Aluška.org: Věděním ke svobodě

martin ******
Většina lidí, co se nechala zapíchat si nejen nevážila sebe, ale i věcí..Takže většinou tu zůstanou asi ti, co si toho dokáží vážit.
A i když si toho člověk váží a rozbije se, alespoň to člověk nebude tak hrotit, protože to nebylo vyrobené rukama. I tak se lidé budou muset stále učit, že vše je dar a mělo by se s ním umět zacházet.
Je to jako se vztahy, jsou dneska tak povrchní, že když jeden skončí, naváže hned další, protože v srdci nic nezanechal.. Líbí se mi jeden citát z filmu:
Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, které nám berou dech. “
O tom to je co nás spojuje, pokud někdo používá srdce, tak si snad bude vážit i věcí..Prostě ten pocit..
A jasně, všeho se dá zneužít..ale proč pořád pracovat jak otroci, aby nám došlo, že vše má nějakou cenu, to můžem žít v otroctví i nadále, aby nám došla hodnota věcí? Já to vidím, jako ty, ale možná, že když se dá lidem šance se vymanit z věčného strachu, tak i oni budou ty věci chtít udržovat. Protože teď si vláda/zaměstnavatelé neváží lidí a proto věří, že nemají hodnotu nejen oni, ale i věci( padající bobek) .Až lidi bude naplňovat to, že mají dobré a funkční věci, snad by se mohli chovat i tak k věcem a vztahům. Ale může to trvat generace..Prostě zase by to schytávala určitá skupina lidí za ty, kteří budou chtít škodit..hold to tu ještě není na vysoké vibrační úrovni tak, aby to sem třeba přestalo posílat i jednoduché duše.

martin ******
Jenže rozdíl je neúmyslně a neúmyslně..
Když je někdo stále zbrklý a nic si z toho nedělá, je to pro mě jako úmyslně.
Neúmyslně beru to, že dělám co zmůžu, aby mi ta věc vydržela a přenesl jsem ji v pořádku. A jasně, stane se, že někam kouknu a rozbiju to, ale pořád má člověk snahu věci udržovat v pořádku a brát ohled i na věc. A taky jsou dny blbec, kdy člověk nerozbije jen jednu věc..ale pořád je tam empatie i k věcem a v tom je rozdíl.
Pokud jsme u ničení, třeba nechápu smysl ničit talíř po obřadu a následně ho uklidit..To mám jako chápat tak, že něco si nuceně v manželství zničím, protože je to tradice a dělají to druzí a pak to jako společně uklidíme, protože co jsme si nadrobili, to si musíme uklidit..Jenže to je přesně ono, lidé něco rozbijou a namísto, aby se to snažili opravit, raději vztah ukončí, protože by museli dávat zase vše dohromady.

To, že to vidím stejně že bych to tak chtěl..ano, hlava mi říká, až se lidé budou snažit vážit si věcí, pak budou mit i nárok na lepší život, protože až když lidem vezmeme, co mají nejraději, potom teprve poznají hodnotu věci.
Jenže někdy je potřeba dát do toho i srdce, přestat trestat věčně i druhé i když si to „zaslouží“ a dát tomu šanci. Jsme v tom všichni a pořád tu budou méně inteligentní lidé, ale když z nich elita bude věčně dělat blbce, jako blbci se budou chovat. Protože ten bobek prostě spadne na ně a oni věří, že si to zaslouží…když uvěří, že každý si zaslouží lepší život, snad i uvěří, že se každý k druhému může chovat i jinak, než doposud.
A že si berou tuhle šmakuládu..Oni prostě mají program, že když někdo musí poslouchat, je to vzájemné. Když někdo hraje hru, jako „jednota“ je to za jednoho..Jenže velkou stopku tomu dává svobodná vůle. Když lidé dělají něco pro stát, tak za to lidé taky něco chtějí a už nepřemýšlí co..Takže prostě tohle je jen zneužívání psychologie člověka, pokud byl zbaven svobodné vůle a vědomí toho, že ne vše musí do svého života přijímat. Oni taky tito lidé žijí pouze myslí a ne duchem..mysl se dá oblbnout, duch tolik ne. Takže až mají elity všechny aspekty splněny a člověk si přestává být vědom sám sebe, je snadno ovládán.Jen proto, že byl naučen, že musí..Jinak by byl potrestán.
A jasně, taky jsem musel brát práci, kterou jsem ani sám nechtěl, protože třeba rodiče, partnerka..A je těžké přestat brát uplně vše, co tento systém nabízí, protože vždy se musí nějak podvolit..Jinak by se nedal ovládat..I já si nemůžu hrát na hrdinu, že mám vše zmáknutý..I já jsem ohýbal hřbet a někdy nevědomky ohnu..jen je potřeba si věc uvědomit a zabránit tomu. Prostě zatím je skutečná svobodná volba v tomto systému jen iluze, ale musíme chtít ji budouvat, už jde o všechno.
A jak říkáš, do budoucna potřebujeme kvalitní duše, ale ty duše se třeba moc nenarodí těm, kteří se chovají jak burani..tam by musela být hodně silná duše a stejně by ji to semlelo..
Proto je náš úkol na sobě pracovat o to víc, když vidíme, kam lidstvo nyní zašlo a kam by to zašlo za deset-dvacet let? Když jen pozoruju tyto dva úmorné roky, jak opravdu vážná situace to je a jak by mohla ještě být, o to větší motivaci člověk má soustředit se pouze na radost, lásku a uvědomování sebe sama a fungování „vesmíru“. Pak budou chodit i silné duše..jenže když vidím dnešní mládež, je to tragédie už od roku 2000. Účelem zlepšení života není být sluníčkář jen proto, že lidé se chovají hnusně, ale používat konečně hlavu a srdce, ne jen hlavu, nebo „srdce“..Úsměvem nic nevyrobím a hlavou život bez srdce taky nezlepším…

