Aluška.org: Věděním ke svobodě

Indigoví také potřebují méně spánku než ostatní nemluvňata. Zdřímnou si nepravidelně, a dokonce i pak je jejich spánek jen pře rušovaný. Toje často nad síly mladých maminek, protože předpokládaly, že jejich dítě první tři měsíce prospí. Ne tak Indigové děti. Zdá se, že Indigová nemluvňata nejlépe spí, když leží v polosedu na zádech, která mají podložená polštářem. Odpolední zdřímnutí jsou většinou tak tvrdá a hluboká, jako je pro většinu z nás noční spánek. Tyto děti vyrostou z potřeby denního pospávání dříve než ostatní. Když si odpoledne zdřímnou, obvykle pak nespí dlouho do nočních hodin. Často se z nočního spánku probudí a pláčou nebo mají popudlivou náladu, zvláště když se probudí příliš prudce. Výsledkem takového probuzení je fyzická bolest, leknutí a dezorientace. Je to, jako kdyby změnili rychlost příliš rychlým přeřazením. Jemné probuzení Indigových, kdy rodiče ráno po dobu třiceti minut jemným poklepáním na dveře pokoje nebo šeptáním dětského jména budí své dítě, je darem lásky, který jim dítě celý den vrací veselou a šťastnou náladou. Zatímco jiné děti milují mléčné produkty, jako jsou zmrzlina a sýr, Indigoví mají často fyzický odpor k mléčným výrobkům, které jim mohou působit dýchací potíže, kašel, ušní infekce nebo alergickou rýmu. Nahrazení mléčných produktů výrobky z kozího mléka jim umožní žít s menšími problémy. Kvůli svému neobvykle citlivému systému potřebují Indigoví oproti jiným dětem prostředí, které je izolovanější a klidnější. Když jsou vystaveni po dlouhou dobu intenzívnímu podráždění, jejich nervový systém se snadno přetíží, což způsobuje, že začnou být popuzení a rozladění. Tyto děti nejsou rozmazlené.Prostě jen mají jiné potřeby. Jedním ze způsobů, jak jim pomoci, je hrát jim klasickou hudbu z období baroka, která stimuluje logickou stranu mozku a uvolňuje tak druhou, intuitivní stranu, aby se mohla volně toulat. Pomáhá také kvalitní meditační hudba složená skladateli jako Steven Halpern, Kitaro nebo Vangelis. Dovolí jim cítit se vyrovnanější a přizpůsobit se výkyvům a změnám ve svém okolí snadněji a rychleji.

Jako nemluvňata se Indigoví vyvíjejí velmi rychle. Manuální zručnost a základní motorickou koordinaci si vyvíjejí během prvních dvou let rychleji než jejich vrstevníci. Protože už přemítají o tom, jak s věcmi zacházet, pečlivý pozorovatel může sledovat krok za krokem jak, se rozvíjí jejich proces myšlení. Je fascinující je sledovat, jak objevují, pozorují a reagují na fyzický svět, třídí a řadí informace, rozhodují se a dosahují úspěchů daleko za hranicemi obvyklého očekávání. Tyto děti jsou velmi talentované, ale novým a rozdílným způsobem. Chtějí skutečně porozumět, ne kvůli zvýšené samolibosti nebo privilegiím talentovaných dětí, ale z přirozené zvědavosti.

Ve své povaze spojují Indigoví současně mužské i ženské charakteristiky. Výsledkem je, že mladiství Indigoví nemají k sexualitě – ať již jde o heterosexualitu, homosexualitu nebo bisexualitu – žádný vyhraněný postoj. Všechny tyto podoby sexuality jsou pro ně stejné, a proto se nezříkají žádné z nich. Upřednostňují vztah mezi dušemi před vztahem mezi těly. Sexualita pro ně není výrazem mužského a ženského principu, ale spíše způsobilosti duše komunikovat s druhou duší. Sexuální projev je tak hluboký způsob komunikace, že něco takového jako sex jen pro účel fyzického uvolnění, Indigoví vůbec nechápou. Vybírají si své partnery opatrně a dávají přednost lidem, kteří intuitivně rozumí hluboké duchovní povaze sexuální výměny energie, kterou sexuální akt představuje. Přestože se Indigoví každým takovým zážitkem obnovují duchovně i fyzicky, zdá se, že mají nižší sexuální potřebu, protože hledají vzrušení v méně častějších, ale mnohem víc naplňujících zážitcích než nějakých náhodných příležitostech.

Následky vzdělávání těchto dětí mohou být dost děsivé. Jsou talentované, ale neovlivnitelné, takže školský systém, který nebude reagovat na jejich potřeby, neuspěje. Jsou nezávislí, ale nejsou arogantní. Jsou jako sólové molekuly plující prostorem své reality. Jsou dychtivé se učit a prožívat. Nejsou však ochotné se přizpůsobit standardním učebním postupům. Tradiční školské systémy, se svými těžkopádnými postupy a uzavřeností, těmto dětem neprospívají. Učební proces Indigových musí vycházet z jejich vnitřního rytmu. Nemůže vycházet z ničeho náhodného. Potřebují se učit v širších souvislostech, kde všechny informace na sebe navazují a jsou propojené. Předměty, náměty a myšlenky nemohou pro tyto děti existovat odděleně. Vidí svět a myšlenky jako propojené části větší organizační struktury.