Aluška.org: Věděním ke svobodě

Je to trochu složitější. Těch „paralelních“ realit je nekonečně mnoho, ale my vidíme jen ty blízké. A blízké jsou ty které odpovídají našemu mentálnímu rozpoložení. Proto např. může mít člověk děsivé sny když se dívá na děsivé filmy (pokud je někdo opravdu takový blázen…). Pak se při rozvolněném vědomí napojí na světy kde se to reálně děje a on je toho účastníkem (tzv. noční můry). A nebo naopak, myslíte na někoho milého blízkého, i kdyby třeba už v této realitě nebyl naživu, tak se vám může zdát pekný sen kde se ta osoba vyskytuje a normálně žije, ve světě který je třeba určitou malou variací na ten aktuální.
Ty mentální stavy co člověk zažívá ale nepůsobí jen ve snech, tam je to jakoby pohled hodně „vedle“, (a tak si toho člověk taky hned všimne a pak se probudí…), díky tomu že je vědomí dost od těla a aktuální reality uvolněné. Ale působí i ve bdělém stavu, každou myšlenkou, zvlášť když jí dáme hodně intenzivní energii se neustále „mikroposouváme“ do velmi blízkých realit které s tou myšlenkou/energií více rezonují. Dá se říct že tak vlastně doutváříme/vybíráme vlastní budoucnost (možná že čas je jen iluze a toto je ve skutečnosti mechanismus „časového vývoje“). Proto je tak důležité nenechat se dotlačit do chronického strachu či úzkostí, nebo nenávisti apod. zlým stavům, a naopak se (i přesto že se vnější svět (matrix?) snaží co nejvíc právě o to abychom v těchto zlých stavech dleli co nejvíce) snažit být optimisti, vizualizovat si dobrou budoucnost a dobrou cestu k ní a u všech nám úzkosti vyvolávajících myšlenek na různé varianty vývoje si představovat dobrý konec. A nenechat se deprimovat kdyby něco náhodou nedopadlo zrovna tak jak jsme si představovali. A nejlépe to celé i posilovat činy, byť třeba i jen malými, nebo symbolickými, ale dobrým směrem mířícími, které to celé dobré působení ještě více posilují (např. nechci digitální totalitu, a tak v obchodě neplatím kartou ale hotovostí, i kdyby třeba už všichni ostatní platili třeba čipem vypáleným do čela a tvrdili jak je to skvělé a jak jsem mimo…) . Ale také se netrápit něčím co nelze ovlivnit a nelézt do děsivých scénářů, které mainstream (ale často i alternativa, viz jistý letecký či zvědavý server… sice často hluboký vhled do situace, ale jak je to podané!) do člověka neustále hustí. Je samozřejmě rozhodně dobré a klíčové vědět co nejvíc co se ve skutečnosti děje a aktivně, v rámci individuálních možností působit proti zlu a konat dobro (činy ve fyzickém prostoru u těch „mikroposuvů“ působí i jako jakési „kotvy“) a hledat pravdu (pokud věříme mainstream „ovčím pohádkám“ tak naplňujeme scénář někoho jiného, kdo to s námi rozhodně nemyslí dobře), ale nenechat se tím vystrašit (natož pak chronicky!), nenechat si vnutit tu beznaděj (že ti zlí to už mají jako všude pod kontrolou a pořád je to horší) ale naopak tu informaci konstruktivně „přetavit“ a představovat si jak se jim to zvrhne, nepovede, obrátí proti nim a dobře to dopadne. A to nejlépe pořád… a samozřejmě nesledovat televizi, špatné filmy, nehrát násilné či otupující počítačové hry, neposlouchat (ve smyslu vůbec neslyšet co říkají, ne jen to „nějak pustit jedním uchem dovnitř a druhým ven“, ve skutečnosti to ulpí) špatné lidi, a vůbec nepodporovat tyto hypnotizační mechanismy které se nám snaží vecpat do mysli vůli a záměr a představu někoho jiného na utváření budoucí reality/směru budoucího „pohybu“ mezi blízkými „paralelními“ světy a tomu kam to celé má jakože dospět..
A naopak se co nejvíc vžívat do dobrých filmů/knih/příběhů, být s dobrými lidmi atd… ale to je už mnohem obtížnější úkol… a pasivním konzumem toho co nám matrix nakydá do žlabu se to určitě řešit nedá… musí se hledat (mj. díky moc za tyto a jiné podobné (a že jich moc není) stránky ) …i různé synchronicity a nenápadné nápovědy a intuice nás mohou dobře nasměrovat, jen si toho všimnout…

Nakonec to zřejmě funguje i tak, že po smrti, když se vědomí od těla odpojí úplně, jde pak do světů které nejvíc odpovídají jeho jakémusi váženému průměru za celý život (viz idea „posledního soudu“, či vážení srdcí v egyptské knize mrtvých), do světů, které odpovídají jeho zinternalizované podstatě, toho co se během života celkově do mysli přidalo (a nedá se to „okecat“). Proto je tak důležité si celý život „čistit mysl“ a neulpívat na zlých myšlenkách, naopak.
A zřejmě proto se ten parazitický systém ve kterém žijeme snaží přesně o to nás v tom zlu udržovat, při každé příležitosti se snaží dobré rozpoložení narušit, vytvářet chronické psychické bloky a nenávistné alergie… asi abychom se pak do toho matrixu vtělili zpět, nebo do nějakého ještě horšího peklosvěta, a tam tomu zlu (které je samo o sobě z hlediska tvořivosti, invence a vývoje naprosto mrtvé a i životní energii musí parazitovat z nás) museli dál sloužit…
a nebo je to taky pojistka aby do dobrých světů nepronikal žádný „zlonositel“ který by to tam celé akorát zasvinil… možná celý tento matrix vznikl jako jakási pojistka či trenažér, ale pak se to zkazilo a zlo v něm drží duše jako rukojmí a schválně blokuje jejich vývoj…