Aluška.org: Věděním ke svobodě

Už velmi dlouho nevyšly žádné kuriozitky z mailů a diskuzí. Ne proto, že by snad žádné nebyly, ale k upuštění od tohoto formátu, přestože mě bavil, mě vedla nevůle některých čtenářů. Publikum se zásadně dělí na dva tábory, ve chvíli kdy vypíchnete co za šílenost vám přišlo. Jedni v tom vidí pomstu dotyčnému, snahu postěžovat si, vykompenzovat si svůj pocit ublíženosti a méněcennosti, postěžovat si, chudáčkovat… Druhá skupina se tomu zasměje.

Kuriozitky jsou jednoznačně tvořeny pro ten druhý účel a pro druhou skupinu. Jednoduše archivují některé perly. Proto také nejsou zveřejňována jména a jiné osobní informace, které by vedly k identifikaci autora.

Další účel je nastavit zrcadlo. Mnohdy si člověk vůbec neuvědomuje, že to co napsal, bude po něm reálně číst druhá dýchající živá bytost, která si o tom něco bude myslet, nebo dokonce bude muset odpovídat. Pocit, že sedíme za obrazovkou takže se nic nemůže stát a žádný čin nemá následky, lidi často vede k velké bezohlednosti, neslušnosti, sebestřednosti a dovolí si i to, co by si normálně při osobním kontaktu nedovolili. Mnozí vás zatěžují s věcmi typu ,,jakou barvu ponožek si mám dneska ráno obléct, jestli mám dneska poslat dítě do školy, nevím jestli simuluje nebo ne, něco mi je, je to vážné ale k doktorovi nejdu takže ti už píšu popáté se stejným problémem každý měsíc znova přestože mi chodí stejná odpověď atd.“ V reálném životě se vám to nestane. Avšak na internetu je možné všechno.

Hlavní hrdina dnešního dílu je autorem všech vyobrazených originálních zpráv. Proč je v kuriozitkách, zjistíte za malý moment sami…..

26.12. 2018 mi dorazila následující zpráva, kterou jsem ani nedokázala dočíst:

Předmět: Několik konstruktivního infa.

Ahoj Alue,
Na stránky Aluska.org jsem narazil při hledání některých témat na
netu. Všechno jsem, ale fakt nečetl .
Možná jsme se zahlídli párkrát v astrálu ve snu, úplně se nevyznam.
Sem tam potkávam různé lidi a to i po několik let. Zatim jsem fyzicky
na ulici míjel jen jednu slečnu. Asi mně poznala jelikož okamžitě
reagovala. Rezonanci jsem však necítil, tak jsem jen pokračoval v
chůzi…ha-ha-ha. Nu mohl jsem ji aspoň oslovit.

Ve 12ti na obloze z okna vidim mraka jako draka od západu k
východu velkého. Krása.
Pak ve snu jsem se viděl, jak kdysi pradávno jsem zářivím Dévou
bojovníkem na Drakovi všech barev bojující proti morónům a magórům
(Démonům a Diablům). Déva – vysoký „Elf“ jako od Tolkiena. Ztíhali
jsme je mezi mraky, snesli se na zem a kde utíkali před námi. Jal jsem
je honit, tudíž jsem seskakuji z draka, dopadám kotoulem a zároveň
vytahuji bílo duhový meč s čirým drahokamem z pochvy na zádech. Drak
mi však klidně říká:“Nech je.“ a tím sen zkončil.

Letmo si pmatuji i další. I první život na Zemi.

Jo a nejsem čaroděj a nepotřebuju jím být, „svěcenou“ dýku fakt nemam.
A i Gautáma čarodějnictvo prý taky nerad a nevyhledával je.

Všiml jsem si, že asi nerada draky(?), jelikož je rozumíš jako
ještírky. Originální drak by tě měl chuť ubližovat asi tak jako anděl.
Neboli vůbec, když nebudeš útočit a i tak se jen bude bránit, tak aby
nebyl fatální. Radši uletí. Ahimsa.
Taky nezavrhuješ anděli ikdyž existuje „archanděl“ Lucifer a padlí
„andělé“. Podobně je to i s draky, skřítky, trpaslíky, vílami apod. a
lidmi. Jsi snad automaticky „zlí“ člověk, když tolik lidí ublížuje?
Odsoudit draky protože jsou někdy šupinatci je… divný.
Draci jsou jako horizontální paralely vertikálních andělů s jiným
typem Tvorby. Hodní draci žijí dechem. Bretharianstvím (?) a vyfukují
jemnou plazmu vnitřní hvězdy fúze jinu a jangu. Kondenzující plazma
různých teplot a barev formuje všechny prvky stvoření. Neboli jsou
Tvůrci. Plazma a oheň nejsou totéž. Oheň fouká snad jen nasupěný drak
když ho/ji chce někdo zabít(!) a okrást o poklady moudrosti.
Hlavně čarodějnictvo/démonstvo draky systematicky loví a zabíjí
jakožto otroci ještěrů a šedých. Jsou démoni se za draky mnohdy
vydávající a mnoho lidí tak na draky útočí, jelikož nepoznaj rozdíl.
Byť démoni čarodějnictvo humanoidní či jiného druhu neumí létat, či
foukat plazmu a jen tak hopsaj či se věšej na vláknech stvoření a
létání a lásku jen trapně imitují.“Blessánkujou“ s krvavou dýkou/nožem
v ruce.
Ne nadarmo se čarodějnictvu říká souhrně Satan, česky Postrach (Bubák,
či Strašák). I Ya-he-we-he (mistr iluzí/klamu/lhaní) nebo tak nějak je
v bibli postrachem největším, který „vykrádá“ bytost Jah. Jah je
hodný. Neplést si.

