Aluška.org: Věděním ke svobodě

Napadá-li Vás nová otázka do příštích dotazníků, položte ji směle do diskuze….. Děkuji!

Dotazníky nejsou určeny k recenzím na zboží, posuzování osob, webů, hudebních skupin apod. Nenahrazují poradnu, s osobními problémy se prosím obracejte na e-mail.

1. Má nějaký vliv že většina jídla (v podstatě i všechno co používáme) je „mrtvé“ ve smyslu, že s tím jídlem/věcí nebyl v kontaktu nikdo kdo to vyrobil, ale vše udělaly stroje? Myslím to tak, že třeba dříve chleba pekl pekař a vlastníma rukama válel těsto, dal ho do trouby, dnes tohle všechno udělá stroj.

Věci, které projdou ruční výrobou, v sobě nesou otisk výrobce. Někdy je to dobře a někdy je to špatně, podle výrobku a konkrétní osoby, která se ho dotýkala. Věci, které prošly strojovou výrobou, v sobě otisk výrobce nemají, ale to z nich nedělá nic ,,mrtvého“ a naopak se to může dost hodit.

Například autopatická lahvička určena k výrobě autopatického preparátu z esence léčeného, musí být vyrobena z naprosto sterilního materiálu a nesmí přijít do kontaktu s bakteriemi ani energiemi jiných osob při výrobě, jinak by nefungovala. Taktéž konzumace jídla, kterého se téměř nedotkly lidské ruce (vždycky u toho někdo stojí a některé kroky musí udělat ručně, není pravda že stroje udělají úplně všechno), může být úleva pro ty, kteří jsou na toto přecitlivělí. Koupí základní suroviny téměř nedotčené. Ne vždy máte zájem o to, mít jídlo zahlcené destruktivní energií od naštvané kuchařky.

co si myslíme že jsme vs co skutečně jsme

Mnoho let (od malička do cca 20ti) jsem měla obrovské problémy se zažíváním, budila jsem se třeba ve dvě ráno úplně spocená a nevěděla jsem jestli budu první zvracet nebo druhou stranou. Extrémní bolesti, strašné křeče, třesavka, zimnice střídaná s horečkou, několikahodinová muka. Myslela jsem si, že mám nějakou hroznou nemoc, která nebyla diagnostikovaná. Něco jako crohn, ulcer.kolitida, alergie na lepek, na kasein, nebo nějaká podobná věc… Pak jsem zjistila, že veškeré problémy naprosto zmizely ve chvíli, kdy jsem přešla na stravu vařenou výhradně mnou. Bylo úplně jedno co jsem do toho dala, mohlo to být naprosto totožné jídlo ze kterého jsem předtím umírala, jediný rozdíl byl, že jsem ho udělala já.

Ne jídlo, ne konkrétní potravina, ale destruktivní nebo cizorodé energie mi dělají v těle nepořádek. Otisknou se do té hmoty, tělo to zaregistruje, rozhodne se že je to jed a zahájí prudkou defenzivní reakci. Dokonce i lidé, které znám, normálně se s nimi vídám a nemám s nimi absolutně žádný problém, jakmile mi něco uvaří, je tu asi 50% riziko, že si v noci užiju. Zažívám pak konflikty mezi slušností a mezi ochranou svého zdraví, protože opravdu nevím, jak něco takového vysvětlit, aniž by se kuchař urazil. Z tohoto důvodu můžu chodit bezpečně do jedné restaurace kde je sympaťák kuchař a do jedné kavárny, kde jsou milé slečny. Dva podniky s konstruktivní obsluhou a kuchyní. Všechny ostatní podniky jsem musela úplně vyloučit, všude mi bylo neskutečně blbě, kolikrát to začíná už po deseti minutách, vypadá to jako otrava a ještě jsem ani nedojedla. Výjimka jsou také rozpečené (strojově dělané) polotovary z benzinky co se hotové strkají do trouby a pak hodí na pult, z toho mi nic není.

