Aluška.org: Věděním ke svobodě

Takže tu jsou jen probuzení a psychopati (20% probuzených vs. 80% psychopatů). Potvrzuji těch 80% psychopatů+narcistů, že to asi tak nějak odpovídá.. V práci si mě vyhlédla vyšinutá psychopatka/narcistka, která bohužel asi nemá žádnou diagnózu, ale je nemocná. Nejdřív chtěla vyštvat (vyhodit) všechny zaměstnance, kteří se jí nepodřídí (to někomu prý řekla a když někomu uškodí, tak má radost, zatímco když se ostatní spolu baví a mají dobrou náladu, tak se naštve) – dokonce i jednoho muže jednou trochu fyzicky napadla – tak jí dali na jiné oddělení (do izolace), aby se jí zbavili, ale na tom oddělení (dobrovolně v izolaci od lidí) pracuji i já, takže od té doby můžu za všechny její problémy (i chyby, které ona nebo jiný kolega udělá) já.. Celou pracovní dobu vymýšlí, jak mi co nejvíce uškodit, pomluvit, žalovat šéfům apod., díky čemuž dokonce nestíhá dělat ani svojí práci. Jelikož má IQ tak 80 (bych tipla), tak mi odhalila, na jakém principu psychopati fungují (nejlepší je no-contact a neřešit je, protože to není vůbec dobré). Ostatní spolupracovníci mají nějaké destruktivní chyby (někteří hodně, jiní málo), ale tato zatím svým zlem vše přebyla.. Naštěstí se s ní vidím jen 10min/den, ale i to stačí, protože pak musím ještě řešit „pasti“ a pomluvy, které na mě za ten den (během svojí pracovní doby) nastražila.

Na začátku měla problém zvládat práci (díky tomu, že je hloupá), tak jsem jí dokonce zaučovala (chtěla jsem jí dát šanci, i když všichni mi o ní říkali dost špatné věci) – to se chovala dobře. Jakmile jsem jí naučila práci tak, aby jí zvládla, tak jako by si řekla „už tě k ničemu nepotřebuju“ a začalo peklo. Pak jeden čas se zase usmívala ale za zády mě všude pomlouvala (nevěděla jsem to, pak jsem zjistila..). Asi jí vadí, že vypadám mladě, jsem hezká a chytrá – ale aby se na mě až tak zaměřila (že za ten den nedělá nic jiného než mi škodí a to i na úkor své práce), není normální.. Samozřejmě to v rámci možností nějak řeším (když nedělá svojí práci, tak si na ní stěžuju, protože já za ní její práci dělat nehodlám – ještě k tomu abych „za to“ dostala nevděk a pomluvy). Jelikož je v populaci tolik destruktivních lidí, tak se musím naučit v takovém světě žít, ale všem doporučuju předpokládat, že je mezi námi určité procento psychopatů = vše si zálohovat, mít důkazy atd. Protože oni počítají s momentem překvapení (že na začátku všem věříš), ale když víš, že se někdo může časem vybarvit, tak když máš důkazy už při té první zákeřnosti, kterou provede – rovnou všem ukážeš, jaký ten člověk je (a s tím ta osoba nepočítá).

No ona je tak o 20 let starší a takový silnější „babochlap“, takže kdybych na ní sáhla, asi by mě napadla s tím, že to byla sebeobrana (nehrozí, že by se mě začala bát, protože je silnější).. Jedna kolegyně (která je stejně stará i podobně silná, jako ona) + jeden kolega jí (každý jindy) seřvali a ti od ní mají od té doby klid. Ale fyzicky slabších kolegyň ani kolegů se nebojí. K nám na oddělení přišel ještě nový kolega a na toho už si taky stěžovala, takže i když je zatím vysazená na mě, občas se zaměří i na někoho jiného. Co jsem zjistila, tak jí na mě dráždí asi i to, že se na ní nezaměřuju tak jako ona na mě (neřeším její problémy) a žiju si svůj život. Ostatní kolegové jí totiž řešili a zabývali se jí, když jim dělala naschvály (když byla ještě na jiném oddělení s jinými kolegy, tak tam měla problém úplně s každým) – a ona po té pozornosti asi touží. Já řeším jen její činy (aby jí to nevyšlo a její destrukce se otočila proti ní), ale jinak se s ní moc nezabývám. Ona totiž nemá mozkovou kapacitu, aby pochopila, co jí někdo říká (např. mě obvinila ze špatně fungujícího počítače, i když ten počítač nefungoval cca půl roku či déle před tím, než jsem nastoupila do práce = ověřeno úplně se všemi kdo na tom pc někdy pracovali ..když jsem jí toto řekla i s důkazem, tak jí pravda rozlítila a pouze mě dál obviňovala, ať nelžu, že za to můžu já.. prostě rozum 0). Naopak jsem pak pomohla ten počítač opravit, což jí také naštvalo, protože přestal existovat problém, ze kterého by mě mohla obviňovat. Taky se snaží projektovat svoje vlastnosti na mě, takže říká, že jí dělám naschvály (přitom ona se snaží dělat mi naschvály) nebo že lžu (ona tedy asi lže), že mám špatný charakter apod. Zatím jsem jí zrušila oblasti působení (že nemá na co si stěžovat = počítač je opravený a všechny sporné věci jsou vyřešené) a zároveň jsem utnula kontakt na minimum. Ona na to zareagovala tak, že neudělala svojí práci když jsem měla směnu po ní (=musela jsem to dodělat já, ptž ta práce musí být hotová) – to jsem nahlásila (to nečekala) a dále si vzala 14 dnů dovolenou (prý měla už dlouho něco naplánované), takže budu mít chvíli klid. Od února (jelikož nastoupil nový kolega) jsme měli mít normální směny bez přesčasů, ale ona si vzala tu dovolenou (a na začátku měsíce měl dovolenou jeden kolega – na oddělení jsme čtyři: 2 ženy a 2 muži), takže pokračujeme v přesčasech a normální směny budeme mít až od března..

