Aluška.org: Věděním ke svobodě

Napadá-li Vás nová otázka do příštích dotazníků, položte ji směle do diskuze….. Děkuji!

Dotazníky nejsou určeny k recenzím na zboží, posuzování osob, webů, hudebních skupin apod. Nenahrazují poradnu, s osobními problémy se prosím obracejte na e-mail.

1. Jinak bych se tě chtěla zeptat na názor/data ohledně disociativní poruchy identity. Nějak jsem na to narazila na Youtube a i na české video, kde je nějaký kluk, co tvrdí, že má v sobě snad 8 osobností a hlavně mluví o tom, že má i jednu negativní osobnost. Právě jsem četla, že těm lidem přepínají ty identity náhodně, nemohou to ovládat a že si třeba ani nepamatují, co dělali, když byli jakoby ta jiná identita. Tak mě zajímá, čím by to mohlo být způsobeno – napadá mě, že by to taky mohlo být nějaké posednutí (ten kluk z česka se prý zajímá o paranormální věci…), protože osobně mi to přijde velmi divné.

Nejsem psychiatr, ale pokud někomu přepínají osobnosti a po přepnutí si jedna osobnost nepamatuje co dělala ta předešlá, vsázím na posednutí démonem, případně mnohočetné posednutí několika démony, kdy nejedná člověk, ale jiná bytost za něj, která ovládla jeho tělo.

Lidský mozek je velmi složitý a dodnes toho o něm moc nevíme, ale připadá mi to pořád více uvěřitelné a logické vysvětlení, než to že by šlo o poškození mozku na fyzické či biochemické rovině… Jak by to jinak mohlo fungovat? Mozek přepne, pak najednou bum, ztráta paměti, znova přepne – ale čím a na co přepne? – Bum, zase ztráta paměti?

Proto mi paradoxně připadá logičtější a méně mysteriozní teorie o posednutí, než nevysvětlitelné a nepochopitelné přepínání v mozku – nevím mezi čím vlastně, jednotlivými centry? To je nesmysl, mozek pracuje komplexně, jednotlivá centra se simultánně doplňují, není to ,,co centrum to osobnost“.

Kromě těchto dvou teorií pak ještě připadá v úvahu ovládání přes MK Ultra, ale to je spíš věc Hollywoodu. Co by kdo měl z MK Ultra na normálního běžného občana. Leda, že by byl předmětem nějakého pokusu či experimentu, ale tak daleko už nevidím.

2. Čím je vlastně způsobená pedofilie? Viděla jsem nějaké dokumenty a prý ti, co opravdu zneužijí dítě mají většinou ještě nějakou další poruchu. A pak jsou prý ještě lidé, kteří normálně žijí mezi námi, člověk by je nepoznal a tvrdí, že tyhle sklony mají odjakživa a dítěti by neublížili, ale celý život je pro ně v podstatě peklo. Je to snad způsobeno skenováním v těhotenství nebo za tím stojí ještě něco?

Toto téma jsem v podstatě vysvětlovala v předešlém dotazníku. Jednoznačně se shodneme na tom, že je to nenormální a patologický jev, ale důvody, proč k tomu dochází, nejsou zcela jasné. Existuje mnoho desítek jevů a vlivů, které mohou zdeformovat zdravou mentalitu v něco abnormálního. Něco může být otázka chyby v prenatálním vývoji, nebo může být ranné těžké trauma v dětství, jindy to může bt i pozdější trauma, nebo i již zmíněné posednutí. Na to není jeden vzorec, každý člověk má svůj vlastní originální jedinečný příběh. Je to tedy stejný dotaz, jako z čeho vzniká antisociální chování, agresivita, abnormální druhy sexuality a abnormální vnímání vlastního těla, mentální retardace, chyby ve vývinu a růstu fyzického těla, úchylky atd. Jsou to chyby.

K tématu pedofilie mám ještě jednu osobní zkušenost. Když jsem byla malá, obtěžoval mě kamarád mé mamky. Bylo to dlouhodobé a dost nepříjemné. Později, když už byl odhalen a zneškodněn jsme se dopídily, že jsem mu vlastně připomínala mamku jak vypadala když byla malá a on byl do ní vždycky platonicky zamilovaný, takže si nemohl pomoct a když si máti vybrala chytřejšího a hezčího, tak šel prostě po mě. Nemyslím si, že to byl normální druh pedofila, ale je to již zmíněný originální vývoj. Nikdy přesně nevíš, co dotyčného vede k takovému chování. V jeho případě to byla nenaplněná touha, ne snaha mi ublížit. Mimochodem příběh o tomto pedofilovi bych jednou chtěla sepsat nebo namluvit do AluTalk. Jednak je to dost zajímavý a napínavý příběh, zadruhé bych tím chtěla varovat ostatní na co by si měli dát pozor u svých dětí, protože dítě bývá dost zmatené, trvá mu dlouho identifikovat co se děje a proč se cítí divně, ale mezitím už s předstihem projevuje různé chování, které by v rodiči mělo probudit výstražný alarm. Spíš to ale vidím na AluTalk, protože je toho hodně a asi bude jednodušší a rychlejší to volně povyprávět, než sepisovat…

