Aluška.org: Věděním ke svobodě

Tato otázka je pochopitelně velmi často kladena. Lidé myslí na své blízké zemřelé s láskou, a připadá jim nepředstavitelné, že by jim záměrně způsobovali problémy po své smrti. Existují dva hlavní důvody, proč zemřelí předkové dělají svým potomkům potíže. Zaprvé kvůli svým nenaplněným přáním a
zadruhé kvůli nemožnosti postoupit v posmrtném životě dál a dosáhnout vyšší duchovní oblasti.

Trápení kvůli nenaplněným touhám
V tomto případě nás předkové trápí, protože mají nenaplněné touhy. Mohou to být například:

– Hněv zaměřený na potomky, kteří nevyužívají své dědictví v souladu s přáním předka.
– Předkové, kteří jsou silně duševně připoutáni k rodině a stále chtějí, aby se věci dělaly podle nich. Nejsou schopní je nechat jít si svou cestou a přijmout fakt, že jejich doba vlivu na děti skončila.
– Předci, kteří byli za života závislí (jako jsou cigarety, drogy, sex, jídlo atd.) využívají své potomky k tomu, aby je ovládli a splnili si svoji touhu jejich prostřednictvím. Zesnulí předkové obtěžují své potomky proto, že pokrevní pouto je velmi silné a energeticky členy rodu propojuje.
– Trápení je způsobené voláním zesnulých předků o pomoc.

Když člověk zemře, jeho životní energie se uvolní zpět do vesmíru. Fyzické tělo zůstává na Zemi, zatímco jemnohmotné tělo putuje na příslušnou jemnohmotnou úroveň v závislosti na svých zásluhách či prohřešcích a stupni duchovní úrovně.
Na rozdíl od pozemského světa, je v posmrtném životě důležitá pouze duchovní úroveň a duchovní čistota jemnohmotného těla jedince.
Fyzické tělo a různé pozemské aspekty, jako jsou peníze, prestiž, zaměstnání, konexe atd. nemají v duchovní sféře jemnohmotného světa absolutně žádný význam. Jsou tam bezcenné.

Údajně existuje čtrnáct dimenzí, ale jejich teoretický udávaný počet se často lokálně liší. Někdo zase věří, že je jich devět, nebo sedm. Pochopitelně chybí empirické důkazy, proto je lepší brát jakékoli počty dimenzí spíše orientačně. Důležité je rozlišovat Zemi, astrál a pak několik úrovní nebeských nad tím a několik úrovní pekelných pod tím. Jestli je jich 7 nebo 3, je v konečném důsledku podružné.
Podle teorie o čtrnácti existuje 7 konstruktivních oblastí včetně Země a Nebe a 7 temných pekelných oblastí. (Pro lepší pochopení doporučuji přečíst článek Kde přebývají duchové 1.díl: 7 úrovní Vesmíru)

7 světlých a 7 temných úrovní vesmíru:

Po smrti se jemnohmotné tělo destruktivních lidí stává „těžkým“ kvůli jejich napáchanému zlu, destruktivnímu myšlení a přebujelému egu. V důsledku toho takový člověk uvízne v nižších jemnohmotných rovinách existence, jako je astrální oblast (Nether, Bhuvarlok). Ale jsou-li poklesky a napáchané zlo skutečně závažné, pak se jemnohmotné tělo dostane do jedné z oblastí Pekla (Pātāl).

U konstruktivních lidí se po smrti jemnohmotné tělo stává lehčím díky jejich dobrým skutkům, zásluhám a intenzivní duchovní praxi. Čím vyšší je duchovní úroveň, tím lehčí je jemné tělo a tím rychlejší je postup do vyšších konstruktivních nebeských oblastí Vesmíru.

Jsou dva hlavní typy duchovní praxe. První zahrnuje praxi zejména pro dobro společnosti (dobročinnost, pomoc druhým, vzdělávání lidí, osvěta), zatímco druhá je o individuální soukromé duchovní praxi (meditace, cvičení). V současné době má duchovní pokrok pro dobro společnosti 70% význam, zatímco individuální duchovní praxe má 30% význam. Zkrátka dobro, které uděláte pro druhé a kterým zasáhnete životy jiných lidí, má vyšší hodnotu ve Vesmíru, než když se staráte pouze sami o sebe. Nicméně i to je mnohem lepší, než vůbec nic nedělat. Většina lidí navíc individuální duchovní praxí začínají když se učí, aby poté mohli postoupit na vyšší úroveň a začít pracovat pro společnost. Proto pokračujte s chutí a pílí v tom co děláte a netrapte se vůbec tím, jestli to stačí. Děláte tolik, kolik můžete na své současné úrovni a nemá smysl kamkoli spěchat.

