Aluška.org: Věděním ke svobodě

Nedávno jsem se věnovala opakovaně tématu konspirací a toho, co můžou udělat s lidskou psychikou. Otevřeně říkám, že jsem jedna z poškozených a že když o tom píšu a mluvím, popisuju životní zkušenosti a bolest, která se dotkla i mého života. Že se nejedná o abstraktní koncepty. Někteří zdejší čtenáři to nechtějí vidět ani slyšet, takže se setkávám s jejich agresí. Tato agrese však vůbec nerozebírá to, že by třeba moje myšlenka nebo poselství byly fakticky špatně, ale jsou to takové trollí skřeky typu „už to tady nikdo nebude číst, otočila jsi” apod. Jakoby snad moje žití záviselo na tom, kolik lidí si přečte můj článek… nevisí. Píšu pro vás články, protože mi na vás záleží a protože mám co říct.

Já jsem neotočila, já jsem dospěla, nasbírala jsem životní zkušenosti, stala jsem se léčitelkou lidské duše a prolomila jsem po letech hradbu mlčení. A tak mnozí lidé, kteří si o mně mohli něco myslet, záhy zjišťují, že jsem ve skutečnosti v mnoha věcech nejela, pouze jsem o nich pomlčela, nebo jsem nebyla vyhraněná, protože mi chyběla zkušenost, kterou mám teď. Protože jsem neměla sílu se tomu vzpírat. Nevěřila jsem tehdy, že to unesu a že to má nějaký význam. Dnes ale díky svým zkušenostem a díky obrovským pokrokům, do kterých mě mé léčitelství přivedlo vidím, že to smysl má a že ten tlak snadno zvládnu. A nejenom to… ono to je fakt potřeba, protože někdo by měl dělat zdravou uzemňující protiváhu, pokud vidí, že se někde odehrává šílenství, které poškozuje duchovní komunitu. Když to nejsem já, tak kdo jiný je na to dobrý? Já jsem si na to osobně sáhla, poznala jsem lidi co jeli natvrdo v konspi-ezo-hovnech a někteří z nich už jsou po smrti. Kdyby tito lidé včas dostali zdravé vedení a měli k dispozici dobrého průvodce, který je uzemní, vysvětlí jim to a střízlivě jim řekne „Pepíku neblázni, tvoje duše je nezničitelná a žádnej zlej mimozemšťan tě nepronásleduje”, mohli se mít dobře, nebo mohli zůstat naživu. O pár příběhů se s vámi v budoucnu ráda podělím.

Aktuálně nejagresivnější čtenář, který mi zmíněné skřeky denně píše do diskuzí, má přitom největší máslo na hlavě, protože se jedná o asi padesátiletého muže z Rožnova pod Radhoštěm, který mě před několika lety začal pronásledovat tak intenzivně, že jsem byla nucena na něj podat trestní oznámení a odstěhovat se. Teď se schovává jako správný srab za VPN a myslí si, že ho nepoznám. Upřímně mě jeho provokace a šílenosti lákají k tomu, abych o něm sepsala povídání a předložila vám jeho dopisy, protože je to naprostý bizár. Přehlídka šíleného psychického chaosu, který prorostly nebezpečné konspirace a výsledkem je vskutku velmi neuspokojivá existence… Takže když čtu ty útoky, říkám si: „Jo. Ty mi máš co mluvit do mé práce a do mého duchovního života. Ty jsi ten expert na život, který je šťastný, který má zdravé funkční vztahy, který se umí chovat slušně a normálně, ty jsi velký vzor.” … Až na to že vůbec.

Celá věc je ještě o to smutnější, když si vezmete, že třeba tento konkrétní člověk mě začal obtěžovat v prosinci 2021. Od té doby sonduje obsesivně každý můj článek a několik let dokonce hledal v nadpisech skryté odpovědi na jeho maily, které mi od něj denně padaly do spamu.

Kdyby tento konkrétní člověk měl nějakou snahu se sebou něco dělat, tak od roku 2021 tu vychází vysoce kvalitní obsah plný užitečných psychologických rozborů a tipů jak zdravě postavit a žít svůj život. Kdyby tu cestu šel spolu se mnou a ne proti mně, mohl z toho být už dneska alespoň částečně venku. Ale nepřiučil se vůbec nic, protože jemu nejde o nějaký rozvoj a uzdravení. On se chtěl prostě ke mně nacpat, abych se o něho postarala. Byl naštvaný a překvapený, že mu to nevyšlo… a zřejmě stále ještě je. Jemu vyhovuje čekat na konec světa, bát se spike proteinů, chemtrailů, mimozemšťanů, nenávidět lidi okolo sebe, vlamovat se násilím cizí ženské do baráku a pak jí brečet u dveří že ho nechce.

