovna Blavatská (1831-1891) byla velice významná ruská okultistka. Během své kariéry tvrdila, že je schopna předvádět paranormální schopnosti, které zahrnovaly božský (nebeský) zrak, vysílání vědomí z těla, telepatii, levitaci, božský (nebeský) sluch a materializaci, což znamenalo vytváření objektů z ničeho… tady je o ní pěkný článek, kdybyste ji náhodou ještě neznali.
Proč ruské zdroje tvrdí, že zdroj kamene Cintamani leží na východě?
Protože existuje velký železitý meteorit zvaný ,,Armanty“, který spadl ve starověku na místo v blízkosti řeky Bulgan na úpatí pohoří Altaj v Mongolsku asi 300 km jihovýchodně od posvátného vrcholu Belukha. Kámen váží asi dvacet osm tun, což z něj činí zdaleka největší známý meteorit v Asii a čtvrtý největší v historii. V roce 1898 byl poprvé zaznamenán a poprvé byl vědecky studován Rusy v roce 1939, kteří mu dali jméno Armanty. V Mongolsku se mu kvůli tvaru říkalo „Stříbrný velbloud“ nebo „Stříbrné sedlo“. Popis toho meteoritu sedí s tím, co psali Rerichovi. Že kámen obsahuje kovy. Pro mongoly byl ten meteorit posvátný a protože údajně vyzařoval magnetické pole až do vzdálenosti jedné míle, dal se i na dálku najít kompasem.
A takto Armanty vypadal pod mikroskopem:
V roce 1965 byl Armanti přesunut a dodnes je vystaven ve městě Urumqi v Číně:
Rerichovi asi pokládali Armanti za zdroj Cintamani (odpovídá to dochovaným zápisům). Nikolaj i namaloval obraz, který se jmenuje ,,Poklad andělů“, kde je vyobrazen (pravděpodobně) Armanti a vedle něj stojí anděl. Těch andělů je v pozadí ještě mnoho a všimněte si, že všichni mají černá křídla. Jde tedy o temné (padlé anděly):
Jediná bytost na tom obraze nezastupuje dobro.
Takže jak? Je teda Cintamani z Ameriky, nebo z Mongolska? – Ty staré, které měli Rerichovi, mohly z Mongolska být, ale logicky by místní nedovolili, aby se to celé rozbilo a rozprodalo nějakým esonadšencům po internetu, takže to co se prodává aktuálně, musí být ze Safford mine. Je to jediná verze, která mi v tuto chvíli dává smysl. A je zajímavé, že i když se to teď těží v Saffordu, tak se prodejci ohánějí legendami o Šambale, která leží někde na východě, i když Armanti vůbec neprodávají. Tato nesourodost ukazuje jenom na to, že sami vůbec neví co prodávají.
pokračování příště
© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020
Poslední komentáře
-kešo Aj keď vieme vytvárať Hologramy, tak máme ešte…
-dodo kiana - žiadny vyspelí mimozemšťania nám tu nebudú…
-mariankosmac Asi tak 💯👍 ..... 🤖🐑....
-Iveta kupodivu jsem to našla: https://www.youtube.com/watch?v=7G_4KfrcYPg
-Alue K. Loskotová