Aluška.org: Věděním ke svobodě

Půst zlepšuje metabolismus, prodlužuje délku života a ozdravuje srdce. Většina starověkých civilizací praktikovala půst nejen pro dosažení dlouhověkosti, ale i pro vyšší stav vědomí. Moderní výzkumy ukazují, že půst prospívá mozku, zejména pokud jste ohroženi neurodegenerativními poruchami, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba.

Vědci z Buckova institutu pro výzkum stárnutí prokázali, že půst prospívá mozku na neurologické úrovni. Existuje mnoho různých technik, jak se postit. Obvykle se jedná o zdržení se jídla (nebo dodržování diety s velmi omezeným množstvím kalorií) po dobu 24 hodin, několika dnů až týdnů, nebo i více.

Půst může výrazně zlepšit kognitivní funkce, stimulovat schopnost rychlejšího učení a zlepšit paměť.

Neurovědci spojují nadměrnou synaptickou aktivitu s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova, Huntingtonova a Parkinsonova choroba, a proto by půst mohl být účinným preventivním opatřením.

Mark Mattson je vedoucí laboratoře neurověd v Národním institutu pro stárnutí. Je také profesorem neurovědy na Univerzitě Johna Hopkinse a jedním z předních výzkumníků v oblasti buněčných a molekulárních mechanismů, které jsou základem mnoha neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Mark a jeho tým publikovali několik prací a studií, které pojednávají o tom, že pouhý půst dvakrát týdně může výrazně snížit riziko vzniku kognitivních onemocnění.

„Již dlouho je známo, že změny ve stravování mají vliv na mozek. Děti, které trpí epileptickými záchvaty, jich mají méně, pokud vyzkouší ve svém stravovacím režimu omezování kalorií, nebo krátkodobý půst. Předpokládá se, že půst nastartuje ochranná opatření, která pomáhají působit proti přebuzeným signálům, které mozek epileptiků často vykazuje.
Některým dětem s epilepsií také pomohla specifická dieta s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem sacharidů.
U zdravého mozku může při přejídání dojít k jinému druhu nekontrolovaného vzrušení, které zhoršuje jeho funkci,“ uvedl Mattson a jeho kolega v časopise Nature Reviews Neuroscience.

Když se podíváte na studie o omezení příjmu kalorií, zjistíte, že mnohé z nich poukazují na prodloužení délky života a také na zvýšenou schopnost bojovat s chronickými nemocemi.

„Omezení příjmu kalorií prodlužuje délku života a zpomaluje chronická onemocnění související s věkem u různých živočišných druhů, včetně potkanů, myší, ryb, much, červů a kvasinek. Mechanismus nebo mechanismy, kterými k tomu dochází, jsou nejasné.“

Půst zlepšuje také kognitivní funkce, zvyšuje neurotrofické faktory, zvyšuje odolnost vůči stresu a snižuje zánět.

„Půst je pro mozek výzvou a mozek na tuto výzvu reaguje úpravou drah stresové reakce, které mozku pomáhají vyrovnat se se stresem a rizikem onemocnění. Stejné změny, ke kterým dochází v mozku během půstu, napodobují změny, ke kterým dochází při pravidelném cvičení. Obojí zvyšuje produkci bílkovin v mozku (neurotrofických faktorů), které následně podporují růst neuronů, spojení mezi neurony a pevnost synapsí.
Během pouhých několika hodin vyvolá omezení stravy reakci v našich molekulárních drahách, které řídí synaptickou aktivitu, neboli uvolňování neurotransmiterů. Tím, že půst celkově snižuje uvolňování neurotransmiterů ze synapsí v mozku, poskytuje nervovému systému odpočinek,“ poznamenávají vědci.

