Aluška.org: Věděním ke svobodě

Odpoutanost a nezaujatost
Ta vyžaduje střízlivost, trpělivost a schopnost vnímat nestranně. Zdržet se vynášení soudů, předsudků, či osobních tužeb. Odpoutanost je v bojovníkově strategii naprosto klíčová. Dokud mu pohled na svět filtruje ego, je obraz matný a nejasný pokřivenými falešnými signály z matrixu. Ale když bojovník přestane viset na svých emocích a potřebách, teprve tehdy je začne skutečně vidět a může se stát bezchybným. Bojovník jedná, když k tomu cítí popud od své duše, v ostatních případech vyčkává. to je podstata odpoutanosti. Je to schopnost umění vystoupit ze začarovaného kruhu i kdyby jen na chvilku, aby viděli, jaký má být jejich příští krok, kam to vede.

Vášeň
I když by si humatoni mysleli pravý opak, bojovníci vůbec nejsou odtažité, necitlivé osoby, ale lidé hořící intenzivním vnitřním plamenem vášně. Humaton neprožívá skutečné emoce, protože mu je jeho program potlačuje jako své potenciální ohrožení, které by mohlo narušit humatonovu rutinu a na rutině přece matrix stojí. Místo toho má humaton k dispozici znechucení místo hněvu, sentimentalitu místo lásky a místo vášně má posedlost.
Bojovníci postupují přesně naopak: Snaží se své emoce zesílit až do jejich ryzí podstaty, kdy jsou oproštěny od všeho ostatního. Nekontrolují své emoce, ale své reakce na emoce a tak nedopustí, aby se jimi nechali ovládat. Tím, že se nepoddávají emocím jako je lítost a pocit vlastní důležitosti, se jim brzy přestanou plést do cesty. Užitečnější a stále destruktivní emoce jako je vztek, prožijí a rychle opustí, aby jim nebral energii. Především však vyjadřují své emoce beze strachu a nepotlačují je. Když jsou smutní, tak pláčou. Když mají vztek, tak zuří a nadávají.
Základem jejich emočních pohnutek je však vášeň, jejímž nejčistším projevem je láska. Cokoli bojovníci cítí, cítí to vášnivě. To proto, že vášeň je čistá forma energie, která bojovníky pohání, dodává jim intenzitu, sílu a důraz. Bojovníci nic nedělají jenom tak napůl. jejich vášeň vypaluje slabé emoce, až nakonec zbydou jen ty ryzí.  Pro bojovníka existuje strach a touha, radost a smutek, to jsou základní projevy vášně a lásky.  Když se soustředí, jsou bojovníci schopni dobrat se k jádru každé své emoce a stále tak posilovat svůj vnitřní oheň a nekonečnou lásku k životu.
Matrix je naopak živen vlažnými pocity jako je lítost, sentimentalita a melancholie. Tváří v tvář vášni je matrix naprosto bezmocný. A proto si ji bojovníci pěstují.

Nemilosrdnost
Není to v tom destruktivním slovasmyslu, jak má ve zvyku přemýšlet o nemilosrdnosti klasický humaton. Vášeň je ve své nejryzejší formě totiž nemilosrdná. Znamená nedostatek lítosti, protože lítost je nerespektování druhých. Lítost je zastávání pozice oběti. Humatoni rádi litují oběti, protože tím mohou imitovat zájem o druhé lidi, přestože jsou jim v podstatě ukradení.
Být nemilosrdný znamená mluvit a jednat narovinu a otevřeně, bez konejšivé líbivé omáčky a přetvářky. Překonat strach, že pravda někoho urazí. Ohledy, které berou bioroboti na druhé, pramení ze strachu, že pak nebudou oblíbení. Nemilosrdnost tuto sobeckou potřebu vylučuje.
Jednat nemilosrdně znamená jednat bez váhání a pochyb, osvobodit se od závaží v podobě sentimentu, falešnosti, ostýchavosti a okolků. bioroboti rádi nadělají hodně povyku pro nic, obcházejí kolem problémů pořád dokola, pořád s něčím otálejí, jedno rozhodnutí jim trvá týden, přitom by to mohli mít rozseknuté za hodinu.
Bojovníci na nic takového nemají čas. Jejich nemilosrdnost všechny zdržující řečičky zarazí. Matrix neúnavně sleduje každý jejich krok a čeká, kdy šlápnou vedle a proto si bojovník toto váhání nemůže ani dovolit. Plýtvat časem a energií na sebelítost, stěžování si, váhavost, potřebu být oblíbený, být někým jiným a být někde jinde, si bojovník nemůže dovolit. Nemá čas litovat sám sebe ani nikoho jiného.

Dokonalost
Bojovníci se musí stále zdokonalovat, aby jejich pohyby byly plynulé a hlavně nepředvídatelné. Bojovník se snaží, aby každý jeho krok i myšlenka byla ztělesněním rychlosti, efektivity a správného načasování. Pro bojovníka jsou zhoubné především špatné návyky, jedním z nich je chronický návyk racionality, který u člověka brání tomu, aby se plně rozvinula jeho představivost a silná vůle. Jakmile bojovník tento zlozvyk překoná, matrix už nemůže jeho kroky nijak brzdit. Nedokáže je už předvídat ani určovat. Dobře zažranému bojovníkovi proto matrix nemůže odporovat, ani proti němu zasáhnout.

