Když jsem byla malá, byla jsem nepravidelně v kontaktu se Slovenským jazykem prostřednictvím Večerníčků. Protože ten Slovenský začínal v trošku jinou dobu, než Český. Když se poštěstilo, viděla jsem jednu pohádku česky a jednu pohádku slovensky.
Doma byly k dispozici dětské knihy s pohádkami, psané slovenským jazykem, ze kterých se mi před spaním četlo.
Když jsem se jako školče ptala, ,,proč to zní jako taková podivná čeština“, bylo mi odpovězeno, že to není čeština ale slovenština a že je moc důležité, abych se naučila rozumět oběma jazykům, protože moje generace pravděpodobně už toho nebude moc schopna. A že ještě donedávna jsme byli jeden národ, teď nás přepůlila hranice, ale v srdcích pořád jedni a ti samí jsme a není dobře, abychom se mezi sebou nedomluvili.
Jako malá jsem to moc nechápala. Byla jsem hlavně ráda, že mám ty pohádky a je jedno, jestli jsou v češtině, nebo slovenštině.
Měla jsem slovenštinu naposlouchanou, takže jsem odmalička rozuměla mluvenému slovu. Později jsem se dostala k internetu a když jsem se snažila číst slovensky, bylo to dost těžké. Ve svých dvanácti letech jsem se jakoby učila znovu číst, protože slyšet slovenštinu a číst ji, to bylo pro mne jako nebe a dudy, ale dalo se to pomalu nacvičit.
Dost mi v tom pomohly moje stránky, když mi začali Slováci pravidelně psát v hojném počtu. Takže do dvou let jsem i hezky četla a absolutně jsem s tím neměla problém. Jenom občas si člověk musel najít ve slovníku co to je ,,pahreba, pazucha, spln“ a podobně.
Postupem času jsem pochopila, že OPRAVDU jsme jeden národ. Že OPRAVDU je důležité umět Slovensky a že OPRAVDU moje generace slovensky skoro neumí!
Před asi pěti nebo čtyřmi lety jsem seděla v brněnské Olympii na kafi se slovenskou návštěvou a došla řeč na tohle téma. Bylo mi sděleno – poněkud mírně vyčítavým tonem – že ,,Slováci nám rozumí, ale my jim nerozumíme.“
Na to jsem odpověděla, že já rozumím i čtu dobře, že se to dá snadno nacvičit… Ale nijak to nemění podstatu věci a upřímně jsem se tak trochu za svoji generaci zastyděla.
Slováci nám rozumí dobře. – Proč?
To pochopíte, když si pustíte slovenskou televizi. Pomalu půlka vysílaných filmů je česky.
Pak si zajdete do nějakého knihkupectví a zjistíte, že asi 40% knih, které se tam dají koupit, jsou česky.
Sledujete slovenský internet a vidíte, že jelikož čechů je více, mají slováci logicky potřebu chodit číst i na české weby, když zrovna na slovenském není to, co hledají, nebo co by jim ideálně vyhovovalo.
Vše co se překládá ze zahraničí, se první překládá pro Čechy. A jen někdy, pokud je to ,,obr úspěšné“, si někdo dá tu práci pro překlad i do slovenštiny… Slovák tedy nemá prakticky žádnou jinou možnost, než rozumět česky. Protože ji má úplně všude. V knihách, filmech, na netu. Pro něho je čeština v podstatě zkomolená slovenština, nevidí v tom přirozeně moc velký rozdíl. A tak to má být.
Oproti tomu Čech bude rozumět slovenky, jen pokud vyvine snahu.
Protože když se pustí česká televize, je tam čeština. Slovenský film jednou za uherský rok, na některých kanálech NIKDY. Alespoň tak tomu bylo za doby, kdy jsem byla dítě a dívala jsem se na televizi, každopádně si nemyslím, že by se na tom něco zásadně za těch pár let změnilo.
V českém knihkupectví prakticky nenajdete slovensky psanou knihu.
Na českém internetu je jen minimum slovenského obsahu, na který běžně natrefíte. A to jen v případě, že daný portál přebírá článek a nepřeloží ho do češtiny.
