Aluška.org: Věděním ke svobodě

Skryté odkazy na Saturn jsou schované v symbolice starověkých božstev, která byla uctívána starobylými kulturami po celém světě. Iao je gnostický výraz a je aspektem nebo jménem pro židovského Boha Jahveho, či Jehovu. Je to jeden ze sedmi archontů (vládců) zmíněných v gnostických textech. Archonti jsou božstva, která podle gnostiků stojí mezi člověkem a transcendentním Bohem.

Ze vzývání v helénistickém kněžství vyplývá, že Iao je archontický bůh, ve své podstatě podobný Jahvemu, či rovnou s ním totožný: ,,Vyvolávám tě démone démonů, bože bohů, pane duchů, nepotulný Eone, Iao ouei, naslouchej mému hlasu…“
Iao bylo pro Chaldejce a Féničany mysteriózní jméno pro Dionýsa, boha vína, úrody, plodnosti a zábavy.
Starořímský novoplatónsky filozof Macrobius považoval Iao za slunce (Sol) a za boha Dionýsa. Starořecký historik Diodorus ztotožnil v prvním století před Kristem hlavní mysteriózní božstvo Iao s Jehovou.

Podrobnosti o Archontech se dočtete v sérii: Archonti 1.díl: Proč starověké kultury uctívaly hadí bytosti

Dionýsos, neboli Bacchus, je v řecké mytologii synem nejvyššího boha Dia a jeho milenky Semely. Je bohem vína a nespoutaného veselí.

Iao je egyptské, kaldejské a fénické pojmenování pro božstvo, které je reprezentováno či ztotožňováno se sluncem. Dionýsos je nejvyšší starořecký bůh Zeus, Zeus je slunce, slunce je Iao, Iao je Jehova. Iao reprezentuje slunce či ducha slunce, je to božské slunce; je to Helios Noetos.

Iao, Helios, Zeus, Dionysos, Jahve…. jsou všechno jména označující totéž.

Iao bylo podle Macrobia mysteriózní pojmenování pro slunečního boha jménem Adonis. Adonis, neboli Adonia, je postava z orientální, řecké a římské mytologie, která byla původně považována za boha plodnosti v starověké Sýrii a Fénicii. Adonis byl na Kypru nazýván AO (alfa a omega, představuje začátek a konec). V sumerské mytologii Adonis představoval obdobu božství rostlinstva jménem Dumuzi – Tammuze. Iao je Adonis, Aos, starořecký bůh posmrtného života, vegetace a plodnosti Osiris či Usir. Saturn je archont Iao a důležité starověké božstvo Blízkého východu zvané El. El je semitské slovo znamenající ,,bůh“ či ,,božství“. Je starověkou slabikou reprezentující slunce. Slovo Saturn je také složeno ze slabik reprezentujících slunce. Féničané považovali El – Saturn za své primární božstvo. Křesťanský biskup Eusebios řekl, že El – slovo použito i v Bibli jako jméno ‚Boha‘ – označovalo Saturn. El bylo oblíbeným božstvem Kanaánitů a Izraele, které představovalo starořímského boha času jménem Saturn či Saturnus. El, sluneční bůh Syřanů, Egypťanů a Semitů, je staroegyptský bůh pouště a později bůh zla Sutech, Set či Seth. (Seth = biblický Satan.) El, Seth, Kiyun neboli Chiun představují totéž božství. El souvisí s pojmenováním Izrael či Israel = Is-Ra-El. Is je bohyně Isis, manželka slunečního boha Osirise, Ra (Ré) je egyptský sluneční bůh a El je slunce; slovo Israel (Izrael) odkazuje na Saturn.

Seth je bohem pouště, moře a bouře, případně války, temnoty a rovněž pán chaosu.

