Aluška.org: Věděním ke svobodě

No… tak o tom mi povídej tohle je asi vysvětlení pro to, proč ráno nosím radši jeho velká trika a košile než moje. Že mě ta vůně a energie uklidňuje vnímám už dlouho. Po jedné osobě kterou už dlouhodobě postrádám mám stále triko a nikdy bych ho nikam nedala – a to nebyl vztah založený na sexu(taky na tohle lidi mají trochu pokřivený pohled, intenzivní milující vztah mezi dvěma dušemi nemusí být nutně sexuální, může to být duševního charakteru i mezi mužem a ženou, občas to totiž není o pohlaví ale o dvou duších. To, že víte, že někoho milujete už z minulých životů a máte to (ne)štěstí ho potkat i v tomhle nutně neznamená, že jste s ním ve vztahu. Naučili nás "milovat = sexovat" ._. a pak máme pocit, že svou lásku – budeme-li mluvit jen o lásce – musíme upnout jen na jednoho člověka. Jdete s ním někam a všichni se buď domnívají, že jste pár nebo že časem určitě budete. Blízkou kamarádku za ruce chytat můžu a objímat taky, to je v pohodě, ale jakmile chytnete za ruce blízkou duši v mužském těle, hned jste podle společnosti pár ale chápu, že si to lidé myslí). Připomíná mi to ta batikovaná(a nejen ta)trička od tebe, obzvlášť to se srdíčkem, je uklidňující to mít na sobě protože ta batika se mi fakt líbila na první pohled a navíc je to po někom konstruktivním což ale už nemá s vůní nic společného.

tyjo když jsem přečetla ten článek, tak jsem dostala chuť se zase zamilovat

To je fakt! Prý rodícím ženám dávaly porodní báby čichnout k manželově zpocené košili, že to vyvolává produkci uklidňujících hormonů a porod se snáze spustí. Jsem někde četla.

Jo vlastně ještě jsem si vzpomněla, na bývalého kolegu z práce. To byl případ přímo unikátního "puchu". On byl vždy navoněný, čisťounký, nosil velké prsteny a bylo vidět, že o sebe velmi dbá. Ale prostě jeho tělěsné "pižmo" bylo pro mě přímo smrtící. To nebyl pach potu, ale osobitý tělesný odér, ktetý za chvíli jakoby naplnil celou místnost. I sedačku v autě a všechno od něj bylo cítit v kombinaci s aviváží jeho oblečení. Neskutečně se mi z něj zvedal žaludek a štítila jsem se i jeho dotyku a přemývala jsem po něm i hrnky. Vím, že to zní ošklivě ale to byla tak odpudivá divná energie, štiplavá, dusivá, lepivá. Měla jsem nutkavý pocit, že ten kluk je šmejd a že ten jeho puch to jakoby vyjadřuje za něj. Nikdy se mi to nepotvrdilo, pracoval se mnou krátce.

[2]: "Zvířátko co čeká na svého pána, často leží smotané na jeho oblečení." No přesně! Můj pes vždycky nosí moje ponožky z koupelny a nikdy mu nemůžu vysvětlit, že "tohle je fuj" Jinak já měla osobu, kterou bych objala i celou zpocenou, hlavně když to byl on, byl to přece jeho pot Já navoněnost moc nemusím, kamarád se skoro nevoněl, měl rád přírodu a les, tak se voněl jen takovou "přírodní" která voněla trochu jako borovicový les a to se mi líbilo nejvíc. Nemám moc ráda když se chlapi voní silnými parfémy, že mě to skoro udusí když se přiblížím. Chudák chlap – taky se ráno vždycky sprchuju, ale abych takhle stresovala při každém kontaktu? Když je to blízká bytost a žijeme spolu, nehrajeme si pořád na dva dokonalé? A ještě k tomu nutit jeho, to ne.

[1]:Je to fakt s tím, že pokud se zadaný člověk setká s osobou druhého pohlaví, tak je z toho oheň na střeše a drby o všem možným…mě to příjde taky normální a přirozený komunikovat s někým s kým je mi fajn i když spolu nežijeme a žít nebudeme…a taky mám vyzkoušeno, že spát s mužem v jedné místnosti taky jde bez toho aby jsme spolu neco měli…

Vim, že to není k tématu, ale předevčírem jsem viděla na obloze letět pruh světel.Dlouhá čára, né zasebou, ale vedle sebe.Neviděli jste také něco ?

Přítel mi očichává vlasy a já jemu podpaží. Zajímavé je, že doma u rodičů má tři kočky, které mu do podpaží také strkaly nosánek. Ale samozřejmě několik dnů staré triko nemilosrdně hážu na vyprání, přece jen je to velkej chlapák a ten zažraný pot by sejmul slona.