Neznám nikoho s totožnou vlastností, ale pokud se v tom náhodou poznáváte, začněte si vařit sami, je to jediné řešení. Také je moc důležité nevařit, pokud vás krátce předtím někdo hodně naštve. Jídlo ztratí chuť a navíc pak znova jíte tu naštvanou energii, co jste do toho otiskli… Zatímco spousta lidí na energie ani nevěří, já jim musím přízpůsobit svůj každodenní život a své stravování.

Všechno ve vesmíru je živé, i kámen. Strojová výroba není otázka ,,mrtvosti“, ale je jen o absenci energetických otisků ve výsledném produktu. Kdo je natolik čistý a neinfekční, že ho v pohodě všichni snesou? Mno, málokdo.

Opravdu automatizovanou výrobu nevnímám jako něco zlého a nevidím důvod proč to démonizovat. Je tu, protože je potřeba. Nákupem základních surovin, ve kterých se předtím nikdo příliš nehnípal, si navíc hodně šetřím svoje zdraví, ne všechny otisky mi budou vyhovovat a ne všechny energie moje tělo přijme a nebude se jim bránit. O nehygienicky udělané domácí přírodní kosmetice bych taky mohla vyprávět, od jisté otřesné zkušenosti jedu jedině sterilní a neporušené obaly, což doporučuji i vám.

2. Stává se ti, že se ti při čtení textů od tvých čtenářů vyjevují v hlavě mentální obrazy? Jako jejich vzhled a tak? Mám pocit, že se mi něco takového párkrát stalo. Vím, že je v textu otisknutá energie dotyčného, ale že by se z toho dalo vytáhnout až takhle moc – obzvlášť, když je člověk vidoucí jako ty… ???

Vidoucí bych úplně neřekla, ale bývá mi z textů od různých lidí dobře, neutrálně, nebo blbě. Někdy se to pohybuje i v extrémech. Není to jenom ve zprávách, ale dělají mi to i jednotlivé webové stránky. Otevřu ji, ještě jsem nestihla ani nadpis a udělá se mi brutálně blbě, tak to hned zavřu a povolí to. Někdy je to autorem, někdy je to lidmi kteří tam chodí a třeba o něčem diskutují, určitá témata přitahují určitý typ lidí.

Taky v závislosti na kontextu zprávy mívám konkrétní pocity, logicky nepodložené, nebo vědomostmi neodvoditelné, které z obsahu zprávy nejdou vyčíst přímo. Takže je možné podle textu poznat různé věci o pisateli, které něco řeknou o tom jaké má energie, jaký je tedy charakter, v jakém se pohybuje prostředí a někdy i nějaké poznatky o dané věci, o které píše. Asi nejzajímavější a nejhorší je pocit, který mi řekne, že danou věc nemá smysl řešit, nemá smysl ani odpovídat, že je to naprosto zbytečné. Bývají to dost nepříjemné situace, kdy se každé písmenko odpovědi píše, jako byste měli na každém prstu kilové závaží. Tlačíte se silou vůle proti tomu pocitu a vašemu intuitivnímu vedení, protože to že vám ,,něco“ řekne že je to zbytečné neznamená, že se budete vůči druhým lidem chovat bezohledně, nebo je házet přes plot, i když vám nenapsali ani neudělali vůbec nic špatného. Nejlíp se komunikuje s lidmi, u kterých žádné podstatné vjemy nemám a nemusím tedy s ničím zápolit, protože se mnohdy logika s nelogikou dostávají do silných rozporů a vy z toho musíte nějak profesionálně a uživatelsky přívětivě vybruslit, aniž byste někomu ublížili, nebo odkryli něco, co se odkrylo jenom vám a sdělovat to druhým lidem nemůžete, protože je to osobní, nebo syrové.

Můžeme mít z květnatých a roztomilých popisů o tom jak funguje zázračná intuice a jak úžasné je duchovní vedení pocit, že jsou to samé dobré a společensky přijatelné věci, ale ve skutečnosti si tento datový kanál vůbec nebere servítky a jak to je, tak vám to napálí. Naprosto bez ohledu na společenská pravidla slušnosti, bez ohledu na vaše konstrukty o tom co to je respekt, přijetí bližního svého atd.