Pokud tedy mladý Čech není vyloženě se Slováky v kontaktu, to znamená že mu tito nepíšou, ani se s nimi nestýká, přijde se slovenštinou do styku jednou za uherský rok a v této situaci, ve chvíli kdy třeba na internetu otevře nějaký text slovensky, ho radši zavře, protože je líný ho luštit.
Kdo za to může?
Slovákům se to nelíbí. Samozřejmě, protože je to špatně. Samozřejmě, že nám to občas vyčtou. Ale je důvod vinit mladou generaci? Vždyť za vznikající jazykové nedostatky mladých Čechů může víceméně výchova a vliv okolí.
Dnes už rodiče dětem slovensky nečtou, neučí je to. Nekladou na to důraz. Nevysvětlují, že to je důležité a proč.
A jelikož naše generace je vychovávaná k obrovské lenosti, s PC myší v pravé ruce a iPadem v levé, samozřejmě že 90% dětí nemá potřebu si to později nacvičit samo. ,,Taky proč? – Stejně to většinou najdou v češtině, tak co by se s tím crcali.“
A s tímto vědomím přebírám ráda obsah slovenský. Protože vím, že je u mne hromada mladých čtenářů, kteří si to potřebují procvičit.
Ve chvíli, kdy mi ale v diskuzi přistane příspěvek ,,Ježiši proč je to slovensky? :(((((„ Mám chuť střílet.
Uvědomují si dnešní mladí lidé, že neznalostí slovenštiny a jejím odstrkováním na druhou kolej, v podstatě ztrácí část své kultury? Že tím jen omezují a osekávají sami sebe a svůj rozhled?
My nejsme Češi a Slováci. Rozděleni jsme byli uměle. A to že nás přepůlila nová čára přece neznamená, že najednou začneme dělat, že spolu nemáme nic společného?
Čechů je 10,5 milionu, ale Slováků je 5,4. Naučit se dobře rozumět slovensky dá minimum práce, protože tyto dva jazyky jsou skoro stejné, až na to že čeština je více strohá a slovenština více roztomilá. Nemusíme se učit nový jazyk, abychom rozuměli našim sousedům. Stačí si jednou za čas něco od nich přečíst, nebo poslechnout. A to přece nedá moc práce.
Obecně je to problém, že jsme vnímáni jako oddělené národy.
V Rakousku se mne ptali (jako fakt vážně), ,,jestli rozumím svým sousedům za hranicemi.“
Ptali se mě na Poláky. – Říkám že ne, že jsem ještě nikdy v Polsku pořádně nebyla a tudíž jsem neměla možnost si to zkusit a porozumět.
Ptali se mě na Slováky. – Povytahuji obočí a říkám, že samozřejmě ano, že ten jazyk je skoro úplně stejný, že tam není rozdíl.
Rakušáci koukali jako spadlí z višně, že Češi a Slováci si rozumí… Bylo to pro ně něco absolutně nového! Jakoby snad nevěděli, že ještě nedávno jsme byli i podle čar jeden národ. Takže najednou, když se udělá jedna čára navíc, tak to vůbec neplatí a už si rozumět nemůžeme? – To je přece úplná blbost, ale lidé takto zkrátka myslí, nedají si to dohromady.
Mně to přišlo tehdy smutné…
Neříkám, že všichni Češi teď musí jít a studovat do detailu slovenštinu, ale umět slovensky rozumět a číst, já osobně považuji za součást základního vzdělání, za základní znalost, kterou by každý měl mít.
Ale je těžké to někomu vysvětlit, když v dnešní době mladí lidé pomalu neumí ani správně česky. Ale to už jsme u jiného tématu.
Kam dál:
• Otevřít rubriku: ,,Zamyšlení“ – Zde
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
. Jinak souhlasím – z toho samého důvodu chodí i taková spousta slováků k nám na vysoké školy, prostě jsou lepší (potvrzeno rodákem z Prešova a rodačkou z Banské Bystrice).
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****