Aluška.org: Věděním ke svobodě

Malá plastová figurka s králičími oušky, širokým úsměvem a devíti zuby dobyla svět. Labubu, původně dětský hrdina z knihy hongkongského umělce Kaysinga Lunga, se stal během několika let celosvětovým fenoménem. V Asii se na něj stojí fronty, originály se vyprodávají během sekund a sběratelé neváhají zaplatit stovky až tisíce dolarů. Dokonce se objevily i případy krádeží desítek kusů, protože jejich přeprodej přináší vysoký zisk.

Zrození moderního mýtu
Lung, který vystudoval ilustrátorství dětských knih v Nizozemsku, vytvořil Labubu jako bytost „zrozenou z kombinace skřeta, elfa, světla a tmy“. Postava měla být symbolem rovnováhy mezi roztomilostí a podivností. Laskavý skřítek, který chce pomáhat, ale často způsobí přesný opak.

Když se výroby ujala čínská společnost Popmart, figurka se proměnila v kultovní objekt. Objevily se blindboxy, tedy krabičky, u kterých kupující nevěděl, jaký model získá. Z Labubu se stala loterie, móda a sběratelský rituál. S rostoucí poptávkou se objevily i padělky, což jsou děsivější napodobeniny s křivými úsměvy.

Od fenoménu ke strachu
S masovou popularitou Labubu přišly i první mystické fámy. Internet zaplavila videa, v nichž lidé tvrdili, že jejich Labubu mění výraz, že se jejich Labubu pohybuje, že slyší šepot, nebo jim v noci blikají světla. Mazlíčci prý tyto figurky obcházeli obloukem. Majitelé slavných Labubu také hlásili častější noční můry a spánkové paralýzy.

Zanedlouho se tak zrodila teorie, že Labubu je ve skutečnosti spojen s démonem Pazuzu a že slouží jako jeho vstupní portál. Pazuzu je starověký mezopotámský duch větrů, který přinášel mor i ochranu.

Stejně jako Pazuzu má i Labubu zlověstný úsměv, zuby a rozporuplnou povahu. Protože přináší štěstí, ale i chaos.

Démon Pazuzu pochází ze starověké Mezopotámie, konkrétně z období asyrských a babylonských kultur. Byl považován za ducha větrů, přinášejícího mor, sucho a nemoci, ale zároveň i za ochránce, především žen a dětí. V ikonografii se zobrazoval jako bytost s okřídleným tělem, zvířecí hlavou, vyceněnými zuby a drápy, někdy s hadími rysy. Tato podoba měla odhánět jiné, ještě nebezpečnější démony.
Paradox Pazuzu spočívá v tom, že byl bytostí zla, která zároveň chránila před zlem – archetyp „ničitele i ochránce“. Ve své době se jeho amulety nosily kolem krku jako magická obrana proti moru a posedlosti, zejména proti démonce Lamashtu, která útočila na těhotné ženy.
V moderní době se Pazuzu stal symbolem ambivalence dobra a zla, hranice mezi ochranou a destrukcí. Právě proto se jeho jméno často objevuje v novodobých mýtech.

Symbolika „dobra i zla v jednom těle“ fascinovala veřejnost a otevřela dveře doslova konspirační horečky.

Démonické výklady a duchovní panika
Na sociálních sítích se začaly objevovat výzvy, aby lidé své figurky „očistili“, protože Labubu je nádoba pro zlého démona Pazuzu. Někteří je pálili, jiní nosili do kostelů k posvěcení. V náboženských kruzích se začalo mluvit o „moderním démonickém idolu“, o objektu, který údajně „otevírá brány duchům“.

Někteří Afričtí a američtí bloggeři varovali, že figurka nese „energii temnoty přestrojenou za roztomilost“. Doporučovali sledovat, zda se po jejím pořízení nezhoršuje spánek, nálada nebo atmosféra v domácnosti. V jejich výkladu je Labubu temný talisman, který může nasávat lidskou energii.

