I s AC se dá experimentovat

24.9.2013 v Zážitky 9

Na jedné ze svých posledních cest po zahraničí jsem přespávala na místě, kde se prostě spát nedalo. Pořád nějaký rámus, bouchání, kvákání žab, chození psů, štěkání psů, škrabání myší, rádio od ponocujících sousedů, chrápajíci sousedi… Úplný děs běs.

Postupně jsem vypozorovala, že vždy když se dostanu do takové prekérní situace, kde mě vždy vzbudí nějaký zvuk ve chvíli kdy už jsem skoro spala, nejenom že mám dojem, že se asi zblázním (Všeobecně známá mučící a vyslýchací technika je, nenechat rukojmého spát a probudit ho vždycky ve chvíli, kdy už napůl spí, ale ještě úplně ne. Za dva dny ho s tím položíte a řekne všechno.), ale také se dostávám do stavu, kdy už ani nejsem schopná usnout, ale skáču rovnou do tranzu.

Když se snažím už třeba čtyři hodiny spát a každých pár minut něco bouchne a vzbudí mě to, něco se mi v mozku přepne a místo abych opět začal usínat, začne u mne AC pokaždé, kdy se znovu uložím a snažím se spát… Což je sice na jednu stranu docela zajímavé, ale na druhou stranu to nejhorší, co se vám v danou chvíli může stát, protože jste druhý den absolutně nepoužitelní.


Nevím kolik bylo zrovna hodin a raději to nechci vědět, ale byla jsem tak unavená, že už bych z toho pomalu i brečela.

Po dalším rušivém zvuku jsem se znovu překulila, ale místo abych začala usínal, ozvalo se BZZZZZZZ….

Lekla jsem se a říkám si: ,,Sakra co? Ne! … Teď ne, já chci spát!”

Snažila jsem se pohnout, ale nic. Držela mě spánková paralýza, ale po chvilce jsem ji utla a probrala se.

,,Takže znovu.” Snažím se usnout.

Po chvilne opět: BZZZZZZZZ…..

,,Už zase?” … BZZZZZZZZ…. ,,No tak teda jo, schválně co se bude dít dál. Třeba pak usnu.”

Ležela jsem, zklidnila se a nechala tomu volný průběh. Po chvilce jsem vytáhla pravou ruku z těla ven, jako z rukavice. Neslyšně… Bylo to příjemné.

Dostala jsem radost, že lezu ven ze svého těla a že se třeba zase někde proletím. – A jak už to tak bývá, když dostanu v astrálním cestování radost, tak se mi to přeruší. – Stalo se.

… A tak se znovu snažím usnout. Po chvilce opět: BZZZZZZZZZ…

Říkala jsem si, že to je nějaké divné. Když to nechci, tak mě drží spánková paralýza a bzučení se zesiluje. Ale když se naopak nechám a mám radost že se AC daří, tak se mi to přeruší. To je přece divné!

A tak jsem se naschvál snažila bránit a čekala, co bude. – A skutečně, bzučení se zesílilo a měla jsem znovu paralýzu… Pak jsem se přestala bránit… Opět se to ztlumilo a já se probrala..

Je to parádně na povel, akorát že to dělá pravý opak toho, co chcete.

Znovu se snažím usnout a zase: BZZZZZZZZZ…..

Zůstala jsem absolutně neutrální, nesnažila se dělat nic a jenom jsem poslouchala, co se bude dít dál.

Najednou slyším řev. To nebyly hlasy, ale skřeky. Asi jako když vám do ucha křičí pět skřetů, jeden přes druhého, ale vůbec jim není rozumět.

,,Co to zase je?” Podivila jsem se, protože na to nejsem zvyklá. Normálně cestuji od sebe doma a tam je při AC vždy naprosto dokonalé ticho, nikdo mě tam neruší.

Ale pak jsem si vzpomněla, v jaké posteli to vlastně ležím, že tam před časem spávala jedna žena, která má silné energetické problémy. Teď už tam sice nebývá, ale samozřejmě po ní zůstal otisk.

Nebyly slyšet cizí kroky, ani cítit doteky, bylo slyšet jenom tohle. Chvilku jsem dál ležela a snažila se alespoň vycítit cizí přítomnost… Nic. V pokoji bylo prázdno. Takže mi to bylo jasné.

,,Fujtajbl. To nejsou žádní skřeti, to jsou ty její energie!” Došlo mi a rychle jsem se z toho stavu vytrhla, protože ten řev nebylo něco, co byste měli chuť poslouchat dlouho.

Chvilku jsem lovila rukama na nočním stolku, až jsem konečně nahmatala energetickou kartičku. Škoda, že jsem si ji nedala pod polštář rovnou, mohla jsem si tohle ušetřit… Přiložila jsem si ji na srdce, aby ty energie už na mě nemohly, protože ona odstiňuje destrukci a vše zharmonizuje.

To zastavilo moje tranzy a já konečně normálně usnula… Ještě že ji mám. Kdyby ne, asi půjdu spát k psům do boudy, protože tohle poslouchat celou noc? – Ne děkuji.