Ale jinak jsem potkala celou řadu chlapů, na kterých byly vidět náznaky pedofilního chování a myšlení. Možná se jednoduše lepili na pěknou modrookou blonďatou holčičku, měla jsem na ně prostě smůlu. Po těchto zkušenostech bych na svoje vlastní děti byla velice opatrná, hlavně pokud by byly po mě. Když vidím kolik těch magorů je a jak snadno vám můžou traumatizovat dítě, asi by mi nonstop svítil v hlavě výstražný majáček.

3. Jak je to vlastně s osudem? Vždy jsem měla za to, že každá duše si vybere, kdy chce z tohoto světa odejít/odejde, když něco splní. Ale když si třeba vezmu nešťastné náhody – jsou to opravdu náhody? Například jeden mně blízký člověk zemřel z úplné blbosti – nehoda způsobená alkoholem (ne v autě). Často si pokládám otázku, zda si to duše toho člověka vybrala nebo jestli je možné, že se někomu život ukončí předčasně díky tomu, že udělá blbost. Nebo třeba když někdo někoho zabije – nedává mi smysl, že by si duše vybrala, že jí někdo zavraždí, protože když to vezmu z druhé strany, tak která duše by si před narozením vybrala, že bude vrahem.

To je tázka na podobné brdo, jako ta předchozí. Existují nějaké základní variace, kterými se to dá nějak uchopit, ale přesně to nevíš, protože do toho nevidíš. Každý člověk má svůj vlastní plán.

Kdybychom to brali úplně paušálně, asi nejjednodušší vysvětlení je, že se nic neděje náhodou a že duše si vše připravila předem. Jenomže když do toho pronikneš hlouběji a zjistíš, že je rozdíl mezi tvým skutečným osudem a pouhým matrixových scestím které je ti vnuceno (popisuji to v knize Anděl strážný), tak už to není tak jasné, protože když nejsi ten člověk a nevidíš do jeho osudu a nevíš co si stanovil, tak jak potom můžeš posuzovat, co byl jeho plán a co už byla matrixová sabotáž? To neposoudíš. Můžeš na to aplikovat nějakou pomyslnou statistiku, že většina jede v matrixu takže to nebyl jeho skutečný plán, ale pořád je to pouze domněnka. Přesto v tomto případě dost pravděpodobná, protože se nezdá příliš logické, aby si duše stanovila, že se upije, nebo zlikviduje nějakým jiným sebedestruktivním způsobem.

Většinou si beru vzorec na složité otázky v přírodě, snažím se porovnat dané téma se základními vzorci podle kterých funguje zdravý život. Často se právě takto dá celkem snadno dopídit toho, co je normální a přirozené a co už je patologie, nemoc, sabotáž, abnormál. Co se týče alkoholu, normální zdravý stav je nepít. Alkohol totiž nepředstavuje esenciální živinu a tělo ho nepotřebuje. Plán duše, pakliže je duše konstruktivní, by proto neměl alkohol zahrnovat, jelikož nejde o přirozenou věc a jde o prostředek, který ničí tělo, likviduje mozek a zastavuje vývoj osobnosti. To si snad duše nemůže naplánovat dobrovolně, leda by ji do toho nějaký čertík nebo brainwashing navezl.