Kamera, nebo oči démona?
Další vlna spekulací se rozjela, když si lidé všimli, že oči Labubu mají zvláštní lesk a působí jako malé čočky. Objevily se teorie, že figurka obsahuje mikrokamery a tajně sleduje své majitele pro čínského výrobce.
Někteří tvrdili, že když si na mobilu zapnuli Bluetooth, tak se jim v blízkém okolí objevilo „neznámé zařízení“. Jiní říkali, že oči reagují na světlo, jako senzory.
Popmart tato tvrzení popřel. Oči jsou prý pouze z vícevrstvého plastu, který vytváří efekt živého pohledu… Ale pochybnosti zákazníků zůstaly.

Další okultní interpretace říká, že oči Labubu nejsou kamery, ale energetické portály, které údajně dokážou vysávat sílu svého majitele. Podle některých videí byli majitelé slabí či nervózní poté, co se dívali figurce do očí déle než deset sekund.

Labubu jako kulturní zrcadlo
Psychologové upozorňují, že jde o typickou reakci na vizuální iluzi. Při dlouhém pohledu do kontrastního objektu mozek vytváří klam pohybu. Přesto i tato jednoduchá fyziologická reakce stačila, aby se rozjela lavina virálních videí.

Když se objevila zmínka o podobnosti s panenkou Annabelle, legenda byla dokonána. Roztomilá figurka se stala novodobým symbolem strachu i fascinace. Objektem, který spojuje svět popkultury, duchovna a konspiračních teorií.

Annabelle je proslulá démonická panenka, která se stala jedním z nejznámějších objektů moderní démonologie. Skutečná Annabelle byla obyčejná hadrová panenka, kterou v 70. letech vlastnila mladá žena jménem Donna.
Podle vyšetřovatelů paranormálních jevů Eda a Lorraine Warrenových se panenka začala sama hýbat, měnila polohu, zanechávala vzkazy a působila neštěstí lidem, kteří se k ní přiblížili.
Warrenovi tvrdili, že panenka není posedlá duchem dítěte, jak si Donna původně myslela, ale démonickou entitou, která se vydávala za nevinné dítě, aby získala důvěru a mohla působit škodu. Annabelle byla nakonec uložena do skleněné vitríny v okultním muzeu Warrenových s varovným nápisem „Warning: Positively Do Not Open“.
Z duchovního hlediska je Annabelle varovnou připomínkou faktu, že zlá energie může přebývat v předmětech, které se tváří neškodně. I zdánlivě obyčejné věci mohou nést silný otisk událostí, emocí či entit, které k nim byly přivázány.

Ekonomika paniky
Fenomén má i reálné dopady. V Číně nabízely banky figurky jako bonus za založení účtu, dokud úřady akci nezakázaly kvůli „nekalé soutěži“. V Rusku zazněly návrhy na zákaz pro „škodlivý vliv na psychiku dětí“.
Labubu se tak stalo nejen sběratelskou ikonou, ale i politickým a ekonomickým symbolem. Ukazuje, jak snadno se neškodná hračka může proměnit v globální projekci lidského strachu, víry a posedlosti.

Od trendu k egregoru
Když se kolem objektu vytvoří masová pozornost, vzniká tím egregor. To je kolektivní myšlenková forma, která se živí emocemi a pozorností. Čím víc videí, rozbalování, čím víc touhy, závisti, strachu a nadšení, tím silnější „pole“ se kolemnějaké věci nebo fenoménu utvoří. A čím je toto pole pozornosti větší, tím víc přitahuje.

Egregora Labubu posílilo hned několik věcí:
Blindboxy, což je loterie, která vyvolává adrenalin a závislost. Někteří lidé při rozbalování blindboxů úplně hysterčí.
Je to symbol statusu, protože Labubu jsou na kabelkách, je to sběratelská komodita.
Padělky také sytí celý kult Labubu. Zkreslené tvary a křivé úsměvy působí ještě zlověstněji a povzbuzují chuť „mít toho skutečného“ u lidí, kteří mají levnější napodobeninu,
Z energetického pohledu to není jen plastová figurka. Je to velký uzel kolektivní pozornosti. A ten umí vracet to, čím ho nakrmíme. To znamená, až ačkoli mohou některé konspirační teorie okolo Labubu znít dost šíleně, v určitém kontextu mohou mít pravdivý základ, který vysvětluje, jak vlastně tato davová psychóza vznikla a jak se sytí dál.

