Aluška.org: Věděním ke svobodě

Film Třinácté patro je Německé drama z roku 1999. Vypráví o hlavním hrdinovi Douglasovi, který zjistí, že žije v matrixu. Film začíná vraždou jeho nadřízeného, se kterým Douglas, spolu s dalším zaměstnancem, společně pracují na simulaci skutečného světa. Vytvořili důmyslný program, na kterém běží město Los Angeles v roce 1937. Pomocí speciální komory je možné, aby tvůrce hry do simulace vstoupil a prožíval tento umělý svět jako realitu.

Douglas při pátrání po tom, kdo zabil jeho nadřízeného, odhalí, že simulace, kterou vyvinuli, je ve skutečnosti živá. Že to nejsou jen elektronky, ale že lidé uvnitř jsou skuteční, mají povahy, cítí bolest, zlost a mají i duši… Na to samé ostatně přišel i jeho nadřízený, který předtím, než zemřel, zanechal Douglasovi v simulaci u barmana dopis, kde vysvětluje, že svět, ve kterém žijí, je také umělý. Že má jet až na samý okraj simulace, na místo kde nikdy předtím nebyl a dozví se pravdu.

Tento dopis ale napáchá v simulaci potíže, protože barman, který měl dopis pouze uschovat a poté předat adresátovi až si pro něj přijde, si jej přečetl. Domníval se, že tento dopis mluví o jeho světě a tak se vydal na okraj Los Angeles, kde zjistil, že simulace končí. Pochopil, že nežije v reálném světě a přišel z toho o rozum.
Je to stejné, jako v klasickém matrixu, kdy Morfeus řekne Neovi, že většina lidí není na odpojení připravená.

Jenomže barman neví, že ve skutečnosti dopis nemluvil o jeho světě. Dopis mluvil o světě, ze kterého pocházel Douglas i jeho nebožtík nadřízený! Postupně se ukáže, že i Douglas sám žije v simulované realitě, do které vstupují ti, kteří vytvořili jeho svět.

Setkává se se ženou, která je ze skutečného světa a ta mu odhalí, že těchto simulovaných světů jsou tisíce, avšak pouze tento, ve kterém žije Douglas, byl schopen vytvořit druhou úroveň simulace, tedy simulaci v simulaci.

Původně přišla, aby převzala po zemřelém jeho firmu a tuto druhou úroveň simulace uzavřela, ale nepovedlo se jí to.

„Je poklidná noc v Los Angeles roku 1937. Starší seriózní pán odchází z hotelového pokoje, nechává uvnitř spící mladé dívce nějaké peníze a u barmana písemný vzkaz. Poté se vrací domů ke své ženě. Pak se mu náhle podivně blýskne v očích a probere se v zajímavě vybavené laboratoři v roce 1999. Zmiňovaná možnost skoků mezi dvěma světy nevyplývá z vynálezu stroje času, jedná se pouze o velmi dokonale zhotovenou virtuální realitu, na jejíž realizaci se Hannon Fuller rozhodující měrou podílel. Jenže Fullera v jeho virtuálním světě někdo bez jediné stopy zavraždí. Z Fullerovy smrti je obviněn jeho mladý partner Douglas Hall, který musí přijít na to, co se stalo, dřív, než ho nepříjemně vlezlý detektiv McBain usvědčí a nechá zavřít.“  (zdroj)

Má to ale ještě další zajímavý háček. Záhadná žena, se kterou se Douglas setká, k němu chová silné city a Douglas má od první chvíle pocit, že ji odněkud zná. Postupně se ukáže, že lidé v simulaci jsou navrženi podle skutečných žijících osob a že Douglas byl vyroben podle předlohy jejího manžela. To znamená, že v reálném světě, je to jeho žena. Film prostřednictvím příběhu vysvětluje, že lidé, kteří se poznají v simulaci, se většinou znají i v reálném světě.

Avšak její skutečný manžel z častého vstupování do simulace zblbnul a začal se bavit zabíjením, což jí bylo těžce proti srsti a místo toho začala pozorovat simulovaného Douglase, do kterého se postupně zamilovala. Tím film říká, že tvůrci simulace vidí, co kdo dělá. Opět je to stejné, jako v klasickém Matrixu, kde běhaly zelené symboly na černém pozadí a operátor z nich viděl, co se v programu děje.

Skutečný manžel začne žárlit, vstoupí do simulace, použije Douglasovo tělo a chce se pomstít, jenomže je během této své akce zabit agentem. A tu je další zajímavý moment. Když zemřel v simulaci, zemřel mentálně skutečně. A Douglasovo vědomí se přeneslo do těla zemřelého. Douglas, který žil původně v simulovaném světě, se tak probouzí v jiné dimenzi vedle své manželky a má možnost uvidět skutečný svět.

Konec filmu nám dokonce dává možnost zahlédnout list novin z roku 2024 (v ukázce níže), kdy se Douglas probouzí v novém těle v reálném světě a zjišťuje, jaký je vlastně rok.
Pro tehdejší filmové tvůrce to byla budoucnost za 25 let, ale pro nás je to budoucnost za necelé dva roky.
Vidíme titulek, který říká, že je kriminalita na historickém minimu. A Douglas se probouzí do pěkného futuristického světa… Tak uvidíme. Bylo by moc hezké, kdyby se to splnilo.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022