Ať už se jedná o přerušovaný půst, nebo intenzivní cvičení, obojí jsou pro mozek kognitivní výzvy. Když k tomu dojde, aktivují se neuroobvody, zvyšuje se hladina neurotrofických faktorů, což podporuje růst neuronů, také tvorbu a posilování synapsí.
Půst může stimulovat tvorbu nových nervových buněk z kmenových buněk v hipokampu. Půst také stimuluje produkci ketonů (zdroj energie pro neurony) a může zvýšit počet mitochondrií v neuronech. Půst dále zvyšuje počet mitochondrií v nervových buňkách. K tomu dochází v důsledku adaptace neuronů na stres způsobený půstem (tím, že produkují více mitochondrií).
Zvýšením počtu mitochondrií v neuronech se zvyšuje i schopnost neuronů vytvářet a udržovat vzájemná spojení, čímž se zlepšuje schopnost učení a paměti. Přerušovaný půst zvyšuje schopnost nervových buněk opravovat DNA.

Studie vědců z University of Southern California publikovaná v časopise Cell Stem Cell ukázala, že cykly dlouhodobého půstu chrání před poškozením imunitního systému a navíc navozují jeho regeneraci. Došli k závěru, že půst posouvá kmenové buňky z klidového stavu do stavu sebeobnovy. Spouští tak regeneraci orgánů, nebo systémů založených na kmenových buňkách.

Klinické studie zkoumající účinky půstu byly prováděny i na pacientech, kteří dostávali chemoterapii. Pacienti po dlouhou dobu nejedli, což výrazně snížilo počet jejich bílých krvinek. To znamená, že hladovění zabíjí staré a poškozené imunitní buňky, a když se tělo vzpamatuje, použije kmenové buňky k vytvoření zcela nových, zcela zdravých buněk.

„Nečekali jsme, že dlouhodobý půst bude mít tak pozoruhodný účinek při podpoře regenerace heatopoetického systému na bázi kmenových buněk. Když hladovíte, systém se snaží šetřit energií a jednou z věcí, kterou může udělat, aby ušetřil energii, je recyklovat mnoho imunitních buněk, které nejsou potřeba. Zejména ty, které mohou být poškozené. Při práci s lidmi i se zvířaty jsme si začali všímat, že při delším hladovění klesá počet bílých krvinek. Když se pak znovu nakrmíte, krvinky se nově obnoví. “ – Valter Longo

V roce 2007 byl v časopise The American Journal of Clinical Nutrition publikován vědecký přehled mnoha odborných studií týkajících se hladovění. Zkoumalo se v něm množství studií na lidech i zvířatech a zjistilo se, že půst je účinný způsob, jak snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny. Půst má také významný potenciál při léčbě cukrovky.

Než se začnete postit
Ujistěte se, že jste si udělali podrobný průzkum o druhu půstu, se kterým byste chtěli začít a že víte co děláte. Nechcete se vrhnout do hladovění bez přípravy a bez plánu.
Existuje mnoho druhů půstů, které můžete provádět. Jedním z doporučovaných, který vyzkoušel i Michael Mosley (britský televizní novinář, producent, moderátor a bývalý lékař, který pracuje pro BBC), aby zvrátil svou cukrovku, vysoký cholesterol a jiné zdravotní problémy které souvisely s jeho obezitou, je takzvaná dieta 5:2.

Při dietě 5:2 snížíte množství jídla na čtvrtinu běžných denních kalorií ve dnech půstu (asi 600 kalorií pro muže a asi 500 kalorií pro ženy) a zároveň konzumujete velké množství vody a čaje bez kofeinu. V ostatních pěti dnech v týdnu můžete jíst normálně.

Další způsob, jak to můžete udělat, je vybrat si jeden den v týdnu (nebo dvakrát za měsíc), kdy budete vědět, že se budete mírnit, a můžete snížit svůj příjem. Zaměřte se na odbourávání stresu a zvýšený pitný režim, pijte kvalitní vodu a čaj po většinu dne. Zajděte si také na masáž, nebo si zacvičte, abyste podpořili detoxikaci.

Pokud máte zdravotní potíže, poraďte se nejprve se svým lékařem, než zkusíte půst. Pozor, půsty a diety nejsou určeny dětem a dospívajícím. Lidé pod 25 let věku by neměli půstovat déle než tři dny.

© aluska.org 2022