4. Chtěl bych se zeptat na nějaké rady a tipy k úzkostem. Jak jim zabránit, co pomáhá když už se teda objeví… Mě úzkosti trápí už nějakou dobu, ale ti „oficiální“ léčitelé jsou hrozně nápomocní. Doktorka do mě chce cpát léky (které když si vezmu tak bych ani neměl řídit auto kvůli snížené pozornosti, takže se ani nemám jak dostat do obchodu do vedlejšího městečka) a psycholog mi na to pověděl „vyhýbej se situacím, které ti úzkost vyvolávají“. No díky! Mě úzkosti způsobují zlí, agresivní nebo hloupí lidé a situace nimi vyvolaná. Za případnou pomoc díky! 🙂

Z takto krátkého dotazu se nelze dopídit, co je spouštěč problému, tak spíš obecně co by mohlo pomoci úzkosntému bázlivému člověkku cítit se bezpečněji ve svém životě: Doporučila bych knihu Svítání, která je založena na výuce k sebelásce a na tom, jak si utřídit myšlení a dát se dohromady po traumatickém dětství, jak se zbavit mindráků a osvobodit se od sebedestruktivních vzorců. Když se máš rád, věříš ve své schopnosti, ve svoji hodnotu a moc, pak tě úzkost opustí sama a přestaneš se bát lidí. Mnoha lidem kniha velice pomohla.

Jako druhou doporučuji knihu Anděl strážný, která obsahuje mnoho návodů jak si pomoct (to ovšem obsahuje i Svítání ale v trochu jiném kontextu) a týká se konstruktivního životního stylu a ochrany před destruktivními vlivy.

A jako ,,léčbu“ bych doporučila buď homeopatii na psychiku, nebo ti moc doporučuji autopatii. Autopatie je málo známá, zrovna ji zkouším a studuji a vidím v ní velký potenciál, který bych chtěla později i rozepsat na netu. Zatím ale nic svého nemám, tak můžu odkázat externě. Najeď na stránky Autopatie.cz, kup si knihu, kup si autopatickou lahvičku a začni se s tím léčit. Nebo se objednej k autopatickému terapeutovi, který ti řekne kolik čeho kdy máš brát a bude tě v procesu doprovázet, pokud se bojíš dělat pokusy bez dozoru. Údajně má výborný léčebný účinek na úzkosti a deprese, někteří lidé díky ní mohli vysadit léky. Autopatie se s ničím nebije, takže můžeš dál navštěvovat svého doktora a brát jím předepsanou léčbu. A pak, až problémy poleví, spolu kdyžtak upravíte dávkování.

Pak ti také moc doporučuji začít cvičit HIIT (najdi si sestavy s Jillian Michaels), kvůli vyšší hladině vyplaveného testosteronu. Ideální je cvičit denně, tak spolehlivě dostaneš svoji denní dávku odvahy. Budeš dobře vypadat, dobře se cítit a díky vyplaveným hormonům budeš mnohem průbojnější a nebudeš se bát. Testosteron je v tomto naprosto zázračný lék, a toto cvičení funguje i na ustrašené ženy, protože při zvýšené zátěži se testosteron vyplavuje i u nich.

5. Mě by zajímalo, na kolik % se dá věřit výkladu z karet. Nedávno jsem byla u své kamarádky, která vykládá karty pouze pro své známé. Měla moc hezké karty a tak jsem si říkala, že to zkusím aspoň ze srandy. Jenže než jsme začali, zapálila svíčku a dala si k výkladu fotku, kde byl vyobrazen Ježíš a naprosto výstavní destruktivní symbol – kříž. To přece neznačí nic dobrého, že?

Když si někdo vykládá karty za pomoci kříže, tak bych rovnou vstala a odešla. Jak mi takový člověk může pomoct, nebo něco radit, když neporadí ani sám sobě?

Obecně výkladům z karet nepřikládám váhu, špatná karetní věštba napomohla velkému neštěstí v mé rodině a jsem v tomto jednoduduše skeptik. Nejenom kvůli své velmi zlé zkušenosti s blbou kartářkou, ale také vidím výsledky jejich práce ve své poradně.

V co ale naopak věřím a mám s tím dobrou zkušenost je to, když mám jeden karetní balíček jenom pro sebe, nikdo mi na něj nikdy nesahá a když něco řeším, vytáhnu si jednu až tři karty já, sama na sebe bez přítomnosti jiné osoby. Když je karetní balíček dobrý, většinou přinese nápomocnou odpověď. Mnohokrát karty hodně pomůžou psychicky jako opora. Když řešíte něco fakt blbého a vytáhnete si na to dobrou kartu, fakt se cítíte líp a už jenom tohle ,,placebo“ je samo o sobě přínosné a léčivé.

Mám tři sady karet, na dvě z nich sahám pouze já a fungují skvěle. Jeden balík byl používaný a pak mi byl darovaný… ale zůstaly v něm cizí otisky a nefunguje, takže ho nepoužívám. Proto taky nevěřím cizím kartám. Je v nich cizí otisk a frekvence se v nich bijou. Čím víc lidí je mělo v ruce, tím větší binec pak vykládají.