Každopádně jakákoli skulinka kde by mohla udělat zlo = ona se toho chytne a snaží se udělat naschvál. Třeba si předčasně u šéfa vyžádala ty normální směny bez přesčasů (takže ostatní museli dělat přesčasů ještě víc, naštěstí to bylo jen velmi krátké období, takže to nikomu až tak nevadilo) – ale trvala na tom, že má pevně dané směny, které se jí nemůžou změnit, protože si do všech volných dnů něco naplánovala. Pak viděla možnost mně a kolegovi uškodit (takže si kolegovi na něco stěžovala, že jí to vadí) a on jí řekl, že to by ale musel změnit i její směny a najednou jí vůbec nevadilo, že by se její směny změnily. Já jsem přišla na to, jak její „problém“ (co jí vadí) vyřešit tak, aby mně ani kolegovi neuškodila, jen by se pouze jí přeházely směny a přestala to požadovat. Takže jde lehce vidět o co jí jde (její záměr) = pouze dělat zlo a škodit. Většina kolegů obsahuje do nějaké míry destrukci (někdo více, někdo moc ne), ale na takhle odstrašující případ se narazí jenom výjimečně = to je podle mě už nemoc (psychopatie, narcismus), příp. posednutí destruktivní entitou (protože to zatím vypadá, že její jediný záměr je ubližovat někomu/škodit a na nic jiného svojí pozornost a motivaci asi ani nezaměřuje).

tauri: Sice pracuji ve výrobě, ale ne jako dělník (sedím u pc). Mně připadají všechna zaměstnání „podřadná“ z hlediska nějakého mého vývoje = nic mi nedávají (kromě peněz = jídlo/přežití), pouze buzeraci/omezování svobody a nucený styk s lidmi, se kterými bych se dobrovolně nestýkala. Takže mnoho lidí, kteří se „mají co učit“ nebo jsou prostě na nižší úrovni, v zaměstnání najdou přátele/lidi na podobné úrovni nebo je ta práce někam v jejich vývoji „posune“. Mně tedy minulé zaměstnání telefonní operátorky dalo to, že jak jsem musela dokola mluvit, tak jsem si vytrénovala hlas (nacvičila jsem si např. příjemný hlas, který můžu v případě potřeby někdy používat) a začala jsem si trochu víc věřit i ve zpěvu (ačkoli se tam pouze mluví, tato práce pomohla i ve zlepšení zpívání). Také se tam dalo naučit, jak nepřijímat destruktivní energii od různě naštvaných volajících lidí. Takže k něčemu mi to bylo. Tato práce má také svoje výhody, které se mi nyní aktuálně hodí, takže (když by tam nebyly destruktivní nevýhody jako např. kolegyně) byla bych v rámci možností spokojená.
Nebyl den, kdy by kolegyně neudělala nějakou past/průšvih. Krátce po těchto komentářích jsem v pracovním mailu (máme společný dohromady..) zjistila, že se mi změnil odeslaný e-mail, ze kterého jsem dělala shodou okolností print screen, takže jsem měla i důkaz. Nejdřív jsem hodinu řešila, jak je to možné (myslela jsem si, že k tomu nemůže mít nikdo z nás přístup, aby mohl změnit něčí odeslaný mail), takže jsem kolegyni ani moc nepodezírala. Pak jsem pátrala a zkoumala až mi google poradil, že v našem e-mailovém klientovi jde na tři kliknutí změnit jakýkoli odeslaný i přijatý e-mail. Zkusila jsem to a bez problémů to fungovalo. Kolegyně to zkusila poprvé a čekala na reakci (jestli na to někdo přijde a bude to řešit – pak bude asi pokračovat). Hlásila jsem to šéfovi, že jsem přišla na tuto velkou bezpečnostní chybu, a ten že se na to koukne za pár dnů až bude v práci. To bylo dnes ráno a hádejte co se stalo – prý nezažádá o zablokování funkce (měnění e-mailů), protože „by to vypadalo blbě“ – takže už se připravuju na možnou změnu zaměstnání, protože pokud bude kolegyně (až se vrátí z dovolené) pokračovat v dělání chaosu (měnění doručených a odeslaných e-mailů) a šéf to nebude řešit, asi nebudu mít jinou možnost..