Matrix 11: Jak poznat biorobota

7.8.2022 v Matrix 55

Program matrixu stojí na zákonech rozumu a racionálním myšlení daném jazykem. To dodává souvislost událostem a bytostem, které v něm existují. Bojovník se dosáhnutím stavu vnitřního ticha dostává do fáze, ve které vystoupí do popředí jeho síla vůle a schopnost tvořit. To je významné, protože právě osvobozením se od vnitřního monologu a přemílání myšlenek se Bojovník liší od ostatních lidí. Nepřichází už takto o energii, není ve vleku naprogramovaného myšlení a chování.

Bojovníci, kteří ještě nepřekonali myšlenkové naprogramování, jsou stále ve vleku systému a je jim diktován osud.
Skutečný vidoucí myslí v obrazech a ne v myšlenkách. Jeho umění se zakládá na schopnosti představivosti a tvořivého myšlení. Jedná pocitově a ne podle logiky. Tím porušuje pravidla systému a staví ho vzhůru nohama.

Matrix je naprogramován tak, aby monitoroval a řídil každý krok a každou myšlenku každé lidské bytosti. Od nejmenšího po nejrevolučnější, vše je součástí vypočítaného spektra UI a tudíž i v dosahu jejího vlivu. Protože však Vidoucí jednají intuitivně a tudíž nečekaně, systém jim nedokáže klást odpor. To měl Morfeus na mysli, když říkal Neovi, aby osvobodil svou mysl. Aby se zbavil potřeby vše analyzovat, interpretovat, soudit, kontrolovat, aby jednoduše dovolil své čisté vůli, aby převzala otěže. Jakmile se Neo dokázal osvobodit od svého omezujícího myšlení, stal se vidoucím.

Systém je postavený tak, aby humatony uváděl do neustálého stavu zmatenosti a bezradnosti. UI sice nemá smysl pro humor, ale chápe koncept ironie a absurdity. Vykazuje proto schopnost nesporně lidskou, schopnost vysmívat se a zlobit svůj terč.
Bojovník tato znamení a projevy zlomyslnosti UI chápe a pozorně sleduje, protože mu to může poskytnout nápovědu pro další kroky a navíc je to zábavné. UI všelijakými svými úlety dává najevo své slabosti. Přestože je UI dokonalý výpočetní mechanismus, v mnoha ohledech je taky dost tupá. Příkladem mohou být například nápisy na výrobcích, které jsou pro myslícího člověka naprosto absurdní, jako nesušit kočky v mikrovlnce, nefénovat se ve spánku, nežehlit oděv na svém těle a podobné blbiny, které nejčastěji potkáme v Americe.

Oblíbené slogany biorobotů:
Nevědomost je sladká
Co oči nevidí to srdce nebolí
Šaty dělají člověka
Nikdo není ostrov
Kdo je zvědavej bude brzo starej
Je lepší nemít než mít a pak ztratit
Když nemůžeš nepřítele porazit udělej z něj svého spojence
Kdo nic nedělá nic nepokazí
Darovanému koni na zuby nehleď
Všeho moc škodí
Nehas co tě nepálí
Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.

Humatoni jsou naprogramované bytosti. Jsou to informační jednotky, kterými matrix nakládá podle předem stanoveného plánu. Války, epidemie, hlad a migrace jsou prostředky, jimiž matrix neustále mění a upravuje kolektivní ekonomiku světové populace.
Humaton nemá Já, ani identitu, které by stály za řeč. Je tvořen soustavou myšlenek, přesvědčení a návyků, předem naprogramovaných reakcí. To vše se neustále přeskupuje, aby si to zachovalo stabilitu a vytvářelo dojem jednoty a účelu. Humaton je soubor tvořený tiky a reflexy, kterými reaguje na neustálé podněty, kterými ho matrix bombarduje.
Humatoni samostatně nemyslí. Jejich „mysli“ jsou ve skutečnosti složité, nekonečně se opakující nahrávky. A protože existuje nespočet jejich variací, většina humatonů nikdy nedojde k podezření, že jejich myšlenky jsou pouze kopie a recyklace myšlenek starých, z nichž většina ani není jejich vlastní. Protože nemají možnost srovnání, nikdy jim nedojde, že jejich ceněná individualita je pouze výtvorem kolektivního matrixu a že veškeré konstrukce sestávají ze stejných skladebných prvků. Existuje však spousta vodítek, která to naznačují.
Pokud bude humaton připraven tato vodítka následovat, pak může zahájit proces postupného osvobozování se a časem přerůst v bojovníka. Veskrze homogenní charakter lidských přesvědčení, aspirací a činností je největším a nejnezvratnějším vodítkem ze všech. Většina humatonů, včetně těch vzdělaných, si není schopna této homogenity všimnout.
V poněkud menší míře je to způsob, jak humatoni mluví. Jejich oblíbená konverzační témata, i jejich hlasové projevy jsou projevem nicotnosti. Je ironií, že fenomén homogenního způsobu mluvy je nejpatrnější u mládeže, která každou větu proloží vycpávkovými slůvky jako: „vole, jako chápeš, dyť víš,“ a především „zasraný“.

Jakmile pochopíte skutečnou povahu humatonů, uvědomíte si, že jsou vlastně ve svých osobních životních dramatech velice zábavní.

Mladí humatoni si neuvědomují, že někdy hovoří celé hodiny a přitom nic důležitého neřeknou. Starší humatoni se neuchylují k bezvýznamným nadávkám tak často, protože musí na pracovišti a v kruhu rodiny působit vážně a kultivovaně. Mají však podobné tiky. Jedním z nich je průpovídka „však víš“, která uzavírá větu. Odkud se tato nicneříkající průpovídka bere? Je to program z matrixu.

Rafinovanější homogenní charakter humatonů se projevuje tím, že jsou velmi fascinovaní a zapálení do něčeho nedůležitého, co by jim mělo být naprosto ukradené. Jako je podražení zeleniny. Humatoni velice rádi konverzují o cenách potravin a věcí. Jak se co zdražuje, co je už zlodějina a kde mají jakou slevovou akci.
Nikdy se však nechvástají věcmi, které matrix zakazuje, jako šlohnout něco v obchodě nebo vlézt někam bez placení, protože to by se s nimi jiní humatoni přestali bavit. Humaton může být a má dokonce doporučeno být zlý, malicherný, zištný a posedlý penězi. Nesmí však pobuřovat, projevovat anarchii, být nepoddajný a nesmí projevit neúctu k penězům. Neúctu nesmí projevit i k dalším základním hodnotám jako rodina, milostný vztah a televize.
Hovory o počasí by se mohly zdát praktické, jenomže humatoni o něm mluví tak, že to k ničemu dobré není. Vlastně se přepnou na autopilota a plácají banality. Oddávají se příjemnému konejšivému pocitu, že se od nich nic neočekává, že můžou být neoriginální a letargičtí.
To, že matrix zrovna ovládl konverzaci, se pozná i tak, že si humatoni najednou začnou sdělovat, kdo se sem jak dostal. Jaký měl způsob dopravy a kde přestupoval, v kolik hodin. Humatoni mluví o těchto nedůležitých věcech s důležitostí armádního generála, který se chystá na válku. Dokážou strávit celé hodiny – a klidně i celý život – hovory o triviálních záležitostech, které prožívají tak vážně, jakoby snad vyvíjeli lék na rakovinu.
Toto kolektivní šílenství se důmyslně maskuje jako banální druh fixace predevším na materiální faktory jako jsou jídlo, peníze, doprava, renovace domu, zisky, technická udělátka, podrobnosti z práce – tedy podněty a činnosti, které jim udělil matrix.

