Aluška.org: Věděním ke svobodě

Krvácení při prvním pohlavním styku často nenastane a v následující přednášce se dozvíte, proč tomu tak je. Panenská blána totiž vůbec nefunguje tak, jak si většina lidí myslí…
Občas si pouštím krátké přednášky TEDx Talks a to co jsem tentokrát našla, mě úplně vystřelilo do vesmíru. Rozhodla jsem se proto, že video přeložím do článku níže. Pošlete článek svým kamarádkám, toto se musí dozvědět každá žena!

Tak jako mnoho z vás, i my jsme vyrostly ve víře, že krvácení při prvním styku je důkaz toho, že žena byla panna. Ale ukázalo se, že jsme se spletli. Zjistili jsme, že populární mýtus o ženském panenství je založen na dvou anatomických mýtech. Medicína ví pravdu už více než sto let, ale přesto tyto dva mýty nadále komplikují životy žen po celém světě.

https://www.youtube.com/watch?v=fBQnQTkhsq4

První mýtus se týká krve. Bylo nám řečeno, že se panenská blána při prvním styku roztrhne a krvácí. Jinými slovy, pokud na prostěradle není krev po vaginálním styku, tak žena ve skutečnosti nebyla panna.
Druhý mýtus logicky pochází z toho prvního. Pokud má panenská blána prasknout a krvácet, lidé zároveň věří tomu, že pak zmizí. Nebo, že se nějak radikálně změní po první sexuální zkušenosti.
Pokud by to byla pravda, tak by bylo kontrolou genitálií snadné určit, jestli žena je, nebo není panna.

Takže tohle jsou naše dva mýty: Panny krvácí a panenská blána je navždy ztracena.
Může se vám to zdát jako malý problém. Proč bychom se měli starat o nějasný malý kožní záhyb někde uvnitř ženského těla? Jenomže je to mnohem víc, než jenom nepochopení ženské anatomie. Mýtus o panenské bláně žije po celá staletí, protože má kulturní význam.

Používá se to v mnoha kulturách jako mocný nástroj ke kontrole ženské sexuality. Ženy jsou často podezřívány, zahanbeny, zraněny, nebo dokonce i ,,zabity ze cti“, pokud nekrvácí o svatební noci. Jiné ženy jsou zase přinuceny podstoupit test panenství aby získaly práci, aby si zachránily pověst, nebo aby se mohly vdát.
Například v Indonésii jsou ženy kontrolovány, předtím než mohou nastoupit vojenskou službu.
Po egyptském protestu v roce 2011 byla skupina protestujících žen donucena podstoupit kontrolu panenství jejich armádou.
V Oslu doktoři kontrolují panenské blány dívek, aby ujistili rodiče, že jejich dítě není zkažené.
A seznam bohužel pokračuje dále.

Ženy se tak bojí, že nenaplní očekávaný mýtus o krvácení při prvním styku, že dokonce hledají způsoby, jak se pojistit, aby tomu tak bylo. Může to být platická operace upravující panenskou blánu, nebo jsou to lahvičky s krví, které lijí na prostěradlo po sexu, nebo si dokonce kupují falešné panenské blány naplněné umělou krví přes internet.

Tím, že dívkám vykládáme, že žádný skutek nemůže být udržen v tajnosti, že se to na jejich těle pozná, je naplňujeme strachem. Dívky se bojí, že samy sebe poškodí. Například sportem, hrou, použitím tamponu, nebo sexuální aktivitou. Tímto jsme okleštili jejich možnosti a jejich svobodu. Je čas, abychom ukončili tento podvod s panenstvím. Je čas rozbít mýty o panenské bláně, navždy a pro všechny.

Jsme studentky medicíny, pracovnice pro sexuální zdraví a napsaly jsme knihu ,,The wonder Down Under“. Je to populárně vědecká kniha o ženských genitáliích. A podle našich zkušeností lidé věří tomu, že panenská blána je nějaká pečeť, která překrývá vstup do vaginy. V Norsku tomu dokonce říkají ,,panenská membrána“. Pod tímhle si představujeme něco křehkého, snadno zničitelného, něco co se dá protrhnout. Třeba něco jako plastová folie. Vzali jsme si na podium obruč, abychom vám to předvedly. (05:16 – Slečna prorazí plastovou folii nataženou přes obruč). Takže teď by bylo těžké schovat fakt, že se s tou obručí něco stalo, že? Změnila se poté, co jsem tu folii prorazila rukou. Pečeť je rozbitá a pokud nevyměníme folii, tak se do původního stavu už nevrátí. Takže když budeme na této obruči chtít zkontrolovat její panenství, tak to bude hodně snadné. Takže můžeme říct, že tahle obruč už není panna.