Merkaba je prý jeden z několika Matrixů přitáhnutý Melchiezedekem z
Plejád a nefrčim to. Ani Thóthův Matrix tvrdého silového
magnetoelektrizmu nevedu. Kundalini nefrčim. Nejsem Hadí/Démon.
Nepoužívám oheň k upalování bytostí. Ani Reiki. Jen „zasvěcení“ do
„shambaly“ v 17 a od toho jsem se pak i čistil, přišlo mi to divný. Na
meditaci po „šambale“ mi paní řekla, že má pro mne bůh vzkaz ať se Mu
otevřu. No jak jsem to udělal, tak jsem se zhroutil, dusící se ze
židle až jsem kašlal a slzel a nešlo se ani nadechnout. A ani si paní
zasvěcující nevěděla rady jak mi pomoc.

Osobně tedy jen vodfukuju vlnama světla, zvuku a prozařuju a pomáhá mi
ani nevim kolik vlastně andělů
(hlavně andělů) a jakých úrovní. Občas
se staví Matka Země. A ve snu se ke mne tulí i divoká zvířata. Na tom
ani moc nesejde.

Matrix a agenty moc neřešim. Pistole jim zahazuju atp., když to
ztihnu. Jednou ve snu jsem řekl: „Tak si tu zasahuju do Matrixu a
ostatní to nezajímá?“ na to mi takle týpek říká: „Vy Yoginové si
nevšimnete agenta ani stojící kus od vás.“ Na to se další týpek v
obleku otočil s bouchačkou a vypálil. Zkusil jsem uhnout rychle mimo
snový obraz, ale i tak mě trefil do ramene. Kulka-štěnice
(mikrochobotnička?) mi začla lézt (!) na lopatku a tam se lípla. Tak
jsem jen po probuzení vzkázal, že agenti nám jsou tak nějak total
šumák hihihi .
Agenda jen předstírá, že to tu „maj pod kontrolou“. Nemaj! Jen když
potřebuješ čůrat, tak jdeš, jenže začnou dělat jakože ti to
„rozkázali“. A pak dělaj žes je uposlechla a děsně vážně se u toho
xichtěj. Směšný. A smutný. Tomu snad ani osobně zcela nevěřej. Jen
Hra „Kontroli“ a zisk osobní síly a práv jednotlivců a kolektivů.

Zajímáli tě to můžu napsat i více postřehů. Jen jsem neobjektivní
(sunjáta) a subjektivní jen minimálně (anatta či unátmán). Objektivní
je pro mne v praxi nereálné a bortí se. Nejsem věc. Ani ty. Ani
kdokoliv jiný. I mobil je kus Země v bezvědomí. Lidmi surově omezená
minerální bytost. I ten blbej mobil není tedy věc/objekt/cosi.
R.

1.1.2019 dorazil dodatek, aniž bych stihla něco odepsat:

A k minulým životům:
Jsou mi ukázané, aniž o to žádám a to ve snech, plus vybavuji si je letmo i při přemítání. Žádná regrese. Hypnóza ja patogenní.

Pak ještě upřesnuji:
*Nejá, čili ne-subjekt=Anatta je nekonečné čisté Vědomí bez Ega. Ne-sám, ne-sama, ne-sobě(cky).
*Šúnjáta je Prázdnota(Jin) nekonečný prostor Vědomí, kträ je plná NiČeho
* Súnja neobjekt (Jang), čili ni-co-ta plná prázdna, jakožto nekonečné u-vědom-ění.

Jak vnímáš, chápeš Růženíny? Křišťál s Růženíny mi stojí na parapetu. A činelky Ting-ša? S mantrou Bóďisattvy soucitu Avalokitešváry:
Óm Ma Ni Pad Me Hum

Pokud tě vůbec zajímá kdo jsem: (facebook dotyčného)
Mettá, Buďme hepy & frí
Raratama (jméno předchozího vtělení mne)

Musím narovinu přiznat, že tyhle zprávy jsou na mě prostě až moc duchovní a až moc vysoko, takže jsem nepochopila vůbec nic a nic jsem ani nedokázala dočíst. Jsem asi až moc tupá na takto silná data, která zmíněný Raratama poskytuje světu. Že mi vůbec posílal FB profil, vidím až teď při sestavování kuriozitek. Dost mi připomíná toho chlápka – a možná si na něho taky ještě budete vzpomínat – jak věřil že je vtělení boha. Psal hodně podobným stylem, měl dokonce blog, a zásadně všechno caps lockem. Bohužel už si nepamatuji kontakt, je to pár let zpátky, ale myslím že by mohli být kamarádi a mohli by si navzájem rozumět… nebo je to pořád jeden a ten samý, akorát vypnul caps lock?