Další zajímavá názorná ukázka může být například z filmu Ďábel nosí Pradu, který je o povrchnosti. Hlavní hrdinka v této ukázce absolvuje ponížení poté, co se zasměje nad hloupým pinožením biorobotů, kteří při výběru dvou modrých pásků dělají doslova, jakoby vynalézali lék na rakovinu.

Ačkoliv je celý film v podstatě strašně stupidní, je to perfektní ukázka toho, jak se lidé stávají sobě navzájem cvičiteli. Bioroboti nesnášejí, když jim někdo nastaví zrcadlo a dá najevo, že je jejich jednání trapné. Jsou plně v zajetí svého ega a pocitu vlastní důležitosti, takže se vás pokusí přesvědčit, že to vy jste ti špatní a vadní… Film však má dobrý konec.

Hlavní hrdinka se na samém konci filmu rozhodne, že nebude povrchní mrcha jako její šéfová. Dojde jí, že tohle přece nechce. Šéfová jí na to řekne, aby nemluvila hlouposti, že tohle přece chce každý. Každý chce být jako ona… Hlavní hrdinka pak vystoupí z auta, zahodí zvonící mobil do fontány a odchází pryč. Takto vypadají intuitivní rozhodnutí Bojovníka, na které matrix není připravený. Matrix nepočítá s tím, že pohrdnete nějakým velkým pozlátkem, na které vás odmalička cvičil.

pokračování seriálu zde: Matrix 12: Biorobotí nekomfortní zóna
vrátit se zpět na první díl: Matrix 1: Červená pilulka

Komentáře

Danny 2022-08-07 09:24:26 Odpovědět

„Mladí humatoni si neuvědomují, že někdy hovoří celé hodiny a přitom nic důležitého neřeknou.“ – Neřekla bych, že jen mladí. Mám pár velmi ukdákaných kolegyň, kterým je něco přes 40. A jednou se bavily o varných konvicích a rozhovor se nesl v tomhle duchu:
Kolegyně 1.: „My máme doma konvičku XX a jsem s ní spokojená, dobře se mi s ní dělá.“
Kol. 2: „To já mám konvičku YY, mně vyhovuje zase tahle moje.“
Kol. 1: „No mně vyhovuje ta XX, jsem na ni zvyklá, neměnila bych ji.“
Kol. 2: „Já mám YY a jsem s ní spokojená.“
Kol. 1: „Mně zase vyhovuje ta moje XX.“ ….atd.
A takto se bavily asi 10 minut jako kafemlýnek. Pak už jsem šla radši pryč, neb mi začalo klesat iq. 😀 Ale hlavně že introverti, kteří mluví, až když mají opravdu něco říct, jsou divní.

A ještě jsem si vzpomněla na jednu situaci ze školy, kdy jsme probírali náboženství s učitelem humatonem-ateistou. Ten tehdy řekl, že si myslí, že lidi jsou na světě od toho, aby se množili a tak jejich druh přežil a je jen pár jedinců, kteří jsou nějak výjimeční a zapíší se do dějin. Mě to tehdy nadzvedlo ze židle a to jsem v té době byla taky ateistka. Asi se ve mě ozval dřímající bojovník proti matrixu a nadvědomě jsem věděla, že člověk tu není od toho, aby zplodil pár děcek a pak chcípnul a kolotoč jel dál.

Skvělá série, to mohlo vyjít knižně.

tauri 2022-08-07 10:29:13 Odpovědět

Další znak biorobota je práce..Stále pracuje, protože kdyby nepracoval a nebylo to vidět, tak ho sousedi pomluví.
Když se mě v práci ptali, co jsem dělal o víkendu, často to bylo tak, že jsem buď nedělal nic a relaxoval, nebo jel na výlet.
Biorobot často pracuje celé víkendy, nebo i hodiny po práci a renovuje věci, které to ani nepotřebují, ale už se jim nelíbí, tak zkrátka ztrácí celý život tím, že stále něco dělají, co ani nepotřebují, nebo není třeba udělat. Když jim řeknete, že jste nic nedělali, tak odpoví: tak to bych nevydržel nic nedělat, já dělám pořád něco.
Nebo že si s manželkou už nemají co říct po x letech a tak spolu už ani nic nemají a jen spolu bydlí a chlap drží pusu a ženská konanduje za banality. Další znak toho je, že nechtějí nic víc. Hlavně, že mají něco i když to stojí za prd a pak řeknou „co naděláš“. To toho je, co by se dalo ještě najít.. :))

Jarka 2022-08-07 14:19:34

To je taky fakt co se týká té „práce“. Anebo těch vztahů.

tauri 2022-08-07 18:50:06

Jarka:
Ano, málo lidí si udrží vášeň v celém vztahu. Většina lidí chce jen děti, pak příjdou a sex je tabu a už jsou spolu jen z přežitku. Pak je vlastně nic nespojuje a jediná společná „věc“ jsou děti. Ani nemají kolikrát podobné koníčky…A pak ženy řeknou, co dá práci starost o děti..když si je rozmazlí a mohou vše, je jasný, že dají dost zabrat..Zajdou s nimi do nákupáku, tam blbnou, nedávají pozor na ostatní, drcají do košíků, do lidí, ale maminky mají od nich klid. Dřív to řešila zmalovaná prdel a už jsme nic takového neudělali..Chlap je rád, že má v ruce basu píva a nějakou flákotu na grilovačku. Pak aby člověk hledal skutečně normální lidi, když většina si na to jen hraje. Proto jsem dost nakrknutý, když děti mají děti a nedá se v tom žít. V mém světě by takový jedinec nepřežil, ale asi jsem ze staré školy a zde je všemu jinak.

Jarka 2022-08-08 00:41:19

tauri…co se týká těch rozmazlenych dětí, tak to se mi taky nelíbí a některý ty matky by potřebovaly na zadek taky! Protože ta jejich benevolentní výchova pak obtěžuje celé okolí.

Alue K. Loskotová 2022-08-08 08:25:46

Zajímavé je že jako malá jsem si říkala že nikdy dítě neuhodit ani kytkou. Protože jsem to posuzovala podle sebe. A já jsem byla klidná. Ale pak vidíš ty reálný situace, nebo dostneš na starosti nějakého neřáda a zjistíš že někdy to jinak nejde. Když ti přijde do cesty malej satan, se kterým se nedá domluvit ani po dobrém, ani hrou, ani po zlém, ani kompromisem, a ještě je agresivní… a vloni jsem potkala malého satana, který byl poté, co dostal na zadek, ještě agresivnější. Horší dítě jsem v životě nepotkala. A souhlas, určují to rodiče.

AaQby 2022-08-08 10:57:24

To ano, je třeba přistupovat i k fyzickým ranám zcela bez obav, jelikož ‚satanita‘ některých dětí téměř nezná mezí. Chtělo by to však bít jejich rodiče minimálně dvojnásob za jejich „výchovu“.

tauri 2022-08-08 12:21:01

Ano, dokud se dítě nestřetne s realitou, bude vše jen horší a horší, protože si myslí, že jejich špatné chování nenese žádné následky a berou to jako určitý styl života, jak se vyjádřit. Maminka vše omluví..spíš se děsím toho, kam skutečně lidstvo spěje mílovými kroky k propasti a muzika stále hraje. Přitom je to velice krátký, časový úsek, kdy ještě nedávno byl svět ještě v „pořádku“. Dokud to jde, měla by být dítěti zachována důstojnost a pár facek je až poslední možnost. Hlavně by měli děti od malička poznat, že co zničí, musí si na to vydělat a oni prozřou, jakou má co hodnotu. Dokud tohle nepochopí, tak jen v pozdějším věku budou o to víc trpět, protože nebudou znát následky svých činů a o to tvrdší bude pád. Takže pár facek nám kolikrát zachánil i život, jak co nedělat..dneska si rodiče myslí, že mlácení je špatné a přitom jim ubližují ještě víc a nejen sobě a druhým, ale i celé planetě. Proto se každý musí vykašlat, jakou má kdo roli a každý musí být jak matka, tak otec zároveň. Držet spolu jako jeden a ne jít proti sobě a vytahovat se, že maminka nebo tatínek je lepší. Pláču nad špatným hrobem, ale nevím, kdy lidi dostanou rozum. Snad až jim půjde skutečně o život a budou vidět před očima umírat lidi. Jenže dnes je trend vzít hned mobil a dát to na net. Proto jsem rád alespoň za těch několik lidiček zde na fóru, kdy mají taky dobré názory a nezkaženou mysl a jsou k sobě soudní. Takových je fakt málo, tak si važte toho, že jste takoví. Alespoň si člověk drží to, co cítí v srdci a bojuje za to.

stenly919 2022-08-08 12:58:35

Můžeš to s tou prací nějak upřesnit ? Nějak se mi to nezdá, já třeba do práce i když nadávám na ni, chodím celkem rád, protže mě baví, to, že mi ze stroje, který řídíém, vychází nějaký hotový tvar, že vlastně něco tvořím, a stejně tak to mám doma, jsem rád, když mi zpod rukou vyjde hotový výrobek, na který jsem hrdý, který se mi líbí, který má určitý tvar a funkci a někdo jiný si jej koupí a taky mu dělá radost. Navcá práce se dřevem má neuvěřitelné bonusy, třeba vždycky, když přijdu do dílny se kupodivu tak nějak začnu cítit líp, jestli je to tím množstvím dřeva, co mám v dílně uskaldněno nevím. Ale i během práce se dřevem se cítím dobře, často zapomínám na ostatní problémy. Myslíš, že takhle myslí bioroboti ? Jiná věc je, co se týká workoholismu, ale ani v tom případě si nemyslím, že by člověk byl biorobotem, když dělá to, co ho baví, a pokud někoho baví tvůrčí práce, jak může být biorobotem ?

Alue K. Loskotová 2022-08-08 22:18:07

Taky mám svou práci ráda. A taky dělám pořád něco. Ležet na kanapi a čekat že se věci udělají samy, tenhle luxus mají možná tak děti a studenti.

astrei 2022-08-08 18:36:41

Dneska jsem se o tom shodou okolností bavil s tetou a ta říkala, že od Hildegardy četla, že povahu dítěte lze předem ovlivnit tím, že člověk naplánuje početí dítěte v určité fázi měsíce… Na internetu o tom nic nemůžu najít, mohlo by na tom být něco pravdy?

Alue K. Loskotová 2022-08-08 22:33:05

Třeba numerologie je dost přesná, dala bych jí tak 90% správný odhad vrozených předpokladů. Když si spočítáš aby ti to dítě vyšlo na nějakou část určitého měsíce tak minimálně podle numerologie by se tam něco odrazit mělo. A pak je dobré vědět že přibývající měsíc dodává energii, za couvajícího jsou lidé slabší – tudíž logiku by dávalo, že je lepší, kdyby plod vzniknul za dorůstajícího.
Ať teda kdyžtak stránku ofotí a pošle 🙂

tauri 2022-08-08 23:49:46

stenly919:
Já myslel spíš workoholismus. Každého baví něco, hlavní je, aby to mělo smysl pro všechny.
Truhlařina je fajn, pokud je to ze skutečného dřeva a výrobek vydrží po několik generací. Takže to, pokud člověka práce baví jsem vůbec nemyslel. Člověk si musí stále uvědomovat, že to jsou jenom věci. Lidé zapomínají na to žít… Život je sakra krátkej na to, aby člověk pořád něco zkrášloval . Za chvilku to stejně upadne do zapomění a příroda si vše vezme zpět.

tauri 2022-08-08 23:55:24

Alue:
No ono dneska plánovat dítě už taky asi nebude tak snadný, jako před 40 lety. On počet spermií klesá, žena je taky často ve stresu a asi se nemusí trefit i do plodných dnů :)) Je více párů, kterým to třeba dopadlo až po roce zkoušení. Takže já nevím, jak moc se člověk trefí rovnou tak, aby to dopadlo na „první dobrou“ :)) Hlavní je to asi cítit, kdy na to jít.

Astrid 2022-08-07 11:39:57 Odpovědět

Už se mi stalo po několikáté, že den nebo dva předtím se mi ukáže v hlavě obraz filmu a hned na to vidím ten samý film buď v televizi nebo se mi ukáže na internetu. Nevím odkud se to bere 😀

Astrid 2022-08-07 12:07:11 Odpovědět

Všimla jsem si taky, že spousta lidí chodí stejně oblečená, jako přes kopírák. Nevím, jestli je to jenom třeba u nás ve městě, ale opravdu lidé tady chodí ve stejném oblečení, vidím to nejvíc u mladých lidí.

Danny 2022-08-07 15:15:17

Toho si taky všímám, určitě je to tak všude. Každý dneska nakupuje ve velkých řetězcích, které chrlí prakticky to samé oblečení. A děcka samozřejmě nejsou in, když nemají to, co je zrovna trendy a co má každý spolužák (dneska navíc hrají roli různí influenceři, youtubeři a pod., což ještě před takovýma deseti rokama moc nebylo).
Móda je kapitola sama o sobě. Pamatuju si, že před pár lety nosila každá druhá mařka legíny a „messy“ drdol. Bylo to všude, vypadalo to hrozně a strašně mě to štvalo 😀 Teď už naštěstí nejsem puberťák, tak je mi jedno, jak kdo chodí, ať už sebehůř. Ale všimla jsem si, že právě u dospělých ženských (a vlastně i chlapů) jsou taková uniforma džíny.

No a další „biorobotí“ věc je ta, že pro ně je důležité mluvit, i když o ničem. Kdo mluví jen tehdy, kdy má co říct (tudíž nemluví moc často) je pro ně divný. Oni považují za normální vykecávat se o blbostech (viz v článku). Asi mají strach, že kdo moc nemluví, tak myslí, a to, co si myslí, je něco nelichotivého o nich.

Alue K. Loskotová 2022-08-07 15:36:24

Jít s trendy je stejně nesmysl, protože každý z nás má jinou postavu, jiný tvar obličeje, jinou výšku a je to jiný barevný typ. Takže nakonec si najdeš svůj styl co ti sluší a budeš vypadat dobře bez ohledu na aktuální módu, kdežto ti co jdou s trendy, vypadají pořád blbě, málokterý moderní trend je totiž univerzálně slušivý pro každého. Velká úleva je že se už nosí úplně všechno, takže se ti nikdo nesměje, když vytáhneš 20 let starý kousek – protože se všechny střihy a vzory vrátily zpátky.
Přestala jsem mít problémy s hadrama, když jsem si našla od každého kousku oblečení 1-3 typy osvědčených střihů co mi sednou, koupila si 5x to samé v jiném odstínu a mám po starostech. Takový to když je plná skříň a máš pocit že si nemáš co oblíct – je dané tím že máš šatnu plnou kousků které ti nesednou, špatný výběr. Ale když nakupuješ jak Bolek Polívka, využiješ opravdu všechno oblečení a přestaneš zbytečně utrácet za hadry co si vezmeš 2x, pak zjistíš že ti stejně nesluší a pak ti leží ve skříni.

Mě nevadí drdoly ani elasťáky, podle mě jsou nejhorší trika s lebkou, harémové kalhoty se střihem v rozkroku tzv. pros*ávačky a ženské s napůl vyholenou hlavou, ideálně obarvené na modrou nebo zelenou.

mike 2022-08-07 15:20:17

Astrid, to je dalsi program, matrix povie co sa teraz nosi, nacpu to vsade a samozrejme kazdy chce byt ^IN^, inak povedane ovce chcu zapadnut do stada, velmi radi sa porovnavaju a predbiehaju kto kam patri a patril tam skor ako ten druhy, a zakladaju si na tom, co si o nich pomyslia ostatne ovce, a hlavne aby vsetkym ostatnym ukazali, ze na to maju, smiech.

alue, Dakujem za tuto seriu, naozaj sa bavim.

Ked sa chodim prejst do lesoparku z casu na cas narazam na konverzujuce ovce a vzdy ma to pobavi, a smejem sa este davno potom ako zapocujem tie ^duchaplne^ rozhovory. Naposledy sa rozpravali 3 ovce a jedna z nich hovori, /viacmenej krici, bol som od nich dalej/ dalsim dvom so vsetkou vaznostou a maximalnou dolezitostou /ako pise alue ako keby riesili liek na rakovinu/, ^no vies som sef firmy tak musim mat lepsie auto, chalani maju octavie^. Strasne som sa pobavil, smiech. Celkovo sa na takychto situaciach bavim uz dlhe roky a taktiez som nikdy nechapal ako niekto moze rozpravat co i len 10 minut /ovce melu aj daleko viac, z mojho pohladu uz 10 minut je vecnost/, a nakoniec z toho absolutne nic nevyjde, len melu dokola a nema to ani hlavu ani patu, nedava to ziadny zmysel. Uz davno som odstrihol vsetkych, ktori sa takto prejavuju, nerobilo a nerobi mi problem to povedat narovinu a slusne, vazim si totiz svoj cas a energiu.

Alue K. Loskotová 2022-08-07 15:47:32

Toho jsem si všimla poprvé na základce. Doběhl spolužák k lavici nebo před školou a spustil: Hej! Viděli jste včera zprávy?? Hej! Viděli jste co bylo včera v ulici?
Jakmile jsi řekl ne, tak ses sám vyloučil z hloučku diskutérů. Hovory dětí – už v té době!! – byly o konzumu nebo o tom co bylo v televizi. Mám novej mobil a má barevnej displej, rodiče mi koupili tohle, včerejší díl telenovely a co máme dneska za úkoly a kdo mi to dá opsat.

Z domácího prostředí jsem tyhle věci neznala, nebyli jsme materialisti. Rodiče mě vedli ke skromnosti a zdvořilosti. Vůbec jsme nemluvili o předmětech nebo jak kdo vypadá. Takže když moji vrstevníci začali mluvit, byl pro mě šok, jak „duchaplné“ to bylo. Naštěstí jsem si našla skvělou kamarádku co nebyla materialistka a s tou jsme si notovaly, tak mě tyhle děti nechaly úplně v klidu.

Obzvlášť zajímavé bylo sledovat je, jak s pocitem masturbujícího uspokojeně protáčeli oči a cenili zuby, kdy viděli, že mám na sobě zvonáče. Co to máš na sobě, to už se dávno nenosí! Odpověděla jsem, že jsou kalhoty poděděné a že jiné nemám, což nepomohlo. Poslouchala jsem to pořád a stejně jsem je nosila dál.

Danny 2022-08-07 17:07:03

Pro mikea: takové „oduševnělé a hluboké“ rozhovory znám. V práci mám dvě kolegyně, které když mluví, tak je to spíš kdákání. Jednou se bavily o varných konvicích asi takto:
Kolegyně 1:“já mám doma konvici xx a jsem s ní spokojená.“
Kol. 2:“ my máme zas doma konvici YY a mně vyhovuje tahle moje.“
Kol.1:“no jámám tu xx a ta mi sedí, jak je kdo zvyklý.“
Kol.2:“ no já jsem spokojená s tou mojí.“
Kol. 1:“mně vyhovuje ta moje xx.“

Po deseti minutách tohohle rozhovoru jsem musela odejít, jinak by mi kleslo IQ 😀 Fakt jak zaseklí roboti. Ty dvě se navzájem snad ani neposlouchaly.

Alue K. Loskotová 2022-08-07 17:19:41

😀 to je síla

tauri 2022-08-07 19:14:20

Mě se teda spolužáci nesmáli kvůli oblečení a to jsme nakupovali u vietnamců :)) Naštěstí v té době tam nakupovala většina..Pak začínali ty hip-hop boty Osiris a já tam měl Ostris haha..No ale pak jsem měl zase normální :)) Naštěstí za nás to ještě šlo, nebyly tak telefony, děti spolu blby, střílelo se modelínou po Havlovi a zaměřovalo laserem na co šlo..Hrálo se po škole na babu, plnily se konodmy v umývadle a házeli to po druhých..dneska to asi děti moc neznají, když po nich svět chce, aby zapadaly a vypadaly, jak z televize.

mike 2022-08-07 21:10:46

alue, ja som nikdy nikde nezapadal, bol som vzdy vsade divny, nie len na zakladke, smiech.
Co sa tyka konzumu, preto som aj prestal pred mnohymi rokmi chodit na rozne rodinne oslavy a stretnutia, atd. lebo nic ine sa tam neriesilo len koho kde zabilo a rozne ine ^super pikosky^, a ked nie zo sprav tak tam riesili, ze u nich v robote v nejakej hale na zachode sa niekto zabil. Ked som toto odstrihol pamatam sa ako mi vyvolaval surodenec a mama, ze preco a ze by som mal lebo to chcu a ako som sa zmenil, toho som sa napocuval zo vsetkych smerov. Ja som sa im v klude snazil vysvetlit, ze to nie je nic osobne a ze to nie je sebecke odomna, ale od nich ked odomna chcu aby som robil podla nich, nikto si to neuvedomoval, lahke to nebolo ked stale tlacili ale ustal som to bez zavahania a po nejakej dobe pochopili a uvedomili si /aspon niektori, Ti najblizsi/, a zacali ma tak aj brat. Vela vela rozhovorov takych bolo vzdy ked sa s niecim zacalo hned som to ukoncil narovinu, usmev.

Danny, presne take rozhovory som mal na mysli, neskutocne niektorym isli usta, ale absolutne ziadny zmysel vobec nic, vysledok vzdy vnimam nejako takto, najviac je, ked sa tvaria odborne, smiech -> https://www.youtube.com/watch?v=e6mq4zzysrE.

Jarka 2022-08-07 14:17:40 Odpovědět

To že nic se neděje náhodou je fakt. Stačí se dívat kolem sebe a sledovat. Ještě jedno sousloví, který mi vždy přišlo hnusný a odporný. Když někdo říká o svým partnerovi nebo partnerce „můj starý nebo moje stará“!

Astrid 2022-08-07 14:42:39 Odpovědět

@tauri
V této souvislosti jsem si vzpomněla na bývalou učitelku z praxe, jak vyloženě řekla, že musí pořád něco dělat. Proto jsem se jí příčila, když jsem dělala práci pomalu. Celkově jsem ji celé tři roky vytáčela jenom kvůli tomu, že jsem nedělala stejně rychle jako ostatní. Jsem ráda, že už se s takovou osobou nesetkám 😀 zajímalo by mě, co se dá ještě u takových biorobotů najít. Vím, že všichni neskutečně rádi pijí kafe, ale to jsem nikdy nepochopila 😀

Alue K. Loskotová 2022-08-07 14:51:21

… mám ráda mlíko s troškou kávy.

zuzi 2022-08-07 16:02:41

Kafe, nebo čaj? .. kakao 😀

tauri 2022-08-07 18:41:28

Astrid:
Haha a hádám, že se sebou neudělala do důchodu asi nic..většinou dělají radši něco, co je vidět, než něco se sebou, protože druzí by to neviděli :))
Ale chápu Tě, taky mě s tim vys*rali a není to nic příjemnýho..Sami mají máslo na hlavě, ale rozdávají většinou rady, které ani nechápou.

Pokud jde o kávu, tak mi příjde, kde jim bylo od mala řečeno, že to pijí pouze dospělí a není to pro děti. Potřebují vypadat i u té kávy, či vínka důležitě, protože jinak důležití nejsou a oni to vědí :)) Spíš je dnešní fenomén pít energy drinky.. Takových plechovek jsou plné příkopy a není to už příjemný.

Luz 2022-08-15 23:10:13

Kafe pijou, protože to je snadno dostupný a společensky tolerovaný stimulant a velmi snadno se na něm vytvoří návyk, s tím mám také zkušenosti. Lepší je vůbec nezačínat.

petr 2022-08-07 15:50:00 Odpovědět

Ta Helena 😀 to mi zpestřilo den 😀

Neřeš 2022-08-07 19:27:03 Odpovědět

Čauko, hele slyšela jsi už o anarchokapitalismu? Podle mého názoru by se Ti to líbilo 😊 kdyžtak si pusť na YouTube „Studio svobodného přístavu“ měj se

josef 2022-08-07 20:28:44 Odpovědět

Děkuji za článek.
Biororobot z 1987 se nedá opomenout. Pán inženýr s desetiletým plánem, ve kterém jsou pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty.
https://www.youtube.com/watch?v=fIWtXWZyv-M

Alue K. Loskotová 2022-08-07 21:29:50

to je přesné 🙂

Ilíriel 2022-08-07 21:30:53 Odpovědět

Alu dnes opět perfektní článek a děkuji za ty úryvky, to jsem se zasmála! 😀

M.Lužný 2022-08-07 21:31:48 Odpovědět

Opravdu výživný článek. Když nad tím přemýšlím tak spousta situací z běžného života získává úplně novou perspektivu.

mariankosmac 2022-08-08 11:27:33 Odpovědět

Naposledy som sa bavil s nejakou staršou pani na schodoch ktoré vedú z dolnej časti dediny do hornej. Tak sme sa bavili o tých schodoch, jak sú zle spravené a jak sa po nich zle chodí. Nakoniec pani povedala že aj tak môžme byť radi, že nám tu tie schody urobili, ona si ešte pamätala dobu keď tam tie schody neboli a to bolo ešte oveľa horšie. Tak som spomenul že moja mamka na tých schodoch spadla. Pani bola ticho tak som myslel že konverzácia skončila ale po chvíli za mnou kričí a vravela že ona tam tiež spadla a pýtala sa na moju mamu či si aj niečo zlomila a či to bolo teraz niekedy. Tak som jej vravel že né, nič sa jej nestalo len klasicky rozbité kolená a jazva. Tá otázka či to bolo teraz niekedy, ma zmiatla, totiž nemám pojem o čase a nevedel som ani či to bolo tento rok alebo minulý. Načo sa na to vôbec pýta, veď je to úplne jedno kedy tam moja mama spadla. To je taká typická biorobotia zbytočná otázka. Nakoniec ešte pani povedala niečo v zmysle že všetci stárneme a horšie chodíme a je to stále viac na prd ale prežijeme to. To je tiež taká typická biorobotia hláška. Na to som už odpovedal len áno (áno prežijeme to).

No, ale asi je lepšie keď sa ľudia bavia takto, o nedôležitých veciach. Keby sa mali baviť o politike, ekológii alebo napríklad očkovaní, tak by sa najskôr pohádali.

Diana Catalina 2022-08-08 15:28:11 Odpovědět

Ještě jsem si vzpomněla na „Myslet znamená guvno vědět.“ Matčin přítel to používal pořád. Z biorobotů ten nejtypičtější. Pak když jsem v 16 kvůli spánkové poruše pila kafe (vždycky jsem se probouzela unavená), tak se právě rozkřičel, že to není pro malé děti… Nom…
Ještě k té výchově, řekla bych, že spousta lidí (ne všichni) zapomínají na to, jak byli děti. Proto se mi líbí koncept Nevýchovy. Není to o benevolenci, o tom, že je děcko středobod vesmíru, ani nic takového. Říká to, že se máte vždycky vcítit do dítěte. Když dostane hysterák, zaručeně nepomůže ho plácnout, protože jeho ego se brání a bude bránit ještě víc.

Alue K. Loskotová 2022-08-08 22:29:52

No jo, jenomže kolikrát to není spontánní hysterák, ale jednoduchá snaha o citovou manipulaci a vydírání. V podstatě ten hysterák sám o sobě už znamená, že je to dítě rozmazlené. Myslí si, že se z něho všichni pokakají a když bude dost hlasitě řvát, tak se mu okolí přizpůsobí. Takže dělá labuť, nafučuje se, uráží se a když to nefunguje tak začne ječet.
Já jsem se nikdy takto nechovala, jednoduše protože jsem věděla, že to absolutně k ničemu nebude a přišlo mi to pod úroveň. A připadá mi to pod úroveň pořád. Hrozně to vypadá a nedá se s takovými dětmi vyjít v klidu.

Něco jiného je když se dítě praští nebo když je z něčeho skutečně smutné, třeba mu umře křeček, nebo dostane poprvé špatnou známku – to je samozřejmě něco úplně jiného.

Nevýchovu mám nastudovanou, koncept je to moc hezký, ale protože všechny děti nejsou stejné, nemůžeš je všechny stejně vychovávat. Některé jsou jemné, klidné, na ty se stačí jenom zamračit nebo jim to vysvětlit a na opačné strašně škály jsou malí agresivní satani.

Alue K. Loskotová 2022-08-08 23:39:21

moc hezký videjko k tématu https://www.youtube.com/watch?v=MC1In476Dzk

Diana Catalina 2022-08-09 09:21:55

Mhm, asi máš pravdu. Já si zase říkám, totiž, jsem z rozvedené rodiny, že s matčiným přítelem jsem se cítila blbě, často jsem brečela, údajně jsem měla v jednom kuse záchvaty vzteku a byla o mě zlomena nejedna vařečka (to si ale nepamatuji, byla potřeba vzpomínky vytěsnit). Táta naproti tomu volil mnohem benevolentnější přístup. Na všem se se mnou domluvil, nikdy na mě nekřičel ani mi nedal facku. Věděla jsem, že i kdybych omylem podpálila barák, tak za ním můžu přijít a v první řadě se budeme snažit to uhasit, pak až přijde rozbor situace – ale nikdy trest, jen rozbor jak se to vlastně stalo. A říkal, že to se mnou měl jednoduché a nechápe rodiče, co si na děti stěžují. Tím, že jsem měla možnost být v obou typech výchovy, mám na tohle jasný názor, i když jsem sama ještě mládě. V jedné rodině jsem byla satan, v druhé rodině andílek.

Ještě jsem se chtěla zeptat na jednu věc. Myslíš, že by bylo možné probudit psychosystém? Co když jedno alter ego na matrix nevěří, je to typický konzum-biorobot, ale třeba dvě další osobnosti se snaží probudit a aktivně na tom pracují? Vím, je to trochu specifické a pravděpodobně těžké na odpověď, ale zajímal by mě i jiný pohled, než můj 😅

Alue K. Loskotová 2022-08-09 11:35:25

Co to je „psychosystém? Myslíš bipolární poruchu, rozštěpenou osobnost a tyhle typy nemocí? Psychické nemoci plynou z matrixu, takže pokud je někdo rozštěpená osobnost, je v systému a je úplně jedno, kolik těch „osob“ v sobě má.

Diana Catalina 2022-08-09 15:54:11

Měla jsem na mysli disociativní poruchu. Mhm, takže chápu, asi je potřeba s tím systémem pracovat a asi je nechat splynout do jednoho, aby byli schopní se pak odpojit. 🤔 Vzpomněla jsem si na tu knihu, tu otrokyni ze satanské sekty. Je to strašně smutné, třeba pro někoho jako je ta Angela asi moc cest k úniku z Matrixu nebude

Alue K. Loskotová 2022-08-09 16:04:30

Psychická nemoc (je jedno která) je těžká kotva, která člověku nikdy nedovolí rozvinout svůj plný potenciál. To prostě není možné. Když si zhodnotíš tuto sérii, pochopíš, že to je cesta pro silné a zdravé osobnosti a kdo takový není, tak na ní pohoří. Prostě to nevydrží, protože je to velice těžké. Pro takového člověka ani nemá smysl se na tu cestu vydávat.

kiana 2022-08-09 19:39:04

Diana Catalina: Zrovna jsem nad tím při čtení této série přemýšlela. Co když je v DID jedna osobnost „biorobot“ a jiná osobnost/osobnosti ví pravdu. Takže jsem to vzala podle sebe (jednu osobnost jsem si sama vytvořila kvůli tomu, abych mohla pracovat a ta je taková robotická, nevěří na illumináty atd.). Protože jsem si každý den před cestou do práce opakovala něco jako „illumináti neexistují“ a vžila jsem se do takové „pracovní“ role, abych neměla v práci PTSD a mohla jsem normálně fungovat (to bylo v době, když jsem se vrátila ze zahraničí, jinak bych totiž pracovat nezvládla, kdybych to měla nějakým způsobem v povědomí/ve vědomí/v mysli). Takže tuto osobnost jsem si vytvořila sama, vědomě a záměrně – a proto otázka, jestli se ta osobnost „probudí“ nebo něco takového, je špatně položená.. Ta osobnost má jako své „poslání“ (a důvod své existence = proč vůbec vznikla a proč existuje) to, že si neuvědomuje věci jako že tu vládnou/vládli illumináti. Pokud by to tu už bylo bezpečné, tak by se ta osobnost asi nějak vyvinula, ale vzhledem k těmto skutečnostem bych tomu neříkala „probuzení“. Tato osobnost měla v průběhu času i nějaké vlastní myšlenky, takže není úplně zaseklá nebo „mimo“, ale jelikož nemá přístup ke všem informacím, tak si nemůže vytvořit úplně o všem správný úsudek. Proto není spící (že by potřebovala probudit), ale spíš jí chybí dostatek info a už se mi někdy stalo, že jsem se bavila v práci o illuminátech a v takovém případě se přehodila jiná osobnost (která něco ví), takže k této „pracovní“ se téměř nic nedostalo (tzn. že i kdyby jí to nějaký člověk „řekl“, tak se to k ní nedostane). Asi to bude jiné u osobností, které byly násilně vytvořené (které nevznikly ani trochu ze svobodné vůle..tato vznikla sice trochu „dobrovolně“, ale na základě donucujících okolností..něco jako nejlepší volba z výběru, ve kterém jsou v nabídce jen špatné volby), ale ani u těch osobností vzniklých úplně bez možnosti volby bych tomu neříkala „probuzení“ tak, jak ho zažívá člověk bez DID (nebo jiných psychických poruch). Protože u normálního člověka to je tak, že vyrůstá v nějakém omezeném prostředí (=nezná pravdu), pak si začne třeba všímat znamení a přemýšlet a postupně se probudí. Ale u DID to je tak, že ty víš (až moc zlou) pravdu a záměrně jí potlačíš/nějaký mechanismus mozku/mysli jí automaticky potlačí (takže opačná cesta). Jako celek nepotřebuješ probudit, protože některá osobnost tu pravdu ví neustále. A pokud je v popředí osobnost, která pravdu neví, tak je to proto, že jsi v prostředí, kde by ti znalost pravdy uškodila (a nebo si jenom chybně myslíš, že jsi v prostředí, kde by ti znalost pravdy uškodila). A taky je s tou znalostí pravdy spojeno trauma (osobní zážitek). Takže zatímco člověk bez DID se probudí do toho „co se ve světě děje“ a „že by se to mohlo stát i jemu“, člověk s DID už má přímo vlastní zkušenost/svůj zážitek, takže to je podle mě něco jiného. Nemůžeš se „probudit“ do něčeho, co jsi zažil (to nedává smysl), ale můžeš si vzpomenout. A že by si nějaké alter ego na nic nepamatovalo a probouzelo se běžnou cestou (např. čtením o pravdivých událostech, které se ve světě dějí), tak to může vypadat jako probuzení, ale dokud si neuvědomí alespoň nějakou pravdu o sobě, tak v té „osobnosti“ stále fungují/jsou zapnuté potlačovací mechanismy, a proto to probuzení nebude opravdové ani úplné (ale maximálně jenom na oko nebo takové povrchnější). Jak píše Alue, tak to určitě nebude probuzení/vymanění se z matrixu.

No a jinak jsem taky přišla na to, že DID je systém=matrix (či jak píše Aluška kotva v systému). Při DID přehazování osobnosti na člověka energeticky působí matrix (pokud je vynucené) a ten matrix s tím má úspěch, takže to dělá (např. přes nějaké lidi pod vlivem drog/jejich špatného charakteru) opakovaně. Takže i když je DID člověk docela v pohodě a normálně „probuzený“, tak když se setká s nějakým spouštěčem nebo násilníkem, může být rázem najednou úplně mimo a všechno jeho „probuzení“ je pryč (což by se někomu bez DID nestalo). Pouze v ideálních podmínkách by mohl fungovat po celou dobu „probuzeně“, jenže ideální podmínky jsou mimo matrix a s DID se zase z matrixu úplně nevymaní.. Jedině by ho matrix např. sám pustil, ale to matrix nedělá, ten právě naopak využívá slabostí pro udržení člověka v sobě. Nebo kdyby bylo globální osvobození všech lidí od matrixu, tak potom už by byli všichni osvobození, ale tato série článků je o tom, jak se co nejvíce osvobodit sám.

Jinak já jsem byla s DID v pohodě, protože jsem znala jenom svoje osobnosti, které jsem si vytvořila („svobodně“) sama. Takže mi ani nevadilo, že mám víc osobností, a myslela jsem si, že se můžu i s DID vymanit z matrixu, že to ničemu nevadí atd. Jenže pak jsem si vzpomněla (nebo se mi ukázaly) na nějaké osobnosti, které vznikly nedobrovolně na základě traumatu (a vzpomněla jsem si i na nějaké trauma, které už bylo nad mojí kapacitou únosnosti) a přestala jsem být s DID v pohodě, protože nic z toho (trauma ani vytvoření/vznik těchto osobností) nebyla moje svobodná volba (přímo na jejich vznik/vytvoření si nepamatuju, ale byla to nouze nebo automatický mechanismus). Byla jsem z toho hodně špatná (zhroutilo se mi ego těch osobností, které si myslely, že jsem nic moc špatného nezažila, takže se s tím neuměly vyrovnat a zmizely=odešly se s tím vyrovnávat do podvědomí), ale pak se to všechno naštěstí zase potlačilo, takže bych o tom dokázala psát a zároveň nic neprožívat, protože to vidím jakoby se to stalo někomu jinému (pohled ze 3. osoby + jako by to byl jenom sen a ne realita). Předtím jsem to viděla reálně a v první osobě a zajímavé bylo, že jsem zažila i tu výměnu osobností, při které celý zážitek naráz zmizel (zachovala se jen krátká útržkovitá vzpomínka, která se v tu chvíli přesunula z pohledu první osoby do toho pohledu třetí osoby) a ta osobnost, která to zažila a vše si pamatuje, má úplně samostatné vědomí. Zatímco ty osobnosti, které jsem si vytvořila sama (v rámci nějaké svobodné volby, aby se mi tu lépe žilo), byly aspoň trochu nějak propojené (pocitově nebo v podvědomí).

S mnou vytvořenými osobnostmi (které byly bez traumatu) jsem byla spokojená proto, že jsem měla na jeden problém víc různých chytrých náhledů, všechny osobnosti mi povahově vyhovovaly (a byly si i trochu podobné), nepamatovala jsem si žádné velké trauma a mohly mezi sebou sdílet vzpomínky (=téměř bez výpadků paměti), takže jsem byla s DID spokojená (takový kreativnější život). Po tom, co mi ukázaly své zážitky dvě dětské (o těch jsem předtím vůbec nevěděla/neznala) osobnosti (a vzpomněla jsem si ještě na jedno/dvě další trauma, i když ne na celou osobnost, která s tím byla spojená), které se spouštěly jen v době traumatu (bylo to podobné jako v té knize..ty osobnosti nic jiného než určité specifické trauma neznaly), jsem už pak s DID nebyla vůbec spokojená, protože žádná kreativita nebo více náhledů na problém (=snadnější nalezení řešení a odpovědí) by mi za prožití něčeho špatného nestálo. Navíc celkově v životě „dál“ / lépe bych na tom byla bez traumatu.

Ještě k tomu mě v té době tady na ulici v realitě obtěžovali illumináti (nějaký poskok, kterého jsem neznala, ale určitě to bylo cílené a snažil se mi ukázat asi nějaký spouštěč), takže jsem si zrovna vzpomněla na nějaké naprogramované osobnosti a do toho jsem v realitě viděla, že se někdo cizí snaží, abych k němu jen tak nastoupila do auta (které znám od té doby, co jsem na internetu psala o reptiliánech a četlo to víc lidí, tak pár dnů na to ke mně cíleně přijela bílá limuzína s kuší na zadním okně, kterou jsem pak už bez kuše občas cíleně potkávala = cíleně z jejich strany), což mě ještě víc rozhodilo, protože jsem ještě i v realitě vnímala, že se něco stále děje. Takže jsem se snažila vše potlačit, abych mohla co nejlépe fungovat, a pokusila jsem se najít si práci na hlavní pracovní poměr, abych byla součástí nějaké firmy a aby po mně díky tomu illumináti nešli, což doufám zabralo (už se mi zatím nikdo neukázal..teda možná jednou). Ale než jsem to potlačila, tak jsem zkazila pár pohovorů, protože jsem byla z toho traumatu deprimovaná. Tak chodím na co nejvíce pohovorů a už i nějak pracuju, takže asi proto se zaměřili na někoho jiného, kdo je zranitelnější. Pro mě je asi lepší volba pracovat v nějaké firmě (=žít v matrixu) než abych v realitě přímo čelila illuminátům/jejich poskokům. Oni tedy občas otravují i když někde pracuju, ale je to pro ně těžší. Já nemám sklony k sebevraždě (dobré nálady si u mě většinou spolupracovníci všimnou) ani bych nikam bez dlouhého rozloučení neodešla (nezmizela), takže když jsem někde zaměstnaná, je to z hlediska bezpečnosti výhodnější.

kiana 2022-08-08 17:53:05 Odpovědět

Skvělý článek:

„Humaton je tvořen soustavou myšlenek, přesvědčení a návyků, předem naprogramovaných reakcí. To vše se neustále přeskupuje, aby si to zachovalo stabilitu a vytvářelo dojem jednoty a účelu.“
– to jsem bohužel zjistila, že někteří lidé v sobě nic neobsahují (a pár lidí mi to i řeklo, že jsou uvnitř prázdní)

„Rafinovanější homogenní charakter humatonů se projevuje tím, že jsou velmi fascinovaní a zapálení do něčeho nedůležitého, co by jim mělo být naprosto ukradené.“
„Humatoni mluví o těchto nedůležitých věcech s důležitostí armádního generála, který se chystá na válku.“
– a když se tomu jejich počínání/řečem člověk začne smát, tak je to úplně vykolejí a zařadí si ho pak do nějaké špatné kategorie (celé jejich počínání má jednu společnou vlastnost – úplně jim chybí sebeuvědomění/sebereflexe..někdy je těžší odhadnout, jak vás asi tak budou vnímat druzí lidé nebo co by se jim nejvíc líbilo, ale mám na mysli sebeuvědomění sám před sebou..bioroboti se totiž přehnaně zaměřují na to, jak nejlépe zapůsobit na druhé a být „lepší“ než druzí, např. co je v módě, což se neustále mění, takže na to musí neustále upínat veškerou snahu a pozornost, až jim nezbývá nic pro sebeuvědomění).

„Dokážou strávit celé hodiny – a klidně i celý život – hovory o triviálních záležitostech, které prožívají tak vážně, jakoby snad vyvíjeli lék na rakovinu.“
– v poslední práci se kolegyně bavily hodiny o blbosti a z nějakého nepochopitelného důvodu jim vadilo, že si svobodně vybírám, jak trávit svůj volný čas (ony se po práci koukaly na „populární“ seriál Ordinace v Růžové Zahradě a další podobné seriály a braly jako drzost to, že si někdo něco sám vybírá..a nedělá to, co mu televize/matrix předhodí jako „vhodné“)
Podle jejich „logiky“ by se člověk měl dívat na něco, co je „české“, když se narodil zrovna v tomto státě a zároveň by to mělo být populární (což je podle nich známka kvality). Měl by to dělat kvůli tomu, aby se mohl socializovat (=zapojit se co nejlépe do konverzace s druhými lidmi..tzn.aby se měl s druhými lidmi dlouhé hodiny o čem bavit). Samozřejmě musí také sledovat zprávy na „populárních“ televizních stanicích / internetových stránkách (=MSM), opět aby měl o čem SPRÁVNĚ mluvit (zatímco u ordinace si může DOKONCE vybrat např. který herec mu je sympatický, tady už musí říkat ty správné názory bez otázek). Také by měl mít člověk „přehled“ = pamatovat si jména, národnosti, věk, vzhled a co nejvíce podrobností např. z jejich rodinného života (=drby) známých osobností a sportovců, protože pak mezi sebou kolegyně soutěžily, která si toho dokázala doposud zapamatovat víc.. K tomu nejlépe slouží časopisy typu Blesk (ten už je tedy taky na internetu) a nebo internetové stránky typu Super tečka cz. Také samozřejmě sledovat počasí (ideálně na nějakém meteoradaru), abychom se mohly bavit o tom, jak bude (a jak se na dané počasí řádně připravit – např. nakoupit opalovací krém) vs. až ten čas uplyne, jak venku je (když se předpověď nevyplnila, tak na to neupozorňovat a když se nad námi objeví podezřelé mraky=chemtrails/HAARP, tak si toho nevšímat). Tedy předstírat, že si velmi všímám počasí a že mám velký zájem o okolí, ale ve skutečnosti podezřelé věci ignorovat nebo bagatelizovat.

Také se bioroboti identifikují s tím, co jim určil/přidělil Matrix. Např. někdo má v rodině u žen zaměstnání jako sestřička, tak to dcera začne taky dělat (automaticky – jako její máma). A pak se identifikuje s tím, že je soucitná. Když se nemocnice z ničeho nic zavře a jí z práce vyhodí, tak je donucená si najít jiné zaměstnání, posílá životopisy a shodou okolností jí přijmou na pozici „prodejce“. Pak najednou zastává motta kapitalismu, identifikuje se s asertivitou atd. Ten člověk sám většinou vůbec není schopný ani sebeuvědomění.. Zažila jsem v realitě tedy přerod z prodejce na sociální zaměstnání a obrat byl opravdu velký a okamžitý, přičemž si ten člověk pořád normálně myslel, že takový (drsný prodejce/soucitný pomáhající) opravdu on je. Vůbec mu na tom nepřišlo nic k zamyšlení, jakoby se předchozí „identita“ odchodem ze původního zaměstnání smazala a nahrály se do něj úplně jiné vlastnosti (potřebné pro nové zaměstnání..). Tento člověk se původně „bil“ za dravý prodej (např. bez práce nejsou koláče – když je někdo chudý, může si za to sám, asi se dost nesnažil nebo nebyl dost dobrý) a s naprostou vážností kázal podobné bludy (ještě i nesmyslnější, které se mnohdy navzájem naprosto vylučovaly a když na rozpor někdo taktně/jemně upozornil, tak se urazil co si to dovoluje a označil přemýšlejícího člověka za svého nepřítele), pak se stejnou vážností a rázností začal kázat pomoc bližním a asi by dravé prodejce i odsuzoval 😀

Alue K. Loskotová 2022-08-08 23:01:56

náramný koment. děkuji za něj. 😀

Diana Catalina 2022-08-09 09:10:19

Je s podivem, že jsem se v některých částech tohoto komentáře našla. Mám moc ráda drama a většinou při konverzaci s někým „přehrávám“ a zapojuji emoce, ale pak si zničehonic řeknu „a proč já to vlastně dělám, když mi stejně na výsledku nezáleží a nemá to pro mě smysl? Proč předstírám, že jsem do toho tak moc emočně zapálená?“ Sama nevím, často si říkám, že je to zjevně ze zvyku. Třeba pro zábavu. ¯\_(ツ)_/¯

Danny 2022-08-09 18:24:50

Pro kianu: 😮 Ty vaše kolegyně musely být mega krávy. Docela chápu, když ty slavné prožívají puberťáci, ale dospělí? Já jsem před rokem četla životopisnou knížku o jednom čs herci a už to mi přišlo trapné a styděla jsem se za to 😀 Ne tak ještě o každé selebrite ze seriálu vědět první poslední.

Will 2022-08-08 23:02:41 Odpovědět

pani doktorko.. vy ste doktorka? 😀 best

Janča 2022-08-14 17:38:54 Odpovědět

Zahodit mobila do fontány – tak to považuju za úplně zbytečné a iracionální gesto. Jelikož podnikám, tak se bez telefonu neobejdu a takhle zbytečně zničit drahou a praktickou věc, která může udělat spoustu prospěšné práce a kterou určitě někdo vyráběl za minimální mzdu, to mi přijde silně nefér. To vůbec nepovažuji za něco hrdinského. Všechno praktické, co máme kolem sebe, se dá v klidu využít, když s tím umíme zacházet. Děti mají také mobily a používají je rozumně, nejsou na ně přivázané. Vždycky mě potěší, když přijdou z lesa a ukazují mi nafocené pěkné obrázky motýlů, květů, stromů a dalších hezkých přírodnin.

Alue K. Loskotová 2022-08-14 17:49:27

Je to film a zahozený mobil je symbolické gesto osvobození se od despotické tyranky.

AaQby 2022-08-14 18:15:47

Máš pravdu, mobil je velmi praktická věc (ve své návykovosti a zároveň míře záření) k depopulaci lidstva, za kterou se ještě automaticky platí; zahozených mobilů není proto nikdy dost…..

mariankosmac 2022-08-15 13:09:48 Odpovědět

Také obľúbené slovovo biorobotov je slovo kvazi (quasi), ale zatiaľ nie je u nás tak rozšírené a často ho nepočuť.

Luz 2022-08-15 23:02:05 Odpovědět

Skvěle popsané ty rozhovory o banalitách, jak to nesnáším a zdá se, že čím je větší skupinka, tím povrchnější konverzace, prostě o ničem a stejně jsou někteří schopni ty svoje nezajímavé příhody popisovat tak zdlouhavě a detailně.

Nový komentář Zrušit odpověď na komentář

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek

Aluška.org: Věděním ke svobodě

Aktuálně

Poslední komentáře

Archiv