Nejenom že s někým takovým nechci mít nic společného, ale dokonce by mě mohlo i urazit, kdyby mě někdo k tomuto přirovnával a myslel si, že jsem taky taková, nebo že to schvaluju. Protože taková mentalita a takové chování je přesným opakem všeho, o co jsem kdy v životě usilovala a je přesným opakem vší práce, kterou jsem v duchovní oblasti dělala. Jestli jsem se někdy na té cestě spletla nebo sekla, protože jsem byla ještě malá a nevěděla jsem souvislosti, nikdy to nebylo záměrně. Vždycky jsem hledala cestu ke zdraví, k rozvoji, ke štěstí a k dobru.

Za pár měsíců to bude 5 let a nenaučil se za celou tu dobu vůbec nic. Protože jemu nikdy nešlo a ani mu nejde o duchovní rozvoj, nebo jeho psychické zdraví. On nemá zájem začít aktivně léčit svou psychiku a spravit si svůj život. On tu není proto, aby jako člověk pokročil. On chce věřit ve vnější záchranu, v zázraky, které ho vytrhnou z odporného světa, který je jeho nepřítel a který z hloubi své duše nenávidí.

Jenomže takových lidí jsem poznala hodně. To není jenom tento jeden Rožnovák. Dávám ho ale za příklad, aby bylo vidět, na jaké to funguje šablonce.

Buď tě zajímá duchovno a chceš být šťastný, chceš být kompetentní ve svém životě, nebo padáš do králičí nory a postupně sám sebe sabotuješ a ničíš si život. Není možné dělat obojí naráz, není možné to dělat dobře.
Moje cesta je jasně daná: Uzdravení, duchovní rozvoj, léčba duše. Kompetence, naplněný a plodný život. Kdo chce, může se ke mně připojit, může se tu nadechnout a získat povzbuzení, odpovědi, pomoc. Jsem tu pro každého, když sama nevím, alespoň nasměruju dál, nebo dám nějaký náhled. Snažím se vyslechnout, pochopit, ukázat a nabídnout jaké jsou možnosti… Ráda.

Ale kdo nechce, kým je aby mi do toho mluvil, aby se mi snažil podsouvat, že můj život špatně žiju, když jsem na rozdíl od něj šťastná a na rozdíl od něj umím fungovat zdravě ve svém kolektivu?
Takto se mimochodem pozná, jestli má člověk vážné psychické problémy, nebo ne. Podle toho, že funguje, pracuje a je schopný mít dlouhodobě funkční vztah. Pokud funguje, pokud chodí do práce, pokud má kolem sebe lidi co ho mají rádi, tak nevadí že je v něčem trochu jinej, že má rád kameny, věří na znamení, na anděly, nebo si tam dosaďte cokoli… Když mu to slouží, pak je to v pořádku. Není potřeba mu to brát a ničit mu tak jeho vnitřní barevný svět, který je zřejmě hezký, přívětivý a funguje jak by měl.
Ale jestli nefunguje a všechno se mu hroutí, je nejvyšší čas zamést si před vlastním prahem a začít s tím něco dělat, protože jinak odtud vede jenom jedna cesta: Dolů!
A tím se znovu vracím k původní myšlence, kterou jsem předložila v předešlém článku, na který tímto článkem navazuji.

Proč bych měla důvěřovat, nebo mít za vzor někoho, kdo evidentně neví jak má žít svůj vlastní život a neumí si poradit sám se sebou, takže potřebuje pohádku? Proč bych měla brát vážně někoho, kdo ještě za 5 let nepochopil, že z toho obtěžování nic nezíská a že by se měl začít soustředit sám na sebe? Místo aby své vředy léčil, tak si je hýčká a ještě se na mě zlobí, že ho za to nechválím a že mu ty vředy nepomáhám pěstovat?
Ale můj úkol není dělat lidem v hlavě maglajz, učit je strachu ze světa a nenávisti k lidem. Moje úloha je přesně opačná. Já mám pomáhat, ne ubližovat.

Jenom tohle napsat je psycho. Jsem moc vděčná, že hnusoty nežiju a že s tím nemusím být v kontaktu. Vůbec takové věci ve svém životě nechci a nebudu si to tam vpouštět. Už jsem konspipeklo zažila a vím kam to vede. Dolů.

Duchovno není soutěž o to, kdo bude mít největší schízu. Ani nemá být záplatou na nezhojené rány, které nás izolují od reality a od našich nejbližších. Duchovno je o nastolení vnitřního míru, má nám pomáhat lépe a zdravě zvládat zatěžující situace, má být o pochopení sebe sama a své role ve světě. … A nebudu se omlouvat za svůj závěr, že někdo kdo nezvládá sám sebe, mi nemá co mluvit do toho, jak žiju, nebo jak dělám svou práci.

O autorce

Alue K. Pavlíčková je holistická léčitelka a spisovatelka. Zabývá se duchovním rozvojem, psychospiritualitou, mimosmyslovým vnímáním a poradenstvím. Pomáhá klientům v nalezení duchovní a energetické harmonie prostřednictvím terapií na duchovniterapie.cz a článků na aluska.org. – více