Tož aby mi náhodou nechodily další podobné zprávy, zejména dotazy typu ,,Přišlo ti to vůbec? Tak posílám znova!“, odpověděla jsem alespoň ze slušnosti.

1.1.2019

Děkuji za mail, přiznám se ale že jsem ho moc nečetla, protože této větné skladbě vůbec nerozumím, jakoby to bylo maďarsky. Nechápu co znamenají ta podivná slova, která se tam pletou. Takže nemám co odpovědět.

s pozdravem
Alue

Doufala jsem, že autor pochopí že jsem na jeho vysokofrekvenční data moc blbá a bude se realizovat někde jinde, ale kupodivu nade mnou nezlomil hůl a jal se dáti mi ještě znovu šanci, aby pozvedl mého ducha o nová data:

Příklad. Když se ti zjeví záhadné světlo tak na místo „Co to je?“, se ptej „Kdo je/jsi?“ a vnímej odpověď citem. Je to při nejmenším zdvořilé.
Takhle aspoň chápu opravdovou Lásku.

Co=věc=objekt=hmota
Jsme těmi, které vyjadřujem.
V absolutní realitě „já“ a „věci“ neexistují. Jen zdílející vnímavá jsoucna v projevu. Jsme, kteří jsme.

Mettá (nechť jsme všichni veselí a šťastní)
Raratama“

Jestli už chápu? … Ne, nechápu nic. Však jsem přece říkala, že tomu nerozumím. Nechala jsem to tak a považovala kauzu za vyřízenou. Avšak autor byl jiného mínění:

13.1.2019

Oukej no… nemusím, tak neodpovídám.

V mezičase od R. přišly asi dvě zprávy, které vypadaly úplně normálně, měly normální větnou skladbu a dávaly smysl, na ty jsem i odpověděla. Avšak v záplavě mnoha adres jsem si tehdy vůbec neuvědomila, že je to ten samý člověk. Podle toho se dá poznat, že patrně tyto podivné maily musí psát pod vlivem nějakých opiátů, protože skutečně nemá konzistentní sloh. A jelikož se tedy jedná o relativně zdravého jedince, měl by rozumět, že když se zkouří, neměl by nikomu psát maily, protože to pak dopadá tímto způsobem. Podobně blbě končí i texty psané v opilosti… Pokud máte tyto zlozvyky a jste pod vlivem, prosím udělejte pro sebe i pro ostatní něco dobrého a jděte se ven projít, nebo jděte vyplevelit zahrádku, ale určitě neseďte u počítače a nekontaktujte žádné osoby, aby z toho nebyla ještě větší ostuda.

Anabáze pokračuje 31.1.2019:

Ahoj Alue,
Tak jsem si uvědomil, že ti v tom prvním e-mailu nějaké konstruktivní
info ani neposílam! Jak neobjektivní Nic kterým jsem, může posílat
konstrukce a in-forma-ce? To přeci nejde. Forma=hmota=věc. Proto tak
nepochopitelný. Tím to se znovu omlouvám. Posílám hlavně odformace,
deobjektivizace, odvěcňování, odhmotňování.

Opatruj se Alue
Raratama

Tady už mě Raratama začal fakt s…, takže následuje druhý pokus o ukončení monologu:

1.2.2019

pokud nic konkrétního nepotřebujete, prosím nepište mi.

s pozdravem
Alue

Raratama opět píše 2.2.2019

PS: Jsem se narodil (datum narození) (asi „generál“?/velký superšéf z

Nejezdím na festivaly, takže tam určitě nebudu.

s pozdravem
Alue

Slečno Loskotová,

Dobrá.

Opatrujte se madam
Robert

PS: Mno jo… vždyť píšu, že mě (skoro) nikdo neposlouchá.
PS2: Je znát, že si recept nechávate v tajnosti.

Takže příště, až zase budete mít pocit, že čekáte na mail ode mě týden, vzpomeňte si na Raratamu a jemu podobné, kteří ucpávají moji schránku podobnými zprávami bez jakéhokoliv smyslu a účelu. Soustavně ale jistě mi tak kradou pracovní čas, který jsem mohla věnovat vaší důležité zprávě. Když se takhle sejde pár Raratamů dohromady, je to pro můj rozvrh taková malá pohroma. Další kapitola jsou lidé, kteří soustavně píšou jeden mail denně, nebo i několik mailů denně a kupodivu je to nepřejde třeba ani po pár měsících.

Možná je návrat kuriozitek dobrý způsob, jak zúročit ztracený čas a využít tyto perly alespoň do formy článků, které mohou ještě někoho pobavit na můj účet. 🙂