El je Elios, starořecký solární bůh Helios a Iahoh. Iahoh je fénický Iao. Fénický Iao byl jediným „synem“ (syn = angl. Son = sun – slunce) Saturna a byl zároveň řeckým bohem světa Kronosem. Jméno Kronos pochází ze slova Krane = ‚creating‘ (tvoření); Kronos byl bohem rozsévání semene, dohlížel na přírodu a zemědělství. Byl ztotožňován s římským bohem úrody Saturnem a byl známý také jako bůh času (Khronos = čas). Saturn jako kosmický objekt je považován za slunce. Množství starověkých i moderních zdrojů ztotožňuje Saturna s Mithraickým sluncem. Mithras byl ve starověku chápán jako bůh slunce a světla, jako vládce univerza.
Astronom Ptolemájos řekl, že obyvatelé regionu nacházejícího se mezi Indií a Středním východem, včetně Babylónu a Asýrie, uctívali Saturna pod jménem Mithras Helios.

Bůh Mithras obětuje býka

Slovo Solomon (Šalamoun) v sobě obsahuje tři slabiky reprezentující slunce, a to Sol, Om, On. Šalamounův chrám měl mít tvar krychle (kostka je symbolem Saturna). Biblický král Šalomoun symbolicky představuje Saturn.

Americký mytolog David Talbott ve své knize zvané The Saturn Myth (saturnský mýtus) píše, že Saturn dnes rozpoznají pouze ti, kteří vědí, kde ho hledat. Říká, že před pár tisíci lety Saturn jako slunce dominoval naší nebeské obloze (před kosmickou katastrofou) a celkově vládl tzv. Zlatému věku. Po kosmické katastrofě se stal ‚Černým sluncem‘, symbolickým vládcem podsvětí.
Podrobnosti se dočtete v sérii v názvem: Zanechaly nám předchozí civilizace odkazy na planetární katastrofu? | 1.díl

Bůh plodnosti Bel (Baal) byl ve starověku považován za Saturna nebo za Sol (slunce). Byl považován za ‚Prince‘ a ‚Pána Země‘. Bel neboli Baal představoval boha Kronose. Baal byl také pohanský Moloch (‚Král‘), jehož uctívání vyžadovalo lidské oběti, zvlášť obětování dětí.

Moloch, Baal = Satan, Saturn

Baal představuje etiopského boha jménem Šiva. S panem času Kronosem úzce souvisí indický bůh času Kala, který bývá ztotožňován s hinduistickým bohem smrti jménem Jáma. Kronos = Kala = Jáma = Saturn.
Arménské texty nazývají Saturna jménem Zurvan. Zurvan byl považován za boha nekonečného času a prostoru a za primordiální božstvo tvoření. Zurvan = Kronos.

Podle Ptolemája obyvatelé Persie a Mezopotámie uctívali Kronose pod jménem Mithras Helios. Adam byl podle knihy Genesis prvním člověkem. Bylo to nejdříve obecné označení, až později se toto slovo začalo používat jako vlastní jméno. Řekové vyslovovali slovo Adam jako Adan. Adan je Adanus. Adanus představoval Kronose či Saturna.

Anglický učenec Theophilus Gale řekl, že učenci označovali Saturna různými jmény jako například Noe, Abraham, Adam a podobně.
Spojitosti mezi Adamem a Saturnem jsou působivé a přesvědčivé. Adam byl nazýván jako „Syn boha“, Saturn byl nazýván jako „Syn nebes“. Adam je známý jako „první člověk“, Saturn jako „první otec“.
Adam byl vytvořen z prachu, hlíny a země, matka Saturna byla nazývána Cybele / Tellus, Země. Adam jako první začal obdělávat půdu, Saturn naučil lidstvo zemědělství a je známý jako bůh zasévání a úrody.
Saturn pohltil své děti, Adam zkazil své potomstvo. Bůh vyhnal Adama z ráje, Saturn byl zbaven své nadvlády.
Adamovo schovávání se před obličejem Boha reprezentuje cizojazyčné slovo ‚SATURE‘, pro Židy slovo ‚Satar‘ znamená ‚schovávat se‘. Pobyt Adama a Evy v ráji symbolicky představuje Zlatý věk pod nadvládou Saturna. Adam je solární bůh Saturn.
Adam, Abraham a Izrael byly jen jiná jména pro Saturn.

pokračování příště