Takže se vám pak může stát, že si přečtete jedno slovo ,,ahoj“ a cinkne vám, ,,je to debil, neodpovídej mu“ a do toho vám ztěžknou ruce. Ještě jste ani neviděli, co dotyčný člověk vlastně chce! – Donutím se to pročíst. Pokud je mail sprostý, ofenzivní nebo podezřelý, udělám to tak. Ale pokud je mail slušný a má hlavu a patu, donutím se i přes jasný signál, i když vím že to nemá smysl. Protože ,,je to debil neodpovídej mu“ (Obrazně řečeno. Je to hlavně myšlenka či pocit, přepsanou větou je to už zverbalizované a přenesené do podobného významu, tedy to ztrácí původní esenci. Není to konkrétní slovní spojení a opět narážíme na problém nepřenosné zkušenosti. Pocit nelze nikdy přesně slovně opsat.) je v zásadním rozporu s mým morálním konstruktem o tom, že se ke každému člověku chovám slušně i když mi není sympatický. Je to moje rozumové rozhodnutí a v těchto situacích ho nadřazuji. Na normální slušný mail bude vždycky normální a slušná odpověď a přes to nejde vlak. Jak on na mě, tak já na něho.

Samozřejmě jsou i opačné situace, kdy mám nelogicky pocit, že je ten člověk můj nejlepší kámoš a začnu mu psát věci, které bych neřekla ani své dobré kamarádce. Protože mi ,,něco“ řeklo, že můžu, že je to moje krev a že je dotyčný člověk moudrý, nebo že mu to k něčemu bude.

Tyto věci hodně ovlivňují moje chování a chápání světa. Digitální svět a svět internetu není jen věc technologická, ale ve skutečnosti je to obrovská rozmanitá spletitá síť mnoha energií, kdy některé jsou velice silné a dá se z nich ledacos vyčíst. Kdykoliv otevřete webovou stránku, působí na vás energie, bez ohledu na to jestli na ně věříte, nebo nevěříte.

3. Jak je to s tím, když si všimnu různých obrazců a znamení ve vypité kávě někoho úplně jiného? Zajímalo by mě, jestli se to pak vztahuje jakoby k tomu co jí vypil, nebo ke mě když to v tom vidím? Nebo k nikomu z nás?

Káva vypráví o tom, kdo ji zamíchal a vypil. Ne o člověku, který tam jako první uviděl obrázek.

4. Chtěl by jsem se zeptat, jestli zubaři nejsou tak trochu šarlatáni, jako třeba doktoři (víme kdo je platí). Například já jsem byl před třemi měsíci u zubařky a ta mi blombovala zub, protože v něm údajně byl kaz. Stálo to asi 1200 Kč, protože jsem si dal tu lepší plombu. Ten zub (tuším, že je to šestka) mi sloužil bez problému řekl bych asi 20 let, čili od doby, kdy nahradil mléčný zub. Po té co mi ho zubařka blombovala, tak se za 3 měsíce v podstatě rozpadl. Teď když jsem byl na kontrole, tak mi zubařka nabídla, že jej vyrve a dá mi tam Most, což by stálo 7 200 Kč. Nemyslíš, že je to skvělý byznys? Dojebou ti zub a pak když se ti rozpadne, tak ti nabídnou další řešení, samozřejmě za další peníze. Nehledě na to, že pokud by mi nasadila ten Most, tak by mi musela oříznout dva sousední zuby, které jsou zdravé a na jednom z nich se dělala také drahá blomba. Tak si říkám proč se to vše dělá, když se to musí neustále opravovat a člověk za to jenom neustále platí. Co si o tom myslíš? Je to normální?

