Aluška.org: Věděním ke svobodě

Hluboké naslouchání je jednoduchá technika, jejíž podstata leží v obrácení pozornosti ke svým pocitům a emocím. Většina lidí má tendenci před vším nepříjemným uvnitř sebe utíkat, není to však nejlepší taktika. Postupem času toto ignorování vlastních pocitů vede k emočnímu znecitlivění vůči sobě i okolí, k vyhýbání se náročným situacím a k odmítání naší bolesti. Nakonec celá věc vypadá větší a děsivější, než ve skutečnosti je.
Když se však se zájmem a jemností obrátíme ke své vnitřní bolesti čelem, často prožijeme okamžitý pocit úlevy.

Hluboké naslouchání není novodobý výstřelek. Je to prastará technika, kterou lze nalézt i v mnoha starých kulturách, například australské domorodé národy (Dadirri).

Nestrávené emoce jsou vaším nejhorším nepřítelem
Musíte se naučit zdravě strávit své emoce. Emoce nejsou zátěž ani problém a nejsou určeny k tomu, abyste je cpali do odpadkového koše, nebo je zakopávali do koutů vaší psychiky. Emoce dávají životu barvy a jsou jeho nepřirozenější součástí.
Emoce je plynoucí energie. Nechat tuto energii pohybovat se v nás, je přirozený, organický proces. Ale díky našemu kulturnímu, náboženskému a často i rodinnému podmínění jsme naučeni je potlačovat a skrývat. V závislosti na tom, z jakého kulturního prostředí pocházíme, jsme například učeni, že být naštvaný je špatné, nebezpečné, nebo že je to projev slabosti. Pláč je považován za slabost, melodramatičnost, či snahu přilákat na sebe pozornost a potřebu být litován. Dokonce i vyjádření radosti, nebo intenzivního vzrušení, je vnímáno jako vyhledávání pozornosti, nebo nevhodné.

Jak píše Carl Gustav Jung: Čemu se bráníte, to přetrvává. Takže vztek zahnaný do kouta se nevyřeší, ale zůstane v nás. Ani pohřbený smutek jen tak někam nezmizí. Zůstává nestrávený ve vaší psychice, ve vašem nevědomí. Ve vašem těle. Tvoří pak součást vašeho stínového já a zesiluje rozpolcenost vaší duše.

Jak cvičit umění hlubokého naslouchání
Kořenem většiny úzkostí a depresí jsou nestrávené zablokované emoce. Lidé jsou buď touto energií zatíženi (při depresi), nebo jsou jí hyperstimulováni (při úzkosti). Někdy zažíváme oba nešťastné scénáře naráz.

Hluboké naslouchání je jeden ze způsobů, jak si můžete pomoci sami. Je to intenzivní duchovní praxe a zde je návod, jak začít:

1. Slaďte svůj hlavní a střevní mozek
Máme tři mozky: v hlavě, v srdci a ve střevech. Máme mnoho zkušeností s používáním hlavy, ale používání srdce a střevního mozku máme tendenci zanedbávat. Jako hlavy bez těla se vznášíme po celý den a sotva si uvědomujeme, co se děje v našich orgánech. Přitom myslí, vnímá, cítí a emoce prožívá celé tělo, ne jen bdělá mysl.
Až se příště budete cítit přemoženi svými emocemi, jděte někam kde je klid. Položte si jednu ruku na srdce, druhou na břicho a buďte v klidu. Nalaďte se sami na sebe. Toto je podstata hlubokého naslouchání.

Emoce při tomto cvičení často vyplavou na povrch, možná se vypláčete. Zatlačený hněv může začít vulkanicky bublat ven. To je dobrá věc, protože se takto pročistíte. Položením ruky na srdce a břicho probudíte jejich vnitřní inteligenci a proces přirozené obnovy jejich energie. Kam jde vaše pozornost, tam jde i vaše energie. Vaším úkolem je být tichý, otevřený a vnímavý.
Pokud se pro vás toto centrování stane příliš intenzivní, udělejte si přestávku a pak to zkuste znovu. Jděte se projít, udělejte si čaj a pak se k tomu vraťte.

2. Co slyšíte právě teď?
Tato otázka je jednoduchou bránou k hlubokému naslouchání. Zkuste to na chvíli. Přestaňte teď číst, zavřete oči a všímejte si každého zvuku, který se objevuje ve vašem prostoru.
Možná slyšíte auta, ledničku, nebo ptáky. Možná si všimnete zvuku svého vlastního dechu.

Takto vypadá meditace  všímavosti. Pozorným nasloucháním zvukům kolem vás, rozšiřujete své pole uvědomění. Místo toho, abyste byli stažení, budete se cítit rozšíření, osvěžení a obnovení. Můžete to také spárovat s předchozí technikou.

3. Volné psaní
Aktivnější formu hlubokého naslouchání lze zažít prostřednictvím volného psaní. Psaní uvolňuje tvůrčí energii a pomáhá vytvářet duševní jasnost. Pokud jste úzkostní, depresivní nebo jinak zatížení, psaní je váš nejlepší přítel. Pokud jste osamělí a nemáte se na koho obrátit, napište o tom. Psaní vám může pomoci udržet si zdravý rozum v obdobích existenční krize a při průchodu temnou nocí duše.

Vezměte si ideálně papír, nebo můžete psát i na notebooku. Nastavte časovač na deset minut a začněte psát to, co se vám honí hlavou. Nepřemýšlejte nad tím, nedělejte si starosti s gramatikou, pravopisem nebo interpunkcí. Neupravujte to, nic nemažte, ani neposuzujte úroveň svého psaní. Prostě ze sebe všechno vyhoďte na papír – i když to možná zní jako slovní průjem a hromada blbostí. Smyslem tohoto cvičení je naladit se na svůj vnitřní svět a vyjádřit jeho obsah.
Jakmile skončíte, přečtěte si, co jste napsali. Vidíte pravdu o tom, jak se skutečně cítíte.

Může vás to šokovat a překvapit. Není neobvyklé zažít náhlé prozření, nebo se cítit zázračně odlehčen. A pokud jste nic extra nezažili, cvičte dál a držte se toho. Už jen samotný akt naladění se na sebe a vychrlení potlačené energie vám pomůže.
Toto cvičení bude alchymizovat váš růst, sebeuvědomění a transformaci.

Jako lidé jsme tak trochu zvířátka a tak trochu bozi zároveň. Nemůžeme prožít celý svůj život pohřbíváním pravdy o tom, co v nás je a kým jsme. Represe a vyhýbání se svým skutečným pocitům přinese pouze stagnaci a nemoci.

© aluska.org 2024