Aluška.org: Věděním ke svobodě

Oblíbený západní názor je, že máme svůj život pod kontrolou a vše, co se nám děje, je výsledkem naší vlastní volby. Naproti tomu oblíbený východní názor je, že věci, které se nám přihodí, nemáme pod kontrolou a nejsme nic jiného než loutky v předem daném plánu. Dá se tedy předpokládat, že pravda bude někde uprostřed těchto dvou názorových systémů.

V současné době je 65% našeho života řízeno osudem a 35% naší vědomou volbou. Mějte však na paměti, že jde o obecný příklad a tento podíl se může u jednotlivců lišit. Navíc můžeme překonat 65% část našeho osudu tím, že využijeme 35% část našeho záměrného jednání k provádění nápravných opatření a duchovní praxe.

Co je osud?
Podle duchovních nauk se osudem rozumí situace, kdy nemáme kontrolu nad životními situacemi. Jsou to věci, které se semelou mimo náš vliv a poté náš život zasáhnou, aniž bychom to mohli nějak ovlivnit.
příklad: Nad mořem se zformuje orkán a zasáhne lidská obydlí na pevnině. Tito lidé za orkán nemohou, jsou jím však zasaženi, někdy usmrceni.

Záměrné jednání a možnost vědomé volby je ta část vašeho života, kterou máte pod kontrolou.
příklad: Opilý jedinec má auto v dezolátním stavu a rozhodne se, že sjede ze strmé horské stráně vysokou rychlostí. Pokud by dostal smyk a sjel ze silnice po úbočí hory, čí by to byla vina? Je to úmyslné jednání, protože se mohl rozhodnout, že nebude řídit pod vlivem alkoholu, mohl si spravit auto a mohl jet pomalu.

Naprosto odlišná situace by byla, kdyby střízlivý řidič jel opatrně v horské strání v dobře servisovaném autě a dodržoval veškerá bezpečnostní opatření. Najednou se část silnice propadne v důsledku sesuvu půdy a on se zřítí. Nebo se ze zatáčky vyřítí do protisměru auto, které ho čelně srazí. V tomto případě dotyčný řidič nemohl vzniklý sesuv ovlivnit, nebo nemohl vědět, že na něj vyjede auto v protisměru. Proto se jedná o osudovou událost.

K dalším příkladům osudových situací patří: Rodinné zázemí do kterého jste se narodili. Nemoci, se kterými se odmalička potýkáte vy, nebo člen vaší rodiny. Kolektiv a společnost lidí, s kterými vyrůstáte v místě vašeho rodiště.

Je mnoho věcí, které jsou od počátku dané a se kterými nemůžeme nic udělat. Můžeme však ovlivnit naši reakci na ně a můžeme si vybrat cestu, jak se z jejich vlivu vymanit.

Na zlé osudové předurčení má vliv mnoho faktorů, mohou sahat hluboko do minulosti, nebo mohou souviset s původem a posláním naší duše. Jak už bylo vysvětleno v dřívějších článcích, může jít o zátěž po zemřelých předcích, rodové prokletí, o návrat špatného činu (každá odpornost se člověku jednou v nějaké formě vymstí), nebo o způsob, jak se matrix jednoduše zbavuje lidí, kteří ohrožují jeho uspořádání.
Pokud máte na krku těžký osud, neobviňujte se. Rozhodně však dbejte na čistotu svého charakteru a provádějte duchovní praxi, abyste ho neutralizovali. V následujícím výběru článků se dozvíte více, pokud vám náhodou utekly.

Čtěte také:
Proč jsou vysoce konstruktivní lidé napadáni nízkými energiemi a jak moc jsou světelné bytosti ve skutečnosti vzácné?
Jak se projevují problémy s dušemi předků
Proč by mi moji zesnulí předkové chtěli působit bolest?
Příčiny potíží v našem životě
Překvapivý důvod, proč můžete být prokletí
Jak odstranit rodové prokletí
Nakolik člověku poskytuje jeho duchovní úroveň ochranu proti zlým duchům?
Duchovní úroveň 1. díl: Duchovnost a jak ji měřit

Osud je duchovní povahy a lze jej překonat pouze duchovním lékem
V závislosti na závažnosti předurčeného osudu je třeba k jeho překonání provádět duchovní praxi. Následující tabulka nám ukazuje příklady různých typů osudu a opatření k jeho překonání:

Typy osudu

Intenzivní duchovní život zvyšuje energetickou ochranu člověka. Přináší mu požehnání a ochranu shora, přináší mu silnější duchovní ochránce, intenzivnější vedení a to dokáže vyrovnat mnoho osudových problémů. Více o kontaktu s vyšším Já a anděly najdete v knize Anděl strážný.

Co je Duchovní praxe
Duchovní praxe znamená obecně spirituální způsob života, čistotu charakteru a dobré úmysly. Člověk vykonává práci prospěšnou pro lidstvo a snaží se rozvíjet své nejlepší kvality.
Spadá sem osobnostní rozvoj a spirituální rozvoj prostřednictvím sebevzdělání, sebepoznání, nápravy svých osobnostních defektů, zbavení se destruktivních mentálních vzorců, poznávání sil přírody, práce s energií, léčitelství.
Léčitelství může velmi pomoci a může zahrnovat spousty disciplín od herbalismu, přes krystaly k muzikoterapii, nebo aromaterapii. Alternativní medicína v člověku rozvíjí duchovní hodnoty a kontakt s přírodou a rozhovor s rostlinami očišťuje ducha i duši člověka. Mimo jiného léčí také tělo a chrání ho před nemocemi.
Do duchovní praxe spadá také dobročinnost jakéhokoli druhu, mohou to být finanční dary potřebným, útulkům, pomoc sousedům, osvětová činnost, dobrovolnická práce v terénu jako je obnova lesů, čištění studánek, odklízení odpadků, provozování záchranné stanice pro opuštěná nebo týraná zvířata.
Obecně jsou to nezištné dobré skutky. Děláte dobro, protože to tak vnitřně cítíte, víte že je to správné.

Intenzivní duchovní praxe v podstatě znamená, že člověk většinu času žije s vědomím toho, že není na světě sám, je třeba pomáhat druhým a společně tvořit lepší svět pro všechny. Tímto čistým způsobem života v sobě pěstuje božské kvality a přibližuje se k dokonalosti. Hlasitěji než slova, mluví fyzické činy.

Co není Duchovní praxe
Kdo dává peníze, protože si myslí, že za ně něco dostane, neprovádí duchovní čin. Kdo ponižuje, odsuzuje, pomlouvá a ničí život druhým lidem, ačkoli může meditovat 10 hodin denně, není duchovní. Kdo daruje peníze s vidinou zvýšení své popularity (darování peněz bezdomovcům na kameru hlavně aby to bylo na youtube a lidi mohli lajkovat), neprovádí duchovní čin.

Ačkoliv duchovní praxe může být (a často je) spojena i s běžnou prací člověka a s výdělkem, pokud jsou peníze jediný motiv proč to daný člověk dělá, opět nejde o duchovní praxi, ale pouhé zajištění materiálních potřeb. Pozor, v rámci svého zaměstnání můžete vykonat mnoho dobra pro lidi, pro společnost a podpořit tak svou duchovní praxi, i když odvětví ve kterém pracujete, není na spirituální rozvoj zaměřeno. Neříkejte, že nemáte příležitost a není čas. Na dobrý skutek, ohleduplnost a pomoc potřebným je vždycky čas.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022