Zaplaťpánbůh za moji klidnou domácí postel, kde žádné podobné otisky nejsou. Ale pamatuji si, že když jsem byla malá a občas přespal někdo cizí v mé posteli, děly se mi potom podobné věci. Samozřejmě jsem intuitivně každého ze své postele vyhazovala a nechtěla jsem, aby v ní kdokoliv bez mého vědomí přespával, ale byla jsem malá, takže to nikdo nerespektoval…. Jenomže ono to má smysl.

Když jste citliví a necháte u sebe spát někoho, kdo je destruktivní, kdo má potom ty jeho otisky poslouchat a deaktivovat?

A hůř: Když jste citliví a dostanete postel po někom, kdo tam předtím nechal svůj energetický odpad, kdo to má pak v noci poslouchat? … Z toho vyplývá: Střežte si svou postel, jako oko v hlavě.

Kam dál:

Otevřít rubriku ,,Zážitky: Astrální cestování” – Zde

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí” níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho leeth 2013-09-24 06:58:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

co je to ta energetická kartička?

Ikona diskutujiciho Jana 2013-09-24 07:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc prosím Aluško, kde se dá sehnat energetická kartička, nebo jak se dá deaktivovat otisk destruktivního člověka

Ikona diskutujiciho Lúthien 2013-09-24 08:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aha…. tak ted jsem pochopila proč má někdy malá takový problém spát u sebe v pokojíčku… děkuji za tenhle článek Aluško.. opět něco zapadlo do sebe. Už nikdy jí nepustím nikoho do její postele …

Ikona diskutujiciho Farah 2013-09-24 08:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kazdy na randal reaguje jinak. Ja mela krom toho prvniho vyletu, jeste dve takove zajimave noci. Jednu z pohledu toho, ze nikam daleko jsem se nevydala, spis celkem rychle jsem oscilovala mezi touhle dimenzi a astralem. To bylo hodne probzucene aj asi i takove, jako kdyz v kazdy molekule myho tela prehazuje jejich naboj ci co, jako nejaky zmagnetovani. To jsem byla doma, v klidu. Pak jeste dalsi je z koleji, kde randal byl na dennim poradku. Tak tam jsem taky byla zoufala s tim usnout. Az najednou fuiiiiii…uuuuuuuu…a ja videla, jak daleko jsem letela a tu rychlost letu jsem mohla i ovladat. Vedela jsem, ze kdyz se necham vice rozptylit, tak me to urychli, kdyz chci zpomalit, tak se staci shluknout k sobe trochu, takto jsem se pohybovala vesmirem jako nejaky mrak castic/vlneni? Ale kvantovka mi druhy den rikala MADAM, protoze diky tomuhle jsem mela vysledky z prvni ruky :] Ale jak jsem se z toho dostala-zdalo se mi, ze to trvalo 8hodin, kdez! JENOM 20 MINUT. Vystrelila jsem z pokoje jak namydleny blesk, porad si nejista, zda podemnou jsou moje nohy-byla jsem z toho hin. Jeste tehda jsem nevedela, jak, tak jsem sahla po prvni veci, co me spolehlive uzemni- slivovice, tak jsem si zavdala 1,2panaky ale uz jsem nemela potrebu spat. Znova tohle? Nejak jsem na to nemela, protoze bych se MOZNA nemusela chtit vratit, jak to bylo …KRASNE! Tot moje experimenty.

Ikona diskutujiciho Alue 2013-09-24 09:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]:[2]: To kdyžtak už po mailu, do diskuzí to nepatří.

Ikona diskutujiciho Dara 2013-09-24 09:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]:  A nechtěla bys prosím prosím o tom napsat článek? (Jak deaktivovat otisk destruktivního člověka z postele…), V neděli odjíždím na kolej, kde budu muset spát v posteli po kdoví kom a tomu se neubráním 🙁

Ikona diskutujiciho adeláč 2013-09-24 14:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[6]: Jj taky myslím že článek by nebyl tak špatný nápad…

Ikona diskutujiciho adeláč 2013-09-24 14:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jinak zajímavý…já teda ještě v takové posteli nespala, spala jsem v posteli po kočkách, po sestřence, po babičce, ale to bylo O.K….naštěstí :-)

Ikona diskutujiciho Dvaipayan 2015-05-30 18:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zuzana Zajacova: I Ti, co hodně trpí cítí štěstí. To, že to sami štěstím nenazývají je druhá věc, ale určité štěstí samozřejmě cítí. To, že sami o sobě si myslí, že jsou nešťastníci, neboť štěstí nenalezli, například se jim dosud nesplnil nějaký sen, po kterém si vsugerovali, že budou šťastní ještě neznamená, že neprožívají štěstí. Možná občas můžete i říci, že prožívají určitým způsobem zvrácené štěstí, nicméně prožívají. Samozřejmě, že když trpíte dlouhými depresemi, tak si tohoto minoritního štěstí dost nevážíte a není důvodem k tomu, abyste změnila postoj ke světu, neboť utrpení vás válcuje, nicméně znovu opakuji, že to neznamená, že neprožíváte štěstí. Bez hormonů štěstí by Váš mozek nemohl fungovat, i když jsou obvody či dávkování atd. špatné, tak není nulové, jinak by Váš mozek nemohl vůbec fungovat.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek