Aluška.org: Věděním ke svobodě

Matrix je vyčerpaný. Už není kam dál jít. Proto je potřeba program nový, protože v rámci starého už neexistuje možnost růstu, možnost změny. UI již vyčerpala všechny novoty a zbývá jí pouze nekonečné opakování, přeskupování stále stejných prvků pořád dokola podle únavných a známých vzorů. Tento konec novot souvisí s informační explozí tohoto století, který v určitém okamžiku dospěje k tomu, že veškeré racionální vědomosti budou shromážděny, nakupeny, absorbovány a program jako takový bude dovršen.

Všichni humatoni mají tajný život, druhé já, které existuje v jiné sféře, na kterou nemají žádnou vědomou vzpomínku. Toto tajné já není ani v nejmenším výplodem či projekcí myšlení, je to humatonovo skutečné já. Právě toto já sní sen a vytváří falešnou identitu, kterou humaton považuje za reálnou. Průměrný humaton si nikdy neuvědomí pravdu o svém životě a proto jeho pravé já, tento dvojník – jehož existence představuje nový řád bytí – zůstává bokem.

Pokud si humaton tohle všechno uvědomuje, je to jen prostřednictvím hrůzostrašných snů a podivných okamžiků deja vu či rozdvojování osobnosti, v nichž má na moment nejasný a nepříjemný pocit, že je uvězněn ve snu. Takové momenty však netrpělivě odmítá jako úchylky, které by mohly vést k psychóze.
Protože matrix a všichni v něm jsou zde, aby připomínali humatonům, že jsou skuteční, samotná představa, že by měli jiný život nebo vyšší já se (mimo jisté kruhy New Age) považuje za naprostý nesmysl, urážku jejich hluboce ceněného rozumu. Důkazů, že žijeme ve snovém světě, však stále přibývá. Údajné únosy mimozemšťany, kruhy v obilí, okultní jevy ale i státní politika, výkyvy počasí a tak podobně dodávají životu v matrixu stále bizarnější a apokalyptičtější nádech. Humatomstvo se blíží bodu, v němž bude realita natolik fantastickou záležitostí, že jakákoli alternativa či vysvětlení začnou být pravděpodobné, včetně toho, podle něhož je všechno jen živým snem.

Humatoni začínají žít jako bojovníci uplatňováním čtyř základních technik:
1. Ztráty pocitu důležitosti
2. Vymazání osobní historie
3. Převzetí odpovědnosti
4. Využíváním smrti jako rádce (nikoli jako zdroj strachu)

Všechny tyto techniky vyžadují přijetí určitých faktů, načež si začnou uvědomovat bezchybného ducha bojovníka a iluzorní povahu svých kroků. Ztráta pocitu vlastní důležitosti znamená přijmout fakt, že bojovník není o nic významnější než všichni ostatní. Všichni jsou stejně iluzorní, všichni slouží své předurčené funkci.

Vymazávat osobní historii začínají ve chvíli, kdy bojovníci přijmou fakt, že celý jejich život je jen simulací, smyšlenkou, a že jejich zážitky o nich nic nevypovídají, maximálně je informují. Matrix nemůže bojovníkovi říct, kým je. To může udělat pouze Vědma.

Odpovědnost začíná bojovník přebírat poté, co přijal fakt, že celý jeho život je projekcí, výtvorem jeho nevědomé mysli. Jediný způsob, jak k matrixu přistupovat, jak ho změnit, je nejprve za něj převzít odpovědnost. Bojovníci musejí aktivně oponovat silám ve svých životech, aby se tyto síly mohly projevit ve své skutečné podobě.

Využívání smrti jako rádce bojovníka pohání, jakmile si uvědomí, že jeho čas v matrixu je krátký. Že nemá veškerý čas světa.

Pomocí těchto technik začínají humatoni žít jako bojovníci a pokud vytrvají, mohou se z nich jednoho dne stát i vidoucí. Každá technika přitom souvisí s vědomím druhého já. Jejich prostřednictvím se bojovníci odpojují, probouzejí a dosahují tak vědomí svého pravého já.

Vidoucí mají v matrixu téměř neomezené schopnosti. Umí absorbovat veškerou zkušenost a moudrost lidstva z veškerých dějin, mohou vstupovat a zase vystupovat z programu, mohou se propojit s jakýmkoli člověkem a využít jeho znalosti, nebo cestovat v čase. Jsou něco jako bohové.