martin: Rozdíl mezi dobrou a temnou stranou je v tom, že medbeds používat nemusíš, když nechceš (to samé replikátory, základní příjem..) – nikdo ti to nevnucuje ani to nenutí někomu, kdo nechce (technologie se zavádějí pro ty, KDO JE CHTĚJÍ a ti, kdo nechtějí, můžou chodit dál do práce na směny nebo žít „postaru“ jak chtějí kromě páchání zla). Zatímco ty bys asi pro všechny zakázal technologie, které se tobě osobně nelíbí (takže bys mě omezoval, abych nemohla používat něco, co se mi líbí, co mám ráda, co chci a čím tebe nijak neomezuju..) = vyhodnotila jsem tě jako zlou stranu (ta se totiž pozná tak, že vnucuje a omezuje: např. vnucování vakcín, nařizování nošení roušek, omezování přístupu k volné energii a dalším technologiím..) a je dobře, že mi nebudeš určovat, co budu nebo nebudu smět používat a já ti naoplátku nebudu vnucovat, že musíš používat medbeds nebo replikátory. To se mi zdá fér, tobě ne? Proč ti to vadí (že se každý bude moci rozhodnout sám za sebe co chce nebo nechce používat, samozřejmě pokud tím neubližuje druhým lidem nebo pokud daná technologie není zdraví škodlivá)?

Navíc pokud půjde všechno vyrobit „na jeden klik“ v replikátoru, tak NAOPAK bude dobrovolná ruční práce VYSOCE OCEŇOVANÁ (že si s tím člověk dal práci nebo to udělal pro někoho jako dárek..). Možná nebude ceněná penězi (možná ano, to nevím), ale určitě bude ceněná vděčností (pokud bude kvalitní, originální nebo vytvořená s dobrou energií).

Vztahy mezi lidmi nestojí za nic, tak dáme každému replikátor, aby byl každý sám za sebe?
– ano, to mezilidské vztahy vyřeší, protože aby mohly být kvalitní vztahy, musí být nejdřív každý samostatný/soběstačný = sám za sebe (jinak jsou vztahy z donucení nebo pro nějaké „výhody“ = je to přetvářka a faleš). Takže toto je opět stržení náplasti a odhalení pravdy o vztazích, přičemž to po čase vztahy mnohonásobně zlepší (a ty, které se rozpadnou, protože držely jen z nutnosti „držet při sobě kvůli nepříteli/vnějšímu zlu/přežití“, za to stejně nestály a já bych byla za rozpad takového vztahu naopak ráda – bylo by to vysvobození).

Přečetla jsem si tvoje řešení a já vymyslela (už dávno) řešení, při kterém by každý člověk chodil do práce (která je opravdu potřeba udělat) 8 až 24 hodin za měsíc a všichni by se měli dobře. Přesto konstruktivní mimozemšťané vymysleli ještě lepší řešení než já (replikátory a volnou energii) a tak beru to lepší řešení od nich (to je moje rozhodnutí, ale každý se může rozhodovat sám za sebe, co ve svém životě bude nebo nebude chtít používat). Mně je jedno, KDO něco vymyslel, hlavně že to funguje a že se máme dobře.

Tím, že budou na všechno replikátory si bude většina lidstva užívat a menšina, která bude dřít na všechny. V mém (všech) světě by se všichni podíleli na chodu lidské společnosti.
– ve světě, ve kterém jsou replikátory, by místo těch 8-24h/měsíc (co jsem vymyslela: mmch v mém řešení by se taky všichni podíleli naprosto rovnou měrou), lidi pracovali např. 1-5 hodin za měsíc (kdyby se veškerá potřebná práce rozdělila rovným dílem mezi všechny: myslím si ale, že by zpočátku bylo i hodně naprosto dobrovolné práce např. na obnově přírody, uzdravení planety a lidí..). To, jestli existují nebo neexistují replikátory neurčuje dělbu práce.. Tu si musí dohodnout lidé mezi sebou a dostupná/nedostupná technika na to nemá vliv! Navíc ne každému vyhovuje ve všem naprosto rovná dělba práce (a to nemluvím o tom, že ženy nemůžou zvládnout fyzicky náročnou mužskou práci), protože existují lidé, kteří jsou workoholici a chtějí pracovat hodně nebo jsou lidé, kteří chtějí dělat jen určitou věc (specifické zaměření své profese) apod. Takže tam, kde se lidé dohodnou (někdo chce pracovat hodně a jiný málo = tím se to „vynuluje“ a je to ok) bych to neřešila a teprve tam, kde se nedohodnou, bych rozdělila práci spravedlivě rovným dílem (s ohledem na fyzickou a mentální kapacitu jednotlivců).

k tomu co píše amag bych napsal, že lidé si některé veci nedokážou představit, že by mohly být jinak a lépe, ale před dvěmi léty by si nikdo nedokázal představit to jak je to dnes a to jsme i tehdy byli v kleci s neviditelnými mrížemi a jen málo lidí si to uvědomovalo