Přes internet, když jsem neviděla tvoje zuby a neznám tvoji ústní hygienu ani tvůj zdravotní stav, ti nemůžu zodpovědně říct, jestli je to víc tvoje chyba, nebo chyba špatné zubařky. Možné je oboje. Někdy zub může prasknout, pokud byl uvnitř vyžraný opravdu hodně, plomba tam byla veliká a byl na něj vyvíjen velký tlak (a na šestku tlak opravdu je). Někdy to může být i blbě udělanou plombou, že zub praskne. Starší bílé výplně byly méně kvalitní, vypadávaly nebo expandovaly, ale dnešní modernější už to nedělají. O tom jak moc hluboké to bylo, a jestli ta plomba sedla dobře, však nepíšeš, ani o tom jak o své zuby pečuješ a v jakém jsou stavu. Určitě by hodně napověděly i snímky před a po.

Moc nevěřím na zubařku, co by záměrně vykotlala zdravý zub, aby ho pak mohla za tři měsíce vyrvat. Připadá mi to fakt jako moc velké sci-fi, ale může být nešikovná, neznalá a tím ublížit.

Pokud se ti nelíbí přístup tvé zubařky a máš pocit že ti jenom mrví zuby, tak jdi jinam. Dobrý zubař je fakt nad zlato. A pokud nechceš most, což se ti ani trochu nedivím, zeptej se na možnost implantátu. To se udělá kovový šroub do kosti a na ten šroub se nasadí zub. Možná jiný zubař by ti mohl nabídnout i korunku, to ale dost záleží na tom, jakým způsobem se zub rozpadl a jestli puknul tak blbě, že už korunka nepůjde.

Všechno je o lidech a různí zubaři ti na stejný problém řeknou různé věci a řeknou ti i i jiný postup a řešení.

Například: Když mi bylo 19, všimla jsem si, že se mi dělají bílé tenké linky podél dásní na dvou levých předních zubech. Absolutně jsem nevěděla co to je. Zubní hygienička mi řekla, že to je počáteční stádium odvápnění a že neví proč to mám (myslela jsem si že je to kámen a nebyl). Zubní lékařka mi řekla, že za to může moje matka, že měla v prenatálu málo vápníku a proto se mi odvápnily zuby – což je naprostá hovadina. Ani jedna z nich mi nenabídla absolutně žádné řešení, odpověď byla že řešení neexistuje, že jediné co mi zbývá je počkat až se mi to skazí – CO!!!!. Ta druhá se dokonce naštvala ve chvíli, kdy jsem se jí zeptala, jaké mám brát preparáty, jaké mám brát doplňky výživy, jak mám revitalizovat zubní sklovinu a co konkrétně mám udělat pro nápravu problému. – Neznala vůbec nic, jediné co uměla bylo rvát ven zuby a látat je amalgámem. Ordinace jako ze škatulky, chytrá jako rádio, ale neměla povědomí o takto základních věcech!!

Až moje aktuální zubařka mi vysvětlila, že jak jsem levák a jak čistím vepředu a jak na každou stranu přehmátnu kartáček, tak přesně tyhle místa vynechám, tedy že je to nedokonalá technika čištění. Postupně mi řekla kde jinde mi to ještě zůstává, kde vynechávám a já jsem se naučila jinak čistit zuby. Tedy projedu běžně a pak se vrátím a speciálně dočišťuju konkrétní zranitelná místa malým single kartáčkem. Odvápnění se zastavilo a záhada je vyřešena. Kdyby mi to nevysvětlila, tak si to dodneška čistím blbě, nevím o tom a to by byl pak pěkný průvan v peněžence… přitom taková blbost, že jo. 🙂

Osobně mám za to, že skoro všechny problémy vznikají z toho, že se zuby čistí málo, nebo blbě s vynecháním některých míst. Škoda, že mi to nikdo dost nevysvětlil, když jsem byla malá. Na místech, kde se dělají bílé linky a fleky, vynecháváte. Na místech, kde se vám dělá zánět dásní, nečistíte. Kdo má špatné zuby, má je špatné hlavně proto, že je čuník (další vliv jsou léky, fluoroza a vážné nemoci). To je celá záhada. Je šokující, že takové jednoduché věci neví ani někteří zubaři. Pak není divu, že to neví ani pacienti, když se jim radí ,,počkejte až se to skazí“.

A to je vážení vyspělá medicína 21. století: ,,Na tohle není žádná léčba, to máte z prenatálu, to se prostě skazí a hotovo.“