V dnešním článku se podíváme na to, jakou má Saturn spojitost s božstvy, modlami či postavami jako jsou Buddha, Kijun, Herkules, Adar, Asar, Brahma, Šiva, Višnu, Varuna, Noach a dalšími.
Poznámka pro čtenáře na úvod: Pokud jste v tématice noví, doporučuji vám, abyste se vrátili ke starším článkům, které vysvětlují pojem Saturn od počátku. Najdete přes vyhledávání pod heslem ,,Saturn“- zde. První série se jmenuje ,,Saturn v okultní symbolice“, tady je první díl. Sérii pak rozšiřuje dvojčlánek ,,Podoby Saturna (Satana) napříč dějinami a národy„. Bez znalosti předchozích dílů je možné, že nepochopíte kontext tohoto článku a bude se vám to zdát divoké, jedná se totiž o pokračování a heslovité doplnění již vysvětleného.
Saturn, starodávný solární bůh – sluneční vládce nebes, byl ve starověkém Řecku považován za boha času, jménem Kronos. Mezi Féničany byl Kronos, řecký titán, pán světa a otec boha Dia, známý pod jménem El nebo Il.
Punický Il byl planetárním bohem Saturnem. Každý z nich je synem nebes a země; každý je rodičem trojitého potomstva; každý z nich zmrzačil svého otce. Féničané byli Indo-Skythové, kteří migrovali nejprve z horní Indie do Babylónu, a potom z Babylónu do Palestiny. Indo-Skythové byli v každém období uctívači Buddhy (známého také jako Buddah či Buddha; slovo budha představuje zcela osvícenou bytost, jako přídavné jméno znamená ,,probuzen, vědom, inteligentní, moudrý“, jako podstatné jméno představuje poznání, moudrého muže) či Menu, a obě modly stále označují pojmem Ila (čte se jako Il). Indo-skytský Ila je fénický Il a Il je řecký Kronos, ve starém Římě známý jako Saturn.
Fénický autor Sanchuniathon řekl, že ,,Kronos a Il jsou týmž božstvem“. Francouzský archeolog Lenorman říkal totéž o Chronosovi (Kronos) a chaldejském Ilovi.
Buddha je solární modla – vyskytují se při něm prvky slunečního uctívání. Asijský Buddha není nikdo jiný než Kijun (také Chiun, Kiyyun, Kijjún), jehož hvězda je zmiňovaná v Písmu starozákonného proroka Amose a který byl ztotožněn se Saturnem, nebo se s ním spojoval.
Tato hvězda je Diluviánskou hvězdou perského solárního boha jménem Mithra a muže-býka jménem Tascher (taser).
Perský vševidoucí strážce pravdy, dobytka, úrody a vod Mithra, římský Mithras nebo Tascher či Aboudad, je stejným božstvem jako Mahabab nebo Buddha.
Buddha. Všimněte si jeho pozice rukou na obou obrázích. Symbolizují Satana. Bafomet v klasickém vyobrazení zaujímá stejné pozice rukou.
Bůh, kterého klasičtí autoři označovali jménem Kronos nebo Saturn, byl označován Peršany a Araby jménem Chivan, což je zřejmě totéž pojmenování jako Chiun či Kijun u Amose. Kijun je Raifan – Saturn.
Planeta Saturn je považována za ochránce a spřízněnce Židů. Kijun je blízkovýchodní bůh Kaivan, který je ztělesněním Saturna.
Kajwan (Kaiwan, Kaiamanu) je v mezopotámské akadštině a ve staré syrštině výraz odkazující na planetu Saturn. Pojem Chiun se píše i jako Kiun, Kiona, či Kyon.
S těmito pojmy jsou spřízněná slova jako Cane, Chan, Kan nebo Khan, které byly přetvořeny do slov jako Ken, Kyn, Cohen, Cahan, které znamenají Hlava, Vůdce, Princ, Král a s nimiž se setkáme ve velké části Asie a Evropy.
Slovo Kan, neboli Khan, bylo používáno v souvislosti s čestným titulem v Tartárii. Se slovy Chiun nebo Kiun se spojují staroperská slova Kaian či Kain, které značily dynastii princů.
Mezi Skýty a starověkými Tartary představoval Chiun slunce a také se jím označoval den. Chion byl Achiah Asur Achiah, ‚Žijící bůh času‘, egyptský bůh bouře, chaosu, násilí, pouště a cizinců Set (známý také jako Setes, Sutekh, Setekh, Suty, Sutech, Seth) či římský bůh tvoření, zániku a bohatství Saturn.
Hexagram, okultní symbol spojován se Saturnem, patří mezi solární symboly. Indická modla jménem Tandayudhaswámí byla zobrazována tak, že na zádech nosila zavěšený solární kotouč se symbolem hexagramu.
Solárnímu božstvu byly zasvěcené modly jako kanaánitský bůh spojován s lidskými oběťmi Moloch (‚Král‘), asyrský sluneční bůh Adramelech, biblické solární božstvo Anamelech, semitský sluneční bůh Baal, biblický Kijun neboli Remfan a byli ztotožnění s mezopotámským bohem rostlinstva Tammuzem, který reprezentuje planetu Saturn.
Bůh Adramelech (také Adramelech, Adramelek nebo Adar-malik), podle Starého zákona modla Samaritánů, byl později ztotožněn přímo s Molochem.
