Aluška.org: Věděním ke svobodě

Co člověku brání v tom, aby se stal lepší verzí sebe sama? Je to především on sám a jeho postoje. Tento článek navazuje na nedávné téma: Sebeuvědomění je prvním krokem k rozvoji osobnosti Dnes si představíme některé běžné překážky, které člověku stojí v cestě k lepšímu poznání sebe sama.

Upřímně se zlepšit vlastně nechce
Někteří lidé nemají zásadní vůli se v životě zlepšovat. Může to být způsobeno osobnostními vadami, jako je pýcha nebo lenost. Jistě znáte typ člověka, který si buď pro všechno hledá výmluvu proč to nejde, proč to dělat nebude a proč na to nemá čas… nebo se snaží první týden až dva a pak veškerá jeho snaha vyšumí do ztracena bez jakéhokoli efektu.

Nebaví ho vzdělávání
Člověku chybí klíčově důležitá zvědavost. Chuť učit se, přemítat o svých chybách a hledat cestu, jak je napravit. Všechny malé děti milují učení, protože je to způsob, jak se zařadit do společnosti. Dítě vše odkouká od svého okolí – vše se naučí, vše je pro něj nové, zajímavé a vzrušující. A pak, po mnoha letech úmorné školní docházky, kdy se do něj násilím tlačí datumy a znalosti o které nestojí, se v něm toto nadšení často úplně zlomí. Mnozí lidé s velkým vypětím sil vychodí střední nebo vysokou školu a jen co se za nimi zavřou dveře této instituce si řeknou „tak a mám to za sebou, už se nikdy nebudu muset učit“, jenomže tento přístup k životu je nejenom zcela nereálný, ale také nebezpečný, protože člověk se musí vzdělávat po celý život a vychozené školy jsou pouze malý zlomek vzdělanosti, pouze jeden ze způsobů, jak se dá něco naučit. Pokud v člověku umřela chuť učit se, je to zásadní překážka v jeho rozvoji.

Extroverze
V tomto případě být extrovertní znamená nemít schopnost introspekce v životních situacích. Připomeneme si tři příklady z předchozího článku o sebeuvědomění a podíváme se, jaký by byl introspektivní postoj ve srovnání s extrovertním postojem:

Po pochopení výše uvedených příkladů člověku dojde, proč se říká, že ti, kteří tráví svůj čas hledáním chyb u druhých, si obvykle neudělají čas na nápravu svých vlastních.
„Nejprve vyjmi ze svého oka trám, pak teprv prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.“

Přerostlé ego
Lidé s příliš vysokým egem si zpravidla nikdy nepřipouštějí své chyby, natož aby měli potřebu na sobě něco zlepšovat. Neumí říct „promiň“ a pro jakýkoli čin si umí najít důvod – i kdyby naprosto padlý na hlavu – proč byli v právu a proč mají pravdu.

Duchovní faktory
Existuje mnoho typů duchovních příčin problémů v našem životě. Velmi často musí lidé podstupovat bolest v důsledku osudových událostí, působení destruktivních energií, problémů vytvořených zesnulými předky, bloku v toku vitální energie atd.
Někdy se může stát, že v důsledku středně těžkých až těžkých osudových událostí člověk není schopen ani jasně myslet, a to se pak stává překážkou v jeho úsilí o větší sebeuvědomění.
Také destruktivní energie mohou zatemňovat myšlení a prohlubovat osobnostní vady.

Na druhou stranu i pochopení, že takový typ problémů existuje a může nám působit bolest, nám pomůže zaujmout filozofičtější postoj k životu. Ve skutečnosti je naprostá většina významných událostí v životě člověka – ať už dobré, nebo špatné – způsobena především jeho osudem.
Musíme si dávat pozor na tyto překážky, které nám brání uvědomit si své osobnostní vady. I malý náznak chyby, na který nás naši blízcí upozorní, bychom měli zvážit, protože může vést k odhalení hlubších problémů v naší osobnosti.
Pokud v nás zpětná vazba od druhých lidí spouští prudkou obrannou reakci, říká nám to, že máme příliš vysoké ego na to, abychom si dokázali připustit, že něco děláme špatně. A na tom je třeba pracovat.

© aluska.org 2023