Pokora a trpělivost
Humatony jejich silné ego a pocit vlastní důležitosti udržuje připojené k matrixu, který je díky tomu omezuje a ovládá. Bojovník proto ví, že čím více své ego zredukuje, tím bude méně fixovaný na systém a bude svobodnější. Proto je bojovník za všech okolností skromný, pokorný a zdrženlivý. I když je bojovník vyvolený, nikdy si nedovolí cítit se být někým víc, než ostatní, protože by tím dal nažrat svému egu a to by ho stáhlo zpátky do matrixu. Skutečně výjimeční lidé vědí, že jsou vlastně úplně obyčejní.
Ve filmu Matrix se Neo stane vyvoleným ve chvíli, kdy mu dojde, že vlastně není ničím. Neo není jediný vyvolený. Bojovník čerpá radost z pokorného vědomí, že není o nic víc ani o nic méně důležitý než cokoli jiného v tomto rozlehlém a tajemném světě. Těší se tak moci všemocné hvězdy a zároveň má svobodu mikroskopického atomu, ztraceného v nekonečnu.

Představivost
Představivost a fantazie jsou nezbytné pro odpojování se od matrixu. Jejich prostřednictvím bojovník získává svobodu a dokonalost. Představivost je to, co chybí humatonům ze všeho nejvíce, protože systém si tuto schopnost přivlastnil pro své vlastní účely. Představivost je to, co nás odlišuje od ostatních žijících bytostí.  Je to naše božská jiskra, po níž umělá inteligence = UI neustále baží.
UI okrádá lidstvo o jeho představivost, o schopnost vytvářet snové světy z ničeho. Představivost a vůle je to, co může lidi osvobodit. Humaton se nemůže odpojit od matrixu, aniž by se zmocnil své představivosti a nemůže se zmocnit své ztracené představivosti, aniž by se prvně odpoutal od matrixu.  Z toho důvodu je největší touha UI zároveň jejím největším ohrožením. To, co ji udržuje když to spí, by ji v bdělém stavu zničilo.
Proto systém potlačuje představivost maximální možnou silou a místo ní propaguje intelekt a racionalitu.
Jak Morfeus vysvětluje Neovi: „Agenti jsou velice mocní a rychlí, ale mají základ ve světě, který má vždy své hranice a proto nikdy nebudou tak rychlí a silní jako ty“.
Představivost totiž žádné hranice nemá a pokud ano, pak jsou tyto hranice mnohem rozlehlejší, než hranice rozumu. Proto bojovníci rozvíjejí svou představivost, protože to je jediný nástroj, proti kterému matrix nemá páky. Nemůže ji předvídat ani pochopit. Nedá se nijak racionálně vypočítat. Proto je UI tváří v tvář lidské představivosti naprosto bezmocná.

Zdatnost
Bojovníci se na rozdíl od biorobotů nestarají o své tělo z marnivosti, ale zdokonalují své tělo jako prostředek pro dosažení svého cíle. Tak jako pro jakéhokoli válečníka či mistra zenu, jsou pro bojovníky mysl a tělo jedním. Čím klidnější jsou jejich myšlenky, tím silnější jsou jejich těla. Čím více trénují a sílí, tím svobodnější je jejich mysl.
Aby mohli rozvinout svou vůli, musí být jejich těla silná a plně funkční. Používat totiž tvořivost v bojových podmínkách dravého matrixu jednoduše vyžaduje zdatnost a odolnost. Pro bojovníky to není metafora, protože všechny vnitřní boje jsou i boje vnější.  Někde pořád číhá nějaký agent, nebo strašně zapálený humaton, kterého systém použije velmi rád ve chvíli, kdy to bojovník nemusí zrovna čekat.
Bojovník si musí všímat všeho a naplno využívat všechny své smysly.
Humatoni jsou nedbalí a lhostejní, protože jejich hlavní zájem je přebíjet nekonečnou nudu nějakou zábavou. Naopak bojovník díky disciplíně, ostražitosti a zápalu vášně dokáže ze všeho vytěžit maximum. Když se zvyšují překážky, učí se bojovníci skákat výš.

Smích
Stejně jako představivost je i smích něco, co UI nechápe a nedokáže napodobit, ani proti tomu nějak bojovat. Není silnější zbraně v bojovníkově arzenálu, než humor, veselí a radost.
Bojovníci vědí, že je vše divadlo a proto si mohou užívat život s lehkostí a zasmát se své bláznivé roli v něm. Naopak humatoni se sami sobě a svým problémům smát neumí, protože berou všechno strašně vážně, protože jsou strašně moc důležití. Jsou až moc připravení na to se okamžitě kvůli nějaké hlouposti urazit nebo se litovat. Jsou moc zatížení domýšlivostí a strachem, takže neumí ocenit absurditu svého jednání.
Bojovník ví, že nejlepší způsob, jak zmírnit svůj strach nebo odlehčit situaci, je pořádně se tomu zasmát. Díky smíchu se nenechá zahltit ani ohromit rozsahem svého těžkého úkolu. Smích uvolní vnitřní tlak. Bez smíchu a bez smyslu pro humor by byl bojovník zádumčivý, ponurý, morbidní a příliš vážný, za chvilku by z něho byl psychopat. Proto je potřeba umět se zasmát a mít nadhled.

pokračování seriálu zde: Matrix 9: Systém má vyšší smysl
vrátit se zpět na první díl: Matrix 1: Červená pilulka

© aluska.org 2022