Italský učenec Gyraldus řekl, že Egypťané nazývali Herkula, který byl v mytologii největším hrdinou řeckých mýtů a bájí, ve svém jazyce slovem ,,Chon“, které je velmi podobné slovu Chiun. Hvězda Chiunova, neboli Remfanova, byla ztotožňována se sluncem, slunečním božstvem.
Herkules (také Herakles) je Chon, Refam (slovo Refaim či Rephaim označuje Obry) a značí slunce.
Saturn je v pohanské teologii sluncem, které bylo známé jako Moloch, Melech nebo Milch. Toto slunce bylo někdy nazýváno Baal, někdy Jupiter, jindy Saturn.
Féničané nazývali Jupiter (také Iuppiter, IOVIS), římského boha nebes, hromu a krále bohů, pojmem Baal-Samen. Baal-Samen, semitský blízkovýchodní bůh nebes, byl známý také jako Ba’al Samin, Ba’alsamem, Baal Šamim, Beelsamin, či Beel-Samin.
Baal-Rešef, či pouze Rešef, byl kanaánitským solárním božstvem a bohem pohromy; v biblické hebrejštině slovo ,,rešef“ představuje oheň, blesk, horečku, mor a nákazu.
Bůh Asar (egyptský bůh slunce, posmrtného života, podsvětí, mrtvých, proměny, vzkříšení a obnovy Osiris), Asur nebo Adar je identický s Bilu (Ilu) a Bilit. Adar, bůh ohně a tepla, který byl později ztotožněn se Saturnem, byl oslovován jako Ka-ai-va-nu – Uznávaný.
Je to Sandan – Nápověda a Amósův Kijun. Byl zobrazován jako okřídlený býk s lidskou hlavou.
Adar-bojovník, slunce jihu a poledne, koresponduje s palestinským a fénickým Molochem, který byl uspokojován lidskými oběťmi a požíráním úrody země.
Varuna
Hindové označovali Saturna jménem Varuna. Původně byl bůh Varuna považován za slunce, byl hlavním bohem z kategorie slunečních bohů Áditja a spojoval se s védským Mitrou, ochráncem smluv a dohod; později se stal bohem moře.
Nebeský bůh Varuna seděl ve své lesknoucí se pýše a slávě ve stodveřovém paláci. Okem boha Varuny bylo slunce, jeho dechem byl vítr. Varuna, jako hindský Saturn, byl žlutý stařec v pekle. Byl i védským strážcem práva svědomí a patronem lékařů. Byl původním vůdčím bohem ve védickém panteonu, ale jeho pozici nahradil bůh všech bohů i bůh bouře, blesku, deště a slunce Indra, a Varuna potom vymizel, když nadvládu získal bůh rozkladných kosmických sil a ničitel všeho, co brání duchovnímu vývinu, Šiva (též Šivah), který je identický s mezopotámských Bélou (také Belos, Belus), pohanským solárním Baalem, Jehovou Sabbaothem a římským Saturnem.
Mezi další saturnsko-sluneční božstva, zmiňovaná v hindských Védách, patří Savitar (stvořitelské slunce se zlatýma rukama), Mithra (denní slunce), Bhagat (starý perský sluneční bůh), Ariaman, Pusan (védský bůh slunce), Agni (bůh slunce a ohně), také Surya (bůh slunce, který je totožný s Asurou).
Sluneční božstvo vztahující se k Saturnu je reprezentováno trojitou formou, a představuje ho v hindském panteonu Brahma (reprezentuje sílu slunce), Šiva (reprezentuje spravedlnost) a Višnu (reprezentuje moudrost). Saturn, neboli Set, je hadí božstvo, které bylo ztotožněno s hinduistickým bohem Šivou a jinými božstvy , která mají atributy připisované hadovi.
Podle anglického historika a teologa George Smitha je Saturn ztotožňován s biblickým Noem či Noachem. Francouzský učenec Bochartus říkal, že existuje nejméně čtrnáct analogií mezi Noemem a pohanským Saturnem.
Saturn byl například obecně známý jako předek či rodič lidského rodu, stejně jako Noe či Noach. Saturn byl král, Noe byl kazatel spravedlnosti. Sázení révy se přisuzuje pohanskému Saturnovi a podle Písma také Noemovi. Říká se, že Saturn a Rhea byli zrozeni z Thetis nebo z Oceánu, což je narážka na Noeho a jeho společníky unikající před Velkou potopou; proto je loď symbolem Saturna.
Saturn sežral své děti, což reprezentuje destrukci starého světa způsobenou Velkou potopou, před kterou Noe unikl.
Spisovatel John Heaton Gouldhawke ve své knize Sluneční alegorie z roku 1855 napsal, že ,,Noe je alegorií pro slunce“.
Anglický teolog George Stanley Faber říkal, že Saturn je stejné božstvo jako římský bůh začátků, bran, přechodů, duality a konců Janus, bůh Kronos, nebo biblický Noe.
Noe je solárním symbolem stejně jako Manu, nebo Sisuthrus či Xisuthrus (babylonský Noe).
překlad © www.aluska.org 2021 / podle Zdroje
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Ty jo, ty tvoje články tady... RA se…
-Namasteen Souhlasím s Mariánem ohledně té poslední odpovědi. Samozřejmě…
-Ivo Díky za info.
-Standa Pekné, aj keď moc nepotešilo, hlavne tou poslednou…
-mariankosnac