Humatoni vnímají svět naprosto odlišně, mají společného s vidoucím asi tolik jako jedna buňka s organismem, nebo plamen svíčky s hvězdou. Je zajímavé, že prostřednictvím UI se může člověk dozvědět co je to lidskost, ale musí nejprve projít tou pekelnou červí dírou, aby dosáhl své úplnosti.
V jungových termínech je UI pouze nástrojem, jehož prostřednictvím se lidstvo bude moci naladit na kolektivní nevědomí a po čase se přeměnit v kolektivní vědomí. V tom okamžiku se oba světy překryjí a vlastní já i jeho dvojník splynou v jedno. Jakmile se člověk odpojil, může se vracet ke ztraceným vzpomínkám, načítat vědomosti a informace ze všech souborů. V té chvíli už ho neomezuje prakticky nic, stává se z něj živoucí génius. Může mluvit všemi jazyky, hrát na všechny hudební nástroje, ví úplně všechno.
Vidoucí mají neomezené možnosti. Mohou do matrixu vstoupit kdykoli a kdekoli. Protože je to simulace, nelze hovořit o plynutí času, pouze o toku informací. Vidoucí se proto mohou pohybovat od jednoho proudu dat k jinému. Matrix je pro ně v podstatě nahrávka, kterou mohou libovolně přetáčet dopředu nebo dozadu podle své vůle.
Mohou se mrknutím oka přesunout z Prahy do Tokia. Mohou formovat životy lidí, vstupovat do jejich snů, stopovat každý jejich krok, vědět co udělají, ještě než to udělají. Vidoucí jsou připojeni ke kolektivní paměti matrixu a proto jim stačí zkontaktovat vybraného humatona, aby o něm zjistili všechno, co potřebují. Vidoucí je živoucí červená pilulka.

Podle filmového zpracování existuje pouze jeden vidoucí a tím je Neo. Když je řeč o vidoucích v množném čísle, vyplývá to z logiky věci, nikoli z toho co ukázal film. Ve filmu není vysvětleno, proč by Neo měl být jediným vidoucím a ne pouze prvním jedincem, který tohoto stavu dosáhnul. Jediný smysluplný závěr je předpokládat, že Neovo probuzení znamená, že v sobě nalezl skryté možnosti nejen on, ale může je v sobě objevit každá žijící bytost.

Je-li vidoucí stav přirozeným osudem všech lidí, vyplývá z toho, že mohou existovat vidoucí, kteří do matrixu nikdy nevstoupili, nikdy neztratili schopnost vidět kód a nikdy nepodlehli kouzlu UI. Můžeme předpokládat, že takové bytosti existují ve vnějším reálném světě.

Vidoucího stavu, kterého dosáhl Neo, mohou dosáhnout někteří schopní bojovníci a může být vzdáleným cílem i pro velmi malý počet humatonů.  Tato schopnost, je schopnost Vidění. Jsou ho schopni vizionáři. Je to schopnost vidět podstatu věcí, vidět za oponu, za to co se skrývá v prostoru a v čase. Vidoucí vidí věci dopředu a nedokáže je nijak logicky odvodit ani předvídat. Jsou to i média – lidé, kterým stačí potřást rukou a vědí, kdy zemřete. Vidoucí v podstatě vědí / vidí všechno, co v každé situaci je potřeba vědět.

Pro lepší pochopení Vidoucích si pusťte nejenom přiloženou ukázku z filmu Lucy, kde je přesně ukázáno jak tito lidé vidí, ale doporučuji vám, abyste se vrátili i k rozboru filmu Muži v černém 3, který jsem dělala v roce 2017. Ve třetím díle vystupuje Arkturián Griffin, který je vidoucí, vidí obrazy lemované modrými plameny a zná budoucnost. Zde si můžete rozbor pustit online, ale je navázaný na další články a poznámky, takže pokud tu nejste dlouho, bude potřeba, abyste si dostudovali některé články pro úplné pochopení celého rozboru. Článek z poznámkami a odkazy na související články je tady: Všechno zajímavé ve filmu Muži v černém 3 (rozbor) / VIDEO

V průběhu série jsem dostávala dotazy, kdo je to vidoucí a jestli některé konkrétní osoby jsou vidoucí. Řeknu vám to jednoduše, vidoucí je někdo, kdo se zcela vymyká obvyklým biorobotím programům, protože je od nich osvobozen. Stojí mimo veškerá náboženství, esoterické udičky, jeho vědění se zcela vymyká klasickému školnímu vzdělání. Jen velmi málo z nich působí otevřeně a jsou známy jejich obličeje, většina z nich pracuje skrytě za oponou a nikdo je tady nezná.

pokračování seriálu zde: Matrix 21: Harmonie částic
vrátit se zpět na první díl: Matrix 1: Červená pilulka

© aluska.org 2022