Přirovnávání k démonovi Pazuzu také napomáhá egregorovi a posiluje ho. Kolektiv cítí vnitřní znepokojení z rozporu (roztomilost vs. zuby). Tělo reaguje mikroúzkostí, která se projevuje tím, že mysl hledá vysvětlení v mytologii. Do toho pak zapadne příběh s démonem, člověk si řekne „jo aha tušil jsem že je tam něco blbě“, tím význam figurky v jeho hlavě stoupá a egregor se dál sytí. Nejde o přímý důkaz skutečně démonického původu. Jde o to, že příběh se chytil do správných háčků.

A jak chápat výpovědi majitelů, kteří tvrdí, že je jejich plyšák posedlý?
Dlouhý fixovaný pohled do lesklého kontrastu vytváří optické iluze, tedy pocit pohybu a „živých“ očí. Už existující stres z virálních příběhů, které člověk viděl na internetu, dobarví a posílí jeho tělesné symptomy.
Masová pozornost tvoří pole, které si „sedá“ do domácího prostoru s příchodem plyšáka Labubu. Citliví lidé vnímají otisk kolektivní emoce. Kdo v sobě má náchylnost k úzkosti, může mít silnější stresovou odezvu na přítomnost tohoto egregora.
Některé předměty navíc fungují i jako rezonátory. Svým tvarem a příběhem přitahují určité energetické proudy. Oči figurky, protože jsou lesklé, fungují jako „zrcadlo“. Zesilují to, co do nich člověk vnáší. Tím pádem dává smysl, proč Labubu u některých lidí působí problémově. Pravděpodobně může zesilovat a zhoršovat jejich už existující úzkost, nebo psychický problém.

Labubu má devět zubů, i to už podráždilo fantazii konspirátorů. Devítka je číslo završení, přechodu do nového cyklu, přiblížení se k prahu. V okultních interpretacích se vykládá jako „důkaz démoničnosti“. To podtrhuje signál liminality. Bytost Labubu je na hraně (pomáhá/škodí, hezké/hrozivé). Právě tahle hrana lidi přitahuje a zároveň dráždí.

Proč některé napodobeniny působí hůř?
Padělky mívají „rozjeté“ proporce. Mají křivé zorničky, křehké plasty, vybledlé barvy. To snižuje jejich estetickou koherenci a chaos v tvaru se často překládá do pocitu chaosu v poli. Ne nadarmo tradiční amulety vždy dbaly na harmonii proporcí. U padělků bývá toto pole „hrubší“.

Je to démon?
Oficiálně výrobce jakékoli démonické souvislosti odmítá.
Z duchovního hlediska dává největší smysl závěr, že je to zrcadlo toho, co do něj vkládáme.
Kdo hledá hrůzu, najde ji. Kdo hledá hravost, najde ji. Podobně jako plyšové hračky z našeho dětství… ti, kteří v našich hrách zastupovali záporné postavy, nám pak i mimo hru připadali strašidelní. Bylo to způsobeno stylem hry, tím jak jsme s nimi zacházeli. Pokud bude pro někoho Labubu představovat zástupce démona, stačí pouze to, že tomu jeho majitel uvěří a jeho hlava už spustí scénáře, které začnou sbírat důkazy, že to tak skutečně je.
Tím však nemůžeme popřít existenci egregora, který už nyní obsahuje informace a energie nabalené z kolektivního vědomí, které můžou působit disharmonicky. Je na uvážení každého potenciálního zájemce, jestli tomu chce dávat prostor a jestli to chce mít doma.

O autorce

Alue K. Pavlíčková je holistická léčitelka a spisovatelka. Zabývá se duchovním rozvojem, psychospiritualitou, mimosmyslovým vnímáním a poradenstvím. Pomáhá klientům v nalezení duchovní a energetické harmonie prostřednictvím terapií na duchovniterapie.cz a článků na aluska.org. – více