Jemnohmotné tělo pokročilého duchovně žijícího člověka v důsledku jeho duchovní praxe okamžitě překračuje oblast Astrální (Nether, Bhuvarlok) a přechází zcela přirozeně do vyšších nebeských dimenzí (jako je Swargalok vykreslený v grafu), na kterých rezonuje.

Zajímavý je i tento graf, který vyjadřuje rozdělení světové populace podle duchovní úrovně lidí. Je založený na výzkumu indické skupiny, která ho prováděla v roce 2013:

Duchovní úroveň lidstva v roce 2013

*Duchovní úroveň nad 70% už je svatost.

Většina našich předků (může být i 95% z rodu, záleží na jejich duchovní úrovni) bude po smrti poslána do oblastí pod nebe, jako je oblast astrální, nebo jedna z oblastí pekla.
Vysoké procento světové populace je na duchovní úrovni nižší než 30%. Proto žijeme v morálně pokleslém světě, kde je tolik zla, nenávisti, závisti, pomluv, vražd a jiných typů duševního a fyzického zločinu.
Když tito lidé zemřou, mají jen velmi málo duchovní síly na to, aby si mohli sami pomoci v nižších jemnohmotných oblastech k nějakému postupu výše. Slovem „pomoci“ je myšleno pomoci si duchovně k postupu do vyšších konstruktivních subtilních oblastí.

V nižších éterických oblastech zažívají tyto duše bolest kvůli svým pokleskům a nevědí, jak si mají pomoci. Jsou také napadány a trápeny jinými mocnějšími duchy, kteří se zde pohybují a jsou tu doma. Touží proto přejít do vyšší duchovní oblasti, ale bez duchovní pomoci se jim to nedaří, protože nemají potřebný konstruktivní náboj.

Duše lidí, kteří jsou na duchovní úrovni vyšší než 30%, si mohou pomoci i posmrtně prováděním duchovní praxe, ale to je hodně vzácný jev. Jak si to lze představit? Taková duše se například může pokusit někomu živému pomoci, nebo požádat o spojení s vlastním zdrojem a modlit se ke konstruktivní síle Vesmíru o pomoc.

Strádání, které prožívají zemřelí předkové v nižších dimenzích, z nich vyzařuje v podobě stísněných frekvencí/vibrací. Ty se šíří napříč různými jemnohmotnými oblastmi, i do oblasti Země. A protože jejich rodinní příslušníci a potomci s nimi mají nejvíce odpovídajících frekvencí, jsou schopni tyto frekvence nejlépe přijímat a rezonovat na nich. Takto funguje energetická zátěž od předků.

Pouze za svého života máme možnost pro své zesnulé předky něco udělat. Jejich příbuzní v ostatních jemnohmotných sférách jsou v podstatě na stejné lodi, a tak jim už nemohou pomoci. Protože v současné době není většina potomků dostatečně duchovně vyvinutá, aby byla schopna přímo vnímat tísnivé frekvence, používají jejich předkové svou energii k vytváření tísně v životě svých potomků, aby si potomci všímali jejich potřeb. Trápení páchané zesnulými předky je vlastně prostředkem ke sdělení jejich bolesti a žádost o pomoc.

Když potomek zjistí, že jeho problémy přes veškerou snahu nemizí, občas vyhledá duchovní vedení. Pokud je  duchovní vedení správné, poskytuje žijícím potomkům nejen potřebnou ochranu před jejich předky, ale také poskytuje potřebný impuls pro další duchovní rozvoj. Viz. článek: Nakolik člověku poskytuje jeho duchovní úroveň ochranu proti zlým duchům?

V závislosti na povaze a duchovní úrovni zemřelých předků se podoba a intenzita trápení potomků liší.
„Hodnější“ předek by způsoboval trápení pouze do té míry, aby si jeho potomci uvědomili, že potřebuje jejjich pomoc.
Pomstychtivý naštvaný předek by naopak mohl svým potomkům způsobit rozsáhlé trápení v maximální možné míře.
Předek, který by chtěl naplnit své závislácké touhy, by svého potomka trápil tím, že by na něj přenášel sklony ke svým závislostem.
Předek toužící zejména po přechodu do vyšší jemnohmotné oblasti by se zaměřil na svého potomka vykonávajícího duchovní praxi, kterého by žádal o pomoc.

Proto se hodně často říká, že když začnete skutečně duchovně žít, můžete vyčistit svůj rod od zátěže. Je tím velmi zjednodušeně řečeno to samé, to je podrobně vysvětleno v dnešním článku. Duchovního člověka to proto staví do zodpovědné a mnohdy i těžké pozice.

Zpět na předchozí související článek zde: Jak se projevují problémy s dušemi předků

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022