Jenomže panenská blána není jako kus plastové folie, kterou omotáte kolem jídla, ani to není žádná pečeť, nebo zátka.
Ve skutečnosti je spíš něco jako tohle. (06:08 – Slečna ukazuje velikou růžovou gumičku, která se dá natáhnout).

Panenská blána je prstenec tkáně, který se nachází u vstupu do vaginy. Obvykle má tvar donutu, nebo půlměsíce s dírou uprostřed.

Obrázek ilustruje několik příkladů, jak může vypadat panenská blána.

Jenomže se to hodně liší a občas můžou panenskou blánu lemovat výběžky, může mít několik otvorů, nebo se může skládat z lalůčků.

Jinými slovy, panenská blána může mít mnoho podob a proto je tak těžké kontrolou genitálií určit, jestli je žena panna.

Teď když víme více o ženské anatomii, vraťte se zpět k našim mýtům: Panna krvácí a panenská blána je navždy zničena.
Jenomže panenská blána se vůbec nemusí roztrhnout. Panenská blána je jako gumička a i funguje podobně jako gumička. Gumička se dá natáhnout, že?

Můžete natáhnout i panenskou blánu, protože je ve skutečnosti velice elastická. U mnoha žen je panenská blána dost elastická na to, aby bez jakéhokoliv poškození vydržela i sexuální styk.

U jiných žen se může panenská blána trošku natrhnout, aby se udělalo více prostoru pro penis, ale určitě nezmizí. Bude pouze vypadat  trochu jinak, než předtím.

Takže kde jsme se ocitli bez těchto dvou mýtů? Zaprvé: Pokud máte elastickou panenskou blánu, nikdy nebudete u sexu krvácet. Vůbec nezáleží na tom, jestli jste nebo nejste panna. Je to anatomicky nemožné. To je případ poloviny z vás. Takže některé panny krvácí a některé prostě nekrvácí. A tím mizí první mýtus.

Nemůžete říci, jestli je žena panna, tím že zkontrolujete její genitálie. Přišla na to v roce 1906 norská doktorka Marie Jeancet. Kontrolovala totiž sexuální pracovnici středního věku a zjistila, že její genitálie vypadají jakoby patřily náctileté panně… Ale dává to smysl, že? Protože pokud se její panenská blána nikdy nepoškodila při sexu, co jiného bychom tam měli vidět?

Protože panenská blána existuje ve všech možných tvarech a podobách, nedá se říct, jestli konkrétní blána je zrovna takto tvarovaná po nějakém poškození, nebo je to její přirozený tvar, jednoduše anatomická varianta.

Absurdnost kontroly panenství ilustruje studie, která proběhla u 36 těhotných náctiletých dívek. Když doktoři kontrolovali jejich panenskou blánu, zjistili, že zjevné známky penetrace nesou pouze dvě dívky ze třicetišesti. Takže pokud nevěříte na pohádku o třicetičtyřech těhotných pannách, tak tím končí i druhý mýtus.
Nemůžete se prostě podívat ženě mezi nohy a přečíst si tam její sexuální příběh.

Jako mnoho mýtů, i mýtus o panenské bláně není pravdivý. Neexistuje žádná pečeť, která zázračně zmizí po sexu a polovina panen může mít sex bez krvácení.
Můžeme říct, že všechno bude v pořádku, když se těchto dvou mýtů zbavíme. Že hamba, ubližování  a ,,vraždy ze cti“ prostě zmizí, ale není to samozřejmě tak jednoduché. Sexuální útlak žen pochází z něčeho mnohem hlubšího, než je pouhé nepochopení ženské anatomie. Je to otázka kulturní a náboženské kontroly nad sexuálním chováním žen. To je mnohem těžší změnit, ale musíme se o to pokusit.

Toto je náš příspěvek: Chceme, aby každá dívka, rodič i budoucí manžel věděli co vlastně panenská blána je a jak funguje. Chceme aby věděli, že panenská blána nemůže být používána jako důkaz panenství. A takto se můžeme zbavit jedné z nejsilnějších pák na dnešní kontrolu mladých žen.

Poté co jsem vám tohle řekla asi uvažujete, jaká je jiná možnost. Pokud nemůže být panenská blána použita jako důkaz panenství, tak co jiného může? – My jsme pro NIC. Pokud opravdu chcete vědět, jestli je žena panna nebo ne, tak se jí zeptejte. Ale jak vám odpoví, je její svobodná volba.
Děkuji.

připravila Aluška.org © www.aluska.org 2020